Hieromonk Pahomije - Hieromonk Pahomije

Hieromonk Pahomije
narozený15. století
Zemřelpo roce 1544
NárodnostZetan, Benátčan
obsazeníhieromonk

Hieromonk Pahomije (Srbská cyrilice: Пахомије; fl. 1496–1544) byl a Srbský ortodoxní hieromonk[1] a jeden z prvních tiskařů knih v Srbský jazyk. Své dovednosti v tisku se naučil od Hieromonk Makarije na Crnojević tiskárna v období 1494–96. V roce 1518 přijal pozvání Božidar Vuković a šel do Benátky kde organizoval tisk na Vukovićova tiskárna v období 1519 / 1520–21.

Zeta

První tiskárnou, ve které Pahomije pracovala, byla Crnojević tiskárna v Obodu, Rijeka Crnojevića, v období 1494–96.[2] Odtud se naučil tisknout hieromonk Makarije a cvičil to až do Đurađ Crnojević uprchl Zeta a šel do Benátky v roce 1496. Pahomije byl jedním z osmi tiskařů, kteří pracovali v tiskárně Crnojević.[3]

Benátky

V roce 1518 Božidar Vuković pozval Pahomije, aby přišel do Benátek a organizoval se[4] tisk na tiskařském lisu Vuković.[5] Pahomije toto pozvání přijal a odešel do Benátek. Pahomije byl vedoucím organizace práce v tiskárně,[6] a také tam pracoval jako redaktor a korektor.[7] Tiskárna fungovala ve dvou obdobích, 1519 / 1520–21 a 1536–40. Během prvního období Pahomije tiskl tři knihy, a kniha hodin (Časlovacnebo Psaltir) v roce 1519,[8] Liturgijar a Molitvenik.[2]

V březnu 1520 napsal na obálku jedné z knih, které vytiskl, že je „z ostrovů ostrova Dioklecián Jezero" srbština: от остров Диоклитијског језера.[9] V dokumentu z roku 1544, který napsal reka namísto Rijeka (Rijeka Crnojevića ), k závěru, že pocházel z Ekavianský přízvuk region (někde v moderním Srbsku),[10] v některých pozdějších pracích však byl tento předpoklad odmítnut.[11]

Viz také

Reference

  1. ^ Petrović 1941, str. 817.
  2. ^ A b Đorđević 1987, str. 72.
  3. ^ 1996емировски 1996, str. 57.
  4. ^ Bošnjak 1968, str. 95.
  5. ^ Sakcinski 1858, str. 329.
  6. ^ Radojičić 1952, str. 18.
  7. ^ Biblioteka 1995, str. 27.
  8. ^ 1986сториски 1986, str. 119.
  9. ^ Марковић 1969, str. 188.
  10. ^ Prilozi 1955, str. 171.
  11. ^ Stanojević & Vasić 1975, str. 8.

Zdroje

  • Sakcinski, Ivan Kukuljević (1858). Slaovnik umjetnikah jugoslavenskih. Tiskom narode tiskarne Ljudevita Gaja. p.329.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Petrović, Mihailo (1941). Đerdapski ribolovi u prošlosti i u sadašnjosti. Izd. Zadužbine Mikh. R. Radivojeviča.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Srbsko), Muzej primenjene umetnosti (Bělehrad; Radojičić, Đorđe Sp (1952). Rukopisna i štampana knjiga. Stamparija "Jugoslavija".CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Prilozi (1955). Prilozi za književnost, jezik, istoriju i folklor. Државна штампарија Краљевине Срба, Хрвата и Словенаца.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Bošnjak, Mladen (1968). Studie slovanských prvotisků. Mladost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Марковић, Томаш (1969). Историја школства и просвјете у Црној Гори. Завод за издавање уџбеника Социјалистичке Републике Србије.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Stanojević, Gligor; Vasić, Milan (1975). Istorija Crne Gore (3): od početka XVI do kraja XVIII vijeka. Titograd: Redakcija za istoriju Crne Gore. OCLC  799489791.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Историски (1986). Историски записи. с.н.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Aćimović, Dragoljub; Đorđević, Milivoje (1987). Štamparstvo u Užičkom kraju, 1537-1987: povodom 450 godina Rujanske štamparije. Dimitrije Tucović.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Biblioteka, Matica Srpska (Novi Sad) (1995). Godǐsnjak Biblioteke Matice srpske za ... Biblioteka Matice srpske.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Немировски, Евгениј Љвович (1996). Почеци штампарства у Црној Гори, 1492-1496. ЦНБ „Ђурђе Црнојевић“.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing. ISBN  9781405142915.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení

  • Pavle Ivić; Mitar Pešikan (1995). „Srbský tisk“. Dějiny srbské kultury. Projekt Rastko.
  • Б. Сп. Радојичић, Пахомије „от Црније Гори от Реке", Историски записи, књ. X, Цетиње, год. VII, 1954, св. 1, 225—227