Mittenwaldská železnice - Mittenwald Railway - Wikipedia

Innsbruck – Garmisch-Partenkirchen
LandkarteZugspitzbahn.jpg
Přehled
Číslo řádku410
Národní prostředíTyrolsko, Rakousko a Bavorsko, Německo
Servis
Číslo trasy960
Provozovatel (provozovatelé)ÖBB, DB
Technický
Délka řádku63,7 km (39,6 mil)
Počet stop1
Rozchod1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) standardní rozchod
Minimální poloměr200 m (660 stop)
Elektrizace15 kV / 16,7 Hz AC trolejový trolejový vedení
Provozní rychlost120 km / h (74,6 mph) 70 (max)
Maximální sklon0.38%
Mapa trasy

Legenda
Z Innsbruck Hauptbahnhof
1.325
0.000
Innsbruck West
Arlberg železnice na Bludenz
0.800
hospoda Viadukt; 230,5 m ocel / kámen
1.200
Inn most; 108,4 m ocel
1.782
Innsbruck Hötting
2.100
Tiroler Straße; 38 m ocel
3.739
Allerheiligenhöfe
631 m (2070 ft)
5.025
Tunel Kerschbuch (214,23 m)
5.618
Kranebitterklamm tunel (34,65 m)
5.718
Kranebitten
697 m (2287 ft)
5.800
Klammbachův most; 34 m beton
7.004
Galerie Lawinenschutz (66 m)
7.206
Martinswand
7.370
Hechenbergův tunel (26,02 m)
7.900
Most Meilbrunnen; 15 m beton
8.500
Finstertální viadukt; 54 m beton
8.922
Tunel An der Wand I (109 m)
9.048
Tunel An der Wand II (202 m)
9.250
Galerie Martinswand (228 m)
9.477
Martinswand tunel (1.810,23 m)
11.477
Ehnbachův tunel (347,22 m)
11.898
Brunntal tunel (99,30 m)
12.713
Hochzirl
922 m (3025 stop)
13.139
Tunel Vorberg I (147,77 m)
13.303
Tunel Vorberg II (97,65 m)
13.564
Tunel Vorberg III (46,82 m)
13.700
Vorbergský viadukt; 117 m beton
14.005
Tunel Vorberg IV (43,62 m)
14.207
Schloßbachský tunel (721,52 m)
14.900
Schlossbachův most; 66 m ocel
15.069
Pflegertální tunel (31,77 m)
15.100
Pflegertální most; 18,5 m beton
15.137
Fragensteinův tunel (394,62 m)
15.600
Lehnenův viadukt; 28 m beton
15.800
Viadukt Kaiserstand; 46,8 m beton
16.783
Leithen
17.817
Tunel Leithener (84,29 m)
18.200
Gurgelbachův viadukt; 75,4 m beton
18.835
Reith
1120 m (3670 ft)
20.500
Hermelebachův viadukt; 20 m beton
22.427
Seefeld in Tirol
1182 m (3878 ft)
24.943
Hrad Seefeld Play
29.226
Gießenbach in Tirol
1019 m (3343 ft)
29.400
21,3 m ocel
32.100
26,6 m ocel
32.491
Scharnitz
964 m (3163 ft)
33.160
123.527
 
 
státní hranice
118.540
Mittenwald
914 m (2999 ft)
112.267
Klais
933 m (3061 ft)
107.349
Kaltenbrunn (Oberbay)
(stanice do 2. června 1984)
855 m (2,805 ft)
102.500
Kainzenbad
(pro akce, do časového harmonogramu 1984)
Ausserfern železnice z Kempten
100.571
Garmisch-Partenkirchen
708 m (2323 ft)
Průchod do Zugspitze železnice
Do Mnichova
Zdroj: Německý železniční atlas[1]

The Mittenwaldská železnice (Němec: Mittenwaldbahn), populárně známý jako Karwendelbahn (Karwendel železnice), je železniční trať v Alpy v Rakousku a Německu. Spojuje to Innsbruck přes Seefeld (jak V. .. tak v Tyrolsko, Rakousko) a Mittenwald na Garmisch-Partenkirchen (jak V. .. tak v Bavorsko, Německo).

Mittenwaldská železnice byla postavena jako elektrická místní železnice v letech 1910 až 1912 inženýry a dodavateli Josefem Riehlem a Wilhelmem Carlem Dodererem. Trasa byla otevřena 28. října 1912[2] a provozované společně Rakouské spolkové dráhy a Královské bavorské státní železnice. Byla to jedna z prvních linek provozovaných vysokonapěťovými jednofázovými vlaky na střídavý proud. Mělo to tedy podstatný dopad na vývoj norem pro provoz elektrických železnic v Střední Evropa. Spolu s Ausserfern železnice (Ausserfernbahn) spojuje rakouský okres Außerfern (nachází se západně od Fern Pass ) s Tyrolskem přes Německo.

Zeměpis

Mittenwaldská železnice protíná most Isar ve Scharnitzu
Schlossbachův most Mittenwaldské železnice

Mittenwaldská železnice vede hlavně ve směru jih-sever mezi několika horskými pásmy pohoří Severní vápencové Alpy. Na jihu vede z Innské údolí z Innsbrucku přes Hochzirl a kolem Zirler Berg hora do Seefeld; the Pohoří Mieminger lež na západ a na Karwendel rozsah leží na východ.

Odtud vede mezi pohořím Karwendel na východ a na východ Wetterstein dosah na západ přes Scharnitzský průsmyk a rakousko-německou hranici do Mittenwaldu; u Scharnitzského průsmyku běží na krátkou vzdálenost podél horního toku řeky Isar řeka. Poté se ohýbá na západ, vede do Garmisch-Partenkirchenu mezi pohořím Wetterstein na jih a Ester hory na sever.

Nejpozoruhodnější věcí na trase Mittenwaldské železnice je dlouhý úsek s mnoha tunely podél okraje Martinswand (Martinova zeď), skalní stěna mezi Kranebitten a stanicí Hochzirl, včetně průchodu tunelem Martinswand (1810,23 m) skalní stěnou; je to nejdelší tunel na trati. Mírně severozápadně od Hochzirl linka vede přes jižní křídlo Rauenkopf a jihozápadní křídlo Brunstkopf, přejezd přes Schlossbach na podlouhlé vlásence postavené z mostů a tunelů. Nedaleko jihozápadně od zatáčky prošel kolem hory Zirl.

Dějiny

Získání financí pro rakouskou část Mittenwaldské železnice, Innsbruck, 1912

Inženýr a dodavatel Josef Riehl již na konci 80. let 20. století předložil návrh rakouskému ministerstvu obchodu a ekonomiky (k.k. Ministerium für Handel und Volkswirthschaft) pro trasu, která nejprve vede na východ z Innsbrucku do sál a pak po zatáčce zpět na západ převážně v tunelech až k Seefeldu. K získání koncese na tento projekt trvalo mnoho let spory o financování projektu, které předem vyžadovaly značné výdaje bez záruky návratnosti.

Když Riehl konečně obdržel souhlas úřadů s výstavbou trati Mittenwald na dálnici Rakousko-Uhersko strana hranice,[3] pro stavební práce vytvořil konsorcium se zhotovitelem a inženýrem Wilhelmem Carl von Dodererem. Manažery stavby byli inženýři, Karl Innerebneron za Riehl a August Mayer za Doderer. Smlouva zahrnovala všechny záležitosti nezbytné pro provoz železnice. Kromě stavby trati to zahrnovalo získávání pozemků, kolejová vozidla, elektrická zařízení a elektrárnu. Smlouva stanovila pevnou cenu 24 4017 milionů krone bude vyplacena dodavatelům Riehlovi a von Dodererovi, kteří tak nesou veškerá rizika možného překročení nákladů.

Pokud jde o délku, byla mittenwaldská železnice díky mnoha tunelům velmi nákladným železničním projektem. Od začátku bylo plánováno, že bude elektrifikováno. K napájení potřebné energie byla na elektrárně postavena vodní elektrárna Ruetz řeka poblíž Stephansbrücke (Štěpánův most) v Stubaiské údolí, se dvěma turbínami, z nichž každá dodává 4000 koňská síla. V důsledku prodloužení trati do Bavorska byla tato část trati napájena z Elektrárna Walchensee, který byl dokončen v roce 1924. Navzdory obtížím byl úsek mittenwaldské železnice na území Rakouska-Uherska vybudován za pozoruhodně krátkou dobu asi dvou let.

Bavorská část mezi Garmisch a Mittenwald se vrací k žádosti z roku 1896 radou Mittenwaldu o Lokalbahn AG Mnichova vypracovat projekt pro pokračování Místní železnice Murnau – Garmisch-Partenkirchen (Localbahn Murnau – Garmisch – Partenkirchen) do Mittenwaldu.[4]

Tato trasa byla otevřena 1. července 1912, avšak v rozporu s plánem byla zpočátku provozována s parními lokomotivami, protože elektrárna ani elektrické lokomotivy nebyly připraveny. Na rakouské straně byl provozován elektricky od 28. října 1912. Provoz v Bavorsku přešel na elektrickou trakci 25. dubna 1913.

Během druhé světové války prudký sklon a krátké stanice bránily většímu zapojení do zásobování armády. V roce 1945 spojenci považovali Mittenwaldskou železnici za strategicky důležitou a proti Gurglbachskému viaduktu bylo nalétáno celkem šest náletů. Most Inn v Innsbrucku byl také opakovaně terčem náletů.

V roce 1950 během zimy došlo k lavině na vlečce Martinswand, během níž byla lokomotiva zcela zasypána. Železnice byla znovu otevřena pomocí francouzských okupačních vojsk. V roce 1968 bylo místo zabezpečeno před lavinami konstrukcí ochranné střechy.

S držením Zimní olympijské hry 1976 v Innsbrucku a Seefeldu se očekávalo, že linka Mittenwald bude mít vysoké zatížení a všechny stanice byly vybaveny barevnými světelnými signály. Stanice Seefeld byla také nahrazena novou stanicí. Nástavba byla upravena tak, aby lokomotivy obou Deutsche Bundesbahn a Rakouské spolkové dráhy (Österreichische Bundesbahnen, ÖBB) mohl fungovat na lince. Vzhledem k dostatečné velikosti mostů v té době bylo dokonce možné pracovat se dvěma lokomotivami ve více.

Železniční provoz běžel během zimních olympijských her v roce 1976 hladce, stejně jako během Mistrovství světa v severském lyžování 1985 v Seefeldu.

v 80. letech, kdy došlo k rozšíření mnoha ulic v Innsbrucku, bylo nutné zvýšit linii, kde prochází Innsbruck, zejména výstavbou nových mostů.

Trasa

Sledovat plán a profil

Mittenwaldská železnice jde po odvážné trase, kterou plánuje průkopnický železniční inženýr Josef Riehl. Linka Mittenwald protíná Inn na ocelovém mostě a vede městem Innsbruck jako vyvýšená linie na západ a na sever od Stanice Innsbruck West.

V březnu 1910 byl první drn otočen na legendárním Martinswandském útesu. Náhlý přechod z údolí Inn do Martinswandu a údolí Schlossbach představoval největší výzvy. Trať protíná Schlossbach v nadmořské výšce asi 60 m nad hladinou železa přes železný obloukový příhradový most o délce 66 m. Finstertální viadukt byl postaven na kras svah Hechenbergu (hora). A hangviadukt („svahový viadukt“, tj. viadukt postavený na svahu, vyžadující mnohem vyšší podpory na spodní straně než na horní straně) byl postaven ve Schlossbachu chytit. Viadukt Kaiserstand byl postaven pod troskami Fragensteinu. V blízkosti byl postaven Gurgelbachův viadukt Reith a Isarský most byl postaven poblíž Scharnitzu.

Mnoho mostů má podobnou velikost jako mosty na Albula železnice. Zatímco ve Švýcarsku bylo možné použít kámen, v Tyrolsku musel být použit beton. Tunely musely být také lemovány kvůli slabé skále.

Scharnitz v roce 1912 s novou elektrickou železnicí Mittenwald

Stavba tunelů v Martinswandu byla obzvláště obtížná a kvůli provozu strojů muselo být z Innsbrucku postaveno 17 km dlouhé vedení vysokého napětí. Dieselové lokomotivy přivedly skálu na skládky. Vnikání vody zastavilo stavební práce na západní straně tunelů a muselo být instalováno elektrické čerpací zařízení. Kasárna na východní straně musela být kvůli nedostatku místa postavena hluboko pod strmou hranou. A lanovka musela být postavena železnice pro přepravu pracovníků a materiálu z hostince na místo.

Nejmenší poloměr zakřivení Mittenwaldské železnice je 200 m. Maximální gradient 3,8 procenta je významně větší než 3,1 procenta Arlberg železnice, nebo 2,6 procenta z Brenner železnice.

Ve stanici Innsbruck West se odbočuje z Arlbergské železnice a dosahuje v Höttingu do svého nejnižšího bodu 580 m nad mořem. Jeho nejvyšší bod na sedle Seefeld je ve výšce 1184 m nad mořem. Tento rozdíl v nadmořských výškách je dosažen na 19,2 km trati. Poté linka klesá až o 3,0 procenta do Garmisch-Partenkirchenu, kde se k linii připojuje přes Murnau a Weilheim na Mnichov a do Außerfern železnice přes Reutte na Kempten.

Operace

Vlaky

Mittenwaldská železnice obsluhuje hlavně regionální a turistický provoz; mezinárodní dálková doprava obvykle používá trasu Mnichov – Innsbruck přes Rosenheim a Kufstein (Mnichov – Rosenheim, Rosenheim – Kufstein a Dolní linie údolí Inn ). Od začátku zimního letového řádu v roce 2010 jeden nebo dva páry Intercity-Express služby jezdily denně z Berlína přes Mnichov do Innsbrucku přes Mittenwaldskou železnici s mezipřistáním v Mittenwaldu a Seefeldu. Výsledkem je, že Seefeld se stal nejvyšší zastávkou Intercity-Express v Evropě. Regionalbahn služby jezdí každou hodinu na německé straně od Mittenwaldu po Garmisch-Partenkirchen a dále do Mnichova. Polovina těchto Regionalbahn operuje mezi Innsbruckem a Mnichovem přes Mittenwald; tyto služby jsou v Rakousku označeny jako REX. Na rakouské boční linii S5 z Tyrol S-Bahn běží od hranice v Scharnitz přes Seefeld do Innsbrucku každou hodinu.

Poznámky

  1. ^ Eisenbahnatlas Österreich (rakouský železniční atlas). Schweers + Wall. 2010. ISBN  978-3-89494-138-3.
  2. ^ „Die Eröffnung der Mittenwalderbahn“. Innsbrucker Nachrichten (v němčině) (248). Rakouská národní knihovna. 28. října 1912. s. 8 f. Citováno 30. ledna 2012.
  3. ^ „Oznámení ve vestníku“. Reichsgesetzblatt (v němčině) (1910/127). Rakouská národní knihovna. 12. července 1910. Citováno 30. ledna 2012.
  4. ^ „Aus den Alpen. (...) Bahnproject Garmisch-Mittenwald“. Der Alpenfreund (v němčině). Rakouská národní knihovna (6): 61. 6. ledna 1896. Citováno 30. ledna 2012.

Reference

externí odkazy

Souřadnice: 47 ° 26'23 ″ severní šířky 11 ° 15'56 ″ východní délky / 47,43972 ° N 11,26556 ° E / 47.43972; 11.26556