Východní pravoslaví v Maďarsku - Eastern Orthodoxy in Hungary

Východní pravoslaví v Maďarsku se vztahuje na komunity, instituce a organizace EU Východní ortodoxní křesťanství v Maďarsko. Historicky byla východní pravoslaví důležitým označením ve středověku a raně novověku Maďarské království. V moderní době je východní pravoslaví hlavně náboženstvím některých etnických menšin. Při sčítání lidu z roku 2001 se za pravoslavné křesťany prohlásilo pouze 15 928 osob (0,21% lidí s deklarovanou náboženskou příslušností a 0,15% z celé populace).

Dějiny

Srbská pravoslavná katedrála v Szentendre, sídlo Budínská eparchie

Mezi polovinou 10. A začátkem 13. Století mělo středověké Maďarsko příležitostné politické vazby s Byzantská říše a Kyjevská Rus. V polovině 10 Konstantinopolský patriarchát vyslal misi v čele s biskupem Hierotheosem k Maďarské knížectví.^[1]^[2] Během středověkého období byla významná přítomnost východní pravoslaví v některých jižních a východních částech středověkého království Maďarska, zejména u rumunština a ukrajinština menšiny.^[3]

V roce 1440 uherský král Ladislaus Posmrtný udělil východním pravoslavným křesťanům zvláštní privilegia pro založení Srbský klášter Kovin. V letech 1481 a 1495, v dobách tureckých invazí, maďarští králové Matyáš Korvín a Vladislava II udělili východním pravoslavným křesťanům zvláštní privilegia s cílem zajistit demografické zotavení a zlepšit obranu jižních hranic.^[4]

Historicky od konce středověku do počátku 20. století patřilo do výlučné jurisdikce území Maďarska Srbská pravoslavná církev skrz Budínská eparchie, vytvořený v 16. století. Její sídlo se nachází ve městě Szentendre, blízko Budapešť.^[5]

Nyní existují v Maďarsku také další jurisdikce východní pravoslavné církve.

The Ruská pravoslavná církev má Budapešťskou a Maďarskou eparchii v čele s arcibiskupem Markem, jehož sídlo je v Budapešť. Budapešťská a maďarská eparchie ruské pravoslavné církve má jedenáct farností s osmi kněžími a jedním jáhnem.^[6]

The Konstantinopolský ekumenický patriarchát také udržuje přítomnost v Maďarsku. Maďarský exarchát je součástí vídeňské metropole ekumenického patriarchátu Konstantinopole. V zemi mají sedm farností.^[7]

The Rumunská pravoslavná církev má Diecéze Gyula vedená Siluan Mănuilă, jehož pohled je v Gyula.^[8]

The Bulharská pravoslavná církev má dvě farnosti v Maďarsku v Budapešť a Pécs s jedním knězem. Obě farnosti spadají do pravomoci Bulharské pravoslavné eparchie pro střední a západní Evropu.^[9]

Viz také

Reference

^ Baán 1999, str. 45-53.
^ Madgearu 2008, str. 119-138.
^ Éva Révész, Régészeti és történeti adatok a kora árpád-kori bizánci-bolgár-magyar egyházi kapcsolatokhoz, Doktori értekezés, Szeged 2011.
^ Ćirković 2004, str. 116.
^ Ćirković 2004, str. 135, 144.
^ „Будапештская и Венгерская епархия / Организации / Патриархия.ru“. Patriarchia.ru. Citováno 2012-02-23.
^ Takáts Botond. "patriarchatus.hu". Patriarchatus.hu. Citováno 2012-02-23.
^ "Organizarea Administrativă | Biserica Ortodoxă Română". Patriarhia.ro. Archivovány od originál dne 2012-02-22. Citováno 2012-02-23.
^ „Българска източноправославна епархия в Западна и Средна Европа“. Bg-patriarshia.bg. Citováno 2012-02-23.

Literatura

Baán, István (1997). „Založení arcibiskupství Kalocsa: byzantský původ druhé arcidiecéze v Maďarsku“. Rané křesťanství ve střední a východní Evropě. Warszawa: Semper. str. 67–74.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Baán, István (1999). „Metropolita Tourkia: Organizace byzantské církve v Maďarsku ve středověku“. Byzanz und Ostmitteleuropa 950-1453. Wiesbaden: Harrassowitz Verlag. str. 45–53.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Berend, Nora; Urbańczyk, Przemysław; Wiszewski, Przemysław (2013). Střední Evropa ve vrcholném středověku: Čechy, Maďarsko a Polsko, c. 900-c. 1300. New York: Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Curta, Florin (2006). Jihovýchodní Evropa ve středověku, 500–1250. Cambridge: Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Kiminas, Demetrius (2009). Ekumenický patriarchát: Historie jeho metropolit s komentovanými hierarchickými katalogy. Wildside Press LLC.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Koszta, László (2014). „Byzantský arcibiskupský církevní systém v Maďarsku?“. Karpatská kotlina, Maďaři a Byzance. Szeged: Szegedi Tudományegyetem. str. 127–143.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Madgearu, Alexandru (2008). „Mise Hierotheos: Poloha a význam“. Byzantinoslavica. 66: 119–138.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Madgearu, Alexandru (2017). „Další úvahy o misi Hierotheos k Maďarům“. Acta Musei Napocensis. 54 (2): 1–16.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Nesbitt, John W .; Oikonomides, Nicolasi, eds. (1991). Katalog byzantských tuleňů v Dumbarton Oaks a ve Fogg Museum of Art. 1. Washington, D.C .: Dumbarton Oaks Research Library and Collection.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Éva Révész, Régészeti és történeti adatok a kora árpád-kori bizánci-bolgár-magyar egyházi kapcsolatokhoz, Doktori értekezés, Szeged 2011.
Sotirović, Vladislav B. (2011). „Srbský patriarchát Peć v Osmanské říši: První fáze (1557–94)“. 25 (2): 143–169. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Stephenson, Paul (2000). Byzantium's Balkan Frontier: A Political Study of the Northern Balkans, 900-1204. Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Stojkovski, Boris (2016). „Řecká charta maďarského krále Štěpána I.“. Зборник радова Византолошког института. 53: 127–140.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Véghseő, Tamás (2015). „Úvahy o pozadí Užhorodské unie / Ungvár (1646)“ (PDF). Východní teologický deník. 1 (1): 147–181.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy

[FOOTNOTEBaán199945-53-1] Baán 1999, str. 45-53.

[FOOTNOTEMadgearu2008119-138-2] Madgearu 2008, str. 119-138.

[3] Éva Révész, Régészeti és történeti adatok a kora árpád-kori bizánci-bolgár-magyar egyházi kapcsolatokhoz, Doktori értekezés, Szeged 2011.

[FOOTNOTEĆirković2004116-4] Ćirković 2004, str. 116.

[FOOTNOTEĆirković2004135,_144-5] Ćirković 2004, str. 135, 144.

[6] „Будапештская и Венгерская епархия / Организации / Патриархия.ru“. Patriarchia.ru. Citováno 2012-02-23.

[7] Takáts Botond. "patriarchatus.hu". Patriarchatus.hu. Citováno 2012-02-23.

[8] "Organizarea Administrativă | Biserica Ortodoxă Română". Patriarhia.ro. Archivovány od originál dne 2012-02-22. Citováno 2012-02-23.

[9] „Българска източноправославна епархия в Западна и Средна Европа“. Bg-patriarshia.bg. Citováno 2012-02-23.

[note_n0-10] ROC přerušilo plné společenství s ekumenickým patriarchátem v roce 2018 a později přerušilo plné společenství s primáti Řecké církve a Alexandrijského patriarchátu v roce 2019.

[note_n1-11] A ^b ^C ^d ^E ^F ^G ^h Autokefalie nebo autonomie nejsou všeobecně uznávány.

[note_n2-12] A ^b Poloautonomní část Ruská pravoslavná církev jejichž autonomie není všeobecně uznávána.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[A]

[b]

[C]

Východní pravoslaví v Evropě
Suverénní státy	Albánie Andorra Arménie Rakousko Ázerbajdžán Bělorusko Belgie Bosna a Hercegovina Bulharsko Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Kazachstán Lotyšsko Lichtenštejnsko Litva Lucembursko Malta Moldavsko Monako Černá Hora Holandsko Severní Makedonie Norsko Polsko Portugalsko Rumunsko Rusko San Marino Srbsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko krocan Ukrajina Spojené království
Státy s omezeným počtem uznání	Abcházie Artsakh Kosovo Severní Kypr Jižní Osetie Podněstří
Závislosti a jiné subjekty	Země Faerské ostrovy Gibraltar Guernsey Isle of Man Trikot Špicberky