Banát, Bačka a Baranja - Banat, Bačka and Baranja

Banát, Bačka a Baranya Banát, Bačka i Baranja ,Анат, Бачка и Барања
Provincie z Království Srbsko a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
1918–1922
Banát, Bačka a Baranja v letech 1918–1919
Hlavní město	Novi Sad
Dějiny
• Zavedeno	Listopad 1918
• Zrušeno	1922
Předcházet Uspěl Rakousko-Uhersko Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Dnes součást	Chorvatsko  Maďarsko  Rumunsko  Srbsko

Divize Banátu mezi Rumunskem a Srbskem na Pařížská mírová konference (1919–1920)

části Banátu, Bačky a Baranyi plus Syrmia uznané jako území Království Srbů, Chorvatů a Slovinců na Pařížská mírová konference (1919–1920)

Banát, Bačka a Baranya (Srbochorvatština: Banát, Bačka i Baranja / Банат, Бачка и Барања) byl a de facto provincie Království Srbsko a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců mezi listopadem 1918 a 1922. Zahrnovala zeměpisné oblasti Banát, Bačka, a Baranya a jeho správní centrum bylo Novi Sad.

název

Oficiální název provincie byl Banát, Bačka a Baranya, ale také to bylo neoficiálně známé jako Vojvodina.

Dějiny

Po pádu Rakousko-Uhersko v říjnu 1918 se regiony Banát, Bačka a Baranya dostaly pod kontrolu srbština armády, v listopadu. Vešli do Nového Sadu dne 9. listopadu a demontovali maďarskou podporu Banátská republika dne 15. listopadu. Místní etnický Srb obyvatelstvo z těchto regionů již vytvořilo vlastní správu pod nejvyšší autoritou Srbská národní rada v Novi Sad.

25. Listopadu 1918 Velké národní shromáždění Srbů, Bunjevců a dalších Slovanů (Велика народна скупштина Срба, Буњеваца и осталих Словена, Velika narodna skupština Srba, Bunjevaca i ostalih Slovena) Němec: Große Volksversammlung der Serben, Bunjewatzen und der übrigen Slawen) z Banátu, Bačky a Baranye hlasovali, že se tyto regiony připojí k Království Srbsko. Shromáždění mělo 757 poslanců, z nichž 578 bylo Srbové, 84 Bunjevci, 62 Slováci, 21 Rusíni, 6 Němci, 3 Šokci, 2 Chorvati a 1 maďarský.

Velké lidové shromáždění se rozhodlo připojit k Banátu, Bačce a Baranyi k Srbsku a vytvořilo novou místní správu (vládu) v těchto regionech známých jako Lidová správa pro Banát, Bačku a Baranyu (Srbochorvatština: Narodna uprava za Banat, Bačku i Baranju / Народна управа за Банат, Бачку и Барању). Předsedou Lidové správy byl Jovan Lalošević. Lidová rada byla vytvořena jako zákonodárný orgán provincie.

Dne 1. Prosince Srbské království spolu s Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů vytvořila novou zemi s názvem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Ačkoli vláda v Bělehrad přijal rozhodnutí, že se Banat, Bačka a Baranya připojili k Srbsku, neuznalo lidovou správu. Lidová správa pro Banát, Bačku a Baranyu působila až do 11. března 1919, kdy se konalo její poslední zasedání.

Před mírovou konferencí byly definovány přesné hranice EU Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Lidová správa pro Banát, Bačku a Baranyu rovněž spravovala části Banátu, Bačky a Baranyi, které dnes patří Rumunsko a Maďarsko.

Po pařížské mírové konferenci zůstala provincie Banát, Bačka a Baranya na místě až do Vidovdan ústava z roku 1921, kterým bylo ustanoveno Království Srbů, Chorvatů a Slovinců jako a unitární stát a nahradil v roce 1922 8 Pokrajinas (provincie) o 33 nových správních orgánů oblasts (kraje) vládly od středu.

Populace

Populace Banátu, Bačky a Baranye (uvnitř hranic definovaných mírovou konferencí) byla 1365 596, z toho 29,1% Srbové, 27.71% Maďaři, 23.10% Němci, a další.^[1][2] Srbové a Chorvati společně tvořili 36,80% populace regionu.^[3]

Instituce

Velké národní shromáždění Srbů, Bunjevců a dalších Slovanů.

Zákonodárný orgán (parlament) provincie byl znám jako Velká lidová rada (Veliki Národní Savet), zatímco výkonný orgán (vláda) byl znám jako Lidová správa (Národní Úprava). Velká lidová rada se skládala z 50 členů, z nichž bylo 35 Srbové, 8 Bunjevci, 5 Slováci, 1 Krashovan a 1 Uniate kněz.

Lidová správa obsahovala následující sekce:

• Politické záležitosti
• Vnitřní záležitosti
• Jurisdikce
• Vzdělávání
• Finance
• Provoz
• Ekonomika
• Potraviny a zásoby
• Sociální reformy
• Lidské zdraví
• Lidová obrana

Správci

• Jovan Lalošević, prezident Lidové správy, komisař pro politické záležitosti a dočasný komisař pro vzdělávání
• Petar Konjović, viceprezident Lidové správy
• Jovan Hranilović, dočasný prezident Velké lidové rady
• Slavko Miletić, předseda Velké lidové rady
• Jovan Latinčić, místopředseda Velké lidové rady
• Ignjat Pavlas, lidový komisař pro vnitřní záležitosti
• August Rat, lidový komisař pro jurisdikci
• Vladislav Manojlović, lidový komisař pro finance
• Stevan Slavnić, lidový komisař pro provoz
• Mita Klicin, lidový komisař pro ekonomiku
• Kosta Popović, lidový komisař pro potraviny a zásoby
• Dušan Tušanović, lidový komisař pro sociální reformy
• Laza Marković, lidový komisař pro zdraví lidí
• Dušan Popov, lidový komisař pro obranu lidí

Viz také

Část série na
Historie Vojvodina
Dávné doby Panonie Pannonia Inferior Pannonia Secunda Dacia Dacia Felix Dacia Superior Diecéze Panonie Diecéze Illyricum Prefektura Illyricum
Raný středověk Gepidské království Byzantská Panonie Doména Kubera Avarský kaganát Doména župana Butaula Vojvodství Salan Vojvodství Glad Vojvodství Ahtum Vojvodství kázání Téma Sirmium
Vrcholný středověk Maďarské království Středověká Syrmia Středověký banát Říše Stefana Dragutina Král Stefan Dragutin Král Stefan Vladislav II Doména Ugrina Csáka Zmaj Ognjeni Vuk Đorđe Branković Jovan Branković Ivaniš Berislavić Stefan Berislavić Jovan Nenad Radoslav Čelnik Radič Božić Pavle Bakić
Brzy moderní doba Temešvarský eyalet Sanjak ze Syrmie Sanjak ze Segedinu Banate of Lugoj and Caransebeș Banát Temeswar Okres Potisje Okres Velika Kikinda
Moderní doba Srbská Vojvodina Vojvodství Srbska a Temes Banat Okres Bács-Bodrog Syrmia County Okres Torontál Temes County Banátská republika Banát, Bačka a Baranja Dunaj Banovina Banát (1941–1944) Autonomní provincie Vojvodina (1945-1963) Socialistická autonomní provincie Vojvodina (1963-1990) Autonomní provincie Vojvodina
Srbský portál

• Dějiny Vojvodiny
• Dějiny Srbska

Reference

Zdroje

• Drago Njegovan, Prisajedinjenje Vojvodine Srbiji, Novi Sad, 2004.
• Lazo M. Kostić, Srpska Vojvodina i njene manjine, Novi Sad, 1999.
• Dimitrije Boarov, Politička istorija Vojvodine, Novi Sad, 2001.
• Čedomir Popov, Jelena Popov, Autonomija Vojvodine - srpsko pitanje, Sremski Karlovci, 2000.
• Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy

• Vojvodina u Prvom svetskom ratu ((v srbštině))
• Nedovršeno prisajedinjenje Vojvodine Srbiji ((v srbštině))
• Srbi u Rumuniji od ranog srednjeg veka do današnjeg vremena ((v srbštině))
• Mapa
• Mapa
• Mapa

Časová osa Jugoslávská státnost
	Před rokem 1918	1918–1929	1929–1945	1941–1945	1945–1946	1946–1963	1963–1992	1992–2003	2003–2006	2006–2008	2008–
Slovinsko	Část Rakousko-Uhersko včetně Kotorský záliv Viz také Království Chorvatsko-Slavonie 1868–1918 Království Dalmácie 1815–1918 Kondominium z Bosna a Hercegovina 1878–1918	Království Srbů, Chorvati a Slovinci (1918–1929) Království Jugoslávie (1929–1945) Viz také Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů 1918 Republika Prekmurje 1919 Banát, Bačka a Baranja 1918–1919 Svobodný stát Fiume 1920–1924 1924–1945 Italská provincie Zadar 1920–1947		PřipojenoA Fašistická Itálie a nacistické Německo	Demokratická federální Jugoslávie 1945–1946 Federativní lidová republika Jugoslávie 1946–1963 Socialistická federativní republika Jugoslávie 1963–1992 Skládal se z Socialistické republiky Slovinsko (1945–1991) Chorvatsko (1945–1991) Bosna a Hercegovina (1945–1992) Srbsko (1945–1992) (včetně autonomní provincie z Vojvodina a Kosovo ) Černá Hora (1945–1992) Makedonie (1945–1991) Viz také Svobodné území Terstu (1947–1954) j			Slovinská republika Desetidenní válka
Dalmácie				Nezávislý stát Chorvatsko 1941–1945 Loutkový stát z nacistické Německo. Díly připojené Fašistická Itálie. Međimurje a Baranja připojeno Maďarsko.				Chorvatská republikab Chorvatská válka za nezávislost
Slavonie
Chorvatsko
Bosna								Bosna a HercegovinaC Bosenské války Skládá se z Federace Bosny a Hercegoviny (1995 – dosud), Republika srbská (1995 – dosud) a Okres Brčko (2000 – dosud).
Hercegovina
Vojvodina	Část Délvidék region Maďarska			Autonomní Banátd (součást němčiny Území Vojenský velitel v Srbsku )				Svazová republika Jugoslávie Skládal se z Republika Srbsko (1992–2006) a Republika Černá Hora (1992–2006)	Státní unie Srbska a Černé Hory	Republika Srbsko Zahrnuto do autonomních provincií Vojvodina a pod Správa OSN, Kosovo a Metohija	Republika Srbska Zahrnuje autonomní provincii Vojvodina
Srbsko	Království Srbsko 1882–1918			Území vojenského velitele v Srbsku 1941–1944 E
Kosovo	Část Království Srbsko 1912–1918			Většinou připojeno uživatelem Albánie 1941–1944 spolu se západní Makedonií a jihovýchodní Černou Horou							Republika KosovoG
Metohija	Království Černé Hory 1910–1918 Metohija ovládaná Rakousko-Uherskem 1915–1918
Černá Hora				Protektorát Černá HoraF 1941–1944						Černá Hora
Vardar Makedonie	Část Království Srbsko 1912–1918			Připojeno Bulharské království 1941–1944				Republika Makedonieh
A Prekmurje připojeno Maďarsko. b Viz také SAO Kninska Krajina (1990) → SAO Krajina (1990–1991); a NKÚ Východní Slavonie, Baranja a Západní Syrmia  (1990–1991), NKÚ Západní Slavonie (1990–1991) a Republika Srbská Krajina (1990–1995), všechny nahrazeny Přechodná správa OSN pro východní Slavonii, Baranju a západní Sirmium  (1996–1998). C Viz také Republika Bosna a Hercegovina; Chorvatská republika Herceg-Bosna; a Srbské autonomní oblasti (NKÚ) z Bosanska Krajina, Severovýchodní Bosna, Romanija a Hercegovina (1991–1992), které všechny spojily a vytvořily Srbská republika Bosna a Hercegovina (1992–1995). d Bačka bylo znovu zavedeno Maďarskem (1941–1944), zatímco Syrmia byl připojen nezávislým státem Chorvatsko (1941–1944). E Viz také Republika Užice. F Připojeno fašistickou Itálií (1941–1943) a nacistickým Německem (1943–1944). Menší část připojená nezávislým státem Chorvatsko (1941–1944).							G Kosovo je předmětem územního sporu mezi Republika Kosovo a Republika Srbsko. Republika Kosovo jednostranně vyhlásila nezávislost dne 17. února 2008. Srbsko nadále tvrdí jako součást svého vlastní suverénní území. Obě vlády začal normalizovat vztahy v roce 2013 jako součást Bruselská dohoda z roku 2013. Kosovo je v současné době uznáno jako nezávislý stát 98 z 193 Členské státy OSN. Celkem, 113 Členské státy OSN v určitém okamžiku uznaly Kosovo, z toho 15 později své uznání stáhli. h Severní Makedonie byla do roku 2019 známá jako Makedonská republika. V OSN je známá jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie kvůli spor o pojmenování s Řecko. j Svobodné území bylo založeno v roce 1947. Jeho správa byla rozdělena do dvou oblastí (zóna A) a (zóna B). Svobodné území de facto převzala Itálie a SFRY v roce 1954.