Základní statut pro sekulární vládu států církve - Fundamental Statute for the Secular Government of the States of the Church
The Základní statut pro sekulární vládu států církve byla ústava Papežské státy připustil Papež Pius IX[1] v důsledku 1848 revolucí.[Citace je zapotřebí ] To bylo zveřejněno dne 14. března 1848.[2]
Statut stanovil dvě legislativní komory.[2] První měl sestávat z členů nominovaných na doživotí Papež a druhý ze sta zvolených poslanců.[2] Zákony přijaté těmito dvěma komorami musely nejprve projít kontrolou College of Cardinals, než byl předložen papeži k jeho souhlasu nebo odmítnutí.[2] Církevní nebo církevně-politické záležitosti byly osvobozeny od parlamentních zásahů.[2] Parlament byl rovněž povinen zdržet se přijímání zákonů, které jsou v rozporu s kritikou diplomatických a náboženských vztahů Svatý stolec s cizími mocnostmi.[2]
Viz také
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ Michaelides 2000, str. xxxvi.
- ^ A b C d E F Mirbt 1911, str. 688.
Bibliografie
- Michaelides, Chris (2000). Řím. Světová bibliografická série. 222. Oxford: Clio Press. ISBN 978-1-85109-315-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mirbt, Carl Theodor (1911). . v Chisholm, Hugh (vyd.). Encyklopedie Britannica. 21. New York: Encyclopædia Britannica Company. 687–690.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
![]() | Tento článek týkající se katolické církve je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
![]() | Tento Vatikán –Vztahující se článek je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
![]() | Tento článek o politice v Evropě je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
![]() | Tento legislativa článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |