Arcivévoda Maximilián František Rakouský - Archduke Maximilian Francis of Austria
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Březen 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Arcivévoda Maximilián František | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Kolínský arcibiskup-volič | |||||
 | |||||
| narozený | 8. prosince 1756 Císařský palác Hofburg, Vídeň, Rakouské arcivévodství, Svatá říše římská[1] | ||||
| Zemřel | 26. července 1801 (ve věku 44) Hetzendorfův palác, Vídeň, Rakouské arcivévodství, Svatá říše římská[1] | ||||
| Pohřbení | Imperial Crypt, Vídeň | ||||
| |||||
| Dům | Habsburg-Lotrinsko | ||||
| Otec | František I., císař svaté říše římské | ||||
| Matka | Marie Terezie z Rakouska | ||||
Arcivévoda Maximilián František Rakouský (Maximilian Franz Xaver Joseph Johann Anton de Paula Wenzel, 8. prosince 1756 v Vídeň - 26. července 1801 ve Vídni) byl Volič v Kolíně nad Rýnem, a Velmistr Řádu německých rytířů. Byl nejmladším dítětem habsburského vládce Rakouska, Marie Terezie a její manžel, František I., císař svaté říše římské, pro kterého byl jmenován. Mezi jeho sourozence byli i císaři Josef II a Leopold II, sicilská královna Maria Carolina a francouzská královna Marie Antoinette. Byl posledním plně funkčním Volič v Kolíně nad Rýnem a druhý zaměstnavatel a mecenáš mladých Ludwig van Beethoven.
Životopis
Maximilian Francis se narodil v Palác Hofburg, Vídeň. V roce 1780 vystřídal svého strýce Princ Charles Alexander Lotrinský tak jako Hochmeister (Velmistr ) z Deutscher Orden (Řád německých rytířů ).
V roce 1784 se stal Arcibiskup a volič v Kolíně nad Rýnem, bydlící ve volební rezidenci v Bonn. V této kanceláři zůstal až do své smrti v exilu. Jako kancléř Svaté říše římské pro Itálii a jako zástupce papeže korunován jako císař v r. Frankfurt nejprve jeho bratr Leopold II v roce 1790 a v roce 1792 jeho synovec František II.
Ve stejné době, kdy se stal voličem v Kolíně nad Rýnem, byl Maximilian Francis zvolen do příbuzného Biskupství Münster a rozhodl se v Bonn jak k tomu byli kolínští arcibiskupští voliči nuceni od pozdního středověku. Maximilian Francis, horlivý mecenáš hudby, udržoval dvorní hudební zařízení, ve kterém byl Beethovenův otec tenor, čímž hraje důležitou roli v EU syn Časná kariéra člena stejného hudebního tělesa, jehož byl jeho dědeček, také jménem Ludwig van Beethoven Dirigent.
Soud varhaník, Christian Gottlob Neefe, byl Beethovenův raný rádce a učitel. Uznal dar svého mladého žáka jako performera i jako skladatele, a proto Neefe přivedl Beethovena k soudu a poradil Maximiliánovi Františkovi, aby jej jmenoval pomocným varhaníkem. Maximilian Francis také uznal mimořádné schopnosti mladého Beethovena. V roce 1787 dal Beethovenovi povolení k návštěvě Vídeň stát se žákem Mozart, ale návštěva byla zkrácena zprávami o poslední nemoci Beethovenovy matky a pro jakýkoli kontakt s Mozartem chybí důkazy.
V roce 1792 Předělat byl otevřen, čímž se Godesberg stal lázeňským městem. Beethoven hrál v orchestru. Po koncertu, který se tam konal za přítomnosti Joseph Haydn, byla naplánována další návštěva za studiem ve Vídni. Beethoven šel na plný plat do Vídně studovat u Haydna, Antonio Salieri a další. Volič si udržoval zájem o pokrok mladého Beethovena a existuje několik zpráv od Haydna po Maximiliána, které jej podrobně popisují. Princ předpokládal, že Beethoven se vrátí do Bonnu a bude pro něj nadále pracovat, ale kvůli následné politické a vojenské situaci se jeho poddaný nikdy nevrátil a rozhodl se pro kariéru ve Vídni.
Vláda Maximiliána Františka nad většinou voličů skončila v roce 1794, kdy byla jeho panství zaplavena vojsky revoluční Francie. Během Francouzské revoluční války, Kolín nad Rýnem a Bonn byly obě okupovány francouzskou armádou ve druhé polovině roku 1794. Když se Francouzi přiblížili, Maximilián František opustil Bonn, jak se ukázalo, už se nevrátil, a jeho území na levém břehu Rýna nakonec přešla do Francie pod podmínky Smlouva z Lunéville (1801). Arcibiskupský soud zanikl. Ačkoli Maximilián František stále udržoval svá území na pravém břehu Rýna, včetně Münster a Vestfálské vévodství volič, groteskně korpulentní a sužovaný špatným zdravím, se po ztrátě hlavního města usadil ve Vídni a zůstal tam až do své smrti ve věku 44 let, Hetzendorfův palác v roce 1801. Demontáž soudu způsobila, že Beethovenovo přesídlení do Vídně bylo trvalé a jeho plat byl ukončen.
Beethoven plánoval věnovat své První symfonie svému bývalému patronovi, ale ten zemřel, než bylo dokončeno.
Kolínské kurfiřtské voliče byly v průběhu roku sekularizovány Německá mediatizace 1802–1803.
Původ
Reference
- ^ A b Hamann, Brigitte (1996). Habsburkové: životopisná encyklopedie (v češtině) (1. vyd.). Praha: Brána. str. 408. ISBN 80-85946-19-X.
- ^ Genealogie ascendante jusqu'au quatrieme degre inclusivement de tous les Rois et Princes de maisons souveraines de l'Europe aktuellement vivans [Genealogie až do čtvrtého stupně včetně všech králů a princů v současné době žijících suverénních domů v Evropě] (francouzsky). Bourdeaux: Frederic Guillaume Birnstiel. 1768. str. 1.
- „Kdo zemřel? Pohřební pochod v Beethovenově symfonii Eroica“ The Musical Quarterly Léto 2007. Zpřístupněno 2. října 2008.
externí odkazy
Média související s Arcivévoda Maximilián Franz z Rakouska na Wikimedia Commons
Arcivévoda Maximilián František Rakouský Narozený: 8. prosince 1756 v Vídeň Zemřel 26. července 1801 v Hetzendorf | ||
| Tituly katolické církve | ||
|---|---|---|
| Regnal tituly | ||
| Předcházet Maximilián Friedrich von Königsegg-Rothenfels | Kolínský arcibiskup-volič Vévoda Vestfálský Princ-biskup z Münsteru 1784–1801 | Uspěl Arcivévoda Anton Victor Rakouska |
| Předcházet Princ Charles Alexander Lotrinský | Velmistr z Řád německých rytířů 1780–1801 | Uspěl Arcivévoda Karel, vévoda těšínský |
