Božidar Goraždanin - Božidar Goraždanin

Božidar Goraždanin
narozený
Божидар Љубавић

Goražde
Zemřel16. století
NárodnostOsmanský
obsazenítiskárna
Známý jakozaložení jedné z prvních tiskáren na Balkáně

Božidar Ljubavić, známější jako Božidar Goraždanin (Božidar z Goražde), zakladatel Tiskárna Goražde, druhý Srbský jazyk tiskárna[1] a jedna z prvních tiskáren na internetu Balkán. Od 25. října 1519 tiskl knihy cyrilice, nejprve v Benátkách a poté v Kostel svatého Jiří v Sopotnica, Sanjak z Hercegoviny, Osmanská říše (dnes vesnice v Novo Goražde, Republika Srbská, Bosna a Hercegovina ) v období 1519–23. Během celého osmanského období v Bosně byly v provozu pouze čtyři tiskařské lisy. Prvním lisem byl lis Božidara Goraždanina, zatímco další tři lisy existovaly až v 19. století.[2] V roce 1523 jeho tiskárna přestala fungovat.[3]

Pozadí

Po tiskařský lis byl vynalezen kolem roku 1450 autorem Johannes Gutenberg v Mainz V Německu bylo umění knihtisku brzy představeno v jiných částech Evropy. Na konci 15. století Benátky se stalo hlavním centrem tisku. V roce 1493 Đurađ Crnojević, vládce Knížectví Zeta (v dnešní době Černá Hora ), odesláno Hieromonk Makarije do Benátek koupit tisk a naučit se umění tisku. V Cetinje, hlavní město Zety, Makarije vytištěno v roce 1494 Cetinje Octoechos, první incunable napsáno v srbské recension of Církevní slovanština. The Crnojević tiskárna pracoval až do roku 1496, kdy Zeta padla k Osmanům.[4][5] V některých dřívějších pracích byl Božidar Goraždanin mylně identifikován Božidar Vuković.[6]

Tiskárna Goražde

Hlavní článek: Tiskárna Goražde
Stránka Goražde Psalter (1521)

V roce 1495 odcestoval Božidar Ljubavić za obchodními účely do Benátek.[7] V roce 1518 bydlel v Božidaru Ljubavić Klášter Mileševa,[8] stolec srbské pravoslavné diecéze, která byla součástí Království Bosna od roku 1373.[9] Mileševa a další části její diecéze, včetně města Goražde,[5] se nacházely v regionu Hercegovina,[10] který v letech 1465 až 1481 postupně dobyli Osmané.[11]

Ve druhé polovině roku 1518 poslal Božidar Ljubavić své syny, Djurađa a hieromonka Teodora, do Benátek, aby si koupili tiskařský lis a naučili se umění tisku. Bratři Ljubavićové pořídili tisk a začali tisknout a hieratikon (kněžská služební kniha), jejíž kopie byly dokončeny do 1. července 1519 buď v Benátkách, nebo v kostele sv. Jiří poblíž Goražde. Poté, co Đurađ Ljubavić zemřel 2. března 1519 v Benátkách, není jasné, zda jeho bratr přepravil tisk do Goražde před nebo po dokončení prací na hieratikonu. Protože členové rodiny Ljubavićů pocházeli z Goražde, přivezli do svého rodného města tiskařský lis.[12] V kostele sv. Jiří uspořádal Teodor tiskárnu Goražde, která kromě hieratikonu vytvořila další dvě knihy v církevní slovanštině srbské recension: a žaltář v roce 1521, a malá euchologion v roce 1523.[8] Knihy tiskl Božidarův vnuk Dimitrije Ljubavić[12] poté, co jej editoval hieromonk Teodor, jeho strýc. Dimitrije Ljubavić založil tiskárnu v roce 1545 v Târgoviște který v té době pracoval pro valašské metropolitní město. První kniha vytištěná v tiskárně Božidara Goraždanina byla Goražde Psalter (srbština: Псалтнр са носледовадем и часловием), vytištěno 25. října 1521.[13]

Božidar Ljubavić zemřel náhle 2. března 1527.

Viz také

Reference

  1. ^ Biblioteka 1994, str. 28.
  2. ^ Woudhuysen 2013, str. 506.
  3. ^ Matica 1974, str. 481.
  4. ^ Biggins & Crayne 2000, str. 85–86
  5. ^ A b Barać 2008, s. 27–29
  6. ^ библиотека 2009, str. 113.
  7. ^ Savez 1997, str. 32.
  8. ^ A b Barać 2008, s. 41–44
  9. ^ Fine 1994, str. 392–93, 484
  10. ^ Fajn 1994, str. 578
  11. ^ Fajn 1994, str. 585
  12. ^ A b Bihalji-Merin 1978, str. 92.
  13. ^ Pregled 1984, str. 1124.

Zdroje

Další čtení

  • Pavle Ivić; Mitar Pešikan (1995). „Srbský tisk“. Dějiny srbské kultury. Projekt Rastko.