Niihau dialekt - Niihau dialect
| Ni'ihau Dialect | |
|---|---|
| „Ōlelo Niʻihau | |
| Rodilý k | Hawai |
| Kraj | Ni'ihau, Kaua'i |
| Etnický původ | Havajci |
Rodilí mluvčí | 200 |
| latinský | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | – |
 Dialekt pochází z Ni'ihau (tmavě červená) a významná Ni'ihau diaspora žije na Kaua'i (světle červená). | |
Ni'ihauský dialekt (Havajský: „Ōlelo Niʻihau, Niihau: Olelo Matuahine) je dialekt Havajský jazyk mluvený na ostrově Ni'ihau, konkrétněji ve své jediné osadě Pu'uwai a na ostrově Kaua'i, konkrétně blízko Kekaha, kde nyní žijí potomci rodin z Niʻihau. Dnes se vyučuje dialekt Ni'ihau Ke Kula Niihau O Kekaha.
Původ
Klasifikace
Havajský jazyk a jeho dialekty (včetně Ni'ihau) jsou součástí Austronéské jazyky, což je skupina jazyků, kterými se mluví v celém textu Oceánie, Jihovýchodní Asie a dalších částech světa.[1] Konkrétně patří k polynéský dílčí větev, která zahrnuje také jazyky jako Samoan, Tongan, Tahitian a Marquesan.[2]
Bývalý rozsah
V minulosti, Kaua'i mluvil stejným dialektem jako Ni 'ihau. Kvůli americkému potlačování havajštiny však dialekt přežil pouze v Niihau, kde nebyl potlačen.
Dnes rodiny s předky v Ni'ihau, které nyní žijí na západě Kaua'i, používají stejný dialekt, jakým se hovoří v Ni'ihau, ale někteří mluvčí označují mluvčí dialektu mimo Ni'ihau jako mluvčí Olelo Kauai.
Fonologie
Souhlásky
| Labiální | Alveolární | Velární | Glottal | |
|---|---|---|---|---|
| Nosní | m | n | ||
| Plosive | p | t ~ k | ʔ | |
| Frikativní | h | |||
| Sonorant | w ~ v | l ~ ɾ | ||
Na rozdíl od havajštiny, která se vyučuje ve školách, je dialekt Ni 'ihau jedinou variantou' Ōlelo Hawai 'i, která kromě / t / a / k / udržuje volnou variabilitu mezi / r / a / l /.
Samohlásky
Stejně jako Havajan, který vyučuje na univerzitách, má ʻŌlelo Niʻihau pět krátký a pět dlouho samohlásky, Plus dvojhlásky.
Jednonožky
| Krátký | Dlouho | |||
|---|---|---|---|---|
| Přední | Zadní | Přední | Zadní | |
| Zavřít | i | u | iː | uː |
| Střední | e ~ e | Ó | E | Ó |
| Otevřeno | a ~ ɐ ~ ə | A | ||
Ni'ihau si zachovává pět čistých samohlásek charakteristických pro havajštinu s několika změnami. Krátké samohlásky jsou / u, i, o, e, a /, a dlouhé samohlásky, pokud jsou považovány spíše za samostatné fonémy než za pouhé sekvence podobných samohlásek, jsou / uː, iː, oː, eː, aː /. Při stresu, krátké /E/ a /A/ byly popsány jako stávající [ɛ] a [ɐ], zatímco když nejsou ve stresu, jsou [E] a [ə][Citace je zapotřebí ]. Parker Jones (2017) však nenalezl snížení o / a / to [ə] ve fonetické analýze mladého řečníka z Hilo, Hawai; takže existuje alespoň nějaká variace v tom, jak / a / je realizováno.[3] /E/ také má tendenci se stát [ɛ] vedle / l /, / n /, a další [ɛ], jako v Pele [pɛlɛ]. Některé gramatické částice se liší mezi krátkými a dlouhými samohláskami. Tyto zahrnují A a Ó "z", ma "na", na a Ne "pro". Mezi zadní samohláskou /Ó/ nebo / u / a následující non-zadní samohláska (/ a e i /), tady je epentetický [w], který obecně není psán. Mezi přední samohláskou /E/ nebo / i / a následující non-přední samohláska (/ a o u /), tady je epentetický [j] (A y zvuk), který není nikdy napsán.
Dvojhlásky
| Končící / u / | Končící / i / | Končící /Ó/ | Končící /E/ | |
|---|---|---|---|---|
| Začínání s / i / | mj | |||
| Začínání s /Ó/ | ou | oi | ||
| Začínání s /E/ | eu | ei | ||
| Začínání s /A/ | au | ai | ao | ae |
Dvojhlásky s dvojhláskami jsou / iu, ou, oi, eu, ei, au, ai, ao, ae /. Ve všech kromě snad / iu /, tyto jsou padající dvojhlásky. Nejsou však tak pevně svázáni jako dvojhlásky angličtiny a lze je považovat za samohláskové sekvence.[3] (Druhá samohláska v těchto sekvencích může přijímat stres, ale v takových případech se nepočítá jako dvojhláska.) V rychlé řeči, / ai / má sklony k [ei] a / au / má sklony k [ou], spojující tyto dvojhlásky s / ei / a / ou /.
Existuje jen omezený počet samohlásek, které mohou následovat po dlouhých samohláskách, a někteří autoři považují tyto sekvence také za dvojhlásky: / oːu, eːi, aːu, aːi, aːo, aːe /.
| Končící / u / | Končící / i / | Končící /Ó/ | Končící /E/ | |
|---|---|---|---|---|
| Začínání s /Ó/ | oːu | |||
| Začínání s /E/ | eːi | |||
| Začínání s /A/ | aːu | aːi | aːo | aːe |
Konzervativní fonologie
Ni'ihauský dialekt zachovává oba zvuky / t / a / r / zvuky, které se ve standardní havajštině změnily na / k / a / l /.[4][5] V minulosti každý dialekt havajského jazyka používal tyto 4 zvuky. Misionáři však při překladu slova „k“ a „l“ zapsali pouze písmena „k“ a „l“ bible do havajštiny kvůli jejich nejasnostem ohledně toho, která slova používají „k / l“ a která slova používají „t / r“, protože byla do značné míry zaměnitelná.[6] Stejný fenomén zaměnitelných písmen lze nalézt v jiných polynéských jazycích, například v Jazyk Anuta z Solomonovy ostrovy.[7]
Příklad této změny lze najít ve slově „učitel“, kde je jeho „kumu“ ve standardním havajském jazyce na rozdíl od „tumu“ v dialektu Niʻihau. Ne všechny zvuky „k“ se však stanou „t“. Standardní havajské slovo „kākou“ se v Niʻihau stává „katou“.[8]
Vzhledem ke konzervativní fonologii Ni'ihau dialektu si zachovává vyšší stupeň vzájemné srozumitelnosti s jinými polynéskými jazyky než standardní havajský jazyk.[Citace je zapotřebí ]
Diacritics
Ni'ihauský dialekt nepoužívá „Okina reprezentovat rázy nebo kahako (macron) k označení dlouhé samohlásky. To kontrastuje se standardním havajským jazykem, kde je použití těchto diakritiky rozšířené.[6] V Ni'ihau dialektu, slovo „Olelo (jazyk) by místo toho bylo napsáno jako olelo, ačkoli výslovnost by stále obsahovala počáteční ráz a dlouhou samohlásku pro první „o“.
Reference
- ^ "Austronesian Language Family". lingvistika.byu.edu. Citováno 2019-12-20.
- ^ „Polynéské jazyky“. Encyklopedie Britannica. Citováno 2019-12-20.
- ^ A b Parker Jones, ŌŌwi (duben 2018). "Havajský". Časopis Mezinárodní fonetické asociace. 48 (1): 103–115. doi:10.1017 / S0025100316000438. ISSN 0025-1003.
- ^ Deniz, Lacy. „Tyto ženy se snaží zachránit dialekt Olelo Niihau před vyhynutím“. Hawaii News Now. Citováno 2019-12-20.
- ^ Christine (2016-05-12). „Držitelé plamene: Jak kulturní odborníci zachovávají jedinečné tradice Niihau“. Hawaii Magazine. Citováno 2019-12-20.
- ^ A b Hiraishi, Ku`uwehi. „Proč je havajský jazyk Ni'ihau tak odlišný?“. www.hawaiipublicradio.org. Citováno 2020-08-13.
- ^ Feinberg, Rick. Anutan Language Reconsidered: Lexicon and Grammar of a Polynesian Outlier, Volume 1. 10, 11.
- ^ „Ke Kula Niihau O Kekaha“. www.kknok.org. Citováno 2020-08-13.