Lanskaya železniční stanice - Lanskaya railway station - Wikipedia
Lanskaja | |
---|---|
Stanice osobní dopravy pro dojíždějící | |
![]() Lanskaya nádraží v 1900s. Směr do Finlyandsky železniční terminál | |
Umístění | 3, Serdobolskaya ulice |
Souřadnice | 59 ° 59'38 ″ severní šířky 30 ° 19'38 ″ východní délky / 59,99389 ° N 30,32722 ° ESouřadnice: 59 ° 59'38 ″ severní šířky 30 ° 19'38 ″ východní délky / 59,99389 ° N 30,32722 ° E |
Linka (y) | Petrohrad Finlyandsky - Beloostrov přes Sestroretsk |
Platformy | 2 |
stopy | 4 |
Jiná informace | |
Kód stanice | 03821 |
Tarifní zóna | 1 |
Dějiny | |
Otevřeno | 1869[1] |
Přestavěn | 1910 |
Elektrifikovaný | 1951[2] |
Lanskaya platforma (ruština: Платфо́рма Ланска́я; Finština: Lanskaja) je vlakové nádraží nacházející se v Petrohrad, Rusko.
Lanskaya je příměstská osobní stanice, její nástupiště jsou umístěna na vysoký násyp. Platformy leží mezi Serdobolskaya ulice a Bolshoi Sampsonievsky street, procházející přes oba mostem. Nástupiště ze směru od Petrohradu ohnutého na ostrov (ale používá se pouze levá strana). Naproti plošině je Elektrická rozvodna Lanskaya. Vstup na něj se provádí zpod mostu, žebříku pro dvě poloviny letu, který je blokován výškou oblouk barel. Směrová plošina do Petrohradu přímá, boční, vstup na ni se provádí z ulice Serdobolskaya az Vyhlídka Bolshoy Sampsonevsky.
A vysokorychlostní trať čára mezi Petrohradem (Finlyandsky železniční terminál ) a Helsinky (viz Karelské vlaky ) projde stanicí.
Dějiny
První dřevěná budova stanice byla postavena v roce 1869[1] architekt Wolmar Westling.[3][4] První vlak ním slavnostně prošel 3. července [OS 22. června1869.[5] Bylo umístěno trochu v srdci budovy a před ním bylo místo pro přepravu. Zařízení se nachází na adrese 3, Serdobolskaya ulice. Pohybem na celém rozsahu byla osobně otevřena hranice mezi dvěma hlavními městy císař Alexander II 12. září [OS 30. srpna]1870.[6]
Budova stanice byla přestavěna z kamene v 1910 podle architekt Bruno Granholm jako čtyřpodlažní budova, která byla navržena v racionální větvi „nového stylu“ architektury na počátku 20. století; architektonický styl známý také jako Romantický nacionalismus. Přístavek opřený o vysoký železniční násp, vypadá extrémně asketicky. Okenní otvory jsou náladově rozptýleny na vnějším povrchu stěn a odrážejí vnitřní strukturu budovy.[7]
Obrázková galerie
- Budovy
Stanice Lanskaya
Železniční stanice v roce 2009. Stanice se nachází za domy
- Druhy místního osobního vlaku
Vlak pobřežní železnice Sestroretsk. V provozu na této stanici asi 1900
Typ vlaku Sm3. Zde se používalo v letech 1950 až 1980
Typ vlaku ER2. Ty se zde používají od roku 1980
Stanice během sovětského období
The Linka Petrohrad Finlyandsky-Vyborg a Petrohrad Finlyandsky-Beloostrov linkou Sestroretsk nadále pracuje síla páry po revoluce až do druhá světová válka. První práce na elektrifikaci na tomto místě začaly v roce 1950.[8]
Na počátku 50. let byla Lanskaya elektrická rozvodna byla postavena za stanicí. Elektrifikace železnice začala ve směru na Leningrad do Zelenogorsk v roce 1951. (nyní je součástí Petrohrad Finlyandsky-Vyborg Na stanici byly zkonstruovány nové nástupiště a prodloužena délka vlaků.[2] Trať ve směru Finlyandsky železniční terminál a stanice Udelnaya byla také elektrifikována.
4. srpna 1951 1 hodinu a třicet minut po půlnoci byla elektrická energie zapnuta do sítě prvního elektrifikovaného vedení v Karelská šíje oblast mezi Leningradem a Zelenogorsk. Za 1 hodinu a 50 minut vyrazila zkušební cesta prvního elektrického vlaku na cestu ve směru Arsenyev N. A. První cestující cestovali elektrickým vlakem během dne pod vedením strojvedoucí - instruktor Romanov A. N. Ve stejný den také začala pravidelná doprava.[8]
V roce 1952 linka Lansky-Sestroretsk-Beloostrov (nyní je pojmenována) Petrohrad Finlyandsky-Beloostrov linkou Sestroretsk ) byl elektrifikován.[2]V den 1. června 1952 prošel první pokus s elektrickým vlakem přes Lanskou a Sestroretsk do Beloostrova a ve stejný den od rána začala pravidelná doprava.[8]
Čas elektrifikace trati spojující Lanskaja s Кushelevka není známo, ale od roku 2000 bylo také elektrifikováno, stejně jako všechny tratě na stanici.
Pravděpodobně v roce 1951 na stanici došlo k výpadku železnice.[9] Pravděpodobnost této události nepřímo potvrzuje vydání zákona ve stejném roce.[10]
Stanice v době nového Ruska
Stanice prošla zásadními opravami v roce 2003. Byly provedeny práce na výstavbě stanice a na nástupišti. V té době byla demontována obrovská pec na dřevo, která byla téměř sto let v rohu čekárny.[11]
Památky poblíž stanice Lanskaya
- Poblíž stanice byla Lenin Muzeum v jeho posledním bytě v bezpečném domě použitém před revolucí 25. října (7. listopadu) 1917. Právě z tohoto bytu odešel pěšky, aby předsedal revolučnímu ředitelství v centru města Smolny. Muzeum bylo zmíněno v počítačové hře „Revoluční úkol“ (2004).
- V lednu 1941 byla zahájena stavba Petrohradské metro. Někde kolem nádraží Lansky se plánovalo postavit konečnou stanici pro Linka 1 metra Petrohrad.[12]
Stanice je ve vzpomínkách slavných lidí:
- Vynikající vědec, příjemce Státní ceny SSSR, Feodor Ivanovič Dubovický napsal, že v letech 1931-1934 jel vlakem s parní lokomotivou na trasu ze stanice Lansky do stanice Pesochny posledním vlakem.[13]
- Známá ruština klaun a herec Jurij Nikulin šel do Zimní válka ze stanice Lanskaya Lanskaya v roce 1940.[14]
Mapy tras
Lanskaya stanice inženýrské stavby | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Místní linky a jízdné z terminálu Finlyandsky Rail Terminal | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ A b Železniční stanice SSSR (Железнодорожные станции СССР) (v Rusku). Kniha referencí. Moskva: Doprava. 1981.CS1 maint: ostatní (odkaz)
- ^ A b C "Chronologie zadávání webů (Хронология ввода участков)". Ortyabrskaya Mafistral (v Rusku). Petrohrad: Vydavatelství ZAO „OM-Express“ (# 109 (13989)). 3. prosince 2005. Archivovány od originál dne 3. března 2016. Citováno 14. února 2009.
- ^ Koreshonkov, Oleg (28. dubna 2006). „Železnice Karelského šíje (Железные дороги Карельского перешейка)“ (v Rusku). Citováno 15. února 2009. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Vidět článek o Wolmaru Westlingovi ve funštině
- ^ "Rajajoki. Забытая станция :: Геокэшинг". Ilustrované noviny (v ruštině) (# 32): 97. 1869. Citováno 14. února 2009.
- ^ Alexejevová, Olga. „Finská železnice s ruskou tratí“. Nový východ. Petrohrad: Technologické centrum. Archivovány od originál 26. dubna 2009. Citováno 15. února 2009.
- ^ Kobak, A. V. (1998). „Soubor za okny elektrického vlaku (Ансамбль за окнами электрички)“ (v ruštině) (# 1). Leningad: Leningadskaya panorama: 34–35. Citováno 13. února 2009. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ A b C Penin, Alexander. „Pořadí elektrifikace míst železnic Karelského šíje (Последовательность электрификации участков железных дорог Карельского перешей) (v Rusku). www.perecheek.narod.ru. Citováno 2009-02-14.
- ^ "Leningrad. Část I. 1948-1964 (Ленинград Часть 1. 1948–1964)". Dětská železnice v Petrohradu (v Rusku). http://www.dzd-ussr.ru/. 7. srpna 2005. Citováno 2009-02-14. Externí odkaz v
| vydavatel =
(Pomoc) - ^ Vláda Sovětského svazu (25. června 1951). O neúspěšné poloze s dopravní bezpečností vlaků a opatřeních na posílení disciplíny v železniční dopravě.
- ^ Kosmachev, N. (5. dubna 2003). „Ať je radost světlejší (Пусть радость будет светлей)“. Ortyabrskaya Mafistral (v Rusku). Petrohrad: Nakladatelství ZAO „OM-Express“ (# 63 (13490)). Citováno 14. února 2009.
- ^ Baskakov, A. M .; atd. (1995). Podzemí Leningradské stránky historie (Метрополитен Ленинграда. Страницы истории) (v Rusku). Petrohrad: akciová společnost "Ivan Fedorov".
- ^ Dubovitsky, F. I. (22. února 2007). "# 4, 5, 6, 7". A žije se, je to spousta ... (А прожито немало) (v Rusku). Moskevská oblast: noviny Černogolovského. Citováno 14. února 2009.
- ^ Nikulin, Yuri (1998). Почти серьёзно ... [Téměř vážně ...]. Moje 20. století (v ruštině). Moskva: Vagrius. ISBN 978-5-7027-0732-7.
externí odkazy
Předcházející stanice | Petrohradská železniční divize | Následující stanice | ||
---|---|---|---|---|
směrem kPetrohrad Finlyandsky | Přímo do Beloostrova přes Sestroretsk v letech 1926-1931 Místní | směrem kBeloostrov |