Mileševova tiskárna - Mileševa printing house

Mileševova tiskárna
Klášter Mileseva 2.JPG
Exteriér kláštera
Postavenízaniklý (1557)
Založený1544
Země původuOsmanská říše
Umístění ústředíMileševský klášter
Klíčoví lidéHieromonk Mardarije, Hegumen Danilo
Typy publikacísrbulje

The Mileševova tiskárna (srbština: Милешевска штампарија) byla tiskárna založená roku 1544 v Mileševský klášter u Prijepolje, Osmanská říše (moderní den Srbsko ). Tři srbulje v této tiskárně byly vytištěny knihy. Dva v roce 1544 a 1545 a jeden v roce 1557.

Pozadí

Činnosti spojené s tiskem v Mileševě začaly, když v roce 1518 nebo počátkem roku 1519, kdy byl Teodor Ljubavić, který hieromonk z Mileševy, cestoval do Benátky naučit se tisknout. Ljubavić pracoval v Tiskárna Goražde mezi 1521 a 1523. Mezi 1533 a 1535 Božidar Vuković navštívil Mileševu a uzavřel dohodu s Mileševou o distribuci jeho knih.[1]

Zavádění

V roce 1543 byl Todor Ljubojević, mnich z Mileševy a syn Božidara, poslán do Benátek, aby se připojil ke svému bratrovi Djurađovi a koupil pro klášter tiskařský lis. Doprovázel ho mileševský mnich Sava a Mardarije kdo byl hegumen z Klášter Banja u Priboj. V té době byl klášter Banja sídlem metropolitní biskup zatímco Mileševa byla nejbohatším klášterem dabarské eparchie. Proto tyto dva kláštery dostaly za úkol financovat a zorganizovat založení tiskárny v Mileševě a proto Mardarije cestovala do Benátek společně s mnichy z Mileševy.[2]

Tisk

Mileševská tiskárna byla v provozu v období 1544–1557.[3] Byly v něm vytištěny tři knihy, žaltář (Псалтир, 1544), Breviář (Требник, 1545) a další žaltář (1557).[4][5] Žaltář z roku 1544 upravili a připravili Mardarije a Teodor Ljubavić na základě 1519-20 Žaltáře Božidar Vuković.[6][7]

Psalter upravili a připravili Mardarije a Teodor Ljubavić na základě 1519-20 Psalter Božidar Vuković.[8] Trebnik vytiskli deak Damjan a Milan z Obna (oblast kolem řeky Kolubara).[9]

Třetí kniha byla vytištěna po pauze dvanácti let.[10] Vzhledem k tomu, že byla tisknuta různými typy, některé zdroje uvádějí, že v Mileševě existovaly dvě tiskárny, které byly založeny řádem hegumena z Mileševy, Danila.[11]

Viz také

Reference

  1. ^ Recherches sur l'art. Matice. 1991. s. 206.
  2. ^ Biblioteka, Matica srpska (Novi Sad, Srbsko). (1994). Godïsnjak Biblioteke Matice srpske. p. 29.
  3. ^ Aćimović, Dragoljub; Đorđević, Milivoje (1987). Štamparstvo u Užičkom kraju, 1537-1987: povodom 450 godina Rujanske štamparije. Dimitrije Tucović. p. 277.
  4. ^ Ćirilské rukopisné knjige Biblioteke Matice srpske: Psaltir Gavrila Trojičanina iz 1643. godine. Biblioteka Matice srpske. 1992. str. 8.
  5. ^ Šafárik, Pavel Jozef; Boškov, Živojin (1963). P.J. Šafarik, 1795-1861: zbornik članaka povodom 100-godišnjice smrti. Matica srpska. p. 51.
  6. ^ Biblioteka, Matica Srpska (Novi Sad) (1995). Godǐsnjak Biblioteke Matice srpske za ... Biblioteka Matice srpske. p. 30.
  7. ^ Bibliotekar. Društvo bibliotekara N.R. Srbije. p. 1220. ... Псалтир из 1544. и Молитвеник из 1545. штампани у Милешеви, ...
  8. ^ Biblioteka, Matica Srpska (Novi Sad) (1995). Godǐsnjak Biblioteke Matice srpske za ... Biblioteka Matice srpske. p. 30.
  9. ^ Recherches sur l'art. Matice. 1991. s. 206.
  10. ^ Subotin-Golubović, Tatǰana (1999). Srbská rukopisná tradice od roku 1557 do poloviny XVII. Století. Srpska Akademija Nauka i Umetnosti. p. 38. ISBN  978-86-7025-282-0.
  11. ^ Domljan, Žarko; Jugoslavenski leksikografski zavod "Miroslav Krleža."; Jugoslavenski leksikografski zavod "Miroslav Krleža". (1984). Likovna enciklopedija Jugoslavije. Zavod. p. 293.

Zdroje

Další čtení