Funaná - Funaná
Funaná | |
---|---|
Kulturní původy | Kapverdy |

The funaná [funɐˈna] je hudební a taneční žánr z Kapverdy. Funaná je hudba na akordeon. Rytmus obvykle zajišťuje ferrinho podobně jako použití umyvadla v zydeco, pila v Karibiku ripsaw hudba[Citace je zapotřebí ], škrabka v subsaharské africké hudbě[Citace je zapotřebí ] a güiro v latinské a předkolumbovské hudbě[Citace je zapotřebí ].
Vlastnosti
Jako hudební žánr funaná se vyznačuje tím, že má proměnnou tempo, z vivace na andantea 2-takt rytmus. The funaná je úzce spojen s akordeon, přesněji k diatonický akordeon, běžně známý jako gaita na Kapverdách. To ovlivňuje mnoho hudebních aspektů, které charakterizují funaná, například skutečnost, že ve své nejtradičnější podobě používá funaná pouze diatonické váhy,[1] a ne chromatické.
Struktura a funaná skladba se příliš neliší od struktury jiných hudebních žánrů na Kapverdách, tj. hudba je v zásadě strukturována prostřednictvím souboru hlavních stropes které se střídají s a refrén. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že mezi různými stropy a refrénem hraje na akordeon sólo.[1] Hudba je obecně monotóní.
Doprovod je proveden levou rukou na akordeonu, poskytující a bas a akordy. Rytmický model se hraje na ferrinho.[1]
The melodický řada funaná se velmi liší v kompozici, se spoustou sérií vzestupných a sestupných tónů. The funaná zpěváci občas používají sforzando technika v určitých notách, zvláště pokud jsou dlouhé (napodobování akordeonu?).
Texty funaná obecně hovoří o každodenních situacích, zmiňují se o trápení a štěstí života citidiánů, ale hovoří také o sociální kritice, úvahách o životě a idylických situacích. Nedávní skladatelé však tato témata rozšířili. Další charakteristika funaná spočívá v tom, že texty nejsou vytvářeny přímo, ale často používají řečové přísloví, přísloví a populární výroky. Příklad:
texty v kreolštině: | překlad slova do slova do angličtiny: | skutečný význam: |
---|---|---|
Ódju mó ‘lua, (...) Pistána sí’ma árcu-dâ-bédja Bóca sí’ma câ tâ cúme nada Ôi, Séma Lópi, côrpu dí tchõ, álma dí Crístu | Oči jako měsíc, (...) Obočí jako duha Ústa jako nic nejí Ach, Sema Lopi, tělo země, duše Kristova | Otevři doširoka oči, (...) Zcela klenuté obočí Ústa, kdo hladoví Ach, Sema Lopi, všichni na vás šlapou, ale všem odpouštíte |
Výňatek z textu „Sema Lopi“. |
texty v kreolštině: | skutečný význam: | |
---|---|---|
Ôi, ôi, pêtu dí brônzi, Coraçõ dí bulcõ, Sí bú crê saltâ-m ‘nhâ rubêra, Bú tâ câi nâ mánsu-mánsu | Ach, můj malý mosazi S vřelým srdcem Pokud se mnou chceš randit Budete žít něčím měkkým | |
Výňatek z textu „Pêtu di brônzi“, autor: João Cirilo. |
texty v kreolštině: | ||
---|---|---|
Tunúca, Crê-‘u, câ pecádu, Dâ-‘u, câ tâ fládu, Mâ, sô bú dâ-m 'quí tenê-m' | ||
Výňatek z slova „Tunuca“ od Orlando Pantera |
To vyžaduje dobrou znalost populární kultury a jazyka, a proto nedávné skladby, skladby od mladších autorů nebo skladby od autorů s malým kontaktem s populární kulturou ne vždy používají tuto techniku poezie.
Pokud jde o přístrojové vybavení v jeho nejtradičnější podobě, funaná používá pouze akordeon a ferrinho. Se stylizací a elektrifikací se používají další nástroje: rytmus, který poskytuje ferrinho je vyroben na bicí souprava společně s dalšími bicími nástroji (a třepačka nebo a cabasa ); basa / doprovod hraný na akordeon je nahrazen a baskytara a elektrická kytara; melodie hraná na akordeon je nahrazena a syntetizér. Na konci 90. let nastává jisté oživení, kdy se hledají odpojená (akustická) vystoupení, při nichž jsou elektronické nástroje odsunuty ve prospěch autentických akordeonů a ferrinhos.
Jako tanec
Jako tanec funaná je párový tanec, kdy se partneři objímají navzájem rukou, zatímco druhou rukou drží za ruce. Tanec se provádí střídáním rychlých a silných inflexí každého kolena, což značí rytmus rytmu. Při venkovském způsobu tance jsou těla mírně nakloněna dopředu (mají ramenní kontakt) a nohy se zvedají ze země. Ve více městském způsobu tance, stylizovanějším, jsou těla více svislá (s kontaktem na hrudi) a nohy se táhnou po zemi.
Dějiny
The funaná je relativně nedávný hudební žánr. Podle ústního podání[1][2] the funaná se objevila, když by při pokusu o akulturaci byla harmonika zavedena dovnitř Santiago na začátku 20. století, aby se obyvatelé naučili portugalské hudební žánry. Výsledek by však byl úplně jiný: bylo by to vytvoření nového a skutečného hudebního žánru. Přesto neexistují muzikologické dokumenty, které by to dokazovaly. I tak je stále zvědavé, že i když se jedná o zcela odlišný hudební žánr, použití akordeonu a ferrinho v funaná je analogické použití harmoniky a trojúhelník v některých portugalských žánrech lidové hudby (malhão, chodba, vira, atd.)
Jiné zdroje, také z ústní tradice,[1] vystopovat jiný původ. Kladou původ funaná ve zvýšení dovozu akordeonu jako levná náhrada za orgány hrát náboženskou hudbu. The funaná by se pak objevily jako adaptace pro akordeon jiných hudebních žánrů, které byly tehdy v módě.
Název "funaná„Samo o sobě je také nedávné,[2] a pochází pravděpodobně z 60. a 70. let. Pro některé je toto slovo odvozeno z portugalština slovo „fungagá“. Pro ostatní název pochází ze sloučení jmen dvou skvělých hráčů, jednoho z akordeonu a druhého ferrinho, pojmenovaný Funa a Naná. Starší slova pro označení funaná[3] byly „fuc-fuc" a "badju l ‘gaita”.
Zpočátku žánr výhradně ze Santiaga, po dlouhou dobu funaná byl odsunut do venkovského kontextu a / nebo pro méně oblíbené sociální třídy. Bylo dokonce zakázáno hrát v hlavním městě, kde to bylo morna který měl prestižnější a ušlechtilejší charakter.
Ale během sedmdesátých let a většinou po získání nezávislosti existovaly eseje o oživení určitých hudebních žánrů, mezi nimi i funaná. Socialistická ideologie po nezávislosti se svým bojem proti rozdílům v sociálních třídách byla plodným polem pro (opětovné) zrození funaná.[4] Tyto eseje nebyly úspěšné hlavně proto, že „ funaná nemohl ustoupit od coladeira ”[Citace je zapotřebí ].
Aby kapela fungovala, bylo nutné počkat na 80. léta Bulimundo a zvláště její mentor Carlos Alberto Martins (aka Catchás ) učinit skutečné oživení funaná.[1] Když se Catchás chystal „napít“ přímo ke zdroji (vnitřní ostrov Santiago), profitoval ze svého jazz a klasická hudba znalost[Citace je zapotřebí ] vytvořit nový styl hraní hry funaná, naklonil se dovnitř elektrický a elektronický nástroje,[4] to by od nynějška ovlivňovalo téměř všechny umělce. Díky úspěchu společnosti Bulimundo funaná byla vyvezena na všechny ostrovy v Kapverdách. Dnes funaná již není považován za žánr výhradně ze Santiaga, který je komponován, předváděn a oceňován lidmi ze všech ostrovů.[5]
Pokud by 80. léta byla roky šíření funaná na Kapverdách byly 90. roky roky internacionalizace.[1] Kapela Finaçon, který se narodil z rozpadu kapely Bulimundo, byl jedním ze zodpovědných za internacionalizaci tohoto žánru, a to díky smlouvě s renomovanou zahraniční nahrávací společností.[5] Nejen funaná se staly mezinárodně známými, ale hrají je také hudební skupiny v zahraničí, ať už kapverdské, nebo ne.
Co se týče hudebních technik, „Catchásův styl“ nepřináší žádné velké inovace, možná snad jen pokud jde o instrumentaci (jsou zkoumány možnosti elektronických nástrojů). V tomto období si také můžeme všimnout nadměrné komercializace a banalizace funaná. Například během určitého roku došlo k pokusu o zveřejnění funaná v Francie. Tento pokus nebyl úspěšný, protože funaná byl prodáván jako druh „letní módy“ (hned po lambada ), a nikoli zkoumání etno-hudebních zvláštností funaná.
Na konci 90. let můžeme pomoci při návratu ke kořenům,[1] kde kapely dávají přednost vystoupení s autentickými akordeony a ferrinhos (občas je přidána basa, bicí souprava a / nebo kytara). Jednou z předních kapel tohoto nového trendu byla kapela Ferro Gaita.
Varianty
The funaná má několik variant,[1] ne všichni dobře známí a ne všichni známí svým pravým jménem. Zde je popis některých:

Funaná kaminhu di férru
Toto je nejznámější varianta funaná. Obecně, když slovo „funaná„Je používán samostatně, označuje tuto variantu, která je úspěšnější, zejména v tanci. Jedná se o variantu, která připomíná a březen ale s vivace tempo.

Funaná maxixi
Název této varianty pravděpodobně pochází z hudebního žánru maxixe to bylo kdysi v módě na Kapverdách. Je to varianta, která vypadá jako předchozí, ale s Allegro tempo.

Funaná samba
Navzdory jménu nemá tato varianta žádný vztah se současným brazilským žánrem samba. Zdá se, že jde o adaptaci lundum k akordeonovým technikám. Tempo je pomalejší[6] (andante) a rytmus se liší od ostatních variant, je docela podobný ropucha.

Funaná morna
Prakticky to není známo pod tímto jménem, je to více známé jako pomalý funaná. Zdá se, že jde o adaptaci morna k akordeonovým technikám s andante tempem. Zatímco po dlouhou dobu to bylo morna (badju di viulinu), který měl určitou prestiž v městských kontextech a šlechtických tanečních sálech, ve venkovských kontextech pomalejší verzi funaná (badju di gaita) byl vyvinut kontrapozicí.[1] Kupodivu má tato varianta stejné tempo jako Boa Vista morna a ne Brava morna.
Příklady Funanás
- Funaná kaminhu di férru
- „Djonsinho Cabral“, tradiční
provádí Os Tubarões v albu Djonsinho Cabral (Vyd. Os Tubarões, ref. T-003 - 1978) - „Sant’ Antoni la Belêm “, tradiční
provádí Bulimundo na albu Batuco (Ed. Black Power Records, Rotterdam, ref. Lp 2233 - 1981) - „Si manera“ ze Zeca di Nha Reinalda
provádí Finaçon v albu Funaná (Ed. Mélodie, Paříž — 1990) - „Matrialistas“ od Kina Cabrala
provádí Kino Cabral v albu ? (Vyd. Kino Cabral,? - 1992) - „Moças di Mangui“ od Eduína, Chanda Graciosy a Bitori Nha Bibinhy
provádí Ferro Gaita v albu Fundu Baxu (Vyd.?,? - 1997)
- „Djonsinho Cabral“, tradiční
- Funaná maxixi
- „Canta cu alma sem ser magoado“ od Pedro Rodrigues
provádí Bana v albu Bana (Ed. Discos Monte Cara, - 19 ??) - „Pomba“ od Codé di Dona
provádí Codé di Dona v albu Codé di Dona (Vyd. Globe Music,? - 1997) - „Nôs cultura“ z Eduíno
provádí Ferro Gaita v albu Bandêra Liberdadi (Vyd.?,? - 2003) - „Puxim Semedo“ od Kaká di Lina a Eduíno
provádí Eduíno e Petcha v albu Terra Terra sv. 1 (Vyd.?,? - 2007)
- „Canta cu alma sem ser magoado“ od Pedro Rodrigues
- Funaná samba
- „Djentis d’ aságua “z Zezé di Nha Reinalda
provádí Zezé di Nha Reinalda v albu Djentis d ’aságua (Ed. ICL, Praia — 198?) - „Fomi 47“ z Codé di Dona
provádí Finaçon v albu Rabecindadi (Ed.?, Lisabon — 1987) - „Codjeta“ od Kaká Barbosa
provádí Simentera v albu Raiz (Ed. Mélodie, Paříž - 1992)
- „Djentis d’ aságua “z Zezé di Nha Reinalda
- Pomalý funaná
- „Sema Lopi“ od Sema Lopi
provádí Bulimundo na albu Bulimundo (Ed. Black Power Records, Rotterdam, Ref. 1943 - 1980; Rákos. Sons d’África, Lisabon - 2005) - „Pombinha Mansa“ od?
provádí Bulimundo na albu Batuco (Ed. Black Power Records, Rotterdam, ref. Lp 2233 - 1981) - „Kortel di rabidanti“ z Kaká Barbosa
provádí Zeca & Zezé di Nha Reinalda v albu Konbersu’l tristi, korbu nha xintidu (Ed.?, Lisabon - 1983) - „Li qu’ ê nha tchon “od Pedra Rodriguesa
provádí Os Tubarões v albu Bote, broce e linha (Vyd.?,? - 1990) - „Saudade do Casel“, tradiční
provádí João Sebastião Fauvinho v albu Vinho, cerveja e salsicha (Trados - 2014)
- „Sema Lopi“ od Sema Lopi
Dědictví

Hotely RIU otevřel jedno ze svých prvních letovisek a vil na západě Santa Maria na jihozápadním konci ostrova Sal pojmenoval Riu Funaná podle hudebního žánru.
Každý rok se na festivalu uděluje nejlepší funaná Hudební ceny Cabo Verde od svého prvního vydání v roce 2011.
Reference
- ^ A b C d E F G h i j Gonçalves, C. F., Kab Verd Band — 2006
- ^ A b Veiga, A. G., Badjo di Gaita na Ilha de Santiago, v Voz di Povo - edições de 14 e 23 de Agosto de 1982
- ^ Fernandes, A. N., O dialecto crioulo - Léxico do dialecto crioulo do Arquipélago de Cabo Verde — 1969
- ^ A b Martins, C. A., Funaná, maior conquista v Tribuně - Dezembro de 1986
- ^ A b Funaná - O cartão de Visita de Cabo Verde ve Fragata, č. 10 - Janeiro de 1996
- ^ Brito, M., Breves Apontamentos sobre as Formas Musicais existentes em Cabo Verde — 1998
Další čtení
- Hrubý průvodce hudbou Kapverd: morna, funáná, coladeira: hudba sladkého smutku (kompilace Phil Stanton), World music network, London, Harmonia mundi, 2001
externí odkazy
- Breves Apontamentos sobre as Formas Musicais existentes em Cabo Verde
- Música e Cabo-verdianos em Lisboa
- Funaná rapido Příklad poslechu: Codé di Dona (akordeon) a jeho syn Lucio di Dona (ferrinho). Z Cabo Verde Projekt, zpráva (v němčině) o projektu dokumentujícím kapverdské rytmy