Linganno felice - Linganno felice - Wikipedia

L'inganno felice
Opera podle Gioachino Rossini
Rossini young-circa-1815.jpg
Rossini c. 1815
LibretistaGiuseppe Maria Foppa
Jazykitalština
Premiéra
8. ledna 1812 (1812-01-08)
Teatro San Moisè, Benátky

L'inganno felice (Štěstí) je opera v jednom jednání Gioachino Rossini s libreto podle Giuseppe Maria Foppa.

Rossini nazval svou operu a farsa, ačkoli jak vysvětluje Richard Osborne: „Jeho označení jako a farsa je zavádějící ve světle jeho semiseria status romantického melodramatu s prvky buffo. “ [1] Práce má mnoho společného s Francouzský revoluční opery jako Cherubini je Les deux journées.

Poprvé bylo provedeno na Teatro San Moisè, Benátky dne 8. ledna 1812 a byl okamžitým úspěchem.

Historie výkonu

Na konci 10. let 18. století to bylo slyšet v divadlech po celé Itálii, stejně jako v Paříži a Londýně. Po tomto triumfu byl Rossini pověřen napsáním dalších tří oper manažerem Teatro San Moisè.

L'inganno felice bylo provedeno v La Fenice v Benátkách v září 2014.[2]

Role

RoleTyp hlasuPremiéra, 8. ledna 1812
(Dirigent: -)
IsabellasopránTeresa Belloc-Giorgi
Duca BertrandotenorRaffaele Monelli
Batonebas (nebo baryton )Filippo Galli
TarabottobasLuigi Raffanelli
Ormondobas (nebo baryton)Vincenzo Venturi

Synopse

Než začne akce, darebný Ormondo byl zamilovaný do Isabelly, která byla šťastně vdaná za vévodu Bertranda, ale když odmítla jeho pokroky, šířil Ormondo brutální pověsti o její pověsti a podplatil Batone, aby ji uvrhl do lodi na moři. . Zachránil ji však místní horník Tarabotto, který ji poté přestrojil za svou neteř Nisu.

Čas: Vzdálená minulost
Místo: přímořská těžební vesnice v Itálii[3]

Opera začíná deset let po její záchraně. Vévoda Bertrando má navštívit doly. Isabella, která je stále zamilovaná do svého manžela, konečně odhalí svou pravou identitu Tarabotto, který jí slibuje pomoc. Vévoda přijíždí s Ormondem a Batonem. Vévoda je stále zamilovaný do své manželky, i když věří pověstem, že mu byla nevěrná. Batone zahlédne „Nisu“ a uvědomí si, že je v přestrojení Isabella. Ten večer spikne s Ormondem, aby ji unesl, ale Tarabotto zaslechne jejich plán. Než mohou Isabellu unést, jsou oba darebáci odhaleni a odhalí se skutečný příběh „Nisy“, když všem ukáže šaty své vévodkyně a portrét vévody, kterého si nechala u sebe. Bertrando a Isabella jsou smířeni.

Nahrávky

RokObsazení:
Isabella, Bertrando, Batone, Tarabotto		Dirigent,
Opera a orchestr		Označení [4]
1996Annick Massis,
Raúl Giménez,
Rodney Gilfry,
Pietro Spagnoli		Mark Minkowski,
Le Concert des Tuileries Orchestra
(Zaznamenáno na představeních v Théâtre de Poissy, 12. – 17. Června)		Zvukové CD: ERATO
Kočka: 0630 17579-2
1999Carmela Remigio,
Luigi Petroni,
Lorenzo Regazzo,
Paolo Rumetz,
Roberto Scaltriti		Giancarlo Andretta,
Orchestra del Teatro La Fenice
(Zaznamenaná Padova 24. října 1998)		Zvukové CD: Monda Musica
Kočka: MFON 20142
2005Corinna Mologni,
Kenneth Tarver,
Marco Vinco,
Lorenzo Regazzo		Alberto Zedda,
Brněnští komorní sólisté
(Zaznamenáno na koncertních vystoupeních v Kurtheatru, Rossini v Wildbad, Červenec)		Audio CD: Naxos Records
Kočka: 8.660233-34

Reference

Poznámky

  1. ^ Osborne, R., 1992, str. ??
  2. ^ Výpis na Operabase
  3. ^ Osborne, C., 1994, s. 14
  4. ^ Záznamy z L'inganno felice na operadis-opera-discography.org.uk

Zdroje

  • Holden, Amanda (ed.) (2001), Průvodce New Penguin Opera, New York: Penguin Putnam. ISBN  0-14-029312-4
  • Osborne, Charles (1994), Bel canto opery Rossiniho, Donizettiho a Belliniho, Portland, Oregon: Amadeus Press. ISBN  0-931340-71-3
  • Osborne, Richard (1992), L'inganno felice v The New Grove Dictionary of Opera, vyd. Stanley Sadie, Londýn. ISBN  0-333-73432-7
  • Poznámky k brožuře doprovázející záznam Minkowski