Pamětní medaile války 1870–1871 - Commemorative medal of the 1870–1871 War - Wikipedia
Pamětní medaile války 1870–1871 | |
---|---|
![]() Pamětní medaile války 1870–1871 (lícová strana) | |
Typ | Medaile kampaně |
Předložený | ![]() |
Způsobilost | Vojenská služba v letech 1870-1871 |
Kampaně | Franco-pruská válka |
Postavení | Již uděleno |
Založeno | 9. listopadu 1911 |
Celkový | ~150,000 |
![]() Stuha medaile |




The Pamětní medaile války 1870–1871 (francouzština: Médaille commemorative de la guerre 1870–1871) byla medaile francouzského vojenského tažení udělená těm, kteří sloužili během Franco-pruská válka.[1]
Válka vyhlášená císařem Napoleon III července 1970, skončila porážkou Francie a skončila v Smlouva z Frankfurtu ze dne 10. května 1871.[2]
Ačkoli ti nejodvážnější byli odměněni Čestná legie a Vojenská medaile, mezitím republikánské úřady rozhodně odmítl vytvořit pamětní medaili pro vyznamenání účastníkům konfliktu, pravděpodobně ve snaze zapomenout na ponížení a národní hanbu způsobenou smutnými událostmi. Než by vláda souhlasila s hmatatelnou formou uznání přeživších veteránů konfliktu, muselo by uplynout čtyřicet let.[3] Pamětní medaile války 1870–1871 byla definitivně ustanovena zákonem ze dne 9. listopadu 1911.[1]
Statut ceny
Pamětní medaile války 1870–1871 byla udělena veteránům francouzsko-pruské války, kteří mohli úředním dokladem prokázat svou službu ve francouzských barvách ve Francii nebo Alžírsko, nebo na palubě ozbrojených námořních plavidel v období od července 1870 do února 1871 v:[1]
- the pravidelná armáda;
- the národní garda;
- the Sbor-frank;
- the mobilizoval národní gardu;
- sedavá národní garda obležená města;
- sedavá národní garda otevřená města;
- námořnictvo;
- organizovaný nepravidelný sbor (Pařížská policie, lesní agenti a strážní, celní úředníci);
- vojenské poštovní a pokladní služby;
- sedavá Národní garda otevřených měst, zaútočila v letech 1870–71, jejíž odvahu vláda uznala přidáním kříže Čestná legie v jejich kabáty nebo paže.
Zákon ze dne 27. března 1912 rozšířil tento seznam potenciálních příjemců o lékaře, zdravotníky, zdravotní sestry a kaplani schopni prokázat svou přítomnost na bitevním poli, v sanitkách a nemocnicích i pilotům balónů, kteří utekli z obléhané Paříže, aby vykonali veřejnou službu.[4]
A dekret ze dne 17. září 1921 přidal všechny potenciální příjemce válečných veteránů z let 1870-1871, kteří byli v boji zraněni nebo zmrzačeni, nebo kteří se zvlášť odlišovali tváří v tvář nepříteli. Vojenská medaile.[5]
Nakonec jako příjemci přidal nový zákon ze dne 13. července 1923 (zveřejněný dne 17. července 1923):[6]
- děti do čtrnácti let při vyhlášení války v roce 1870, které se dobrovolně přihlásily k praporu Národní gardy a získaly medaili se sponou „ENGAGÉ VOLONTAIRE“ (anglicky: „DOBROVOLNÍK ENLISTEE“). Doprovodný svitek bude nést název „ENFANT VOLONTAIRE“ (anglicky: „DĚTI DOBROVOLNÍK“), jakož i čísla roty a praporu.[6]
- děti do osmnácti let, které, i když během války nebyly přihlášeny, dosáhly občanské odvahy, kterou lze prokázat jako autentickou.[6]
Popis ceny
Pamětní medailí války 1870–1871 byla kruhová medaile o průměru 30 mm ražená z bronzu. Své lícní nesl reliéfní obraz podobizny „válečné republiky“ v podobě levého profilu poprsí ženy s helmou v brnění. Na obou stranách reliéfní nápis podél vnějšího obvodu medaile „RÉPUBLIQUE FRANÇAISE“ (anglicky: „FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA“). Reverzní otvor ve svém dolním středu, obdélník nesoucí reliéfní nápis „AUX DÉFENSEURS DE LA PATRIE“ (anglicky: „OBROVCŮM NÁRODU“), umístěné nad reliéfními vyobrazeními vojenských zbraní (šavle, kopí, děla), námořní kotvou a tekoucím praporem, v jeho horní části jsou reliéfní roky „1870 1871“ rozdělené stožárem praporu.[3]
Medaile visela na stuze procházející samotným prstenem procházejícím nahoře závěsnou smyčkou ve tvaru koule. Zelené hedvábí široké 36 mm moaré stužka nesla čtyři 4 mm široké ekvidistantní vertikální černé pruhy, přičemž celý tvořil devět střídavých 4 mm pruhů.[3] Spona "ENGAGÉ VOLONTAIRE" (anglicky: „DOBROVOLNÍK ENLISTEE“) lze nosit na stuze.[6]
Medaili vyryl umělec Georges Lemaire, jehož modelem představujícím podobu republiky byla slečna Fernande Dubois, umělkyně Opéra-Comique.[3]
Pozoruhodní příjemci
- Maršál Ferdinand Foch
- Generál Émile Zimmer
- Všeobecné Louis Archinard
- Všeobecné Michel-Joseph Maunoury
- Generál Louis François Léon Friant
- Všeobecné Řekněte Aristide Frédéric Antoine Chapel
- Všeobecné Maurice Bailloud
- Generál Ludovic Hurault de Vibraye
- Generál Édouard Laffon de Ladebat
- Všeobecné Noël Édouard, vikomt Curières a Castelnau
- Generál Marie Charles Justin Tournier
- Všeobecné George Albert Bazaine-Hayter
- Všeobecné Louis André
- Všeobecné Raoul Le Mouton de Boisdeffre
- Všeobecné Auguste Dubail
- Generál Maurice Balfourier
- Generál Charles-Marie de Braconnier
- Generál Marie Félix Silvestre
- Všeobecné Joseph Joffre
- Generál Alfred Frédéric Philippe Auguste Napoléon Ameil
- Generál Jean Baptiste Jules Carbillet
- Generál Brice Adrien Bizot
- Kontradmirál Benjamin Jaurès
- Plukovník Charles Nicolas Friant
- Plukovník Léon Aurousseau
- Kapitán Pharaon Van Del Bulke
- Kaplan Osmin Gardey
- Léon de Vesly
- Polní maršál Hrabě Kitchener (který sloužil ve francouzské ambulanci)
Viz také
- Ems Expedice
- Franco-pruská válka
- Rakousko-pruská válka
- Mír v Praze (1866)
- Napoleon III
- Vilém I., německý císař
- Otto von Bismarck
Reference
- ^ A b C „Zákon ze dne 9. listopadu 1911“ (francouzsky). Bibliothèque Nationale de France. 1911-09-21. Citováno 2013-10-14.
- ^ Wawro, Geoffrey (2003). Franco-pruská válka: Německé dobytí Francie v letech 1870-1871. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 978-0521617437.
- ^ A b C d „Webové stránky Francie Phaléristique“ (francouzsky). Marc Champenois. 01.01.2004. Citováno 2013-10-14.
- ^ „Zákon ze dne 27. března 1912“ (francouzsky). Bibliothèque Nationale de France. 1911-09-21. Citováno 2013-10-14.
- ^ „Vyhláška ze dne 17. září 1921“ (francouzsky). Bibliothèque Nationale de France. 1932-08-01. Citováno 2013-10-14.
- ^ A b C d „Zákon ze dne 13. července 1923“ (francouzsky). Bibliothèque Nationale de France. 1923-07-17. Citováno 2013-10-14.