Jerolim Zagurović - Jerolim Zagurović
Jerolim Zagurović | |
---|---|
![]() žaltář s kniha hodin, vydané Zagurovićem v roce 1569 | |
narozený | 1550 |
Zemřel | 1580 |
Národnost | benátský |
Ostatní jména | Girolamo Zagurovich |
obsazení | tiskárna |
Známý jako | poslední tiskárna z srbulje knihy |
Pozoruhodná práce |
|
Manžel (y) | Antonija Crnojević |
Děti | Anđelo Zagurović |
Jerolim Zagurović ((srbština: Јеролим Загуровић), italština: Girolamo Zagurovich) (C. 1550—1580)[1] byl srbština -benátský tiskárna knih srbské cyrilice (srbulje ). Zagurović a Vićenco Vuković byli poslední tiskaři srbulje knih.[2]
Rodina
Zagurović byl Srb katolík[3] a člen šlechty Zagurovićova rodina z Kotor, Benátská republika (dnes Černá Hora ). Jeho strýc z otcovy strany byl významným básníkem Ilija Zagurović.[4]
Rodina Zagurovićů byla spřízněná se Srbem Crnojević sňatkem Jerolima Zaguroviće a Antonije Crnojević, dcery Páně Đurađ Crnojević Zety (r. 1489–96).[5] Měli syna Anđela, který žil v Benátkách.[6]
Tisk
The Crnojević tiskárna byl zrušen, když Đurađ Crnojević uprchl ze Zety v roce 1496. The typy použitý v jeho tiskárně zůstal v klášteře, dokud je Jerolim Zagurović někde nenašel před rokem 1569. Napsal, že některé typy vzal do Benátek.[7] Vzhledem k tomu, že Jerolim trval na tom, že přivezl typy z tiskárny Crnojević do Benátek, spekulovalo se, že skutečně používal typy Crnojević ve své tiskárně. To bylo zpochybněno některými pozdějšími pracemi, které vysvětlovaly, že tiskárna Crnojević byla tak dobře pokládaná, že ostatní tiskárny napodobovaly její typy.[8]
V roce 1569 založil v Benátkách tiskárnu a začal tisknout cyrilské knihy.[9] Jedním z motivů Jerolima Zaguroviće založit tiskárnu bylo vydělat z ní nějaký zisk, který by kompenzoval ztráty rodinného podniku Zagurović způsobené častými osmanskými obléháními Kotoru.[7] Zagurović neměl formální teologické vzdělání, takže se musel angažovat Jakov z Kameny Reky upravovat a korektovat texty před tiskem. (Jakov patřil k Srbská pravoslavná církev ).[10]
V roce 1569 vytiskl a žaltář a v roce 1570 a modlitební kniha.[11][12] Jednalo se o poslední knihu ze srbské azbuky vytištěnou do druhé poloviny 18. století.[13] V Benátkách byla v roce 1638 vytištěna pouze Bartholomewem Ginamiem, ale byla to pouze dotisk žaltáře s knihou hodin vydanou Zagurovićem v roce 1569.[14] Zagurovićův tiskařský lis nejprve převzal Jakov z Kameny Reky a poté v roce 1597 Bartolomeo Ginammi, který jej používal až do roku 1638.[15]
Viz také
- Božidar Vuković
- Božidar Goraždanin
- Đurađ Crnojević
- Stefan Marinović
- Hieromonk Makarije
- Hieromonk Mardarije
- Hegumen Mardarije
- Vićenco Vuković
- Hieromonk Pahomije
- Trojan Gundulić
- Andrija Paltašić
- Jakov z Kameny Reky
- Bartolomeo Ginammi který následoval kroky Jerolima Zaguroviće dotiskující srbské knihy.
- Dimitrije Ljubavić
- Teodor Račanin
Reference
- ^ Valentinelli 1855, str. 252.
- ^ Jakić 1866, str. xxvi.
- ^ Zadruga 1993, str. 148.
- ^ Institut 1973, str. 220.
- ^ Milović 1986, str. 174.
- ^ Biblioteka 1995, str. 15.
- ^ A b Zadruga 1993, str. 435.
- ^ Radojičić 1952, str. 18.
- ^ sekceja 1970, str. 119.
- ^ biblioteka 1985, str. 62.
- ^ Djuro Šurmin 1808, str. 243.
- ^ Biblioteka 1995, str. 26.
- ^ Jurić 1956, str. 44.
- ^ Samardžić 1993, str. 409.
- ^ (Řecko) 2005, str. 66.
Zdroje
- Djuro Šurmin (1808). Povjest književnosti hrvatske i srpske. Tisak i naklada knjižare L. Hartmana, Kugli i Deutsch.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Valentinelli, Giuseppe (1855). Bibliografia della Dalmazia e del Montenegro. Coi tipi del L. Gaj.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Srbsko), Muzej primenjene umetnosti (Bělehrad; Radojičić, Đorđe Sp (1952). Rukopisna i štampana knjiga. Stamparija "Jugoslavija".CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jurić, Šime (1956). Pregled povijesti knjižnica: s kratkim prikazom razvoja pisma i knjige. Kultura.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- sekceja, Društvo istoričara Crne Gore. Kotorska (1970). Kotorska sekceja Društva istoričara Crne Gore 1948-1968. Društvo istoričara Crne Gore.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jakić (1866). Priměri starohèrvatskoga jezika iz glagolskih i cirilskih knjževnih starinah: sastavljeni za sedmi i osmi gomnazijalni razred. Uvod i priměri starohrvatski. Jakić.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Institut (1973). Istorijski zapisi: varhany Istoriskog instituta i Društva istoričara SR Crne Gore. Istorijski institut u Titogradu.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Društvo istoričara (1973). Istorijski zapisi: varhany Istoriskog instituta i Društva istoričara SR Crne Gore (v srbštině). Istorijski institut u Titogradu.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bibliografi (1985). Susreti bibliografa ... (v srbštině). Narodna biblioteka "Dr Đorđe Natošević".CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Milović, Jevto M. (1986). Štamparska i književna djelatnost: radovi sa Naučnog skupa Titograd, 19. i 30. septembra 1983. Crnogorska akademija nauka i umjetnosti.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Samardžić, Radovan (1993). Istorija srpskog naroda: pt. 1-2. Srbi pod tudinskom vlashdu 1537-1699. Srpska knjiiževna zadruga.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zadruga (1993). Istorija srpskog naroda: knj. Srbi pod tuđinskom vlašđu, 1537-1699 (2 v.). Srpska književna zadruga.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- biblioteka (1985). Susreti bibliografa ... Narodna biblioteka "Dr Đorđe Natošević".CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Biblioteka, Matica Srpska (Novi Sad) (1995). Godǐsnjak Biblioteke Matice srpske za ... Biblioteka Matice srpske.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- (Řecko), Hidryma Technologias kai Ereunas (2005). Provinční elity v Osmanské říši: Halcyonovy dny na Krétě V: sympozium konané v Rethymnu 10. – 12. Ledna 2003. Crete University Press. ISBN 978-960-524-216-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing. ISBN 9781405142915.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Pavle Ivić; Mitar Pešikan (1995). „Srbský tisk“. Dějiny srbské kultury. Projekt Rastko.