Britek Motorsport - Britek Motorsport
![]() | |
Výrobce | Brod |
---|---|
Principal Team | Jason Bright |
Týmový manažer | Chris O'Toole |
Závodní jezdci | 56. Jason Bright |
Podvozek | FG X Falcon |
Debut | 2005 |
Řidičské mistrovství | 0 |
Kolo vyhrává | 0 |
Pole position | 1 |
Pozice 2017 | 14. (1524 bodů) |
Britek Motorsport byl Australan Supercars motoristický tým ve vlastnictví Bathurst 1000 vítězný řidič Jason Bright. Tým, který byl založen v roce 2005, původně fungoval jako nezávislý tým, avšak od roku 2010 jeho jediným zbývajícím aktivem byla jedna smlouva Racing Entitlement, přičemž poslední a poslední sezóna se používala k uzavření čtvrté Ford FG X Falcon pro Prodrive Racing Australia v roce 2017.
Mistrovství Supercars
Nezávislý tým
Formace
Britek Motorsport vznikl v 2005 v rámci dohody Jasona Brighta o přechodu Holden na Brod. Jako součást svého balíčku Ford Performance Racing (FPR) pomohl založit tým na oplátku za to, že se Bright zavázal řídit FPR dva roky. V8 Supercars usoudil, že existuje spojení mezi Britek a Ford Performance Racing, a tak je seskupil a zabránil Britekovi v testování jeho vozů. Tým získal sponzorství od Fujitsu, které si ponechá až do konce sezóny 2009.
Jezdci týmu pro sezónu 2005 byli Steve Owen a Matthew White,[1] kteří byli následně nahrazeni v 2006 podle Warren Luff a druhé auto sdíleli José Fernández a Tony Ricciardello se smlouvou o závodním nároku pronajatou Mark Porter pro něj MSport Holden tým pro PlaceMakers V8 International na Pukekohe v Nový Zéland.[2]
Bright přijde
Jason Bright opustil Ford Performance Racing 2007 řídit Britka, a tím se připojit k řadám vlastníků týmu řidičů. K sezóně se k němu přidal Alan Gurr. V roce 2007 Britek sliboval s Brightem za volantem a několikrát dokázal proniknout do první desítky. Na 2007 Bathurst 1000, Bright, jezdil s Adam Macrow na jednom místě vedl závod, ale později havaroval kvůli kombinaci studených kluzkých pneumatik a vlhkého počasí, zatímco běžel dobře uvnitř první desítky.[3]
v 2008, Alan Gurr byl nahrazen bývalým Champ Car a Australský šampionát Carrera Cup závodník Marcus Marshall.[4] Na konci roku, po ztrátě sponzorství továrny Ford, Bright tým uzavřel.[5]
Tým zákazníků

Stone Brothers Racing
Bright uzavřel dohodu Stone Brothers Racing závodit se zákazníkem BF a později FG Falcon pro Sezóna 2009, kde Bright vystupoval s auty Stone Brothers při mnoha příležitostech. Druhá Brightova smlouva o právu na závod byla pronajata Paul Cruikshank Racing za sezónu před tím, než byla na konci roku prodána do Autosporty Tekno.[6]
Brad Jones Racing
V roce 2010 se připojil Bright Brad Jones Racing jako řidič na plný úvazek. Zbývající licence Britek byla použita pro vstup do třetího závodu Brad Jones Racing Holden Commodore, s Karl Reindler vjíždění 2010 a 2011, David Wall v 2012 a 2013, a Dale Wood v 2014 a 2015.[7][8][9] Tim Blanchard převzal řízení za 2016.
Prodrive Racing Australia
V roce 2017 přesunul Bright svou smlouvu o Racing Racing Entitlement z BJR na Prodrive Racing Australia řídit čtvrtou Ford FG X Falcon. Záznam byl spuštěn po celou sezónu jako číslo 56. [10]
Řidiči mistrovství Supercars
Následuje seznam řidičů, kteří pro tým řídili v Supercars, v pořadí podle jejich prvního vystoupení. Řidiči, kteří jezdili pro tým pouze na částečný úvazek, jsou uvedeni v kurzíva.
Steve Owen (2005)
Matthew White (2005)
José Fernández (2005–06)
Damien White (2005)
Warren Luff (2006–07)
Tony Ricciardello (2006)
Adam Macrow (2006–07)
Jason Bright (2007–09, 2017)
Alan Gurr (2007)
Marcus Marshall (2008)
Matt Halliday (2008)
Karl Reindler (2009–11)
David Wall (2010–13)
Fabrizio Giovanardi (2010–11)
Chris Pither (2012–14)
Jamie Campbell-Walter (2012)
Dale Wood (2014–15)
Macauley Jones (2015–16)
Tim Blanchard (2016)
Garry Jacobson (2017)
Rallye
Britek také krátce řídil oficiální vstup Fordu do Australské mistrovství v rally, dva Ford Fiesta Super 2000 auta řízená Michaelem Guestem a Darrenem Windusem. Tato dohoda propadla počátkem roku 2008, kdy byl program opuštěn Pirtek oznámili, že již nemohou sponzorovat tým. Britek krátce postavil přihlášku pro Winduse, než ukončil soutěžní tým.
Kompletní výsledky Bathurst 1000
Rok | Ne. | Auto | Řidiči | Pozice | Kola |
---|---|---|---|---|---|
2005 | 25 | Ford Falcon BA | ![]() ![]() | DNF | 136 |
52 | Ford Falcon BA | ![]() ![]() | 17 | 148 | |
2006 | 25 | Ford Falcon BA | ![]() ![]() | DNF | 102 |
26 | Ford Falcon BA | ![]() ![]() | 16. den | 159 | |
2007 | 25 | Ford Falcon BF | ![]() ![]() | DNF | 149 |
26 | Ford Falcon BF | ![]() ![]() | DNF | 134 | |
2008 | 25 | Ford Falcon BF | ![]() ![]() | 9 | 161 |
26 | Ford Falcon BF | ![]() ![]() | 14 | 160 | |
2009 | 25 | Ford Falcon FG | ![]() ![]() | 11. | 161 |
2010 | 21 | Holden Commodore VE | ![]() ![]() | 15 | 161 |
2011 | 21 | Holden Commodore VE | ![]() ![]() | 14 | 161 |
2012 | 21 | Holden Commodore VE | ![]() ![]() | 14 | 161 |
2013 | 21 | Holden Commodore VF | ![]() ![]() | 22 | 156 |
2014 | 21 | Holden Commodore VF | ![]() ![]() | DNF | 45 |
2015 | 21 | Holden Commodore VF | ![]() ![]() | 15 | 161 |
2016 | 21 | Holden Commodore VF | ![]() ![]() | 10. | 161 |
2017 | 56 | Ford Falcon FG X | ![]() ![]() | 8. | 161 |
Reference
- ^ Normoyle, Steve (2005). Velký závod 25. Hornsby: Chevron Publishing. ISSN 1031-6124.
- ^ Normoyle, Steve (2006). The Great Race 26. Hornsby: Chevron Publishing. ISSN 1031-6124.
- ^ Normoyle, Steve (2007). The Great Race 27. Hornsby: Chevron Publishing. ISSN 1031-6124.
- ^ Normoyle, Steve (2008). Velká rasa 28. Hornsby: Chevron Publishing. ISSN 1031-6124.
- ^ Jasná hořkost nad zacházením od Fordu Speedcafe 1. května 2010
- ^ Normoyle, Steve (2009). Velká rasa 29. Hornsby: Chevron Publishing. ISSN 1031-6124.
- ^ Karl Reindler zajišťuje jízdu V8 na plný úvazek Speedcafe 30. listopadu 2009
- ^ Gunther, Briar (3. února 2010). „Tři vozy, Reindler potvrdil pro BJR“. Oficiální stránka australského seriálu mistrovství supersportů V8. Archivovány od originál dne 5. února 2010. Citováno 3. února 2010.
- ^ „Dale Wood potvrzen na Brad Jones Racing“. SpeedCafe. 29. ledna 2014. Citováno 4. dubna 2014.
- ^ „Jason Bright Prodrive dohoda potvrzena“. SpeedCafe. 5. prosince 2016. Citováno 6. prosince 2016.