Ústavní soud v Kosovu - Constitutional Court of Kosovo
Ústavní soud v Kosovu | |
---|---|
Založeno | 2009 |
Umístění | Priština |
Složení metoda | Legislativní a výkonný výběr |
Autorizován od | Ústava |
Délka funkčního období soudce | 6 let |
Počet pozic | 9 |
webová stránka | http://www.gjk-ks.org |
Prezident | |
V současné době | Arta Rama-Hajrizi |
The Ústavní soud v Kosovu (Albánec: Gjykata Kushtetuese e Kosovës; srbština: Ustavni sud Kosova) je konečným orgánem pro výklad Ústava Kosova a soudní přezkoumání zákonů pro soulad s ústavou. Ústavní soud se nachází v Priština, hlavní město Kosovo.[1] Ústavní soud byl zřízen krátce po získání nezávislosti Kosova a první případy projednal v roce 2009.
Dějiny
Před rokem 2009 ústavní kontrola v Kosovu buď chyběla, nebo ji prováděli jiné soudy. Podle ústavy z roku 1974 byla ústavní komoře Nejvyššího soudu svěřena pravomoc kontrolovat soulad legislativních aktů s vyššími zákony. Ústava Kosovské republiky z roku 1990 stanovila Ústavní soud (albánsky: Gjyqi Kushtetues), ale srbština kontrola nad Kosovem nedovolila, aby soud vznikl.
Během UNMIK mezinárodní správa, Ústavní rámec z roku 2001 předpokládá „zvláštní senát Nejvyššího soudu“ k přezkumu ústavnosti legislativních aktů.[2] Konečnou autoritou však byl, stejně jako samotná politická moc, správce Kosova jmenovaný OSN.
Současný ústavní soud byl zřízen ústavou z roku 2008, která vstoupila v platnost měsíce po vyhlášení nezávislosti Kosova. Soud projednal své první případy v roce 2009.
Složení
Ústavní soud se skládá z devíti soudců jmenovaných Prezident republiky na návrh Shromáždění Kosova.
Členy soudu jsou:
- Arta Rama-Hajrizi (Albánec) (předseda soudu)
- Bajram Latifi (místopředseda soudu)
- Bekim Sejdiu (Albánec)
- Selvete Gërxhaliu Krasniqi (Albánsky)
- Gresa Caka Nimani (Albánsky)
- Safet Hodža (Albánsky)
- Remzie Istrefi-Peci (Albánsky)
- Nexhmi Hoxha (Albánsky)
- Radomír Laban (Srb)
Bývalí soudci:
- Enver Hasani (bývalý předseda soudu)
- Kadri Kryeziu
- Gjyljeta Mushkolaj
- Ilirjana Islami
- Robert F. Carolan
- Ivan Čukalović
- Altay Suroy
- Almiro Simões Rodrigues (Portugalsko) (viz Holandská Wikipedia )
- Snezhana Botusharova-Doicheva
Organizace
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Březen 2010) |
Pozoruhodná rozhodnutí
V roce 2010 soud nařídil obci Prizren změnit svůj emblém na více multietnický.[3]
Soud dvakrát sesadil prezident : v 2010, Fatmir Sejdiu odstoupil, protože soud shledal, že „vážně porušil ústavu“, protože byl stále vůdcem své strany LDK, zatímco ústava (čl. 88 odst. 2) mu zakazuje vykonávat jakoukoli funkci politické strany[4] a v roce 2011 zneplatnil Prezidentské volby 2011, rozhodl, že postup použitý ke jmenování Behgjet Pacolli bylo protiústavní.[5]
V důležitém rozhodnutí z roku 2011 Soudní dvůr[6] zrušil rozsudek odvolacího senátu zvláštního senátu Nejvyšší soud v Kosovu, složen z EULEX soudci.[7] Ústavní soud rozhodl, že Shromáždění Kosova měl, protože nezávislost, orgán změnit nebo zrušit UNMIK předpisy.[8]
V roce 2012 strany podporovaly (nepřímé) volby v roce 2011 z Atifete Jahjaga, se rovněž dohodli na změně ústavy, která by zavedla přímé prezidentské volby. Soud musel tyto změny posoudit, zda nesnižují žádná z práv a svobod uvedených v kapitole II ústavy (čl. 144 odst. 3), a zjistil, že mandát sedícího prezidenta Atifete Jahjaga nelze zkrátit.[9]
V návaznosti na Parlamentní volby 2014, soud se stal středem kosovské politiky a rozhodl o vytvoření výkonné moci a volbě Shromáždění mluvčí. Soud projednal dva případy. Poté, co žádná strana nezískala většinu ve všeobecných volbách, prezident republiky požádal Soudní dvůr o poradní stanovisko, ke kterému se měl prezident jmenovat kandidátem na předsedu vlády. Většina soudců doporučila, aby prezident jmenoval kandidáta navrženého stranou, která ve volbách zvítězila,[10] i když menší strany nyní vytvořily koalici a držely parlamentní většinu potřebnou k tomu, aby byl kandidát zvolen. V druhém případě většina soudu zrušila volbu kandidáta menšinové strany na předsedu parlamentu s tím, že neomezené právo navrhnout kandidáta na předsedu sněmovny mělo strana, která ve všeobecných volbách získala nejvíce hlasů .[11]
Soud rovněž musel rozhodnout o platnosti Dohoda z roku 2013 mezi Kosovem a Srbskem vytvářející Komunita srbských obcí.[12]
Účetní dvůr nezjistil žádné nesrovnalosti v EU 2016 volby shromážděním Hashim Thaçi jako prezident Kosova v roce 2016.[13]
Poznámky
- ^ Kosovo je předmětem územního sporu mezi Republika Kosovo a Republika Srbsko. Republika Kosovo jednostranně vyhlásila nezávislost dne 17. února 2008. Srbsko nadále tvrdí jako součást svého vlastní suverénní území. Obě vlády začal normalizovat vztahy v roce 2013 jako součást Bruselská dohoda z roku 2013. Kosovo je v současné době uznáno jako nezávislý stát 98 z 193 Členské státy OSN. Celkem, 113 Členské státy OSN v určitém okamžiku uznaly Kosovo, z toho 15 později své uznání stáhli.
- ^ Ústavní rámec z roku 2001 (Kosovo), bod 9.4.11.
- ^ „Rozsudek ze dne 18.03.2010 č. KO 01/09“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2017-02-20. Citováno 2017-02-19.
- ^ „Rozsudek ze dne 28. 9. 2010 č. KI 47/10“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2017-02-20. Citováno 2017-02-19.
- ^ „Rozsudek ze dne 28.03.2011 č. KO 29-11“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 23. 7. 2011. Citováno 2011-04-14.
- ^ „Rozsudek ze dne 31.03.2011 č. KI 25/10“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2017-02-20. Citováno 2017-02-19.
- ^ „Rozsudek ze dne 04.02.2010 č. ASC-09-089“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 25. 05. 2013. Citováno 2017-02-19.
- ^ v tomto případě Nařízení UNMIK č. 2002/12 o založení kosovské svěřenecké agentury byl nahrazen Zákon č. 03 / L-067 o privatizační agentuře Kosova. Nejvyšší soud ve svém rozsudek ze dne 29.11.2012 č. SCA-09-0042 Archivováno 19. 3. 2014 na Wayback Machine přijal výsledek, ale ne odůvodnění Ústavního soudu: rozhodl, že předpisy UNMIK jsou mezinárodním právem a jako takové mají přednost před vnitrostátními zákony, ale akceptuje jejich změnu nebo přepracování kosovským shromážděním, protože administrativa UNMIK ve skutečnosti skončila .
- ^ „Rozsudek ze dne 20. 7. 2012 č. KO 29/12 a KO 48/12“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2017-02-21. Citováno 2017-02-20.
- ^ „Rozsudek ze dne 30. 06. 2014 č. KO 103-14“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2017-03-31. Citováno 2014-10-08.
- ^ „Rozsudek ze dne 21. 8. 2014 č. KO 119–14“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2016-03-05. Citováno 2014-10-08.
- ^ „Rozsudek ze dne 23. 12. 2015 č. KO 130–15“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 10.06.2016. Citováno 2016-08-22.
- ^ „Rozsudek ze dne 04.04.2016 č. KO 47-16“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 28. 8. 2016. Citováno 2016-08-25.
externí odkazy
- Oficiální webové stránky
- Nicolas Mansfield, „Vytvoření ústavního soudu: Poučení z Kosova“, Institut pro správu východ-západ, 2013
- Dren Doli, Fisnik Korenica a Albana Rexha, „Promising Early Years: The Transformative Role of the Constitution Court of Kosovo“, Analitika Center for Social Research, Sarajevo, 2016