Dánská kultura Canon - Danish Culture Canon - Wikipedia
The Dánská kultura Canon (dánština: Kulturkanonen) se skládá ze 108 děl kulturní excelence v osmi kategoriích: architektura, výtvarné umění, design a řemesla, film, literatura, hudba, múzických umění, a dětská kultura. Iniciativa Brian Mikkelsen v roce 2004 byla vyvinuta řadou výborů pod záštitou Dánské ministerstvo kultury v letech 2006–2007 jako „sbírka a prezentace největších a nejdůležitějších děl dánského kulturního dědictví“. Každá kategorie obsahuje 12 děl, i když hudba obsahuje 12 děl partitur a 12 populární hudby a 12. položka v sekci literatury je antologií 24 děl.[1][2]
Architektura
Výbor pro architekturu byl požádán, aby vybral 12 prací zahrnujících jak budovy, tak terénní úpravy. Bylo rozhodnuto, že díla mohou být v Dánsku od jednoho nebo více Dánů nebo v zahraničí od dánských architektů. Výbor se skládal z: Lone Wiggers (židle), Carsten Juel-Christiansen, Malene Hauxnerová, Lars Juel Thiis a Kent Martinussen.[3]
| Budova | Umístění | Rok | Architekt | obraz |
|---|---|---|---|---|
| Vznášející se kostel | u Ringkøbing, Jutsko | 12. století | Neznámý |  |
| Glorup Manor | u Nyborg, Funen | 12. století přestavěn 1742–1743 1762–1765 a 1773–1775 | Philip de Lange, Christian Joseph Zuber a Nicolas-Henri Jardin |  |
| Frederiksstaden | Kodaň | 1749–1771 | Nicolai Eigtved |  |
| Kostel Panny Marie | Kodaň | 1811–1829 | C.F. Hansen |  |
| Dyrehaven | Klampenborg, Zéland | 1846 | Rudolf Rothe |  |
| Lægeforeningens boliger - Brumleby | Østerbro, Kodaň | 1854–1856 | Michael Gottlieb Bindesbøll a Vilhelm Klein |  |
| Mariebjergův hřbitov | Gentofte, Zéland | 1925–1935 | G.N. Brandt |  |
| Aarhus Universitet | Århus | 1931 | Kay Fisker, C.F. Møller, Povl Stegmann a C.Th. Sørensen |  |
| Radnice v Aarhusu | Århus | 1937–1942 | Arne Jacobsen a Erik Møller |  |
| Prstový plán | Kodaň | 1947 | Peter Bredsdorff |  |
| Opera v Sydney | Sydney | 1957–1973 | Jørn Utzon |  |
| Great Belt East Bridge | Zéland a Funen | 1991–1998 | Dissing + Weitling |  |
Výtvarné umění
Výbor pro výtvarné umění rozhodl, že do soutěže mohou být zařazena pouze díla umělců, kteří dokončili své dílo. Rovněž rozhodli, že si členové výboru mohou vybrat dílo, které zvlášť oceňují. Tímto způsobem komise nejprve vybrala sedm děl, poté pět členů vybralo po jednom díle. Výbor se skládal z Hein Heinsen (židle), Hans Edvard Nørregård-Nielsen, Bente Scavenius, Bjørn Nørgaard a Sophia Kalkau.[4]
Design a řemesla
Výbor pro design a řemesla rozhodl, že výběr by měl být založen na pracích s užitečnou funkcí, které byly relevantní v době, kdy byly vytvořeny, přičemž zůstávají dnes rozpoznatelné. Měly by také spadat do mezinárodní perspektivy. Výbor se skládal z Merete Ahnfeldt-Mollerup (židle), Erik Magnussen, Astrid Krogh, Ursula Munch-Petersen a Louise Campbell.[5]
| Práce | Návrhář | Rok | obraz |
|---|---|---|---|
| Vikingská loď Skuldelev 2 | Neznámý | C. 1042 |  |
| Flora Danica (kniha) a Flora Danica (Jídelní set) | Georg Christian Oeder, Johann Christoph Bayer několik umělců | 1761–1883 |  |
| Thorvald Bindesbøll: životní dílo | 1846–1908 |  | |
| Knud V. Engelhardt: životní dílo | 1882–1931 |  | |
| Marie Gudme Leth: životní dílo | 1895–1997 | ||
| Systém stínění lampy PH | Poul Henningsen | 1925– stále se vyvíjí |  |
| Čajový servis | Gertrud Vasegaard | 1956 | |
| Gedser experimentální větrná turbína | Johannes Juul | 1957 | |
| Křeslo Panton | Verner Panton | 1960 |  |
| Polyuretanová židle | Gunnar Aagaard Andersen | 1964 | |
| Keviho kolo | Jørgen Rasmussen | 1965 |  |
| Fiberline fasádní systém | Fiberline kompozity a Schmidt kladivo lassen | 2006 | |
Film
Při výběru se filmová komise zaměřila na filmy odrážející dánský život s dánskými herci. Součástí filmu je nicméně Sult (Hlad), který se koná v Oslo a má švédské herce. Výbor se skládal z Susanne Bier (židle), Vinca Wiedemann, Tivi Magnusson, Ole Michelsen a Jacob Neiiendam.[6]
Literatura
Výbor pro literaturu shledal důležitým vybrat díla s kvalitou, která byla časem oceněna. U vybraných děl se rovněž mělo za to, že významně přispěly jak k dánské literatuře, tak k dánské kultuře v nejširším slova smyslu. Odráží originální a odvážný umělecký přístup k hodnotným dílům. Jsou hodni zachování pro potomky, protože slouží jako referenční body v moderním globálním kontextu. Výbor se skládal z Finn Hauberg Mortensen (židle), Erik A. Nielsen, Mette Winge, Claes Kastholm Hansen a Jens Christian Grøndahl.[7]
| Autor | Práce | Rok | obraz |
|---|---|---|---|
| Leonora Christina | Jammers Minde (doslovně Vzpomínka na bídu), přeloženo jako Monografie Leonory Christiny | 1673–1674, publikováno 1869 |  |
| Steen Steensen Blicher | Rektor Veilbye | 1829 |  |
| Hans Christian Andersen | Malá mořská víla | 1837 |  |
| Søren Kierkegaard | Buď a nebo | 1843 |  |
| Jens Peter Jacobsen | Fru Marie Grubbe | 1876 |  |
| Herman Bang | Ved Vejen | 1886 |  |
| Henrik Pontoppidan | Lucky Per | 1898–1904 |  |
| Johannes V. Jensen | Pád krále | 1900–1901 |  |
| Karen Blixen | Winter's Tales | 1942 |  |
| Klaus Rifbjerg | Og andre historier (A další příběhy) | 1964 |  |
| Inger Christensen | Butterfly Valley | 1991 |  |
12. položka je Sborník textů skládající se z následujících 24 děl:
| Autor | Práce | Rok | obraz |
|---|---|---|---|
| Anonymní lidová píseň | Ebbe Skammelsøn | ||
| Anonymní lidová píseň | Germand Gladensvend | ||
| Thomas Kingo | Hver har sin Skæbne (Sorrig og Glæde ...) |  | |
| H. A. Brorson | Den yndigste růže er funden | 1732 |  |
| Johs. Ewald | Til Siælen. En Ode | 1780 |  |
| Schack von Staffeldt | Indvielsen | 1804 |  |
| Adam Oehlenschläger | Hakon Jarls Død eller Christendommens Indførsel i Norge | 1803 |  |
| N. F. S. Grundtvig | De Levendes Land | Poprvé publikováno 1883 |  |
| Christian Winther | Rosa unica | 1849 |  |
| Emil Aarestrup | Paa Sneen | 1838 |  |
| Holger Drachmann | Jeg hører i Natten den vuggende Lyd | 1877 |  |
| Sophus Claussen | Ekbatana | 1896 |  |
| Jeppe Aakjær | Často | 1912 |  |
| Thøger Larsen | Den Danske Sommer | 1914 | |
| Tom Kristensen | Det er Knud, som er død | 1936 | |
| Jens August Schade | Læren om staten | 1928 |  |
| Gustaf Munch-Petersen | det nedotáčlivá země | 1933 | |
| Thorkild Bjørnvig | Anubis | 1955 | |
| Ole Sarvig | Regnmaaleren | 1943 | |
| Morten Nielsen | Øjeblik | 1945 | |
| Frank Jæger | Sidenius i Esbjerg | 1959 | |
| Ivan Malinowski | Myggesang | 1958 | |
| Per Højholt | Personen på toppen | 1985 | |
| Henrik Nordbrandt | Violinbyggernes od | 1985 |
Hudba
Výbor pro hudbu vysvětlil, že s přihlédnutím k širokému spektru dánské hudby se zaměřili spíše na jednotlivá díla než na skladatelovo dílo. Představili dva seznamy: jeden pro to, co nazývali notová hudba (klasická), druhý pro populární hudbu, ačkoli dva by měly být považovány za celek. Výbor se skládal z Per Erik Veng (židle), Jørgen I. Jensen, Torben Bille, Inger Sørensen a Henrik Marstal.[8]
Klasická hudba
| Skladatel / autor | Práce | Rok | obraz |
|---|---|---|---|
| F.L.Æ. Kunzen | Holger Danske | 1789 |  |
| C. E. F. Weyse | Otte Morgensange a Syv Aftensange | 1837 a 1838 |  |
| H. C. Lumbye | Tři galopy: Telegraph Galop, Champagne Galop a Kodaňská parní železnice Galop | 1844, 1845 a 1847 |  |
| Niels W. Gade | Elverskud | 1854 |  |
| J. P. E. Hartmann | Vølvens Spaadom | 1872 |  |
| Peter Heise | Drot og marsk | 1878 |  |
| Carl Nielsen | Maskarade | 1906 |  |
| Carl Nielsen | Symphony No. 4: The Neuhasitelný | 1916 | |
| Rued Langgaard | Antikrist | 1923 |  |
| Per Nørgård | Symfonie č. 3 | 1976 | |
| Pelle Gudmundsen-Holmgreen | Symphony-Antiphony | 1978 |
12. položka s názvem Højskolesange (Lidová střední škola Songs) se skládá z následujících 12 skladeb:
| Skladatel / autor | Práce | Rok | obraz |
|---|---|---|---|
| C. E. F. Weyse (1826), slova: N. F. S. Grundtvig | Den signede dag med fryd vi ser | 1826 | |
| Lidová píseň, slova přepsána Svend Grundtvig | Det var en lørdag aften | 1849 |  |
| Lidová píseň z Mariager plocha | En yndig og frydefuld sommertid | Publikoval v A.P. Berggreen je Danske folkesange 1869 | |
| Hudba: Carl Nielsen, slova: Ludvig Holstein | Vi sletternes sønner | Hudba 1906, slova 1903 | |
| Hudba: Carl Nielsen, slova: Jeppe Aakjær | Jens Vejmand | Hudba 1907, slova 1905 | |
| Hudba: Thomas Laub, slova: St. St. Blicher | «Det er hvidt herude» | Melodi 1914, článek 1838 | |
| Hudba: Olufův prsten, slova: Thøger Larsen | Danmark, nu blunder den lyse nat | Hudba 1922, slova 1914 | |
| Hudba: Poul Schierbeck, slova: Hans Christian Andersen | I Danmark er jeg født | Hudba 1926, slova 1850 | |
| Hudba: Thorvald Aagaard, slova: Laurits Christian Nielsen | Jeg ser de bøgelyse øer | Hudba 1931, slova 1901 | |
| Hudba: Otto Mortensen, slova: Helge Rode | Du gav os de blomster, som lyste imod os | Hudba 1939, slova 1921 | |
| Hudba: Otto Mortensen, slova: Alex Garff | Septembers himmel er så blå | Hudba a slova 1949 | |
| Hudba: Peter Erasmus Lange-Müller /Shu-Bi-Dua, slova: Holger Drachmann | Vi elsker vort land | Hudba 1887 a 1980, slova 1885 |
Populární muzika
| Skladatel / autor | Práce | Rok | obraz |
|---|---|---|---|
| Kai Normann Andersen | Výběr 12 skladeb: Musens zpíval, Den allersidste dans, Pige træd varsomt, Å hvor jeg, ih, hvor jeg, uh hvor jeg vil, I dit korte liv, Man binder os på mund og hånd, Všechny informace o forelsker sig, Gå ud og gå en tur, Glemmer du, Titul do hinanden, Drømmeland og Gå med i lunden | 1925–1959 | |
| Dansk Guldalderjazz | Dansk Guldalderjazz sv. 1–4 | 1940–1949 | |
| Savage Rose | Divoká růže | 1968 | |
| Kim Larsen | Værsgo | 1973 |  |
| Benny Andersen a Povl Dissing | Svantes Viser | 1973 |  |
| Benzín | Živý sådan | 1976 | |
| Kliché | Supertanker | 1980 | |
| ŽIVOTOPIS. Jørgensen | Rybák Tidens | 1980 |  |
| Sebastian | Stjerne til støv | 1981 |  |
| Palle Mikkelborg s Miles Davis | Aura | 1984/1985 | |
| tv · 2 | Nærmest lykkelig | 1988 |
12. položka Vždy zelené je antologie sestávající z následujících děl:
| Skladatel / autor | Práce | Rok | obraz |
|---|---|---|---|
| Sven Gyldmark / Básník | Solitudevej - zpívá Elga Olga Svendsen. | Z Cirkusrevyen 1953 | |
| Sven Gyldmark & Erik Leth | Er du dus med himlens fugle - zpívá Poul Reichhardt. | Z filmu Vagabonderne på Bakkegården 1958 | |
| Vidar Sandbeck & Peter Mynte - svobodný | Heksedans (her kommer mutter med kost og spand) - zpívá Raquel Rastenni. | 1960 | |
| Bjarne Hoyer & Ida z | To lys på et bord - zpívá Otto Brandenburg | Z Velká cena Dánska Melodi, 1960 | |
| Otto Helge Francker & Sejr Volmer-Sørensen | Dansevise - provádí Grethe Ingmann a Jørgen Ingmann. | Z Dansk Melodi Grand Prix, 1963 | |
| Bent Fabricius-Bjerre & Klaus Rifbjerg | Duerne flyver - zpívá Caesar. | Z filmu Jeg er sgu min egen, 1967 | |
| John Mogensen | Så længe jeg páka - zpívá John Mogensen. | Single 1970, také na albu John Mogensen: John, 1973 | |
| Anne Linnet | Smuk og dejlig - provádí Do prdele a Chanel. | Z alba Shit & Chanel, 1975 |  |
| Peter A. G. Nielsen /Gnags | Pod Bøgenem - provádí Gnags. | Z alba Er du hjemme i aften, 1977 |  |
| Shu-bi-dua | Danmark - provádí Shu-bi-dua. | Od Shu-bi-dua 78'eren, 1978 | |
| Frans Bak & Per Nielsen | Danse i måneskin - provádí Trine Dyrholm & Moonlighters. | Z Dansk Melodi Grand Prix, 1987 | |
| Lars Lilholt | Kald det kærlighed - provádí Lars Lilholt Band. | Z Lars Lilholt Band: Portland, 1986 |  |
Múzických umění
Výbor pro scénické umění vysvětlil, že jejich výběr byl založen na dílech jedinečné kreativity představujících něco nového pro jejich dobu a přitom zůstávají smysluplné dodnes. Výbor se skládal z Flemming Enevold (židle), Karen-Maria Bille, Jokum Rohde, Sonja Richter a Erik Aschengreen.[9]
| Tvůrce | Práce | Rok | obraz |
|---|---|---|---|
| Ludvig Holberg | Jeppe na Bjerget | 1722 |  |
| Adam Oehlenschläger | Aladin | 1805 | |
| August Bournonville a Herman Severin Løvenskiold | La Sylphide | 1836 |  |
| Henri Nathansen | Indenfor Murene (Uvnitř zdí) | 1912 |  |
| Kaj Munk | Pořad (Slovo) | 1932 |  |
| Kjeld Abell | Anna Sophie Hedvig | 1939 | |
| Čtyři revue čísla: | Man binder os på mund og hånd (Liva Weel, 1940), Skolekammerater (Kellerdirk, 1956), Brevet til Bulganin (Osvald Helmuth, 1957), Fingernummeret (Dirch Passer, 1974) | 1940, 1956, 1957 a 1974 | |
| Harald Lander a Knudåge Riisager | Etudy | 1948 | |
| Flemming Flindt a Georges Delerue | Enetime | 1963 | |
| Solvognen | Julemandshæren | 1974 | |
| Třídit sol | Třídit Sol živě, Carlton og Wurst | 1986–1987 | |
| Jess Ørnsbo | Majonæse | 1988 |
Dětský kánon
Postupem práce v ostatních oblastech byl výbor vytvořen spontánně. Nejedná se tedy o nezávislý výběr, protože byly obdrženy návrhy ze všech ostatních oblastí.[10]
| Tvůrce | Práce | Rok | obraz |
|---|---|---|---|
| C.Th. Sørensen | Dětský staveniště | 1931 | |
| Gunnar Nyborg-Jensen (vyd.) | De små synger | 1948 | |
| Astrid Henning-Jensen | Palle alene i Verden (Film) | 1949 | |
| Carl Štěká | Zlatá přilba | 1954 |  |
| Nanna Ditzel | Vysoká židle | 1955 | |
| Godtfred Kirk Christiansen | LEGO kostka | 1958 |  |
| Cecil Bødker | Silas og den sorte hoppe | 1967 | |
| Halfdan Rasmussen & Ib Spang Olsen | Halfdans ABC | 1967 | |
| Katrine Hauch-Fausbøll | Kaj a Andrea | 1971 a násl. | |
| Anne Linnet | Přejít 'sønda' ráno | 1980 | |
| Søren Kragh-Jacobsen | Gummi-Tarzan (Film) | 1981 | |
| Steen Koerner | Nøddeknækkeren | 2003 |
Dopad
Podle tiskových zpráv měl kánon omezený dopad a byl neúčinný ve svém stanoveném cíli podporovat integraci mezi Dány a přistěhovaleckými komunitami.[11] Berlingske nicméně poukázal na to, že kánon zůstane milníkem, protože se nesocialistická vláda odvážila „jednoduše konstatovat, že některá díla jsou lepší než ostatní“ a tvrdit, že „tato země může být v globalizovaném světě moderní společností, ale to neznamená, že nemáme žádné zásluhy jako národ ani právo na národní hrdost. “[12] Erik A. Nielsen, člen literární komise kánonu, není překvapen, že kánon literatury měl tak omezený účinek, jaký čelí „tsunami mezinárodních, silně komerčních kulturních zájmů“. Poukazuje na to, že jediný důvod, proč se jeho studenti zajímají o dánskou kulturu, je ten, že „musí z ní složit zkoušky. Pokud si mohou svobodně zvolit kulturu sami, jdou na filmy, rockovou hudbu a mnohem více, což je v zásadě Angličtina nebo Američan původu.[13]
Reference
- ^ „Dánsko / 4. Aktuální otázky vývoje a debaty o kulturní politice“, Kompendium: Kulturní politiky a trendy v Evropě. Citováno 11. ledna 2013.
- ^ „Kulturkanon“, Den Store Danske. (v dánštině) Citováno 11. ledna 2013.
- ^ „Om kanon for arkitektur“ Archivováno 11. prosince 2012, v Wayback Machine, Kulturkanonen. (v dánštině) Vyvolány 12 January 2012.
- ^ Hein Heinsen, „Om kanon for billedkunst“ Archivováno 11. prosince 2012, v Wayback Machine, Kulturkanonen. (v dánštině) Citováno 12. ledna 2013.
- ^ „Om kanon for design og kunstværk“ Archivováno 11. prosince 2012, v Wayback Machine, Kulturkanonen. (v dánštině) Citováno 12. ledna 2013.
- ^ "Om kanon pro film" Archivováno 11. prosince 2012, v Wayback Machine, Kulturkanonen. (v dánštině) Citováno 12. ledna 2013.
- ^ „Om kanon for litteratur“ Archivováno 11. prosince 2012, v Wayback Machine, Kulturkanon. (v dánštině) Vyvolány 13 January 2013.
- ^ „Om kanon for musik“ Archivováno 11. prosince 2012, v Wayback Machine, Kulturkanonen. (v dánštině) Vyvolány 13 January 2013.
- ^ „Om kanon for scenekunst“ Archivováno 11. prosince 2012, v Wayback Machine, Kulturkanon. (v dánštině) Vyvolány 13 January 2013.
- ^ Henrik Marstal, „Om kanon for bornekultur“ Archivováno 11. prosince 2012, v Wayback Machine, Kulturkanonen. (v dánštině) Vyvolány 13 January 2013.
- ^ „Dánský kánon - vlhký rvačka“, Presseurop, 27. ledna 2011. Citováno 17. ledna 2013.
- ^ „Regeringens kulturkanon blåstemplede retten til være stolt af det bedste in dansk kultur. Det er dens store og varige fortjeneste“. Berlingske, 23. ledna 2011. (v dánštině) Vyvolány 17 January 2013.
- ^ Annegerd Lerche Kristiansen a Morten Runge, „Hvad blev der af kulturkanonen?“ „Danmarks Radio, 16. ledna 2013. (v dánštině) Vyvolány 17 January 2013.
externí odkazy
- "Kulturkanon", PDF kopie webových stránek z roku 2006 (v dánštině)
- Dánské ministerstvo kultury: Kulturkanonen (V angličtině) PDF.