Ferdinando I. de Medici, velkovévoda Toskánska - Ferdinando I de Medici, Grand Duke of Tuscany - Wikipedia

Ferdinando I.
Ferdinando i de 'medici 12.JPG
Velkovévoda Toskánska
Panování19. října 1587 - 7. února 1609
PředchůdceFrancesco I.
NástupceCosimo II
narozený30. července 1549
Florencie
Zemřel3. února 1609(1609-02-03) (ve věku 59)
Florencie
ManželkaChristina Lotrinská
Problém
Celé jméno
Ferdinando de 'Medici
DůmMedici
OtecCosimo I de'Medici, velkovévoda Toskánska
MatkaEleonora z Toleda

Ferdinando I. Medicejský, velkovévoda Toskánska (30. července 1549 - 3. února 1609) byl Velkovévoda Toskánska od roku 1587 do roku 1609 poté, co vystřídal svého staršího bratra Francesco I..

Časný život

Ferdinando I. Medicejský jako kardinál (1562 až 1589).
Evangelium Sanctum Domini Nostri Jesu Christi v arabština, 1590, s arabskými druhy Robert Granjon, Typographia Medicea, Řím.

Ferdinando byl pátý syn (třetí přežívající v době jeho narození) z Cosimo I de'Medici, velkovévoda Toskánska, a Eleonora z Toleda, dcera Pedro Álvarez de Toledo, markýz Villafranca, Spanel místokrál z Neapolské království.

Byl vyroben Kardinál v roce 1562 ve věku 14 let, ale nikdy nebyl vysvěcen na kněze. Na Řím, se ukázal jako schopný správce. Založil Villa Medici v Římě a získal mnoho uměleckých děl (včetně Medici lvi ), kterou poté přivedl zpět Florencie s ním.[Citace je zapotřebí ]

velkovévoda

Když jeho bratr Francesco I de'Medici, velkovévoda Toskánska, zemřel v roce 1587, Ferdinando uspěl jako velkovévoda ve věku 38 let.[Citace je zapotřebí ]

V mnoha ohledech byl Ferdinando opakem jeho bratra, který ho předcházel. Přístupný a velkorysý se vydal mírně vládnout. Obnovil soudní systém a byl skutečně znepokojen životními podmínkami svých poddaných. Za jeho vlády Toskánsko oživilo a získalo nezávislost, které se jeho bratr vzdal.

Ferdinando podporoval obchod a získal velké bohatství prostřednictvím Banky Medici, které byly založeny ve všech hlavních městech Evropy. Vydal edikt tolerance vůči Židům a kacířům,[1] a Livorno se stal útočištěm pro Španělští Židé stejně jako další pronásledovaní cizinci. Založil Medici Oriental Press (Typographia Medicea), který vydal řadu knih v arabském písmu.

Vylepšil přístav Cosimo, který jsem postavil, a odklonil část toku řeky Řeka Arno do kanálu zvaného Naviglio, který podporoval obchod mezi Florencii a Pisa. V Irsku podpořil zavlažovací projekt Val di Chiana, což umožňovalo roviny kolem Pisy a Fucecchio a v Val di Nievole být kultivovaný.

Největším kulturním úspěchem ve Florencii za vlády Ferdinanda bylo zavedení opera do Evropy. Na svatbu Ferdinandovy neteře Marie Medicejská králi Henry IV Francie v roce 1600 sponzoroval jeho dvůr bohaté představení jedné z prvních významných oper, Jacopo Peri je Euridice.[Citace je zapotřebí ]

Manželství

První dva roky své vlády si udržel svou pozici kardinála, ale vzdal se ho, aby se oženil Christina Lotrinská v roce 1589.[2] Pár měl velkou recepci ve vile Medici v Poggio a Caiano. Christina věno byla značně velká; zahrnoval 600 000 korun v hotovosti a šperky v hodnotě 50 000 korun. Rovněž práva Urbinské vévodství byli po smrti královny převezeni do Christiny Kateřina Medicejská Francie, a tedy převzali budoucí vládci Medici.[3]

Zahraniční politika

Pietro Tacca je Monumento dei Quattro Mori (Památník čtyř Maurů) v Leghorn, ukazující Ferdinanda, jak drží obušek polního maršála stojícího vítězně nad připoutanými maurskými zajatci. (1623)

Ferdinandova zahraniční politika se pokusila osvobodit Toskánsko od španělské nadvlády. Po atentátu na Henry III Francie v roce 1589 podporoval Henry IV Francie v jeho bojích proti Katolická liga. Ferdinando půjčil Henrymu peníze a povzbudil ho, aby konvertoval ke katolicismu, což nakonec udělal. Ferdinando také využil svého vlivu u Papež Klement VIII přimět ho, aby přijal Henryho obrácení.[Citace je zapotřebí ]

Henry neprojevil žádnou vděčnost za tyto laskavosti a Ferdinando nechal vztah vychladnout a zachoval si svou cennou nezávislost. Podporoval Filip III Španělský ve své kampani v Alžírsko a Císař Svaté říše římské Rudolf II v jeho proti Turci. Pro tyto podniky považoval za nutné zvýšit daně na své poddané. Nakonec získal formální investituru Siena, který jeho otec dobyl.

Ferdinando posílil toskánskou flotilu a viděl vítězství proti pirátům na ostrově Barbary pobřeží v roce 1607 a proti nadřazené turecké flotile následující rok.

Také snil o malé africké říši a poté uvažoval o možnosti kolonie v Brazílii.[4] Několik měsíců před svou smrtí uspořádal Ferdinando expedice v roce 1608 pod velením kapitána Robert Thornton na severní Brazílie a Amazonská řeka za účelem vytvoření kolonie.

Problém

Předci

Reference

  1. ^ Ferdinando I De Medici, dokument vyzývající židovské obchodníky, aby se usadili v Livornu a Pise, v italštině, rukopis ve Vellu ve Florencii v Itálii, 10. června 1593 (fac-simile)
  2. ^ BBC Radio4
  3. ^ Silný. Roy, C. Umění a síla: renesanční festivaly, 1450-1650. str. 129.
  4. ^ „Italové v Brazílii, Matteo Sanfilippo (v italštině)“. Archivovány od originál dne 20. července 2011. Citováno 9. března 2010.
  • Hibbert, Christopher (1979). „XXI“. V Pelican History of Art (ed.). Vzestup a pád rodu Medici. Penguin Books Ltd. str. 279–281.

externí odkazy

Regnal tituly
Předcházet
Francesco I de'Medici		 Velkovévoda Toskánska
1587–1609		Uspěl
Cosimo II de 'Medici