Seetal železniční trať - Seetal railway line
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.září 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Seetal železniční trať | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Moderní vlak Seetal na typickém kolejišti na trase | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Majitel | Švýcarské federální železnice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Lenzburg Vojtěška | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozovatel (provozovatelé) | Švýcarské federální železnice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 1883 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka řádku | 47 km (29 mi) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 15 kV 16,7 Hz AC | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Maximální sklon | 3.8% | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
The Seetal železniční trať (Němec: Seetalbahn) je 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) (standardní rozchod ) železnice z Švýcarské federální železnice mezi Lenzburg a Vojtěška v Švýcarsko. Linka byla otevřena v roce 1883 společností Železniční společnost ve Švýcarském údolí jezera, kterou vlastnili britští investoři, a následně ji vlastnila Schweizerische Seethalbahn-Gesellschaft (SthB).
Jak byl postaven, linka měla mnoho vlastností a silniční tramvaj, sledující téměř paralelní silnici a probíhající ve vesnicích, oddělující domy od silnice. Navzdory přestavbě s cílem zlepšit své bezpečnostní záznamy[je zapotřebí objasnění ] velká část této povahy přežila až do dnešního dne.[1]
Dějiny
Počátek

V komunitách Seetalské údolí, původně se doufalo, že hlavní linka z Basilej na Vojtěška bude veden údolím, ale Švýcarská centrální železnice zvolil trasu přes Zofingen, Sursee a Sempach. Přibližně ve stejnou dobu inženýr Theodor Lutz vypracovala koncepci výstavby místních železnic. Podle jeho představ by tyto železnice měly sdílet využití stávajících silnic, které by tak i tak ztratily největší provoz na nově otevřené železnici. To navíc umožnilo zavedení místního vlaku přímo do center měst.
Lutzovi se podařilo v roce 2006 získat finance od investorů Londýn uskutečnit své myšlenky v praxi na linii přes Seetal. Dne 22. srpna 1882 byla v Londýně založena železniční společnost Lake Valley Railway Company.
3. září 1883 byla otevřena první část. Mezi cestujícími byli turisté z Luzernu, kteří podnikali okružní jízdy do Hallwilersee a Baldeggersee jezera. Následovaly expanze hlavní linie a krátká odbočka mezi Beinwil a Beromünster.
Změny vlastnictví

Zisková očekávání britských investorů nebyla naplněna, a tak v roce 1894 prodali linku nově založené Schweizerische Seethalbahn Aktiengesellschaft (SthB). Provedli různá vylepšení, včetně zavedení restauračních vozů. Byli také průkopníky elektrifikace švýcarských železnic a zahájili elektrický provoz v roce 1910 s 5,5 kV 25 Hz AC. Přes jejich úsilí zůstala linka nerentabilní.
V roce 1922 linku získala společnost Švýcarská konfederace a začleněny do Švýcarské federální železnice (SBB). V roce 1930 SBB upravila elektrifikaci na standardní úroveň 15 kV 16,7 Hz AC. V roce 1997 byla odbočka mezi Beinwilem a Beromünsterem uzavřena. Nyní tvoří součást a cyklostezka.
Obnovit

Na konci 20. století měla Seetalbahn zdaleka nejhorší bezpečnostní záznam ze všech linek SBB. V letech 1987 až 1992 představovala linka přibližně polovinu všech SBB úrovňový přejezd nehody a na lince bylo devět smrtelných. Zlepšení bezpečnosti bylo proto hlavním cílem linky.[1]
Ačkoli infrastruktura linky měla mnoho atributů a silniční tramvaj nebo lehká železnice, bylo provozováno pomocí standardních těžkých kolejových vozidel s větší šířkou a delší brzdnou dráhou. Byly zkoumány různé možnosti, včetně zásadního přesměrování trati na konvenčnější těžké železniční tratě, což však mělo dvojí nevýhody velmi vysokých nákladů spojených se ztrátou přitažlivosti přivedení veřejné dopravy do srdcí vesnic podél trati.[1]
Diskutovalo se také o přestavbě na tramvaj a vozidlo z Saarbrücken tramvaj byl na trati vyzkoušen v roce 1998. Nakonec padlo rozhodnutí postavit pro linku nové těžké železniční vagóny, ale postavit je s nízkými podlahami a s použitím omezené šířky 2,7 m (8 ft 10 v). Zmenšení šířky umožnilo rekonstruovat infrastrukturu v severní části trati mezi Lenzburgem a Hitzkirchem, což poskytlo více prostoru mezi paralelními silničními pruhy a na železničních přejezdech.[1]
Zdokonalené brzdy na nových motorových vozech umožňovaly provoz „na viděnou“ tramvají přes vesnice s maximální rychlostí 40 km / h (25 mph), zatímco rychlost v ostatních částech trati byla zvýšena na 80 km / h (50 mph) ). Ostatní části trati byly vyrovnány, aby nedocházelo ke konfliktům, a bylo odstraněno co nejvíce úrovňových přejezdů.[1]
Úkon

V důsledku snížení ložná míra šířka od 5 m do 3,8 m,[když? ] severní část trati mezi Lenzburgem a Hitzkirchem mohou používat pouze speciálně vyčištěná vozidla.[Citace je zapotřebí ] Jižní část, od Luzernu po Hitzkirch, má stále normální profil, který umožňuje provoz nákladní a jiné dopravy.
Služby osobní dopravy provozuje SBB RABe 520, 2,7 m (8 ft 10 v) široký, čtyři sekce varianta Stadler GTW vlak. Tato varianta byla speciálně vytvořena pro linku Seetal, i když je jasné, že pracuje kdekoli v síti SBB. Osobní doprava na trati je provozována každou půlhodinu a je označována jako služba S9 z Lucern S-Bahn.[1][2]
Reference
- ^ A b C d E F Kuehn, Axel (červen 2006). „Zwickau - řeka - Seetalbahn - tři země, tři přístupy“ (PDF). Tramvaje a městská doprava. Ian Allan Ltd / Light Rail Transit Association.
- ^ „Lenzburg – Luzern“ (PDF). Bundesamt für Verkehr. Citováno 2013-04-30.
externí odkazy
Média související s Seetalbahn na Wikimedia Commons