Proměnlivost (báseň) - Mutability (poem) - Wikipedia

Alastor.png
1818 první vydání titulní stránky Frankenstein, publikované anonymně Percy Bysshe Shelley.

"Proměnlivost„je báseň od Percy Bysshe Shelley který se objevil ve sbírce 1816 Alastor neboli Duch samoty: A další básně. Polovina básně je citována jeho manželkou Mary Shelley román Frankenstein; nebo The Modern Prometheus (1818), i když jeho autorství není uznáno - přiměřeně, protože báseň je citována ústřední postavou Frankensteinem a román je zasazen do předchozího století. K dispozici je také prozaická verze stejných témat básně v Frankenstein.

Osm řádků z „Mutability“, které jsou uvedeny v Frankenstein vyskytují se v kapitole 10, když Victor Frankenstein stoupá Ledovec Montanvert v švýcarské Alpy a setká se s tvorem. Frankenstein recituje:

„Odpočíváme. - Sen má sílu otrávit spánek;

Povstaneme. - Jedna putující myšlenka znečišťuje den;

Cítíme, otěhotníme nebo uvažujeme, smějeme se nebo pláčeme;

Přijměte laskavé bědování nebo zahoďte naše starosti pryč:

To je to samé! Neboť ať už je to radost nebo smutek,

Cesta jeho odchodu je stále zdarma:

Včerejšek člověka nemusí být jako jeho zítřek;

Nic nemusí vydržet, ale proměnlivost. “

Netvor také cituje řádek z básně v kapitole 15 z Frankenstein, řka: „, Cesta mého odchodu byla volná; ' a nebyl nikdo, kdo by bědoval nad mým zničením. “[1]

Měnitelnost (1816)

Báseň se poprvé objevila ve sbírce z roku 1816 Alastor neboli Duch samoty: A další básně, vydané Baldwinem, Cradockem a Joy v Londýně:[2]

Jsme jako mraky, které zahalují půlnoční měsíc;

Jak neklidně se pohybují, třpytí a chvějí se,

Zářivě pruhujte temnotu! - ještě brzy

Noc se uzavírá a navždy jsou ztraceni:


Nebo jako zapomenuté lyry, jejichž disonantní struny

Dejte různou odezvu na každý měnící se výbuch,

K jehož křehkému rámu nepřináší žádný druhý pohyb

Jedna nálada nebo modulace jako ta poslední.


Odpočíváme. - Sen má sílu otrávit spánek;

Vstáváme. - Jedna putující myšlenka znečišťuje den;

Cítíme, otěhotníme nebo uvažujeme, smějeme se nebo pláčeme;

Přijměte laskavé bědování nebo zahoďte naše starosti pryč:


Je to stejné! - Neboť ať už je to radost nebo smutek,

Cesta jeho odchodu je stále zdarma:

Včerejšek člověka nemusí být jako jeho zítřek;

Nic nemusí vydržet, ale proměnlivost!

Motivy

Báseň se skládá ze čtyř čtyřverší v abab iambic pentameter.[3] Série symbolů, mraky, větrné harfy, popisují trvalost v nestálosti. Tématám transformace a metamorfózy a přechodné a pomíjivé povaze lidského života a dílům lidstva byly věnovány také „Ozymandias „(1818) a“Mrak " (1820).[4]

První dvě sloky se týkají shonu a spěchu života, který v sobě skrývá pouze svou vlastní pomíjivost. Lidské životy jsou parní jako mraky nebo nevyladěné lyry které, vyřazené, se staly jako Liparská harfa který je citlivý na každý poryv větru.[5]

Poslední dvě sloky se týkají tématu nesvobody. Ve spánku nemůže mysl ovládat nevědomí, které jedy spí. Lidský život a činy podléhají nekontrolovatelným vnitřním nebo autonomním reakcím a vnějším silám. Cesta odchodu smutku nebo radosti „je stále zdarma“, to znamená, že není pod naší kontrolou. Závěrem je, že jedinou konstantou je změna.[6]

K dispozici je také prozaická verze témat básně také v kapitole 10 Frankenstein před objevením básně:[7]

„Běda! Proč se člověk chlubí vnímavostí vyšší než ty, které jsou patrné v brutální podobě; pouze jim to dává více nezbytných bytostí. Kdyby se naše impulsy omezovaly na hlad, žízeň a touhu, mohli bychom být téměř svobodní; ale teď nás pohání každý vítr, který fouká, a náhodné slovo nebo scéna, kterou nám toto slovo může sdělit. “

Verze prozaiky vyjadřuje identická témata básně, že člověk nemůže ovládat své myšlenky, protože má podvědomí, které nedokáže zcela ovládat.

James Bieri popsal báseň: „The Alastor téma ztráty pokračuje v „Mutability“ s krásnými počátečními řádky: „Jsme jako mraky, které zahalují půlnoční měsíc; / Jak neklidně se pohybují, třpytí a chvějí se. ""[8]

Téma změny a transformace bylo také předmětem básně z roku 1820 "Mrak" zveřejněno jako součást Prometheus bez závazků sbírka.

Druhá báseň (1824)

Shelleyova báseň z roku 1824 je také někdy publikována pod názvem „Mutability“.[9][10] Je také publikován s prvním řádkem jako nadpisem.

1

Květina, která se dnes usmívá

Zítra zemře;

Vše, co si přejeme zůstat,

Pokouší a pak letí.

Co je potěšením tohoto světa? Blesk, který se vysmívá noci,

Stručný, stejně jasný.
2

Ctnost, jak křehká je!

Přátelství, jak vzácné!

Láska, jak prodává ubohou blaženost

Za hrdé zoufalství!

Ale my, i když brzy padnou, přežijeme jejich radost a všechno

Který náš voláme.
3

Zatímco obloha je modrá a jasná,

Zatímco květiny jsou gayové,

Zatímco oči se mění v noci

Udělejte radost dni,

Přesto se klidné hodiny plíží, snít - a ze svého spánku

Pak se probuďte k pláči.

Zdroje

  • Edmund Blunden, Shelley: Životní příběh, Viking Press, 1947.
  • James Bieri, Percy Bysshe Shelley: Životopis, Johns Hopkins University Press, 2008, ISBN  0-8018-8861-1.
  • Altick, Richard D., Anglický společný čtenář. Ohio: Ohio State University Press, 1998.
  • Cameron, Kenneth Neill. The Young Shelley: Genesis of a Radical. First Collier Books vyd. New York: Collier Books, 1962, policajt. 1950. 480 s.
  • Holmes, Richarde. Shelley: Pronásledování. New York: E. P. Dutton, 1975.

Reference

  1. ^ Frankenstein, Kapitola 15, Knihy po stránkách.
  2. ^ Mutability, Poetry Foundation.
  3. ^ „Proměnitelnost“ (1816). Spisovatelský almanach, 4. srpna 2013. Zpřístupněno 10. března 2016.
  4. ^ Hicks, Wreathea G. „Shelleyův měnící se koncept proměnlivosti“. Teze. Emporia State University, 1967.
  5. ^ Percy Shelley: Shrnutí básní a analýza „proměnlivosti“. GradeSaver.com.
  6. ^ Marsden, Laura. „Proměnitelnost. Percy Bysshe Shelley a nevýznamnost lidstva“, Mnichov, GRIN Verlag, 2014.
  7. ^ Frankenstein, Kapitola 10. Knihy po stránkách.
  8. ^ Bieri, Jamesi. Percy Bysshe Shelley: Životopis. Baltimore, MD: The Johns Hopkins University Press, 2008, strana 321.
  9. ^ "Měnitelnost (1824) " Spisovatelský almanach. 31. března 2001. Citováno 1. září 2015.
  10. ^ Norton Anthology of Poetry. Páté vydání (2004). „Proměnitelnost“, strana 864.

externí odkazy