Pamětní medaile Expedice Dahomey 1892 - Dahomey Expedition commemorative medal 1892

Pamětní medaile Expedice Dahomey
Médaille commemorative du Dahomey de la campagne de1892.jpg
Pamětní medaile Expedice Dahomey (lícová strana)
TypMedaile kampaně
Oceněn proSlužba ve francouzských koloniálních válkách Dahomean
Země Francie
KampaněPrvní francouzsko-dahomeanská válka
Druhá francouzsko-dahomeanská válka
Založeno24. listopadu 1892
Poprvé oceněn11. května 1893
Naposledy uděleno5. února 1894
Medaille pamětní de l'Expedition du Dahomey ribbon.svg
Stuha pamětní medaile Expedice Dahomey
Revers of the Dahomey Expedition pamětní medaile
Plukovník Alfred-Amédée Dodds, příjemce pamětní medaile Expedice Dahomey

The Pamětní medaile Expedice Dahomey (francouzština: Pamětní deska Médaille de l'Expédition du Dahomey) byla pamětní medaile francouzské kampaně. Byla udělena účastníkům První francouzsko-dahomeanská válka (1890) a Druhá francouzsko-dahomeanská válka (1892–1894), aby si připomněli své výkony zbraní.

V roce 1892 se Francie rozhodla vyslat expediční síly 1801 Evropanů a 1769 domorodců pod velení Námořní pěchota Plukovník Alfred Dodds v reakci na obtěžování království Porto-Novo pod jeho protektorátem a jeho obchodními stanicemi na pobřeží Dahomey vojsky z Behanzin, král Abomey.[1]

Vojáci, kteří se zúčastnili této expedice, která trvala pět měsíců, porazili 12 000 vojáků silnou armádu (včetně 2 000 žen Sbor amazonů ) Behanzina na Dogbě. Francie tak znovu dobyla království Dahomey (nyní Beninská republika ) a umístěna na jeho hlavu, Toffa jako král Porto-Novo. Král Behanzin byl zajat v roce 1893 a deportován do Martinik pak do Alžír kde zemřel v roce 1906.[1]

Zákon ze dne 24. listopadu 1892 zavedl pamětní medaili expedice Dahomey za udělení důstojníků, námořníků a vojáků, kteří se této kampaně zúčastnili.[2]

Statut ceny

Pamětní medaili Expedice Dahomey udělil Prezident Francie o návrzích ministra odpovědného za službu, ve které příjemce sloužil. Bylo uděleno všem důstojníkům, námořníkům a vojákům, kteří sloužili v Dahomeyových kampaních.[2]

Všichni příjemci měli dodržovat kodex chování stanovený velkým kancléřem čestné legie.[3]

Posmrtná ocenění byla udělována vdově nebo rodičům příjemce.[1]

Před službou poskytovanou po 5. únoru 1894 již nelze žádat o medaili.[4]

Pro udělení pamětní medaile Expedice Dahomey byly způsobilé posádky následujících plavidel francouzského námořnictva:[5]

  • AMBRE (od 1. ledna do 1. března 1894)
  • BRANDON (od 1. ledna do 12. února 1894)
  • ÉMERAUDE (od 1. ledna do 1. března 1894)
  • MARMET (od 1. ledna do 1. března 1894)
  • MÉSANGE (od 1. ledna do 1. března 1894)
  • ONYX (od 1. ledna do 1. března 1894)
  • OPALE (od 1. ledna do 1. března 1894)
  • SEGOND (od 1. ledna do 11. února 1894)
  • TOPAZE (od 1. ledna do 1. března 1894)

Popis ceny

Pamětní medaile Expedice Dahomey byla stříbrná medaile o průměru 30 mm, její design byl od Jean-Baptiste Daniel-Dupuis.[1] Na lícové straně medaile je vyobrazení Republika a slova RÉPUBLIQUE FRANÇAISE (anglicky: FRENCH REPUBLIC) uzavřená v vavřínovém věnci probíhajícím po celém obvodu. V souladu s konvencí je Republika reprezentována jako mladá žena s helmou a na hledí helmy je napsáno slovo PATRIE (anglicky: HOMELAND).[2]

Na rubu medaile byla v horní části stejného vavřínového věnce jako na líci malá pěticípá hvězda uprostřed vyčnívajících paprsků, uprostřed reliéfní nápis „DAHOMEY“, ve spodní části námořní námořní kotva čtyři vlajky.[2] Malá úleva Roh hojnosti ochranná známka je hned za špičkou vlajky úplně vlevo.[1]

Medaile visela na 36 mm široké „narcisově žluté“ hedvábné moaré stuze nesoucí čtyři stejně vzdálené 4 mm černé svislé pruhy.[2]

Pozoruhodní příjemci (částečný seznam)

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E „Historický úvod do kampaně Dahomey“ (francouzsky). Francie phaléristique. Citováno 2016-11-12.
  2. ^ A b C d E „Článek 4 zákona ze dne 24. listopadu 1892“ (francouzsky). Gallica. Citováno 2016-11-12.
  3. ^ „Dekret prezidenta Francouzské republiky ze dne 14. ledna 1893“ (francouzsky). Francie phaléristique. Citováno 2016-11-12.
  4. ^ „Článek 2 zákona ze dne 24. listopadu 1892“ (francouzsky). Gallica. Citováno 2016-11-12.
  5. ^ „Dopis ministra námořnictva Francouzské republiky ze dne 25. května 1894“ (francouzsky). Francie phaléristique. Citováno 2016-11-12.

externí odkazy