Glina, Chorvatsko - Glina, Croatia
Glina | |
---|---|
Grad Glina Město Glina | |
![]() Glina v únoru 2019 | |
![]() ![]() Glina Umístění Gliny v Chorvatsku | |
Souřadnice: 45 ° 20 'severní šířky 16 ° 5 'východní délky / 45,333 ° N 16,083 ° ESouřadnice: 45 ° 20 'severní šířky 16 ° 5 'východní délky / 45,333 ° N 16,083 ° E | |
Země | ![]() |
Kraj | Kontinentální Chorvatsko (Banovina ) |
okres | ![]() |
Vláda | |
• Starosta | Stjepan Kostanjević (HDZ ) |
Populace (2011)[1] | |
• Celkem | 9,283 |
• Město samotné | 4,680 |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
webová stránka | www |

Glina je město v centru Chorvatsko, který se nachází jihozápadně od Petrinja a Sisak v Okres Sisak-Moslavina. Leží na stejnojmenném řeka Glina.
Dějiny
Glina byla poprvé zmíněna jako město v červnu 1284. Později v září 1737, během hrozby Turci, chorvatština Sabor setkali se v Glině. Byl to také příspěvek Ban Jelačić když se během turecké hrozby stal velitelem vojenské hranice.[Citace je zapotřebí ]
V polovině 18. století hrabě Ivan Drašković vytvořeno Svobodný zednář lóže v několika chorvatských městech, včetně Gliny, kde důstojníci a další členové sdíleli myšlenky na Jakobíni z francouzská revoluce, dokud Císař František II zakázal je v roce 1798. Na konci 19. a na počátku 20. století byla Glina okresním městem v Záhřebská župa z Chorvatsko-slavonské království.[Citace je zapotřebí ]
druhá světová válka
V době druhá světová válka, Glina byla součástí Nezávislý stát Chorvatsko zřízen Síly osy v důsledku Invaze do Jugoslávie. Byli dva Ustashe masakry Srbů v roce 1941.[2] Ve dnech 11. – 12. Května 1941 zemřelo 260–300 Srbů a 3. srpna 1941 bylo zabito až 2 000 Srbů, většinou v městské srbské pravoslavné církvi (viz Masakr Glina ). Po skončení války v roce 1964, Výbor pro stavbu pomníků červencovým obětem fašistického teroru v Baniji a Kordunu zaslal Asociaci veteránů Lidové osvobozenecké války Jugoslávie (SUBNOR), aby památník konečně postavili, protože nečinnost se dotýká zejména bratrství a jednota lidí v tomto regionu.[2] Poté byl na místě zničeného pravoslavného kostela postaven pamětní dům a v roce 1985 požádal jeho výkonný výbor o pomoc při vytváření stálé expozice muzea připomínajícího „ustašovci 2. srpna 1941 vyvraždili kolem 1200 Srbů z okolí Gliny,“ berouce na vědomí, že to znamenalo začátek Genocida Srbů v nezávislém státě Chorvatsko.[2]
Chorvatská válka za nezávislost
Během Chorvatská válka za nezávislost (1991–95) byla Glina a město v nerozpoznaném Republika Srbská Krajina. 28. září 1990 se asi 1500 Srbů z obce Glina vzbouřilo proti demokraticky zvolené chorvatské vládě a provedlo útok na policejní stanici a ukradlo velké množství zbraní a střeliva z nádraží. Na začátku léta 1991 došlo v oblasti Gliny k prvním velkým ozbrojeným střetům mezi chorvatskými silami a vzbouřenými Srby. 26. června zaútočila skupina ozbrojených Srbů na místní policejní stanici. Druhý ozbrojený útok následoval o měsíc později, 26. července, ale tentokrát zaútočili také na civilní oblast Jukinac - severovýchodní předměstí Gliny, ležící podél silnice do Petrinja, který byl do té doby zdarma, protože byl chráněn Chorvatská policie (jednotka z Bjelovar ) a jehož obyvatelé byli loajální k Chorvatsku. Chorvatská policie a národní garda Jednoty se musely stáhnout, zatímco Chorvaté z Gliny (včetně Jukinca) uprchli Donji a Gornji Viduševac, vesnice severně od Gliny, které byly v té době zdarma. Následně byla Glina zcela pod kontrolou Jugoslávská lidová armáda a srbští rebelové. Zbývající nesrbské obyvatelstvo z Gliny a okolí bylo většinou vyhnáno, zatímco mnozí byli převezeni do internačních táborů. Během války Srbové okupovali území až k Kupa řeky, po níž následovalo mnoho zločinů proti civilistům v oblasti Glinsko Novo Selo, Stankovci a Bučič.[3] V roce 1995 budoucí srbský prezident Aleksandar Vučić uspořádal schůzku v Glině, během níž mimo jiné uvedl, že Glina nikdy nebude součástí Chorvatska, a prosazoval, aby byla součástí Velké Srbsko.[4][5] Během války bylo v Glině zabito celkem 396 chorvatských civilistů a vojáků. Dne 6. Srpna 1995 byla Glina osvobozena chorvatskou armádou s Provoz Storm. Zároveň většina etnických Srbů uprchla. V prosinci 2015 bylo z masového hrobu v obci Gornje Selište exhumováno 56 těl srbských civilistů a vojáků zabitých během akce.[6]
Demografie
Rok sčítání lidu | celkový | Chorvati | Srbové | Jugoslávci | jiný |
---|---|---|---|---|---|
2011 | 9,283 | 6,468 (69.68%) | 2,549 (27.46%) | 0 (0%) | 266 (2.86%) |
2001 | 9,868 | 6,712 (68%) | 2,829 (29%) | 0 (0%) | 327 (3.31%) |
1991 | 23,040 | 8,041 (34,90%) | 13,975 (60.65%) | 473 (2.05%) | 551 (2.39%) |
1981 | 25,079 | 8,961 (35.73%) | 14,223 (56.71%) | 1,580 (6.30%) | 315 (1.26%) |
1971 | 28,336 | 10,785 (38.06%) | 16,936 (59.77%) | 381 (1.34%) | 234 (0.83%) |
1961 | 27,747 | 9,152 (33.31%) | 18,388 (66.93%) | 60 (0.22%) | 147 (0,53%) |
Výsledky jsou pro celou obec Glina, která byla během předchozích sčítání větší. V některých sčítáních se lidé uváděli jako Jugoslávci (ne Srbové nebo Chorvati).
Rok sčítání lidu | celkový | Chorvati | Srbové | Jugoslávci | jiný |
---|---|---|---|---|---|
2001 | 3,116 | 2,315 (74.29%) | 643 (20.64%) | 0 (0%) | 158 (5.07%) |
1991 | 6,933 | 1,448 (20.88%) | 4,831 (69.68%) | 362 (5.22%) | 352 (5.08%) |
1981 | 5,790 | 1,262 (21.79%) | 3,531 (60.98%) | 870 (15.02%) | 127 (2,19%) |
1971 | 4,558 | 1,394 (30.58%) | 2,873 (63.03%) | 193 (4.23%) | 98 (2.15%) |
1961 | 2,412 | 884 (36.65%) | 1,425 (59.08%) | 33 (1.37%) | 70 (2.90%) |
1948 | 2,098 | 1,126 (53.67%) | 930 (44.33%) | 0 (0%) | 42 (2%) |
Osady
Sídelní část správní oblasti Glina, celkový počet obyvatel 9 283 (sčítání 2011),[1] zahrnout:
- Balinac populace 69
- Baturi populace 0
- Bijele Vode populace 67
- Bišćanovo populace 0
- Bojna populace 28
- Borovita populace 17
- Brestik, populace 76
- Brezovo Polje populace 24
- Brnjeuška populace 13
- Brubno populace 4
- Buzeta populace 67
- Dabrina, populace 86
- Desni Degoj, populace 86
- Dolnjaki, populace 102
- Donja Bučica, populace 54
- Donja Trstenica populace 0
- Donje Jame populace 22
- Donje Selište počet obyvatel 109
- Donje Taborište populace 40
- Donji Klasnić, populace 90
- Donji Selkovac, populace 1
- Donji Viduševac, populace 179
- Dragotina, populace 149
- Drenovac Banski, populace 74
- Dvorišće populace 99
- Glina, populace 4 680
- Gornja Bučica, populace 128
- Gornje Jame populace 0
- Gornje Selište, populace 55
- Gornje Taborište, populace 56
- Gornji Klasnić počet obyvatel 41
- Gornji Selkovac populace 0
- Gornji Viduševac, populace 468
- Gračanica Šišinečka populace 24
- Hađer, populace 50
- Hajtić populace 32
- Ilovačak, populace 93
- Joševica populace 37
- Kihalac, populace 50
- Kozaperovica, populace 46
- Maja, populace 168
- Majske Poljane počet obyvatel 196
- Majski Trtnik populace 36
- Malá Solina populace 15
- Mali Gradac, populace 143
- Mali Obljaj, populace 34
- Marinbrod, populace 93
- Martinovići, populace 71
- Momčilovića Kosa populace 36
- Novo Selo Glinsko, populace 118
- Prekopa, populace 143
- Prijeka, populace 57
- Ravno Rašće, populace 129
- Roviška, populace 46
- Skela počet obyvatel 41
- Slatina Pokupska, populace 88
- Stankovac populace 24
- Svračica, populace 44
- Šaševa, populace 26
- Šatornja, populace 176
- Šibine populace 28
- Trnovac Glinski, populace 31
- Trtnik Glinski populace 14
- Turčenica populace 0
- Velika Solina populace 69
- Veliki Gradac počet obyvatel 126
- Veliki Obljaj populace 22
- Vlahović, populace 73
- Zaloj populace 20
Pozoruhodné lidi z Gliny
- Natko Devčić, Chorvatský skladatel
- Slavko Hirsch, Chorvatský lékař
- Zlatko Šulentić, Chorvatský malíř
Reference
- ^ A b „Obyvatelstvo podle věku a pohlaví, podle sídel, sčítání lidu 2011: Glina“. Sčítání lidu, domácností a bytů 2011. Záhřeb: Chorvatský statistický úřad. Prosinec 2012.
- ^ A b C Vojak, Danijel; Tomić, Filip; Kovačev, Neven (2019). „Vzpomínka na„ Oběti fašistického teroru “v Chorvatské socialistické republice, 1970–1990. Historie a paměť. 31 (1): 118–150. doi:10.2979 / histmemo.31.1.06. Citováno 1. března 2020.
- ^ „Zapisi s Banovine 1990., 1991. I 1995“.
- ^ „POSLUŠAJTE VUČIĆEV GOVOR U GLINI 1995. GODINE: Predsjednik Srbije stiže u Hrvatsku, a evo što je kazao nekoliko dana prije Oluje“. Net.hr (v chorvatštině). 31. ledna 2018.
- ^ "Vučić hrvatskom novinaru:" Izmislili ste to za Veliku Srbiju ", no snimke iz Gline ipak ne lažu". Dnevnik.hr.
- ^ Chorvatsko exhumuje 56 z operace Storm Mass Grave, balkaninsight.com, 9. prosince 2015; zpřístupněno 13. prosince 2015.