Non al denaro non allamore né al cielo - Non al denaro non allamore né al cielo - Wikipedia
| Non al denaro non all'amore né al cielo | ||||
|---|---|---|---|---|
 | ||||
| Studiové album podle | ||||
| Uvolněno | 1971 | |||
| Nahráno | 1971 | |||
| Žánr | Italští písničkáři | |||
| Délka | 31:15 | |||
| Označení | Produttori Associati Ricordi BMG | |||
| Výrobce | Roberto Dané Sergio Bardotti | |||
| Fabrizio De André chronologie | ||||
| ||||
| Zkontrolujte skóre | |
|---|---|
| Zdroj | Hodnocení |
| Veškerá muzika |   odkaz |
Non al denaro non all'amore né al cielo (Ani na peníze, ani na lásku, ani do nebe) je album vydané společností Fabrizio De André. Bylo vydáno v 1971 podle Produttori Associati a několikrát znovu vydán Ricordi a BMG. Je to koncepční album založeno na Spoon River Anthology podle Edgar Lee Masters. Spoluautorem hudby je skladatel Nicola Piovani, který později vyhrál akademická cena pro jeho soundtrack pro Roberto Benigni je Život je krásný. Samotný název je citátem z první básně v Spoon River Anthology, Kopec:
- Pití, výtržnosti, nemyslí na manželku ani příbuzné,
- Ani zlato, ani láska, ani nebe?
Seznam skladeb
Všechny texty De André a Giuseppe Bentivoglio, založené na básních Edgara Lee Masters (viz níže); veškerá hudba De André a Nicoly Piovaniho.
- "La Collina" (Kopec) (4:03)
- „Un matto (dietro ogni scemo c'è un villaggio)“ (Šílenec - Za každým šílencem je vesnice) (2:35)
- „Un giudice“ (Soudce) (2:55)
- „Un blasfemo (dietro ogni blasfemo c'è un giardino incantato)“ (Rouhač - Za každým rouhačem je kouzelná zahrada) (2:59)
- „Un malato di cuore“ (Trpitel srdce) (4:18)
- „Un medico“ (Lékař) (2:39)
- „Un chimico“ (Chemik) (3:00)
- „Un ottico“ (Optik) (4:35)
- „Il suonatore Jones“ (Šumař Jones) (4:25)
Písničky
Všechny písně jsou založeny na spisovateli Fernanda Pivano vůbec první překlad z angličtiny do italštiny - který byl shodou okolností Spoon River Anthology. Pivano, která se později stala plodnou překladatelkou, knihu získala jako půjčku od svého přítele a básníka / spisovatele Cesare Pavese, který ji vyzval, aby si ji přečetla. Připadala jí tak dojímavá, že se cítila přinucena začít ji překládat do italštiny - aniž by ze svého strachu, že by jí mohl vynadat, že se mohla profesionálně zapojit do práce s tak „nízkým“ materiálem, něco řekla Pavese, samotnému překladateli. Pavese však později narazil na Pivanův překlad čistou náhodou, byl ohromen a přesvědčil Pivana, aby jej vydal.[1] Přeložené básně dále přepsal De André s textařem / spisovatelem Giuseppe Bentivoglio. Je pozoruhodné, že všechny postavy Edgara Lee Masters mají jména, zatímco De André ne („Šílenec“, „Soudce“, „Rouhač“ atd.). De André, kterého Pivano v poznámkách k albu uvedl, uvedl, že první 5 písní je o závist, kde jsou poslední 4 Věda a ambice z pohledu vědců a jejich úsilí. Každému z těchto dvou témat se podařilo oslovit písně jako „Un malato di cuore“ a „Il suonatore Jones“.
- „La collina“ vychází z „The Hill“, uvádí seznam různých lidí pohřbených na pomyslném hřbitově Spoon River a uvádí, že „All are sleep on the Hill“. Tato píseň je jediná na albu, která zmiňuje jména lidí (která se však v následujících písních nikdy nepoužívají, kromě zmínky o „Jenny“ v „Il suonatore Jones“).
- „Un matto“ je založeno na „Frank Drummer“, ve kterém si muž zapamatuje Encyklopedie Britannica (Treccani ve verzi De André) a lidé ze Spoon River ho považují za bláznivého.
- „Un Giudice“ je založeno na „Selah Lively“, příběhu trpaslíka, který studuje právo a stává se soudcem, aby se pomstil lidem, kteří si ho celý život dělali legraci - a tak odhalili, že jeho morální postava je stejně nízká jako jeho fyzické.[2] V jedné linii svých textů používá De André záměrně vulgární a drzý jazyk („Trpaslík musí být určitě svině, protože jeho srdce je příliš blízko jeho kretén „), dost daleko od umírněného stylu Masters, zdůraznit ošklivost lidí vůči protagonistovi.
- „Un blasfemo“ vychází z „nevěřícího Wendella P. Bloyda“, který praktikuje rouhání a stále nevěří, i když je po jeho smrti vítán v Rajská zahrada. De André také používá biblické obrazy jako metafory pro různé formy moci koncem šedesátých / začátkem sedmdesátých let v Itálii, jako je politická moc a policejní moc.
- „Un malato di cuore“ je založeno na „Francis Turner“, příběhu muže s blíže neurčenou srdeční chorobou, který závidí zdravým lidem, a umírá na infarkt při prvním polibku. Kvazi-klasické aranžmá písně obsahuje melodické bezslovné linie zpívané Edda Dell'Orso a na konci výňatek z druhé věty (Largo) z Antonio Vivaldi "Zima", od Čtyři roční období.
- „Un medico“ je založeno na „Dr. Siegfried Isemanovi“, příběhu lékaře, který chce léčit chudé lidi bez platby. Na konci písně je lékař považován za podvodníka a uvězněn za to, že prodal výtažky z květin jako elixír života.
- „Un chimico“ je založeno na „Trainor, the Druggist“, ve kterém svobodný chemik, který nerozumí ničemu z romantických vztahů, ale místo toho miluje chemické prvky, umírá při provádění experimentu - v De Andrém melancholickém závěru, „stejně jako ti idioti, kteří umírají z lásky, a někdo by řekl, že existuje lepší způsob “. Hudbu k této písni uvedl De André jako adaptaci anglické lidové melodie.
- „Un ottico“ je založeno na „Dippold the Optician“, příběhu optika, který chce po svém odchodu vytvořit pouze speciální brýle, které promítnou podivné vize. „Aktualizovaný“ popis De Andrého o něm, slovy jeho imaginárních „zákazníků“, ho činí podobným Timothy Leary - propagátor LSD a rozšiřování mysli halucinogenní léky. Vysoce složité vícedílné hudební aranžmá obsahuje další výňatek z Vivaldiho „Zima“, tentokrát z jeho první věty (Allegro), hrál na elektrickou kytaru.
- „Il suonatore Jones“ je založen na „Fiddler Jones“. De André se ztotožnil s potulným hudebníkem, který hraje, aniž by žádal nebo doufal v jakékoli odměny, ale jen z čisté radosti z hraní. V závěrečném verši jeho textů byl hudební nástroj z metrických důvodů změněn z housle na flétnu. Edda Dell'Orso se zde znovu objevuje a zpívá codu bez slov.
Živá vystoupení a remake Morgana z roku 2005
Neobvykle pro album De André, většina písní na něm nebyla nikdy provedena živě autorem, jedinou písní pravidelně uváděnou v jeho živých sadách byla rychlá, country ochutená „Un giudice“. V rozhovoru ukázka zahrnutá do osmého a posledního DVD (Poesia in forma di canzone - „Poezie jako písně“) dokumentární série s osmi disky z roku 2011 Dentro Faber (tj. Uvnitř Fabera, o jeho životě a díle), De André uvedl, že většina písní na albu byla buď příliš poetická, něco, co podle písničkáře mělo za následek, že by se to v živém kontextu nepřeložilo dobře, nebo příliš hudebně složité, než aby bylo možné hrát naživo; jako příklad toho druhého uvedl „Un ottico“, protože tato píseň obsahuje čtyři sekce v různých tempech a zahrnuje překrývající se vokály (původně zaznamenané De André zpívajícími stejnými linkami dvakrát, s těžkým efekt zpoždění ), zobrazující a progresivní rock vliv.
V roce 2005 bylo celé album věrně přepracováno písničkářem a multiinstrumentalistou Morgan, který také přeuspořádal různé výňatky z klasické hudby (zejména z Vivaldiho čtyři roční období ) vystupoval na původním albu. Brzy po vydání své verze na CD s ní Morgan úspěšně cestoval po Itálii a Evropě.
Cover artwork
Grafika původního alba, kterou vytvořila reklamní designérka Deanna Galletto, je kresbou oranžové krabice vznášející se na modré obloze s kouřovými mraky. Krabice, jejíž přední dveře jsou na hlavním krytu pootevřené, je na vnitřní bráně odhalena tak, aby „obsahovala“ šest znaků, tři muže a tři ženy, nakreslené na čtvercový papír a nesouvisející s postavami v písních. idealizované nastavení Edenu. Vnější bunda neobsahuje texty (které jsou místo toho uvedeny na vnitřním rukávu), ale obsahuje rozhovor s De Andrým, který provedla Fernanda Pivano. Vnitřní rukáv spolu s texty obsahuje také imaginární rozhovor s Edgarem Lee Mastersem, který sestavil Pivano z různých spisů amerického autora.
Předloha Morgana z roku 2005, vytvořená designérskou společností MoltiMedia.it s příspěvky od samotného Morgana, na něž odkazoval hudebník, ve vizuální části (DVD) alba DualDisc vydání, jako „úctyhodná parodie“, je fotka skutečné oranžové dřevěné krabice, přilepená k pravé straně staré zdi v domě; stěna je namalovaná v nebesky modré barvě, přičemž několik barevných oblastí vypadlo, aby odhalilo šedivý odstín, a zdola stoupají obláčky bílého kouře. Podobně jako původní obal jsou přední dvířka krabičky pootevřená a další fotografie na přihrádce na CD odhaluje, že krabička je malou skříní plnou staromódních lékovek; každá láhev je označena obrázkovým ztvárněním názvu skladby a na třech lahvích text písně, i když ne všechny štítky jsou plně viditelné. Zadní kryt je fotografie Morgana stojícího v poli, v dálce a zády ke kameře, viděného oknem se dvěma tabulemi ve stejné nebesky modré / šedé staré zdi na předním krytu a implicitně část téhož domu; Morgan je vidět skrz podokno vpravo, zatímco ten nalevo ohraničuje holý strom.
Reference
externí odkazy
- (v italštině) Spoon River Anthology a Fabrizio De André