Radu Beligan - Radu Beligan
Radu Beligan | |
---|---|
Radu Beligan na známce z roku 2006 | |
narozený | Galbeni, Kraj Bacău, Rumunsko | 14. prosince 1918
Zemřel | 20. července 2016 Nemocnice „Elias“, Bukurešť, Rumunsko | (ve věku 97)
Odpočívadlo | Hřbitov Bellu |
Národnost | rumunština |
obsazení | Herec, režisér, esejista |
Aktivní roky | 1937–2016 |
Politická strana | PCR (1962–1989) |
Manžel (y) | Nineta Gusti Dana Crivăț Marica Beligan |
Děti | 4 |
Radu Beligan (Rumunská výslovnost:[ˈRadu beliˈɡan]; 14. prosince 1918 - 20. července 2016) byl rumunský herec, režisér a esejista s více než 70letou aktivitou v divadle, filmu, televizi a rozhlase. Dne 15. Prosince 2013 potvrzeno Guinessova kniha rekordů, herec získal titul „Nejstarší aktivní divadelní herec“ na planetě.[1][2][3] Byl zvolen čestným člen rumunské akademie v roce 2004.
Jeden z učedníků herečky Lucia Sturdza-Bulandra a spisovatelky Eugène Ionesco Radu Beligan je obecně považován za jedno z hlavních jmen rumunského divadla se složitým repertoárem, klasickým i moderním. Hrál po boku významných herců s představeními doma i v zahraničí.
Životopis
Beligan se narodil v Galbeni, vesnice v obci Filipești, Kraj Bacău, rumunskému otci a matce řeckého původu.[4][5]
V rozhovoru pro toateartele.com v roce 2011 Radu Beligan prohlásil, že jeho babička z otcovy strany, Ecaterina Beligan, je bratrancem spisovatele Ion Creangă.[6] Jeho matka, Eufrosina Moscopol, pochází z řecké rodiny Moscopol, která se zabývá slavným meziválečným zpěvákem Jean Moscopol.
Po absolvování Střední škola Costache Negruzzi v Iasi v roce 1937 absolvoval umělecká studia na Royal Academy of Music and Dramatic Art v Bukurešti, kde byl studentem Lucia Sturdza-Bulandry, jedné z velkých osobností rumunské scény. V letech 1937 až 1938 také studoval právo a filozofii na Univerzita v Bukurešti, pomocí vysokoškolského stipendia nabízeného k zaplacení daní na konzervatoři.[7]
Rodina
Jeho první manželkou byla Nineta Gusti, herečka, s níž byl ženatý patnáct let. Jeho druhou manželkou byla Dana Crivăț (1933–2012), se kterou má dceru, spisovatelku Annu Marii;[8] matka i dcera přeběhl na Německo v roce 1982 emigroval do Austrálie stejný rok.[9][10] Jeho třetí manželkou byla Marica Beliganová († 1993), spisovatelka, se kterou má tři děti: Lamia (nar. 1966), herečka, Raluca a Alexandru, zaměstnankyně Rumunská národní banka.[11]
Politická aktivita
Radu Beligan byl členem ústředního výboru EU Rumunská komunistická strana v letech 1969 až 1989 a zástupce Velké národní shromáždění mezi lety 1961–1975.[12]
Kariéra
Debutoval v divadle ve věku 20 let, ve hře Zločin a trest po Fjodor Dostojevskij, režie Mihai Zirra, na jevišti Muncă și Lumină Divadlo v Bukurešť. Jeho první rolí ve filmu byla role Bouřlivá noc (rumunština: O noapte furtunoasă) po I. L. Caragiale, režie Jean Georgescu (1943), a poslední Odpoledne mučitele (rumunština: După-amiaza unui torționar), režie Lucian Pintilie (2001).
Byl profesorem na Divadelním a filmovém institutu v Bukurešti, ředitelem Komediálního divadla v letech 1961–1969 a ředitelem Národní divadlo mezi lety 1969–1990.[Citace je zapotřebí ]
Činnost divadelního herce
- 2004 Egoista podle Jean Anouilh, režie Radu Beligan
- 2001 Vezměte, Ianke a Cadîr podle Victor Ion Popa, režie Grigore Gonţa
- 1998 Jméno růže převzato z Umberto Eco, režie Grigore Gonţa
- 1998 Noční Asilum podle Maxim Gorki, režie Ion Cojar
- 1998 Vepřové kotlety podle Bertrand Blier Režie: Gelu Colceag
- 1997 Večeře Jean-Claude Brinsville
- 1997 The Sunshine Boys podle Neil Simon, režírovaný Ionem Lucianem
- 1995 Danaidae, režie Silviu Purcărete
- 1994 Harvey (hrát) podle Mary Chase, režie: Tudor Mărăscu
- 1990 Kdo se bojí Virginie Woolfové? podle Edward Albee, Režie Mircea Cornişteanu
- 1989 Dědictví Titus Popovici, režie Horea Popescu a Mihai Manolescu
- 1987 Kontrabas podle Patrick Süskind, režie Grigore Gonţa
- 1984 Hollywoodský příběh Neil Simon, režie Grigore Gonţa
- 1982 Amadeus podle Peter Shaffer, režie: Dinu Cernescu
- 1981 Filumena Marturano podle Eduardo De Filippo
- 1980 Caligula podle Albert Camus, režie Horea Popescu
- 1977 Romulus Veliký podle Friedrich Dürrenmatt, režie Sanda Manu
- 1976 Život ženy autor: A.Baranga, režie A.Baranga
- 1976 Richard III podle William Shakespeare, režie Horea Popescu
- 1974 Dantone podle Camil Petrescu, režie Horea Popescu
- 1973 Patetická Simphony autor: A.Baranga, režie A.Baranga
- 1973 Vězeň z Second Avenue Neil Simon, režie Mihail Berechet
- 1971 Prázdninové hry podle Mihail Sebastian, režie Mihai Berechet
- 1970 Kdo se bojí Virginie Woolfové? Edward Albee, režie Michel Făgădău
- 1969 Transplantace neznámého srdce Al. Mirodan, režie Moni Ghelerter
- 1968 Vrah podle Eugène Ionesco, režie: Lucian Giidgescu
- 1967 Veřejný názor Aurel Baranga, režie Mihai Berechet
- 1966 Kachní hlava G. Ciprian, režie David Esrig
- 1964 Nosorožec Eugène Ionesco, režie Lucian Giidgescu
- 1963 Vedoucí katedry duší Al. Mirodan, režie Moni Ghelerter
- 1962 Soud pana Caragialeho M. Ştefănescu, režie David Esrig
- 1961 Slavný 702 Al. Mirodan, režie Moni Ghelerter
- 1959 Údolí Cookoo Mihai Beniuc, režie Sică Alexandrescu
- 1958 Bouře podle William Shakespeare, režie Moni Ghelerter
- 1958 Pozvánka na hrad podle Jean Anouilh, režie: Sică Alexandrescu
- 1958 Nepřátelé podle Maxim Gorki, režie: Alexandru Finţi
- 1958 Černá léta Aurel Baranga, režie: Sică Alexandrescu
- 1957 Recept na štěstí nebo o čem lidé nemluví Aurel Baranga, režie Marietta Sadova
- 1957 Tyrani podle Carlo Goldoni, režie: Sică Alexandrescu
- 1956 Západ slunce podle Barbu Ştefănescu Delavrancea, režie Marietta Sadova, Mihail Zirra
- 1956 Novináři Al. Mirodan, režie Moni Ghelerter
- 1955 Osobní záležitost Alexandr Stein, režie: Sică Alexandrescu
- 1954 Rabid Lamb Aurel Baranga, režie: Sică Alexandrescu
- 1954 Platon Krecet Alexandr Korneiciuk, režie Alex Finţi
- 1953 Nejnovější zprávy Mihail Sebastian, režie Moni Ghelerter
- 1952 Okamžiky podle Ion Luca Caragiale, režie: Sică Alexandrescu
- 1952 Vládní inspektor podle Nikolai Gogol, režie: Sică Alexandrescu
- 1952 Matei Millo Mircea Ştefănescu, režie: Sică Alexandrescu
- 1952 Mládenec z našeho města podle Konstantin Simonov, režie Vlad Mugur
- 1951 Karnevalu Ion Luca Caragiale, režie: Sică Alexandrescu
- 1949 Bouřlivá noc Ion Luca Caragiale, režie: Sică Alexandrescu
- 1949 Bad Weed Aurel Baranga, režie: Sică Alexandrescu
- 1949 Tři sestry podle Anton Čechov, režie Moni Ghelerter
- 1948 Ztracený dopis Ion Luca Caragiale, režie: Sică Alexandrescu
- 1948 Konfrontace Tur a Lev Seinin, režie Moni Ghelerter
- 1948 Velká síla Romanov, režie N. Dinescu
- 1947 Tři měsíce lásky podle Michel Duran, Režie Mircea Şeptilici
- 1947 Třída 8B Roger Ferdinand, režie Ionel Ţăranu
- 1947 Rodinná hanba převzato z Ronald Harwood, režie: Ion Talianu
- 1947 Helen, Tommy a Joe James Thurbar a Elliott Nugent v režii Marietty Sadové
- 1946 Vis de secătură Mircea Ştefănescu, režie W. Siegfried
- 1946 Život začíná zítra podle M.G. Sauvajon, režie Val Mugur
- 1946 Raketa na Měsíc podle Clifford Odets, režie Marietta Sadova
- 1946 Přišlo jaro podle John Van Druten, režie: Sică Alexandrescu
- 1945 Okamžitě mě polib podle Tudor Muşatescu a V.Timuş podle J. Vaszariho v režii Iona Talianu
- 1945 Klepání podle Jules Romains, režie: Sică Alexandrescu
- 1945 Unesená žena podle Louis Verneuil, režie: Sică Alexandrescu
- 1944 Kartonový milenec podle Jacques Deval, režie: Sică Alexandrescu
- 1944 Muž, který viděl smrt podle Victor Eftimiu, režie: Sică Alexandrescu
- 1944 Doktorovo dilema podle George Bernard Shaw, režie: Sică Alexandrescu
- 1944 Snil jsem o ráji Guido Cantini, režie: Sică Alexandrescu
- 1944 Peníze muž podle George S. Kaufman, režie: Sică Alexandrescu
- 1943 Láska je osamělé dítě Tudor Muşatescu po Schwartz a Lengbach, režie M.Anghelescu
- 1943 Penzion lásky Al. Kiriţescu, N.Vlădoianu a Soare Z. Soare, režie Soare Z. Soare
- 1943 Už nepiju De Flers a Caillavet, režie Soare Z. Soare
- 1943 Nejmenovaná hvězda podle Mihail Sebastian, režie Soare Z. Soare
- 1942 Chudák Jonathan podle Karl Millöcker
- 1942 Chocolate Lady podle Paul Gavault, režírovaný Ionem Şahighianem
- 1942 Sextet Gregor Schmitt, režie: Sică Alexandrescu
- 1940 Titanic Waltz podle Tudor Muşatescu, Režie: Tudor Muşatescu
- 1940 Je mi to líto podle André Mouëzy-Éon a Jean Guitton, režie: Ion Sava
- 1940 Město bez právníků Nicolae Manzari, režie Ion Iancovescu
- 1940 Krásné dobrodružství autor: De Fleurs, Caillavet & Ray, režie: Sică Alexandrescu
- 1940 Usmívající se muž Luigi Bonelli a Aldo de Benedetti v režii Iona Şahighiana
- 1939 Kouzelný kůň Gherardo Gherardi, režie Ion Iancovescu
- 1939 Blízko nebe Julien Luchaire, režie Aurel Ion Maican
- 1939 Extra podle Alfred Savoir, režie Ion Iancovescu
- 1939 Slečna Butterfly Tudor Muşatescu po Tiborovi Varadym v režii Tudora Muşatescu
- 1938 Jedermann podle Hugo von Hofmannsthal, režie Victor Ion Popa
- 1938 Veselé dny po válce podle Mihail Sadoveanu po Eugène Labiche, režie Victor Ion Popa
- 1938 Kvadratura kruhu V. Katsiev, režie Victor Ion Popa
- 1938 Mladý věk Swarkin, režie Muratov / M.Anghelescu
- 1937 Rybář stínů podle Jean Sarment, režie Sergiu Dumitrescu
- 1937 Mor Ion Marin Sadoveanu
- 1937 Zločin a trest po Fjodor Dostojevskij od Gastona Baryho, režie Mihai Zirra
Filmografie
- O noapte furtunoasă (1943)
- Zobrazit všechny výsledky pro iarnă (1946)
- Rasuna valea (1949)
- Bulevardul „Fluieră Vântu“ - krátký (1950)
- Lanțul slăbiciunilor (1952)
- O scrisoare pierdută (1953) jako Agamemnon Dandanache
- Afacerea Protar (1955) jako profesor Andronic
- Directorul nostru (1960)
- Bădăranii (1960) jako Felippetto
- Celebrul 702 (1962) - Cheryl
- Lanterne cu amintiri (1963)
- Pași spre lună (1964)
- Castelanii (1966)
- Șeful sektorului suflete (1967) jako Gore
- Explozia (1972) jako profesor Luca
- Tontoarcerea lui Magellan (1974) jako profesor
- Agentul straniu (1974)
- Tată de duminică (1975) jako Grigore Manta
- Singurătatea florilor (1976) jako Ovidiu Pavel
- Cuibul salamandrelor (1976) jako profesor Luca
- Instanța amână pronunțarea (1976)
- Premiera (1976) jako Mihai Dan
- Povestea dragostei (1977) jako vypravěč
- Brațele Afroditei (1978)
- Aurel Vlaicu (1977)
- Iancu Jianu, zapciul (1980)
- Rețeaua „S” (1980)
- Iancu Jianu, haiducul (1981)
- Tontoarcere la dragostea dintâi (1981)
- Galax, omul păpușă (1983)
- Horea (1984)
- Máte rádi Virginii Woolfovou? - TV film (1995) - George
- Trahir (1993) - Vlad
- După-amiaza unui torționar (2001) jako profesor
- Inimă de țigan (2007) jako Belmondo Fieraru
- Medalia de onoare (2010) jako Ion I. Ion
Reference
- ^ „Nejstarší aktivní profesionální divadelní herec: Radu Beligan překonal rekord Guinness World Records“. Akademie světových rekordů. 14. prosince 2013.
- ^ „Radu Beligan, 95 let, prohlášen za nejstaršího aktivního herce“. Huffington Post. 16. prosince 2013.
- ^ „Rumunský Radu Beligan je nejstarší herec na světě v 95 letech“. Opatrovník. 16. prosince 2013.
- ^ Tucă, Marius (14. prosince 2014). „Radu Beligan:“ Am o boală, sunt legat ombilical de România!"". Jurnalul Național (v rumunštině). Archivovány od originál dne 19. prosince 2014. Citováno 19. února 2015.
- ^ "Radu Beligan". Cinemagia (v rumunštině).
- ^ „Maestrul Radu Beligan si váží Ion Creangă și al lui Jean Moscopol“. Libertatea (v rumunštině). 29. července 2011.
- ^ "Radu Beligan - Biografie". Ziare.com (v rumunštině).
- ^ „Nici măcar přátelství nu-i cunosc sekretářka Maestrului Radu Beligan! Trei soții și patru copii care…“. Kankán (v rumunštině). 11. února 2014.
- ^ „In memoriam Dana Lovinescu“. România Literară (v rumunštině). 2012. Archivovány od originál dne 27. března 2016. Citováno 19. února 2015.
- ^ Rad, Ilie (7. prosince 2012). „Anamaria Beligan:“ La urma urmei, nu suntem decât suma poveștilor noastre. De rest se alege praful. "- interviu de Ilie Rad". melidonium.com (v rumunštině).
- ^ Stanca, Adriana (1. června 2013). „Lansarea cărții lui Radu Beligan, unul dintre cele mai emoționante evenimente de la Bookfest.“ Pokračování pokračování s přístupem k volání směrem k moři"". Gandul (v rumunštině).
- ^ Comșa, Andrei; Bălan, Andrei (29. října 2011). „Conform Securității, Radu Beligan a desființat, v roce 1982, kousek„ Odebíraný obsah “, reg. De Liviu Ciulei, na motivu acesta plecase din țară:„ Crimă pentru actul kultúrní"". Libertatea (v rumunštině).