Mazaei - Mazaei


Mazaei nebo Maezaei (Starořečtina: Μαζαῖοι / Μαιζαῖοι)[1] byli subkmenem Ilyrové, usadil se v tom, co se později stalo Panonie.[2] Byli autochtonní a obývali vnitřek dnešní Bosny a Hercegoviny, hlavně v Sana povodí, střední tok Vrbas a kolem Vrbanja a Ugar řeky.
Přehled
Některé oblasti jejich území byly rovněž sdíleny mezi Dassaretae a Autariates. Byli na východě ohraničeni Dardans, na západě Iapody, Řeka Una, Krka vodopády a Iasis, na severu Sava – Drava – Dunaj a na jihu Liburni, Delmatae, a Breuci na severovýchodě.
Stejně jako ostatní Ilyrové i Mazaei žil v opevněných nebo částečně opevněných osadách, kde se živil zemědělstvím, lovem a rybolovem. Starověcí spisovatelé mají rádi Herodian, Livy, Plinius, Strabo, Theophrastus a další popsali Ilyrové jako vysoké, silné válečníky a pijáky. Nedodržovali osobní hygienu a žili v patriarchálních komunitách. Každých osm let rozdělovali své země podle vzájemných bojů a odporu vůči nepříteli. Mazaei měl 269 soudců.[3]
V roce 10 nl římští administrátoři rozdělili provincii Illyricum do nových provincií: Panonie na severu a Dalmácie na jihu. Termín Illyria zůstal v použití v pozdní latině a po celé středověké období.