Čestná medaile pro hasiče - Honour medal for firefighters

Čestná medaile pro hasiče
Médaille d'honneur des Sapeurs Pompiers 1900 1935.jpg
Čestná medaile pro hasiče, varianta 1900-1935 (lícová)
TypDekorace
Oceněn proDlouhá služba, výjimečné služby s růžicí
Země Francie
Předloženýthe Ministr vnitra
ZpůsobilostFrancouzští hasiči
PostaveníAktuálně oceněn
Založeno16. února 1900
Médaille d'honneur Sapeurs Pompiers 2.jpg
Stuha pro výjimečné služby
Stuha pro Medaille d'honneur des Sapeurs Pompiers.jpg
Stuha pro dlouhou službu
Přednost
Další (vyšší)Medaile za dobrovolnou vojenskou službu[1]
Další (nižší)Medaile vděčnosti národa[1]
Osvědčení o udělení stříbrné medaile z roku 1953 pro poručíka Alcide Mespléde
Plukovník Michel Lafourcade, držitel čestné medaile pro hasiče
Plukovník Antoine Battesti, držitel čestné medaile pro hasiče
Čestná medaile pro hasiče za mimořádné služby ve stříbře, varianta 1935-1981 (lícová strana)

The Čestná medaile pro hasiče (francouzština: „Médaille d'honneur des Sapeurs Pompiers“) je státní vyznamenání Francie udělil Ministerstvo vnitra členům Francouzská hasičská služba.[2]

Přestože francouzská vláda již má dvě století starou hasičskou tradici, ukázalo se, že pomalu uznává službu a odvahu mužů a žen, kteří denně čelí riziku při záchraně životů a majetku. Teprve v roce 1875 bylo vydáno servisní osvědčení, které bylo uděleno na třicet let služby.[3] To byl jediný způsob, jak uznat oddanost povinnosti pařížských a venkovských hasičů až do zavedení čestné medaile pro hasiče zákonem ze dne 16. února 1900. Dalších dvacet dva roky uplyne, dokud výnos ze dne 14. března 1922 nepřidá růžice na stuhu medaile k označení aktu statečnosti.[2] Pozdější zákon ze dne 12. prosince 1934 přidal k medaili pozlacené a zlaté stupně za dlouhou službu.[2] Stříbro-zlacený stupeň medaile za výjimečnou službu se objevil až v roce 1962.[2]

Vyhláška ze dne 4. března 1981 přinesla nový design a stuhu čestné medaile pro hasiče udělené za mimořádnou službu.[2]

Statut ceny

Čestná medaile pro hasiče je udělena hasičům:[3]

  • kteří vždy projevovali oddanost službě (dlouhá služba); nebo,
  • kteří se zvláště vyznamenali (výjimečná služba).

V případě cena za dlouhou službu:[3]

  • stupeň stříbra se uděluje za 20 let služby;
  • stupeň pozlacený stříbrem se uděluje za 25 let služby;
  • stupeň zlata se uděluje za 35 let služby pro profesionální hasiče nebo 30 let služby pro dobrovolné hasiče.

Při výpočtu seniority se vojenská služba započítává do limitu povinné služby v době míru a do celkového odslouženého času ve válečném čase.[2] Čas strávený v armádě jako součást a civilní obrana výcviková jednotka se započítává do udělení medaile za dlouholetou službu dobrovolným hasičům.[3]

V případě cena za výjimečnou službu:[3]

  • stupeň stříbra se uděluje za mimořádnou službu nebo za statečnost;
  • stupeň zlacený stříbrem se uděluje za výjimečnou službu nebo za statečnost, pokud již byl oceněn stříbrem nejméně před pěti lety. Za výjimečných okolností může být udělen také při odchodu do důchodu po třiceti letech služby, pokud již byla udělena stříbrná medaile.[3]

Oba stupně udělené za výjimečnou službu mohou být uděleny posmrtně bez ohledu na počet let, pokud došlo k úmrtí při výkonu služby.[2]

Čestná medaile pro hasiče, ať už udělená za seniory nebo za statečnost, je doprovázena certifikátem o ocenění.[2]

Popis ceny

Medaile cti pro hasiče udělená „za dlouhou službu“ je kruhová medaile o průměru 30 mm (27 mm před rokem 1935). Své lícní nese podobiznu republiky v podobě reliéfního obrazu levého profilu ženy, která nosí hasičskou helmu, viditelný je také její uniformní límec nesoucí výrazné granátové znaky hasičského sboru ve Francii. Na obou stranách reliéfní nápis po obvodu „RÉPUBLIQUE FRANÇAISE“ (anglicky: „FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA“). Medaile je ražena ve stříbře, zlaceno stříbrem a zlato. Stříbrná tyč na zavěšení pásky je vyzdobena protilehlými tryskami požární hadice. Každý stupeň nad stříbrem je označen stále složitější výzdobou na pruhu zavěšení pásky. U stříbrně pozlacené varianty se jedná o zkřížené hasičské osy překrývající se nad částí žebříku pod vodorovnými tryskami požární hadice. Zlatá varianta nahrazuje trysky vavřínovým věncem.[2]

Reverz medaile nese v jejím středu reliéfní obrázek hasičské helmy částečně zakrývající budovu v ohni nad nápisem „HONNEUR AU DEVOUEMENT“ (anglicky: „ČESTU ODVĚTVI“) sám nad prázdnou oblastí vyhrazenou pro jméno příjemce a rok ocenění. Reliéfní obraz plamenů na samém dně a na obou stranách hasičské haly. Nahoře po obvodu medaile reliéfní půlkruhový nápis „MINISTÈRE DE L'INTÉRIEUR“ (anglicky: „VNITŘNÍ MINISTERSTVO“).[2]

Původní stříbrné a pozlacené medaile z roku 1981 udělené „za výjimečné služby“ byly stejného designu jako stříbrná známka „za dlouhou službu“, kromě přidání zkřížených hasičských seker překrývajících se přes část žebříku a růžice na stuze , jejich zadní strana byla identická.[2]

Všechna výše uvedená ocenění visela ze stejného hedvábí o šířce 28 mm moaré žlutá stuha nesoucí čtyři svislé trikolorní široké 4 mm (modro-bílo-červená v pravé polovině a červeno-bílo-modrá v levé polovině) pruhy umístěné na okrajích pásky a 4 mm od sebe uprostřed. Rozeta byla vyrobena ze stejné pásky.[3]

Současná čestná medaile pro hasiče po roce 1981 udělená „za výjimečné služby“ je kruhová medaile o průměru 32 mm. Jeho lícová strana nese reliéfní obraz levého profilu hasiče s helmou, nad jeho hlavou je reliéfní půlkruhový nápis „MINISTÈRE DE L'INTÉRIEUR“ (anglicky: „VNITŘNÍ MINISTERSTVO“) podél horního obvodu medaile. Pás závěsné tyče je zdoben dvěma zkříženými hasičskými sekerami spočívajícími na dvou vavřínových větvích, ze kterých plameny střílí nahoru až těsně nad protilehlé vodorovné trysky požární hadice. Medaile je ražena ve stříbrných nebo stříbrně zlacených variantách. Zadní strana nese a Frygická čepice s mezi dvěma osami pod iniciálami „R.F.“.[3]

Medaile visí z 37 mm široké hedvábné moaré červené stuhy na pravém okraji, která se po celé její šířce zalévá žlutě. Stuha nese růžici stejných barev, což naznačuje, že se jedná o cenu „za výjimečné služby“.[2]

Sapeurs Pompiers ctí medaile

Pozoruhodní příjemci (částečný seznam)

Viz také

Reference

  1. ^ A b „Čest velkého kancléře legie“. Legiondhonneur.fr. Archivovány od originál dne 03.03.2012. Citováno 2012-02-05.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l „Webové stránky Francie Phaléristique“ (francouzsky). Marc Champenois. 01.01.2004. Citováno 2013-10-23.
  3. ^ A b C d E F G h Battini, Jean; Zaniewicki, Witold (2003). Guide pratique des décorations françaises Actelles. Paříž: LAVAUZELLE. ISBN  2-7025-1030-2.

externí odkazy