William Thorne (orientalista) - William Thorne (orientalist)

William Thorne (1568? - 1630) byl anglický kněz a orientalista, Hebrejský profesor Regius v Oxfordu v roce 1598.

Život

Narodil se v Semley, Wiltshire, v roce 1568 nebo 1569, zadáno Winchester College v roce 1582. Pokračování k New College, Oxford, on imatrikuloval dne 15. dubna 1586, a byl zvolen kolegy v následujícím roce. Promoval B.A. dne 12. dubna 1589, M.A. dne 18. ledna 1593, B.D. dne 16. července 1600 a D.D. dne 8. července 1602.

Dne 12. Března 1597 byl držitelem povolení kázat a od 27. Července 1598 do roku 1604 zastával funkci Hebrejský profesor Regius. Dne 30. prosince 1601 byl instalován děkan z Chichesteru a ve stejném roce obdržel faru Tollard Royal, Wiltshire, rezignoval na své společenství v roce 1602. V roce 1606 byl jmenován vikářem z Amport, Hampshire; v roce 1607 kanonik z Chichesteru a rektor v Birdham, Sussex. V roce 1616 se stal rektorem North Marden, Sussex, a v roce 1619 Warblington, Hampshire. Zemřel 13. února 1630 a byl pohřben v Chichesterská katedrála.

Thorne byl hebraista a orientální učenec s mezinárodní reputací. John Drusius věnovaný jemu Opuscula quae ad Grammaticam spectant (1609) a Charles Fitzgeffrey věnuje mu epigram ve svém Affaniae sive Epigrammatum libri tres (1601). Někdy je uváděn jako člen First Oxford Company of Bible translators pracující na Autorizovaná verze King James; a přesto navzdory současným důkazům, že byl do projektu zapojen, stále existují určité pochybnosti o jeho účasti se sedmi dalšími Společností.[1]

Pochybnosti o jeho účasti na překladu zjevně pramení ze skutečnosti, že není uveden v prvních seznamech překladatelů.[1] Důkazy na podporu jeho zapojení jsou však podstatné.[2] Více než tucet biskupů podepsalo dokument (kolem r. 1605), který Thorne doporučil pro církevní preference. Doporučení výslovně zmiňuje Thornovo zapojení jako překladatele „té části starého zákona, která se zavázala k této univerzitě“ (tj. Oxford).[3] Doporučení rovněž uvádí, že Thorne byl královým kaplanem.[4] Nejméně dva ze signatářů byli sami zapojeni do překladatelský projekt.[1] Zdá se nepravděpodobné, že by tito muži podepsali dokument ve znění, kdyby se Thorne na překladu nepodílel. Navíc je zcela pravděpodobné, že by se do projektu zapojil bývalý hebrejský profesor regionů v Oxfordu a královský kaplan. Thorne byl členem John Case kruh, který zahrnoval několik oxfordských překladatelů. Jeden z nich, Ralph Ravens, byl vynechán z některých prvních seznamů, ale byl „rozhodně zapojen“.[5] Matthew DeCoursey naznačuje, že Thorne se k projektu možná připojil pozdě.[6]

Funguje

Thorne byl autorem:

  • Willelmi Thorni Tullius, seu ῥήτωρ, in tria stromata divisus, Oxford, 1592.
  • Ἔσοπτρον Βασιλικόν. Nebo Kenning-Glasse pro křesťanského krále. Věnováno Jamesi I., Londýn, 1603.

Poznámky

  1. ^ A b C http://www.biblecollectors.org/articles/king_james_translators.htm
  2. ^ Gustavus Swift Paine, Učení muži, str. 75
  3. ^ Matthew DeCoursey, "William Thorne," Britští řečníci a logici, 1500-1660, druhá řada, 2003, s. 331 (zahrnuje faksimile doporučení biskupů)
  4. ^ Mathew DeCoursey, „Thorne, William (1568? –1630),“ Oxfordský slovník národní biografie, Oxford University Press, 2004 přístup 2. července 2009
  5. ^ Charles B. Schmitt, John Case a aristotelismus, str. 113-114.
  6. ^ Matthew DeCoursey, "William Thorne," Britští řečníci a logici, 1500-1660, druhá řada, str. 332

Reference

  • Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: "Thorne, William (1568 - 1630) ". Slovník národní biografie. London: Smith, Elder & Co. 1885–1900.