La gazza ladra - La gazza ladra

Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Březen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

La gazza ladra
Operní semisérie podle Gioachino Rossini
Portrét skladatele
Překlad	Zlodějská straka
Libretista	Giovanni Gherardini
Jazyk	italština
Na základě	La pie voleuse podle Théodore Baudouin d'Aubigny a Louis-Charles Caigniez
Premiéra	31. května 1817 (1817-05-31) La Scala, Milán

La gazza ladra (Italská výslovnost:[la ˈɡaddza ˈlaːdra], Zlodějská straka) je melodramma nebo opera semiseria ve dvou dějstvích Gioachino Rossini, s libreto podle Giovanniho Gherardiniho na základě La pie voleuse podle Théodore Baudouin d'Aubigny a Louis-Charles Caigniez.Zlodějská straka je nejlépe známý pro předehra, který je hudebně pozoruhodný jeho použitím malé bubínky. Jedinečná inspirace melodií je extrémní, skvěle se používá k bizarnímu a dramatickému efektu Stanley Kubrick je Mechanický pomeranč. Odkazoval se na to Haruki Murakami ve své práci Wind-Up Bird Chronicle. Tato nezapomenutelná část Rossiniho předehry evokuje obraz hlavního tématu opery: ďábelsky chytré, zlodějské straky.

Skladatel Gioachino Rossini rychle napsal a La gazza ladra nebyla výjimkou. Podle legendy producent před prvním uvedením opery zajistil složení předehry zamknutím Rossiniho v místnosti, z okna které skladatel vyhodil noty na opisovači který pak napsal orchestrální party, aby dokončil složení opery.^{[Citace je zapotřebí ]}

Historie výkonu

Výzdoba Alessandro Sanquirico pro výkon La Scaly z roku 1817.

První představení Zlodějská straka byl dne 31. května 1817 v La Scala, Milán. V roce 1818 Rossini revidoval operu pro následné produkce v Pesaro; a pak v roce 1819 pro Teatro del Fondo, v Neapol, v roce 1820 pro Teatro di San Carlo, Neapol, a v roce 1866 revidoval hudbu pro vystoupení v Paříž.

První představení Zlodějská straka v Anglii byl na Královské divadlo, Londýn, 10. března 1821. Jako francouzský jazyk La pie voleuse, první představení opery ve Spojených státech bylo na Théâtre d'Orléans, New Orleans, dne 30. prosince 1824.^[1]

V roce 1941 Riccardo Zandonai složil verzi Zlodějská straka za oživení opery v Pesaru. V roce 1979 Alberto Zedda upravil Rossiniho původní skladbu opery pro publikaci Fondazione Rossini. V roce 2013 Bronx Opera z New Yorku provedl anglickou verzi hry La gazza ladra.

Předehra byla uvedena v Mechanický pomeranč (1971) a Sherlock.

Role

Synopse

1. dějství

Část rukopisu pro La gazza ladra.

V domě Fabrizia Vingradita a jeho manželky Lucia je radost z bezprostředního návratu jejich syna Giannetta z války. Jeden ze služebníků, Ninetta, je zamilovaný do Giannetta a všichni chtějí, aby se oba vzali, kromě Lucii, která viní Ninettu z nedávné ztráty stříbrné vidličky. Isacco, místní podomní obchodník, navštěvuje Ninettu a ptá se na ni, ale Pippo, Fabrizioův sluha, ho pošle pryč. Giannetto přijde a jde dovnitř s Lucií, zatímco Ninetta se připravuje na večírek. Jakmile odejdou, dorazí Ninettin otec, Fernando Villabella, také z války. Byl však odsouzen k smrti poté, co bojoval se svým kapitánem, a nyní je dezertérem. Když je na útěku, požádá svou dceru, aby prodala dva kusy rodinného stříbra. Starostka přichází se záměrem svést Ninettu a ona tvrdí, že její otec je jen nějaký tulák. Asistent starosty vydá zatýkací rozkaz na dezertéra (Fernando), ale protože starosta zapomněl na brýle na čtení, Ninetta je požádána, aby si tento rozkaz přečetla, a vymyslí popis někoho, kdo je zcela odlišný od jejího otce. Starosta i nadále vnucuje svou pozornost Ninettě, na kterou se Fernando téměř rozzlobil. Všichni tři odejdou a straka letí dolů a ukradne jednu z Luciiných stříbrných lžiček.

Isacco znovu projde kolem a Ninetta mu prodá stříbro, které jí svěřil její otec. Giannetto a další se vracejí a Lucia si všimne, že chybí lžíce. Starosta zahájil okamžité vyšetřování a uvedl drakonický trest za krádež v domácnosti: smrt. Lucia a starosta obviňují Ninettu, která v nouzi propadne peníze, které si vyměnila od Isaca. Obchodník je přiveden zpět a hlásí, že už lžíci prodal, ale připomíná nápis „F.V.“, iniciály sdílené Fabriziem a Fernandem. Omráčená Ninetta v zoufalé snaze chránit svého otce není schopna obvinění vyvrátit a starosta nařídí její zatčení.

Zákon 2

Vězeňský dozorce Antonio se nad Ninettou slituje a říká, že dostane zprávu Pippo a nechá ji navštívit Giannetta. Ninetta přesvědčí Giannetta, že je nevinná. Nyní přijde starosta a řekne Ninettě, že pokud přijme jeho pokrok, dostane ji osvobozenou - odpovídá, že by raději zemřela. Starosta je odvolán, ale Antonio vše vyslechl a nabízí Ninettě pomoc jakkoli může. Ninetta požádá Pippo, aby prodal zlatý kříž a vložil nějaké peníze pro svého otce do dohodnutého úkrytu - kaštanu. Ninetta je postavena před soud, shledána vinnou a odsouzena k smrti. Fernando spěchá k soudu, aby zachránil život své dcery, ale je příliš pozdě; i on je poslán do vězení.

Ernesto, vojenský přítel Fernanda, praskne při hledání starosty a drží královskou milost pro Ninettina otce. Pippo mu ukáže cestu a za pomoc dostane stříbrnou minci, ale straka ji popadne a vyletí na věž. Pippo a Antonio pronásledují zloděje.

Ninetta je převezena na lešení a předvede svůj poslední projev k davu. Z věže Pippo a Antonio křičí, že našli Luciino stříbro v hnízdě straky a zazvonili na zvony. Dav slyší jejich slova a doufá, že Ninettu zachrání, ale zazní výstřely a dospějí k závěru, že je příliš pozdě. Zdá se však, že Ninetta kráčí z kopce dolů - záběry byly pouhou radostí. Ninetta slaví se svými společníky, ale bojí se o svého otce. Poté se objeví s Ernestem a všichni - kromě starosty - si užívají šťastný konec.

Arias

Nejznámější árií v opeře je pravděpodobně Ninettina modlitba „Deh, tu reggi in tal momento“. Soprán cavatina „Di piacer mi balza il cor“ a tenorová cavatina „Vieni fra queste braccia“ (kabaleta pro duet mezi Arturem a Elvirou od Belliniho Já Puritani začíná přesně stejnými slovy) jsou dva příklady brilantního Rossiniho vokálního psaní.

Jednat

• Cavatina - Di piacer mi balza il cor (Ninetta)
• Cavatina - Stringhe e ferri - Isacco
• Cavatina - Vieni fra queste braccia - Gianetto
• Brindisi - Tocchiamo, Beviamo - Pippo
• Duetto - Come frenare il pianto - Ninetta e Fernando
• Cavatina - Il mio piano è preparato - Podestà
• Terzetto - Oh Nume benefico

Dějství dva

• Duetto - Forse un dì conoscerete - Ninetta e Giannetto
• Aria - Si per voi, pupille amate - Podestà
• Duetto - Ebben, per mia memoria - Ninetto e Pippo
• Aria - Accusato di furto - Fernando
• Aria - Questo seno - Lucia
• Preghiera - Deh tu reggi in tal momento - Ninetta

Nahrávky

Film

Animovaný krátký film s názvem La gazza ladra byl vyroben v roce 1964 Giulio Gianini a Emanuele Luzzati pomocí předehry jako soundtracku, s pohybem synchronizovaným s hudbou. Byl sestrojen pohybem výřezů od rámu k rámu, aby na rozdíl od opery ilustroval příběh zlodějské straky, soustředěné na straku. V roce 1965 byl film nominován na akademická cena a vyhrál první Grand Prix v Melbourne International Film Festival.

Reference

Poznámky

Zdroje

• Gossett, Philip; Brauner, Patricia (2001), " La gazza ladra" v Holden, Amanda (vyd.), Průvodce New Penguin Opera, New York: Penguin Putnam. ISBN  0-14-029312-4
• Osborne, Charles (1994), Bel canto opery Rossiniho, Donizettiho a Belliniho, Londýn: Methuen; Portland, Oregon: Amadeus Press. ISBN  0931340713
• Osborne, Richard (1998), "La gazza ladra", v Stanley Sadie (Vyd.), The New Grove Dictionary of Opera, Sv. Dva. Londýn: Macmillan Publishers, Inc. ISBN  0-333-73432-7 ISBN  1-56159-228-5
• Osborne, Richard (1990), Rossini, Ithaca, New York: Northeastern University Press. ISBN  1-55553-088-5
• Osborne, Richard (1998), "La gazza ladra ", v Stanley Sadie (Ed.), The New Grove Dictionary of Opera, Sv. XXX. s. XXX London: Macmillan Publishers, Inc. ISBN  0-333-73432-7 ISBN  1-56159-228-5
• Warrack, John; West, Ewan (1992). Oxfordský slovník opery. Oxford: Oxford University Press. ISBN  0-19-869164-5.

externí odkazy

• La pie voleuse opera en trois actes, Gioacchino Rossini, Castil-Blaze, Giovanni Gherardini (publikoval E. J. Coale, 1831)
• La gazza ladra Gioacchino Rossini, Giovanni Gherardini, Aubigny, Caigniez (Louis-Charles) (publikoval Elliott, 1833)
• Libreto (v italštině): La Gazza Ladra na Wayback Machine (archivováno 8. května 2008)}
• Libreto a program La Fenice (v italštině) (PDF)