Bourbonnais dialekty - Bourbonnais dialects - Wikipedia
 | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. (Červen 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Bourbonnais | |
|---|---|
| Rodilý k | Francie |
| Kraj | Allier a jihovýchod Cher |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | Žádný (mis) |
| Glottolog | bour1246[1] |
The Bourbonnais dialekty se mluví v historické oblasti Bourbonnais, se sídlem ve střední Francii a včetně departementu Allier okolí Saint-Amand-Montrond na jihovýchodě Cher. Tato jazyková zóna se nachází mezi těmi, v nichž žijí jazyky Olej, Occitan, a Franco-Provençal.
Bourbonnais, nejednoznačný výraz
V Bourbonnais existují dva domorodé jazyky:
- Oilským jazykem se mluví ve dvou třetinách Allieru severně od linie Montluçon (Occitan) - Saint-Pourçain-sur-Sioule (Olej) - Lapalisse (Oïl), a v Bourbonnais části Cher. Dialekt má svůj původ v Moulins, Allier plocha, Bourbon-l'Archambault, a Souvigny.
- Occitan jazyky se mluví jižně od Montluçon a blízko Gannat a Vichy. Toto jsou dialekty okcitánského jazyka Croissant (jazykový) v jižní Bourbonnais a severní Limousin. Jsou na cestě k integraci do francouzského jazyka. Vědecký termín pro tyto idiomy je Arverno-Bourbonnais, protože patří do Auvergnatský dialekt jazyková zóna, s přechodem na jazyk Oïl.
- Na jihovýchodě, v oblasti Montagne Bourbonnaise, je místní okcitánský dialekt ovlivněn francouzsko-provensálským.
„Bourbonnais“ je tedy nejednoznačný pojem: může odkazovat na idiomy Occitan (Bourbonnais of Oc) nebo na francouzské dialekty Bourbonnais (Bourbonnais z Oïl).
Současný stav
Bourbonnaisské dialekty byly podrobeny pařížskému přístupu shora dolů, stejně jako všechny ostatní regionální jazyky ve Francii. Kromě toho přítomnost Oïl idiomů na severu, které jsou blízké standardní francouzštině nebo Francien (île-de-France dialekt), usnadňuje jazykovou asimilaci na jih.
Jako většina dialektů jsou bourbonské idiomy většinou mluvené a literární díla jsou vzácná. Existují však některé: jedním příkladem je spisovatel Louis Péroux Beaulaton (1872–1946), který byl vášnivý svým Occitanem Auvergnatský dialekt z předměstí Montluçon. V současné době pouze nadšenci, stejně jako starší generace, mluví plynně dialekty Oïl a Occitan Bourbonnais. Přesto úplně nezmizely: byly integrovány do francouzského jazyka a přidaly četné fráze, výrazy a slovní zásobu. Obyvatelé tohoto regionu tak nevědomky mluví francouzsky, ale ve stínu bourbonských forem: turisté si toho mohou všimnout.
Bourbonnais jako jazyk Oïl
Výslovnost
Příklady výslovnosti (přepisy se provádějí podle IPA ):
- O vyslovováno jako [u]: příklad Tonner = [tón] (francouzština) / [melodie] (Bourbonnais)
- Oi [w] se vyslovuje jako [ue] nebo [ɛ]: příklad Noir = [nwaR] (francouzsky) / [nuer] (Bourbonnais); Droit = [dRwa] (francouzsky) / [dRɛ]
- er [eR] se vyslovuje jako [aR]: příklad Merci = [meRsi] (francouzsky) / [maRsi] (Bourbonnais)
- re se vyslovuje jako er: example Bredin (podívejte se na příklady slov) by se vyslovoval jako Berdin
- au [o] se vyslovuje jako [jo]: example Couteau = [kuto] (francouzsky) / [kutjo] (Bourbonnais)
- -lier [lje] se vyslovuje jako [je]: example Palier = [palje] (francouzsky) / [paje] (Bourbonnais)
- [R] se valí jako místní mluvčí v Champagne
- -eur [œR] se vyslovuje jako [ø]: příklad Meneur = [mənœR] (francouzsky) / [mənø] (Bourbonnais)
- ch [ʃ] se vyslovuje jako [ʒ]: příklad Cheval [ʃəval] (francouzsky) / [ʒval] (Bourbonnais)
Gramatika
Příslovkové zájmeno Y (tam) se používá jako a osobní zájmeno představující objekt. Například „fais-le“ (do it) (francouzsky) / „fais-y“ (Boubonnais); „donne-le / la moi“ (dej mi) (francouzsky) / „donne-moi z'y; ne“ (Bourbonnais); „ne le casse pas“ (nerozbij to) (francouzsky) / " n'y casse pas "(Bourbonnais); „tu me le / la prêtes“ (půjč mi to) (francouzsky) / „tu m'y prêtes“ (Bourbonnais) atd.
V Bourbonnais existuje forma pro neutrální rod: zájmeno „al“ lze použít pro mužský rod, stejně jako pro ženský rod, pro neživé objekty i pro animované. Tak mohou být psi i samice označeni slovem „al“, stejně jako člen rodiny nebo soused. Například frázi „al a tout mange“ („al“ to snědl všechno) lze říci o psu, ale také o sousedovi.
Slovní zásoba
Některé lexikální příklady
Výrazy používané v běžné francouzštině
| Bourbonnais | Francouzský ekvivalent | Anglický překlad |
|---|---|---|
| abonde | grande quantité | hojnost |
| Aluchon | enfant de constitution faible voire malingre | nemocné dítě |
| arcandier | vaurien, filou | idler |
| baraille | spor | spor |
| belet | agneau | jehněčí |
| besugne | vêtement | oblečení |
| biziot | propriétaire terrien parfois également agriculteur | vlastník půdy / zemědělec |
| Bourri | âne | (zvířecí) osel |
| brelotter | secouer | protřepat (v) |
| chaleu | veilleuse | Noční sova |
| cobi | Dindon | krocan |
| däler | Obvykle se používá ve frázi „ça dale“, tj. „Slunce hoří příliš horko“ | |
| drille | průjmová | rozrušené bříško |
| emmanche | komplikace | problém |
| gibalbouser | mettre le désordre | udělat nepořádek |
| gounelles | jupony | spodnička |
| jau | koq | kohout |
| truchlící | abîmer | poškodit |
| pluire | pleuvoir | déšť (v) |
| taillon | quartier de fruit | trochu ovoce |
| Bourbonnais | Francouzský ekvivalent | Anglický překlad |
|---|---|---|
| Aga don (v) | S pozdravem (z pohledu zdrobnělina) | Podívejte se (v) |
| Arpion (n.m) | Orteil | Prst |
| Beugner (v) | Cogner | Klepání (v) |
| Beugne (n.f) | Převrat | Klepání (n) |
| Boucan (n.m) | Du Bruit | Hluk (n) |
| Bouchure (n.f) | Haie qui pique | Pichlavý živý plot |
| Bousiller | Abîmer | Poškození (v) |
| Chabrot (n.m) | Mettre du vin dans sa soupe | Přidejte do polévky trochu vína |
| Сh'ti / ch'titte (n.m / f) | Petit / Petite | Málo |
| Crognon (n.m) | Extremité du pain | Kůrka chleba |
| Dépanaillé (n.m) | Avoir les vêtements en deésordre | Mějte své oblečení v nepořádku |
| Jargeot (n.m) | Quelqu'un qui parle souvent et est un peu simple d'esprit. | Žvanil |
| Soulot (n.m) | Ivrogne | Opilý |
Bourbonnais, Arverno-Bourbonnais, Occitan jazyk (Croissant zóna )
V této části se podíváme na okcitánskou variantu Bourbonnais (Arverno-Bourbonnais /Auvergnatský dialekt ), mluvený v komunitě Busset kanton Cusset. Slova jsou uvedena jednotným písmem Auvergnat; přepis pomocí fonetické abecedy používané pro francouzštinu je uveden v závorkách.
Slovní zásoba
| Arverno-bourbonnais | Francouzský ekvivalent | Anglický překlad |
|---|---|---|
| abonde | grande quantité | velké množství |
| arcandier [arcandji] | vaurien, filou, sans parole | idler |
| bachat o bachàs | obrovská | žlab |
| bergeir, bergeira [barji, barjire] | berger, bergère | pastýř |
| bisbilha [bisbille] | spor | spor |
| cacoela [cacouelle] | příjemce (marmit, kastrol) | příjemce |
| chamina [ch'mina] | cheminée | komín |
| Cusina | kuchyně | kuchyně |
| degobilhar [degobillâ] | vomir | zvratky (v) |
| doçament [doussamin] | doucement | jemně |
| endreit [endreï] | endroit | místo |
| fromatge [froumaje] | fromage | sýr |
| goèra [gouère] | tarte | koláč |
| gota [goutte] | eau de vie | lihoviny (čistý alkohol) |
| jorna [journà] | journée | den |
| meidia [maïde] | midi | poledne |
| moment [moumin] | okamžik | okamžik |
| auseau [ozio] | oiseau | pták |
| quauque uns [quoque nun], quauque unas [quoque nune] | quelques-uns, quelques-unes | někteří lidé |
| singlhar [sinyâ] | chytřejší | kanec |
Texty
První článek Všeobecné deklarace lidských práv
L'houme é nessu libre et anyère anvé des drets et d'la digneté. Al'a unhne aime et unhne radzon et tos les houmes douévent s'aidié ente ieux keme des frères.
L'Oïasse de Gayette
Vé le bourg de Montoudre, na úpatí hory boû d'un coûta et des pra de Faute, pevnosti-tarrains et fôrt-tarrines, veïez-vous l'hôpital de Gayette? Ou é bin-n-aisant a vère dret-là: Ion que l'é, semble un villadze. Ou é unhne retirance pre les vieux strôpiâs. Mais faudrun pas crère qu'ai é étâ bâti à l'esqueprê pre deveni unhne boéte à varmine. San unhne oïasse, serun pas é pouvres. Ou essô un beau tsâquiau qu'unhne dame bin ritse habitô. Dans les vaissiyés, les sarvantes pouziant tous les dzours des pitsiés, des fourtsettes et des quilles en ardzent; la dame avô tzôzi les filles les pu hounêtes dou pays, et dzamais presoune les ère acorpées de voul. Unhne de ieux z'aute enlevô unhne oïasse qu'un cheti gâavô dégniâ dans les brantses dou tsâgne. Ion qu'où embredzô les maufesans. „Têh! Li avô dit cou gâ bin fûtâ, ou te pourterâ bounheûr.“ Et le li douni. La sarvante enleva que l'oïasse; li apprenô à causer. Le lendemain d'un apport, la dame avisa ce que l'avô d'ardzentriun; li manquô un quille. Le tretzi la gâte qu'avô randzâ les vaissiyés: ou essô mêmement la sarvante à l'oïasse. Le la fait empougner et le la questioune: Ta beau dire qu'où é pas se, le la condanhne et l'embredze au tsâgne des maufesans. Le disi, en mourant, la paure sarvante: "Vêla ce que m'a coûta mon oïasse que devô me pourter bounheûr!" Un an après, en réparant la couvârture dou tsâquiau, sou unhne tuile, le couvreû trouve le quille predu. Cou moument, Toïasse empourtô au même endrêt unhne pièce de mounaie que le venô de prendre. Le couvreû y dit à la dame qui agour se tsagrine: „Paure sarvante qu'i ai fait meuri!“, Que le disi. Deux anhnées pu tard, aile douni son tsâquiau et ses appartenances é pouvres de Varennes, de Montoudre, de Boucé, de Montaigu, de Rondzères, de Landzy, de Saint-Dzerand, de Crétsy, de Sanssat et des alentours. Velà ce que me disi Dzôzé, le vieu ancien meneû de loups qu'é mort y a mais de soixante ans, et que le monde způsobit dotaz.
L'Agrôle et le Rena
En 1850, le bétchio parlève inquère; v'la c'quo disève:
Un jou d'hivia, quou ne fasève pas trop biau,
L'agrôle ère juchade au bout d'un baliviau
L'ère su daut moutade,
Pa fère son dinâ que l'aye prépara.
Embéi un groua fromage vainhiu de Chambéra
Le rena dépeu treis jous que n'aye pas de pain,
Aussitôt s'appeurché en fasant le câlin.
No, bonjou, paní, coumant vous pourtez-vous?
Hela! qué sé contint de vous véire chia n'zote!
Et vous trouve si gente embé quo nail manantiau!
Présoune dé le boux n'en pourte un aussi biau!
Votés souliés sont faits d'iune piau qué tant fine,
Et creyes que le ré n'en a pas de parés pindus à sa souline.
Ar sé é vous écouti dire iune chansou
Et cregus, oui ma foué, quou ére le rossignou
Si zère chabretère, par avi voté jeu
E 'doniau, é n'en jure, la méta de ma queue.
L'agrôle qu'ère enchantade de se veire vantade
Pa li douna l'aubade se meté à couana,
Son froumage dévalé dé la gueule do renâ,
Všechny restaurace su-daut le bé bada.
Ma l'autre, li dissé, en migeant son fricot,
Ne si'a don pas si buse un autre co.
Ve filmech
Ve filmu "La soupe aux choux ", některé postavy mluví víceméně standardní francouzštinou smíchanou s frázemi, slovy a výslovností Oïla Bourbonnaise.
Viz také
- Lingvistika
- Rejstřík jazykových článků
- Seznam jazykových rodin
- Indoevropské jazyky
- Románské jazyky
- Langues d'oïl
- Berrichonský dialekt
- Franko-provensálský jazyk
- Occitano-románské jazyky
- Occitan jazyk
- Auvergnatský dialekt
- Croissant (jazykový)
- Dialektologie
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Bourbonnais". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Domergue Sumien (2009). Linguistica Occitana VII (v Occitan). Aix-en-Provence: Revistadoc. str. 56.
- ^ „Arverno-Bourbonnais“. Cercleterredauvergne.fr (francouzsky). Archivovány od originál dne 11. října 2016. Citováno 22. srpna 2016.
- ^ „Limites Et Frontières“. Cercleterredauvergne.fr (francouzsky). Citováno 28. ledna 2017.
Bibliografie
- Vyšetřování IFOP pro sekci Auvergnat v Institut d'études occitanes, 2006.
- Jean Bernard a Jean Chardonnet, Lexique du parler bourbonnais. Le bocage bourbonnais, Charroux, Éd. des Cahiers bourbonnais.
- Marcel Bonin (1984) dictionnaire général des patois bourbonnais, Moulins, vytištěno v Pottier. (ISBN 978-2950068712)
- Pierre Bonnaud (1992), Grammaire générale de l'auvergnat à l'usage des arvernisants, kol. Eubransa / Travaux, Chamalières, Cercle Terre d'Auvergne.
- Pierre Bonnaud, Nouveau dictionnaire général français-auvergnat, Nonette, Created, červen 1999, 776 s. (ISBN 2909797325 et 978-2909797328)
- J.L.Bourioux, Le parler de Busset, sdružení "dà coutà d'vé Buss".
- Jean-Pierre Chambon et Philippe Olivier (2000), „L'histoire linguistique de l'Auvergne et du Velay: notes pour une synthèse provisoire“, Travaux de linguistique et de filologie 38, s. 83–153.
- Frantz Brunet „Dictionnaire du parler bourbonnais et des régions voisines, Paříž, 1964; znovu vydán De Borée, 1993.
- René Chicois, Le parler biachet et montluçonnais au milieu du XXe siècle, Charroux, Éd. des Cahiers bourbonnais.
- Wolfgang Dahmen (1985), Étude de la situation dialectale dans le Centre de la France: un exposé basé sur l'Atlas linguistique et ethnographique du Centre, Paříž, CNRS.
- Simone Escoffier (1958) La rencontre de la langue d'oïl, de la langue d'oc et du franco-provençal entre Loire et Allier: limites phonétiques et morphologiques, coll. Publikace de l'Institut de linguistique romane de Lyon, sv. 11, Paříž, Les Belles Lettres
- Simone Escoffier (1958) Remarques sur le lexique d'une zone marginale aux confins de la langue d'oïl, de la langue d'oc et du francoprovençal, coll. Publikace de l'Institut de linguistique romane de Lyon, sv. 12, Paříž, Les Belles Lettres
- Michel Labonne, Alain Muller, Sylvie Vilatte, Mémoires du patois de Sologne bourbonnaise. Langage et société, Moulins, Société d'émulation du Bourbonnais (prix Achille-Allier, 2014).
- Louis Péroux-Beaulaton (1940), Les parlers populaires en le Centre de la France: pays de Combrailles, voisinages du Berry, du Limousin et de l'Auvergne, sn., Montluçon [1re éd. sd., proti 1907].
- Karl-Heinz Reichel, Études et Recherches sur les parlers arverno-bourbonnais aux confins de l'Auvergne, du Bourbonnais, de la Marche et du Forez, kolekce Eubransa / Travaux, Chamalières, Cercle Terre d'Auvergne, 2012
- Karl-Heinz Reichel, Grand dictionnaire général auvergnat-français, Nonette, Créer, 3. prosince 2005 (ISBN 9782848190211 et 2848190213)
- Jules Ronjat (1930–1941), Grammaire istorique [sic] des parlers provençaux modernes, 4 sv. [publikováno v roce 1980, Marseille, Laffitte Reprints, 2. díl]
- Jean Roux, L'auvergnat de poche, Chennevières-sur-Marne (Val-de-Marne), Assimil, kol. „Assimil évasion“, 2002 (ISBN 9782700503197 et 2700503198)
externí odkazy
- Web věnovaný Bourbonnaisovi http://micbourbonnais.free.fr/
- Profil projektu Babel dialektu Diou http://projetbabel.org/diou/index.htm
- Ilustrovaný slovník Patois Bourbonnais http://patoisbourbonnais.blog.free.fr/