Nevyžádané zboží - Unsolicited goods
Smluvní právo |
---|
![]() |
Část zvykové právo série |
Smlouva formace |
Obrana proti formaci |
Výklad smlouvy |
Výmluvy za neplnění |
Práva třetích stran |
Porušení smlouvy |
Opravné prostředky |
Kvazi-smluvní závazky |
Související oblasti práva |
jiný zvykové právo oblastech |
V říši Spojené království nevyžádané zboží jsou zboží dodávané fyzické osobě s ohledem na to, aby ji fyzická osoba získala, ale pokud fyzická osoba nemá důvodný důvod se domnívat, že bylo dodáno pro legitimní podnikání a že s jeho získáním dříve nesouhlasila.[1] Ty byly regulovány podle zákona o nevyžádaném zboží z roku 1971, ale Nařízení o ochraně spotřebitele (prodej na dálku) z roku 2000 jsou ve všech ohledech přísnější, což činí rok 1971 Akt z hlediska spotřebitelského práva z velké části nadbytečné, ačkoli neexistuje výslovné vyjádření zrušení. Uvedené předpisy pro prodej na dálku se však vztahují pouze na spotřebitele, takže podnik přijímající zboží na nevyžádané bázi by se musel podívat na zákon z roku 1971. S účinností od 14. června 2014 jsou předpisy na dálku nahrazeny nařízeními o spotřebitelských smlouvách (informace, zrušení a dodatečné poplatky) z roku 2013, která obsahují nový s 29A přidaný k předpisům o ochraně spotřebitele z nekalého obchodování z roku 2008, což jasně ukazuje, že spotřebitel může zůstat nevyžádaný. zboží. Předpisy z roku 2008 zakazují jako protiprávní jednání různé nekalé reklamní a marketingové praktiky a v bodě 29 přílohy 1 stanoví, že je trestným činem „požadovat okamžitou nebo odloženou platbu nebo vrácení či úschovu produktů dodaných obchodníkem, ale nikoli vyžádané spotřebitelem, kromě případů, kdy je produkt náhradou dodanou v souladu s pravidlem 19 (7) nařízení o ochraně spotřebitele (prodej na dálku) z roku 2000 (setrvačný prodej) “.
Práva příjemce
„Příjemce může [...] zboží používat, nakládat s ním nebo s ním nakládat, jako by pro něj byl bezpodmínečným darem“[2] a „[práva] odesílatele na zboží zanikají“.[3]
Trestní odpovědnost odesílatele
Pod Předpisy o ochraně spotřebitele z roku 2000 to je trestný čin na:
- Uplatnit právo na platbu za zboží.[4]
- Vyhrožujte, že si vezmete legální akce s ohledem na zboží.[5]
- Vyhrožujte, že umístíte jméno příjemce na „černou listinu“.[6]
- Vyvolejte nebo vyhrožujte, že vyvoláte jakýkoli postup sběru.[7]
To je důležité, jako by si jednotlivec nebyl vědom toho, že má právní titul ke zboží mohou nespravedlivě obohatit odesílatel. Trest je pokuta až do úrovně 5 na standardní stupnice, kromě prvního přestupku, který je měřen až do úrovně 4 na standardní stupnici
Podle nařízení 39 nařízení o spotřebitelských smlouvách (informace, zrušení a dodatečné poplatky) z roku 2013 ze dne 13. ledna 2014 je do výše uvedených předpisů z roku 2008 zahrnuta následující část
Setrvačný prodej
Toto nahrazuje ustanovení v předpisech o dálce z roku 2000 s účinností od 13. června 2014. Nařízení 40 se zabývá dodatečnými platbami požadovanými na základě smlouvy a nařízení 41 se zabývá případy, kdy linka pomoci účtuje nad základní sazbu (jiná forma nevyžádané nabídky).
Viz také
- Předpisy o spotřebitelských smlouvách (informace, zrušení a další poplatky) z roku 2013
- Předpisy o ochraně spotřebitele před nekalým obchodováním z roku 2008
- Nařízení o ochraně spotřebitele (prodej na dálku) z roku 2000