Washington Street zvýšené - Washington Street Elevated
Washington Street zvýšené | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Vlak Orange Line přijíždějící do Forest Hills v červnu 1967 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Věž D Forest Hills stanice | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stanice | 6 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Systém | MBTA Orange Line | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 10. června 1901 (Dover-Dudley)[1] 22.listopadu 1909 (Egleston-Forest Hills)[1] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zavřeno | 30.dubna 1987[1] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet stop | 2 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 4 stopy8 1⁄2 v (1435 mm) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
The Washington Street zvýšené byl zvýšený segment Boston Massachusetts Bay Transportation Authority systém metra zahrnující jižní úsek řeky Orange Line. Uteklo to z čínská čtvrť skrz South End a Roxbury, končí v Forest Hills v Jamajka Plain, Boston.
Dějiny

Konstrukce
Počáteční část hlavní trati vyvýšená otevřena 10. června 1901, běží od Sullivanovo náměstí v Charlestownu nad Charlestown zvýšené, skrz Canal Street sklon do Metro Tremont Street a ven Příjemný portál ulice na Washington Street Elevated. Počáteční část vyvýšeniny vedla jen k Dudley Square, s mezistanicemi v Doveru a Northamptonu. The Atlantic Avenue povýšen byl otevřen 22. srpna téhož roku a připojil se k Washington Street El na Tower D Junction.[1]
El, první bostonská železniční trať metra v Bostonu, se ukázala být velmi populární. The Washington Street Tunnel byl otevřen 30. listopadu 1908 a poskytoval samostatnou trasu pro hlavní linku a umožňoval používání metra Tremont Street pro tramvaje. Jižní portál tunelu spojený s vyvýšeninou u věže D.[1] Zvýšený byl rozšířen na jih do Forest Hills dne 22. listopadu 1909, s mezistanicí v Eglestonu k přepravě cestujících z tramvají obsluhujících Roxbury a Dorchester.[1] Ačkoli zvýšená byla postavena především jako náhrada radiálních tramvajových linek vedoucích do centra, počet cestujících z oblastí kolem stanic se ukázal vysoký a 22. září 1912 byla otevřena výplňová stanice na Green Street s menším počtem tramvajových spojení.[1]
Výměna, nahrazení
Washington Street Elevated byla poslední vyvýšená část Orange Line, která zůstala stát. Atlantic Avenue Elevated ukončil službu v roce 1938, zatímco Charlestown Elevated byl nahrazen převážně povrchovou úrovní Haymarket North Extension v roce 1975.[1]
V osmdesátých letech však zvýšený ukazoval svůj věk. Ocelové sloupky ztratily podstatnou část své hmotnosti korozí, ačkoli to nebylo strukturálně nezdravé, protože bylo silně přestavěno, a překreslení 3 miliony dolarů v roce 1975 zastavilo další oxidaci.[2][3]:9 Stanice však byly méně pevně postavené a se svými úzkými ocelovými schodišti a dřevěnými plošinami by pro další používání a bezbariérovou přístupnost vyžadovaly rozsáhlou rekonstrukci. Navíc byla vyvýšenina u mnoha obyvatel nepopulární, protože byla hlučná a zbavila většinu Washington Street slunečního světla.[Citace je zapotřebí ]
Od roku 1979 do roku 1987, čtyřkolejná železniční násep mezi Back Bay a Forest Hills, původně získaný pro zrušený dálniční projekt, byl přeměněn na příkop se třemi tratěmi hlavní řady a dvěma tratěmi rychlé přepravy jako Jihozápadní chodba projekt. Jako větev předchůdce bylo navrženo přidání rychlého tranzitu do chodby BERY Síť tramvají v roce 1926 a jako přemístění linky Orange od roku 1966.[4] Poslední služba nad Washington Street Elevated proběhla 30. dubna 1987; služba začala přes trasu Jihozápadní koridor 4. května.[1] Vyvýšený byl brzy poté odstraněn; část oceli byla později použita pro nový most Arizonská cesta 188 přes Jezero Theodora Roosevelta.[5]
Uzavření Washington Street Elevated podnítilo přezkum z roku 2012, Studie tranzitních potřeb Roxbury-Dorcester-Mattapan, doporučeno pro určitou formu navrhované náhradní železniční dopravy pro přístup k jižním čtvrtím metra Boston - jednou z možností, která je studována v rámci tohoto přezkumu, by bylo opětovné použití Metro Tremont Street nyní nevyužitý jižní Příjemný pouliční tunel pocházející z demarkační linie Stanice Boylston. Navrhovaná nová tramvajová doprava navržená v přezkumu z roku 2012, která by nahradila rychlý přístup k tranzitu, který dříve poskytoval zvýšený přístup, by mohla jít až na jih jako Stanice Mattapan, s terminálem severního obratu v Vládní centrum.[6]
Stříbrná čára

Vzhledem k tomu, že se Jihozápadní koridor nacházel poněkud dále na západ, než byl ten zvýšený, daleko od sousedních center, jako jsou Dudley a Egleston Squares, MBTA slíbila, že pobočka tramvaje Zelená čára bude vybudováno tak, aby poskytovalo nepřetržitou službu rychlé přepravy do těchto oblastí. Taková služba však nepřicházela; místo toho byla linka autobusu č. 49 Northampton - Washington a Kneeland prodloužena na Dudley Square a byla poskytnuta přímější trasa.[1]
V roce 2002 byla nasazena MBTA autobusová rychlá přeprava po velké části trasy z Dudley Square do Downtown Crossing v podobě I. fáze kontroverzní Stříbrná čára, nahrazující # 49.[1] Ačkoli značkové jako autobusová rychlá přeprava, část Washington Street v Silver Line je obecně považována za krátkou mezinárodní BRT Standard, protože chybí prvky rychlé přepravy autobusů, jako jsou vyhrazené pruhy pro autobusy a předplacené stanice.[7] Silver Line byla také předmětem kritiky sousedství, protože dělá méně zastávek než # 49, ale přesto nedokáže dostatečně zkrátit cestovní časy ve srovnání s předchozí konvenční autobusovou dopravou.
V roce 2003 Program hromadné dopravy zvažoval možnost přestavět část Washingtonské ulice Silver Line na lehkou železnici, jak bylo původně slíbeno, pomocí opuštěné Příjemný sklon ulice a aktuálně nevyužitý jižní segment Metro Tremont Street připojit se k demarkační linii v Boylston stanice. Místo toho se však doporučil tunel Fáze III a pokračující autobusová doprava.[8] V roce 2012 doporučila výše zmíněná studie tranzitních potřeb Roxbury-Dorcester-Mattapan jako dlouhodobý projekt přestavbu tramvaje v úseku Washington Street na Silver Line a její připojení k demarkační linii opuštěným tunelem se severním terminem / odbočkou pro nový řádek v Vládní centrum; s další možností prodloužení linie po Blue Hill Avenue na Mattapan stanice (a tedy spojení s Vysokorychlostní trať Ashmont – Mattapan a nepřímo s Červená čára ), po trase, kterou aktuálně vede autobus č. 28.[9]
Stanice


The Washington Street Elevated se skládal ze šesti stanic, z nichž nejsložitější a hlavní byly na Dudley Square a Forest Hills. Většinu původních stanic navrhl architekt Alexander Wadsworth Longfellow, Jr., a původně představoval hodně ve způsobu výzdoby a architektonické zdatnosti. V době, kdy se „el“ uzavřel, však byla většina tohoto detailu ztracena desítkami let úpadku, zanedbávání a snižování nákladů.[2] Stanici Forest Hills navrhl Edmund March Wheelwright a byl docela odlišný od ostatních stanic na trati, měl spíše čtvercový kamenný exteriér než šikmé střechy.[2]
Po uzavření elevace byla většina stanic sešrotována; nicméně, Northampton stanice headhouse byl dojatý k Muzeum trolejbusů na pobřeží v Kennebunkport, Maine v roce 1988, kde zůstává dodnes,[10] a části Dudley stanice byly uloženy a začleněny do aktuální autobusové stanice.[11]
Samotné stanice byly:
Stanice | Umístění | Otevřeno[1] | Převody a poznámky | |
---|---|---|---|---|
Forest Hills | Altán a Washington St, Jamajka Plain | 22. listopadu 1909 | Zelená linka E větev (na Altán ) | |
Zelená ulice | Green and Washington Sts, Jamaica Plain | 11. září 1912 | ||
Egleston | Náměstí Egleston, Roxbury | 22. listopadu 1909 | ||
Dudley | Dudley Square, Roxbury | 10. června 1901 | ||
Northampton | Northampton St, South End | 10. června 1901 | ||
Doveru | Dover St (nyní East Berkeley St), South End | 10. června 1901 | ||
Spojení Tower D, do Atlantic Avenue povýšen (1901–1938), Washington Street Tunnel (1908–1987) a Metro Tremont Street (1901–1908) |
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l Belcher, Jonathan (27. června 2015). „Změny v přepravní službě v okrese MBTA 1964–2015“ (PDF). NETransit. Citováno 14. února 2016.
- ^ A b C Zaitzevsky, Cynthia R. (červenec 1986). „Písemná historická a popisná data“ (PDF). Služba národního parku / historický americký technický záznam. Citováno 26. června 2015.
- ^ Cheney, Frank & Sammarco, Anthony M. (2000). Když Boston Rode El. Vydávání Arcadia. ISBN 9780738504629.
- ^ Zaměstnanci plánování centrální dopravy (15. listopadu 1993). „Plán dopravy pro region Boston - svazek 2“. Národní dopravní knihovna. Citováno 12. srpna 2013.
- ^ Wright, Tim K. (1996). „Conservation of Matter: The Fall and Rise of Boston's Elevated Subway“.
- ^ „Studie tranzitních potřeb Roxbury-Dorchester-Mattapan“ (PDF). Massachusetts ministerstvo dopravy. Září 2012. str. 53. Citováno 7. května 2013.
- ^ Weinstock, Annie; et al. (Květen 2011). „Znovuzískání globálního vedení v autobusové přepravě: průzkum vybraných měst v USA“ (PDF). Institut pro dopravní a rozvojovou politiku. Citováno 12. srpna 2013.
Většina systému postrádá základní funkce BRT.
- ^ „Kapitola 5C: Rozšíření systému“ (PDF). Program hromadné dopravy. Regionální organizace pro územní plánování v Bostonu. Ledna 2004. str. 5C – 76. Archivovány od originál (PDF) dne 6. února 2012. Citováno 6. května 2013.
- ^ „Studie tranzitních potřeb Roxbury-Dorchester-Mattapan“ (PDF). Massachusetts ministerstvo dopravy. Září 2012. str. 53. Citováno 4. října 2017.
- ^ Poftak, Steve (7. prosince 2012). „Kam jedou auta MBTA, když zemřou?“. Bostonský časopis. Citováno 26. června 2015.
- ^ Hopkinson, Peter; Parkinson, Kenneth (srpen 1995). „Intermodalismus přináší nový život starým železničním stanicím“. Americké město a země. 110 (9): 20. ProQuest 195931293.