Kosovské soudnictví - Judiciary of Kosovo

Kosovo
Erb Kosova.svg
Tento článek je součástí série o
politika a vláda
Kosovo
Ústava a zákon

The Kosovské soudnictví je sbírka centrálního Kosova[A] instituce, které cvičí soudní orgán v Kosovu. Podle roku 2008 Ústava Kosova, soudní systém se skládá z nejvyšší soud a podřízené soudy, a Ústavní soud a nezávislá státní zástupce. Soudy spravuje Kosovská soudní rada.

Dějiny

Do roku 2010, kdy zákon o soudech schválil parlament Kosovské republiky, platil zákon o soudech z roku 1978. Podle tohoto zákona existoval běžný systém soudů, který se skládal z městského soudu, okresního soudu, soudu pro přestupky, vrchního soudu pro přestupky a nejvyššího soudu. Po přijetí ústavy byl do soudního systému přidán další soud: Ústavní soud. Jak je však vysvětleno níže, s novým platným zákonem se systém soudů a státních zastupitelství začal měnit.

V roce 1999 byl UNMIK nasazen k zajištění prozatímní správy Kosova do současnosti a nyní, kdy soudní systém funguje pod vedením Ústavy Republiky Kosovo. Toto období je rozděleno na čtyři hlavní období, tj. Vytvoření systému nouzového soudnictví UNMIK (červen až prosinec 1999), soudní systém podle Společná prozatímní správní struktura (Leden 2000 až květen 2001), soudní systém podle ústavního rámce samosprávy v Kosovu (květen 2001 až únor 2008) a soudní systém podle ústavy Republiky Kosovo (únor 2008 do současnosti).

Dne 15. prosince 2000 bylo vydáno nařízení UNMIK 2000/64, které v konkrétních případech umožňuje přidělení mezinárodních soudců, státních zástupců nebo tzv. „Nařízení 64 panelů“.[1][2] Dne 6. července 2003 byla vydána nařízení UNMIK 2003/25 a 2003/26, kterými se vydává prozatímní trestní zákon a prozatímní trestní řád, který nahrazuje dosud platný jugoslávský federální trestní zákon.[3][4][5] Dne 13. března 2008 přijalo shromáždění zákon 2008/03-L053, zákon o jurisdikci, výběru a přidělování případů soudců a státních zástupců EULEX v Kosovu, jakož i zákon 2008/03-L052, zákon o zvláštním státním zastupitelství republiky Kosovo.[5][6][7] Tyto zákony uznávají pravomoc soudců, státních zástupců a soudů EULEX spolupracovat s jejich kosovskými protějšky, které řídí shromáždění soudců EULEX a shromáždění žalobců EULEX.

Ustanovení zákona o soudech, který vstoupil v platnost 1. ledna 2013, definuje novou strukturu soudů a jejich hierarchii v Kosovu. Nová struktura nejen mění starou organizaci soudů, ale také zavádí nové soudy, které se nyní nacházejí ve velkých i malých obcích. Cílem této struktury je přinést efektivnější soudy a přiblížit soudce a soudní budovy občanům Kosova.

Od 1. ledna 2013 bude nová struktura státních zastupitelství v Kosovu odrážet cíl reformy obecného soudnictví v Kosovu směrem k efektivnějšímu, modernímu a profesionálnímu přístupu k státním zastupitelstvím a lepšímu přístupu ke spravedlnosti pro všechny lidi.

Analýza

Účinné zásady právního státu byly a zůstanou pro Kosovo zásadní pro rozvoj politické, hospodářské a sociální stability a bezpečnosti. Klíčem k zajištění účinného právního státu je fungující soudní systém. Jakákoli forma politické, správní a soudní organizace odráží problémy a výzvy své doby, které se pokouší řešit určitými organizačními formami. Postupem času však původní cíle a politiky mají tendenci být zastíněny novými problémy a výzvami, jimiž se musí organizace zabývat a které byly navrženy v jiném historickém kontextu. Pro správné pochopení stávajících soudních institucí a orgánů je důležité pochopit historický kontext, který formoval jejich formování a strukturu. Nelze provést reformu stávajících institucí, aniž by se současně zohlednily „minulé účely“ a „současné výzvy“ těchto institucí.

Soudy

Nejvyšší soud v Kosovu

nejvyšší soud

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem v Kosovu a má územní jurisdikci nad celou Republikou Kosovo.[8] Mezi kompetence Nejvyššího soudu patří: žádosti o mimořádné právní opravné prostředky proti konečným rozhodnutím soudů Republiky Kosovo, jak stanoví zákon; revize proti druhostupňovým rozhodnutím soudů o sporných otázkách, jak stanoví zákon; definuje zásadní postoje a právní prostředky nápravy pro záležitosti, které mají význam pro jedinečné uplatňování zákonů soudy na území Kosova; Kosovská agentura pro nemovitosti případy definované zákonem; v případech Zvláštní komory, Privatizační agentury Kosova nebo Kosovské svěřenecké agentury, jak stanoví zákon; a další záležitosti stanovené zákonem.[9]Nejvyšší soud zahrnuje odvolací komisi Agentury pro kosovské vlastnictví a Zvláštní komoru Nejvyššího soudu, jejíž soudci jsou součástí Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud Republiky Kosovo se nachází v Prištině.[8]

Odvolací soud

Odvolací soud je zřízen jako soud druhého stupně místně příslušný v celé Kosovské republice. Organizace tohoto soudu je následující:

  • Generální oddělení;
  • Oddělení závažných trestných činů;
  • Oddělení obchodních záležitostí;
  • Oddělení správních záležitostí;
  • Oddělení pro mladistvé.[10]

Tento soud je příslušný k přezkumu: všech opravných prostředků proti rozhodnutím základních soudů; rozhodovat ve třetím stupni na základě odvolání povoleného zákonem a pro spor o příslušnost mezi základními soudy; konflikty jurisdikce mezi základními soudy; a další případy stanovené zákonem.[11]Odvolací soud se rovněž nachází v Prištině.[12]

Sedm základních soudů a soudních poboček

Základní soudy jsou soudy prvního stupně v Kosovské republice. Mimo jiné pravomoci jsou tyto soudy rovněž příslušné poskytovat mezinárodní právní podporu a rozhodovat o přijímání rozhodnutí zahraničních soudů. Tyto základní soudy se nacházejí v 7 největších obcích v Kosovu: Priština, Gjilan / Gnjilane, Prizren, Gjakovë / Djakovica, Pejë / Peć, Ferizaj / Uroševac a Mitrovicë / Mitrovica. Kromě hlavního sídla udržuje každý základní soud pobočky soudu, jak stanoví zákon.[13]

Organizace oddělení základních soudů je následující:[14]

  • Oddělení pro obchodní záležitosti působící u základního soudu v Prištině pro celé území Republiky Kosovo;
  • Oddělení správních věcí působící u základního soudu v Prištině pro celé území Republiky Kosovo;
  • Ministerstvo pro závažné trestné činy působící v hlavním sídle každého základního soudu;
  • Obecné oddělení působící u každého základního soudu a v každé pobočce základního soudu.
  • Oddělení pro mladistvé, působící na základních soudech.

Oddělení obchodních záležitostí základního soudu je příslušné pro tyto záležitosti: spory mezi domácími a zahraničními ekonomickými osobami v jejich obchodních záležitostech; reorganizace, bankrot a likvidace ekonomických osob, pokud zákon nestanoví jinak; spory týkající se maření vlastnictví, s výjimkou nemovitého majetku, mezi stranami uvedenými v pododstavci 1.1 tohoto odstavce; spory týkající se narušení hospodářské soutěže, zneužití monopol a dominantní postavení na trhu a monopolní dohody; ochrana vlastnických práv a duševního vlastnictví; spory týkající se leteckých společností, na které se vztahuje zákon o leteckých společnostech, s výjimkou sporů o cestovatele; a další záležitosti stanovené zákonem.[15]

Odbor správních záležitostí základního soudu rozhoduje a rozhoduje o správních sporech na základě stížností na konečné správní akty a dalších zákonem stanovených záležitostí.[16]

Oddělení závažných trestných činů základního soudu rozhodnout následující trestné činy podle trestního zákoníku Kosova: spáchání trestného činu terorismus; trestné činy proti mezinárodnímu právu; ohrožení bezpečnosti civilního letectví; založení otroctví podmínky podobné otroctví a nucené práce; pašování přistěhovalců; obchodování s lidmi; organizovaný zločin, včetně zastrašování během trestního řízení pro organizovaný zločin; trestné činy proti úřední povinnosti; a jakýkoli jiný trestný čin, za který lze uložit trest deseti (10) let nebo více, jak stanoví zákon.[17]

Obecné oddělení základního soudu projednává a rozhoduje ve všech případech prvního stupně, pokud to není v působnosti jiného oddělení základního soudu.[18]

Stíhání

Struktura státních zastupitelství je stanovena podle zákona o státním zástupci, jehož části vstoupily v platnost 1. ledna 2013, v souladu s novým zákonem o soudech.

Úřad hlavního státního zástupce

Úřad státního zástupce a kosovská prokuratura

Působí u Nejvyššího soudu Kosovské republiky pod přímým dohledem hlavního státního zástupce a má výlučná jurisdikce ve třetím stupni nad případy s mimořádnými opravnými prostředky. Jeho územní působnost pokrývá celé území Kosova.[19]

Zvláštní prokurátor

Akty pro odbor závažných trestných činů základního soudu v Prištině a řeší případy spáchání terorismu, napomáhání páchání terorismu, válečné zločiny, používání zakázaných prostředků válečných metod a další záležitosti stanovené zákonem o právu o zvláštním státním zastupitelství Kosovské republiky. Případy řeší státní zástupci Kosovské republiky a státní zástupci EULEX.[20]

Odvolací prokuratura

Působí ve vztahu k odvolacímu soudu a ve druhém stupni řeší všechny trestní věci stíhané a rozhodované v prvním stupni na základní úrovni: všechna odvolání ve věcech rozhodovaných základními soudy, kompetenční spory a další případy stanovené zákonem. Kancelář se skládá z následujících oddělení:

  1. Oddělení obecných zločinů
  2. Oddělení závažných trestných činů
  3. Oddělení kriminality mladistvých

Odvolací prokuratura má pravomoc na celém území kosovské republiky.[21]

Sedm základních státních zastupitelství

Ty se nacházejí v 7 největších obcích v Kosovu: Priština, Gjilan / Gnjilane, Prizren, Gjakovë / Djakovica, Pejë / Peč, Ferizaj / Uroševac a Mitrovicë / Mitrovica. Základní prokuratury jednají pro každý příslušný základní soud v Kosovu a všechny trestní případy řeší v prvním stupni prostřednictvím následujících útvarů:

  1. Oddělení obecných zločinů
  2. Oddělení závažných trestných činů
  3. Oddělení pro kriminalitu mladistvých

Veškeré případy spadající do jurisdikce každého příslušného oddělení základního soudu jsou přiděleny státním zástupcům v rámci oddělení základních státních zastupitelství.[22]

Správa

Kosovská soudní rada

Viz také: Kosovská soudní rada
Logo soudní rady Kosova

Ústava Kosova předpokládá odpovědnost Kosovská soudní rada, podle článku 108. Toto přehlédnutí Cílem orgánu je zajistit nezávislost a nestrannost soudního systému a výkon spravedlnosti v Kosovské republice.

Kosovská soudní rada (KJC) je nejvyšším kontrolním orgánem kosovského soudního systému a nezávislou institucí a její hlavní odpovědností je správa celého soudního systému. Celkovým účelem kosovské soudní rady, jak ji stanoví platný právní rámec, je zajistit nezávislý, spravedlivý, apolitický, přístupný, profesionální a nestranný soudní systém, který odráží multietnickou povahu Kosova i mezinárodně uznávané zásady lidská práva a rovnost pohlaví.

K naplnění tohoto cíle je Kosovská soudní rada odpovědná za výběr a návrh soudců pro jmenování, jakož i za vypracování politik pro celkové řízení a reformu soudního systému. Kosovská soudní rada je orgán, který hodnotí disciplíny a podporuje soudce vsedě a přísedící. Kosovská soudní rada je dále odpovědná za celkové řízení a správu všech soudů, za vypracování a plnění rozpočtu soudnictví a za zřizování nových soudů a soudních poboček.

Kosovská soudní rada se skládá ze třinácti (13) členů, jak soudců, tak laických členů. Během přechodného období jsou ve složení soudní rady v Kosovu dva soudci EULEX, kteří v současné době vykonávají advokacii u soudů Republiky Kosovo. Radě předsedá Enver Peci.

Kosovská rada žalobců

Logo rady kosovské prokuratury

Ústava Kosova předpokládá odpovědnost Kosovská rada žalobců podle článku 110. Kosovská rada prokurátorů (KPC) je nezávislá instituce a slouží jako orgán dohledu nad systémem prokurátorů v Kosovské republice. Podle zákona o kosovské radě prokurátorů je celkovým účelem zajistit nezávislý, profesionální a nestranný systém trestního stíhání, odrážející multietnickou povahu Kosova i mezinárodně uznávané zásady rovnosti žen a mužů. K naplnění tohoto cíle je odpovědná kosovská prokuratura nábor a návrh na jmenování, školení, hodnocení, disciplinární řízení, přeložení, propuštění a povýšení státních zástupců a na správu státních zastupitelství po celém Kosovu. Kosovská rada prokurátorů dále vyvíjí politiky pro účinný boj proti trestné činnosti, vytváření statistik a podávání zpráv shromáždění o činnosti státního zástupce. Rada však nemá žádnou pravomoc a nesmí zasahovat do konkrétní činnosti výkonného prokurátora. To je výlučnou odpovědností hlavního státního zástupce, který zastupuje nejvyšší stíhání v Kosovu.

Kosovská rada prokurátorů jako nezávislá instituce vede a dohlíží na plynulé plnění cílů reformy. Kosovská rada žalobců navíc zajišťuje, že její systém EU podle zákona a předpisy uvažují o všech důležitých aspektech jejího provozu, aby poskytovaly správné vedení instituci a jejím zaměstnancům při plnění jejich povinností.

Kosovská rada prokurátorů se skládá z členů obou státních zastupitelství (státní zástupci) a z jiných profesionálních zázemí, jako je občanská společnost, právnická fakulta, právníci a ministr spravedlnosti jako z moci úřední člen. Toto různorodé složení umožňuje různé vstupy do diskusí a vývoje celkové strategie státního zastupitelství v Kosovu. Radě kosovského prokurátora předsedá hlavní státní zástupce Ismet Kabashi.

Poznámky

A.^ Kosovo je předmětem územního sporu mezi Republika Kosovo a Republika Srbsko. Republika Kosovo jednostranně vyhlásila nezávislost dne 17. února 2008. Srbsko nadále tvrdí jako součást svého vlastní suverénní území. Obě vlády začal normalizovat vztahy v roce 2013 jako součást Bruselská dohoda z roku 2013. Kosovo je v současné době uznáno jako nezávislý stát 98 z 193 Členské státy OSN. Celkem, 113 Členské státy OSN v určitém okamžiku uznaly Kosovo, z toho 15 později své uznání stáhli.

Reference

  1. ^ Nařízení UNMIK 2000/64, 15. prosince 2000
  2. ^ Cryer, Robert; Friman, Hakan; Robinson, Darryl; Wilmshurst, Elizabeth (2010). Úvod do mezinárodního trestního práva a řízení. Cambridge University Press. str. 189. ISBN  978-0-521-13581-8.
  3. ^ Nařízení UNMIK 2003/25, 6. července 2003
  4. ^ Nařízení UNMIK 2003/26, 6. července 2003
  5. ^ A b Cryer, Robert; Friman, Hakan; Robinson, Darryl; Wilmshurst, Elizabeth (2010). Úvod do mezinárodního trestního práva a řízení. Cambridge University Press. str. 190. ISBN  978-0-521-13581-8.
  6. ^ 2008/03-L053 Zákon o jurisdikci, výběru a přidělování věcí soudcům a státním zástupcům EULEX v Kosovu
  7. ^ 2008/03-L052 Zákon o zvláštním státním zastupitelství Kosovské republiky
  8. ^ A b Zákon o soudech, čl. 21
  9. ^ Zákon o soudech, čl. 22
  10. ^ Zákon o soudech, čl. 20
  11. ^ Zákon o soudech, čl. 18
  12. ^ Zákon o soudech, čl. 17
  13. ^ Zákon o soudech, umění. 9-10
  14. ^ Zákon o soudech, čl. 12
  15. ^ Zákon o soudech, čl. 13
  16. ^ Zákon o soudech, čl. 14
  17. ^ Zákon o soudech, čl. 15
  18. ^ Zákon o soudech, čl. 16 písm. A)
  19. ^ Zákon o státním zástupci, čl. 11
  20. ^ Zákon o státním zástupci, čl. 17
  21. ^ Zákon o státním zástupci, čl. 16
  22. ^ Zákon o státním zástupci, čl. 15