Stefan Berislavić - Stefan Berislavić - Wikipedia

Stefan Berislavić
titulární despota Srbska
Despota Srbska
Panování1520–1535
PředchůdceIvaniš Berislavić
NástupcePavle Bakić
narozenýC. 1505
Zemřel1535
DůmIvaniš Berislavić
MatkaJelena Jakšić

Stefan Berislavić (srbština: Стефан Бериславић, maďarský: Beriszló István, b. C. 1505 - d. 1535) byl titulární Despota Srbska, mezi 1520 a 1535, a prominentní šlechtic v jižních krajích (Syrmia, Valkó a Požega ) z Maďarské království.[1][2][3]

Život

Obležení Bělehradu (1521)

Stefan Berislavić byl členem Berislavići šlechtická rodina,[4] z Požega County (centrální oblast moderní Slavonie ). Stefan byl starší syn Ivaniš Berislavić (d. 1514), který sloužil jako titulární Despota Srbska (1504–1514) a Zákaz Jajce (1511–1513).[5]

Stefanova matka byla Jelena Jakšić, srbského Jakšićova šlechtická rodina, který byl předtím ženatý s Jovan Branković, poslední srbský despot z Brankovićova dynastie (1496–1502). Jelikož Jelena a jeho první manžel neměli mužské problémy, titul srbského despota se uvolnil po Jovanově smrti v roce 1502. Když se Jelena v roce 1504 znovu vdala za Ivaniša Berislaviće, získal titul od maďarského krále Vladislava II (d. 1516), a držel ji až do své smrti v roce 1514.[6][7]

Stefan byl C. devět let, když zemřel jeho otec, a tak mu titul srbského despota udělil až v roce 1520 maďarský král Louis II (d. 1526).[8] Po Osmanské dobytí Bělehradu v 1521, on pokusil se držet jeho pevnost Kupinik v Okres Syrmia, ale region byl nakonec ztracen osmanskou invazí.[9]

Po porážce u Bitva u Moháče (1526) se Maďarské království rozdělilo na dvě soupeřící frakce; jeden vedl král Ferdinand Habsburský, zatímco druhý byl veden John Zápolya, Vévoda z Transylvánie, který byl také prohlášen za krále. Stefan Berislavić nejprve podporoval Zapolju (1526), ​​ale brzy se rozhodl pro Ferdinanda, počátkem roku 1527. Když se to Zapolja dozvěděl, pokusil se potlačit Stefanovu autoritu nad Srbové jmenováním srbského šlechtice Radič Božić jako titulární despota Srbska (1527–1528). Přesto Stefan nadále působil jako srbský despot a byl jako takový uznán králem Ferdinandem. V roce 1529 Stefan vypadl z Ferdinandovy laskavosti a byl uvězněn Buda, ale brzy unikl.[10][11]

V té době byla Ferdinandova území v Maďarsku znovu napadena Osmany, kteří se chovali jako spojenci soupeřícího krále John Zápolya, vládce Východní maďarské království. Stefan se rozhodl se k nim přidat a na oplátku obdržel potvrzení svých domén. Od roku 1529 ovládal příhraniční oblasti ve Slavonian Posavina, se středem v Brod. V letech 1532 a 1533 znovu vyjednával s králem Ferdinandem, ale dohody nebylo dosaženo. V roce 1535 se dostal do konfliktu s osmanským guvernérem Bosna. Během invaze byl Stefan zabit turecký voják a jeho panství dobyli Osmané.[12][13]

Předci

Regnal tituly
Předcházet
Ivaniš Berislavić		 titulární Despota Srbska
1520–1535		Uspěl
Pavle Bakić

Anotace

  • Název: Srbská historiografie používá Stefane nebo Stevane, zatímco chorvatská historiografie používá Stjepan.[14] V maďarské historiografii je jeho celé jméno psáno jako Beriszló István.[15]

Reference

  1. ^ Ћвић 1929.
  2. ^ Ћирковић 1982, str. 479–490.
  3. ^ Karbić 2006, str. 79-84.
  4. ^ Karbić 2006, str. 71-85.
  5. ^ Karbić 2006, str. 76-78.
  6. ^ Jireček 1918, str. 256.
  7. ^ Krstić 2017, str. 152.
  8. ^ Jireček 1918, str. 257.
  9. ^ Fodor a Dávid 2000, str. 80-81.
  10. ^ Ћирковић 1982, str. 484, 487.
  11. ^ Karbić 2006, str. 80-82.
  12. ^ Ћирковић 1982, str. 488.
  13. ^ Karbić 2006, str. 82-84.
  14. ^ Karbić 2006, str. 79-85.
  15. ^ Thallóczy & Áldásy 1907, str. 47-48, 110-113, 357-362.

Zdroje