Železnice Baden – Aarau - Baden–Aarau railway
Železnice Baden – Aarau | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslo řádku | 650 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Národní prostředí | Švýcarsko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Baden Aarau | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka řádku | 26,82 km (16,67 mil) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet stop | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 15 kV / 16,7 Hz stříd horní trolejové vedení | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Maximální sklon | 1.0% | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Železnice Baden – Aarau je železniční trať na severu Švýcarska. To běží od Baden přes Turgi, Brugg AG a Wildegg na Aarau.
Trasa
Linka běží od Stanice Baden na západním břehu řeky Limmat na Stanice Turgi, prochází přes Reuss na kamenném mostě ( Windisch – Gebenstorfův most, druhý nejstarší[2] Železniční most ve Švýcarsku, který se stále používá) a pokračuje asi 2 kilometry na západ podél Aare a pak dosáhne Brugg AG nádraží. Hranice poté do značné míry sleduje směr Aare Stanice Aarau. Kromě Reussova mostu neexistují žádné velké inženýrské stavby.
V Turgi, čára větví do Koblenz, probíhající na sever dolním údolím Aare. V Bruggu Bözberg železnice odbočuje na severozápad k Basilej a Jižní železnice v Aargau odbočuje na jih směrem k Arth-Goldau, Gotthard a Itálie.
Ve Wildeggu Seetal železnice dříve odbočil na jih směrem k Lenzburg, ale operace na této části trati byly uzavřeny v roce 1984. Trať se spojuje s Heitersbergská železnice z Lenzburgu v Rupperswilu. The Železnice Aarau – Suhr toho prvního Švýcarská národní železnice odbočil krátce před Aarau; toto bylo uzavřeno na konci roku 2004 a následně bylo demontováno, aby bylo možné přemístit Suhrental železnice.
Dějiny
První švýcarská železniční trať, Železnice Zürich – Baden (známý jako Spanisch-Brötli-Bahn) byl otevřen Švýcarská severní železnice 9. srpna 1847. Bylo plánováno pokračovat v trati přes Turgi, dolním údolím Aare do Koblenz a podél Rýn na Basilej. To však zpočátku selhalo kvůli finančním potížím.
V roce 1850 byla za pomoci anglického železničního inženýra pověřena komise národní rady Robert Stephenson mimo jiné doporučil, aby spojení mezi Curychem a Basilejem neprobíhalo přes Koblenz, ale přes Olten. Proto Švýcarská severovýchodní železnice (Schweizerische Nordostbahn) plánoval pokračování z Badenu podél Limmatu do Turgi, poté podél Aare do Aarau. Sekce Baden – Brugg byla otevřena 30. září 1856 a rozšíření k Aarau bylo otevřeno 15. května 1858.
Trať byla zpočátku zcela jednokolejná, stejně jako Spanisch-Brötli-Bahn. Pochybování o trati Zürich – Turgi bylo dokončeno v roce 1861 a v roce 1862 byla rozšířena na Aarau. Elektrifikace obvyklou Švýcarská federální železnice (SBB) systém 15 kV 16 2/3 Hz byla dokončena 21. ledna 1925. Do znárodnění velkých soukromých železničních společností za účelem vytvoření SBB byla za provoz trati odpovědná Severovýchodní železnice.
Již více než 100 let - do otevření Heitersbergská železnice v roce 1975 - to byl hlavní příčný přechod švýcarské železniční sítě z východu na západ. Nicméně Bözberg železnice byla otevřena v roce 1875, což umožnilo kratší spojení mezi Curychem a Basilejem než Aarau – Olten–Hauenstein čára. Byla také postavena původně plánovaná trať mezi Curychem a Basilejem přes Koblenz: byla otevřena mezi Turgi a Koblenzem v roce 1859 a prodloužena přes Laufenburg do Basileje v roce 1892.
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ Eisenbahnatlas Schweiz (švýcarský železniční atlas). Schweers + Wall. 2012. s. 11. ISBN 978-3-89494-130-7.
- ^ Nejstarší železniční most, který je stále v provozu, je také na trati SBB 710 mezi Curychem a Bruggem. Jedná se o původní most otevřený v roce 1847 na Švýcarská severní železnice linka z Curychu do Badenu přes Schäflibach v Dietikonu. Malá konstrukce je nyní pokryta mnohem větší konstrukcí postavenou při stavbě dvojité koleje.
Zdroje
- Wägli, Hans G. (2010). Schienennetz Schweiz, Réseau Ferré suisse (v němčině) (3. vyd.). AS Verlag. ISBN 978-3-909111-74-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Weissenbach, Plazid (1913). Das Eisenbahnwesen der Schweiz (v němčině). Curych.CS1 maint: ref = harv (odkaz)