Časová osa Karluků - Timeline of the Karluks

Mapa Kara-Khanid Khanate od roku 1006 nl, kdy dosáhla svého největšího rozsahu

Toto je časová osa Karluks. The Kara-Khanid Khanate je také zahrnuta, nicméně je sporné, zda Karlukové nebo Yagmas byli dominantní skupinou v khanate.

7. století

Rokdatumudálost
600Karluks migrovat do Tokharistan[1]

8. století

Rokdatumudálost
742The Karluks, Basmyls, a Ujgurové vzpoura proti Druhý turecký kaganát a Kutluk Yabgu Khagan je zabit[2]
745Nepřátelství mezi Ujgurové a Karluks přinutit Karluky migrovat na západ Zhetysu[2]
751Bitva u Talasu: Karluks přepnout strany z Dynastie Tchang do Abbasids, což má za následek porážku Tang[2]
766Karluks připojte Turgesh v Zhetysu[3]
791Karluks Záchvat Beshbalik ale jsou poraženi Ujgurové[4]

9. století

Rokdatumudálost
821Ujgurové napadnout Karluk území a ukrást značnou kořist[4]
839Nuh ibn Asad z Samanids útočí na Karluks a zajímá Sayram[5]
840Ujgurský kaganát pády a Bilge Kul Qadir Khan z Karluks prohlašuje se za khagana z Kara-Khanid Khanate[5]
893Isma'il ibn Ahmad z Samanids útočí na Karluks a dobývá Taraz[5]
Bilge Kul Qadir Khan umírá a Bazir Arslan Khan následuje jej

10. století

Rokdatumudálost
920Bazir Arslan Khan umírá a jeho bratr Oghulcak Khan následuje jej
932Budoucnost Sultan Satuq Bughra Khan převádí na islám
940Oghulcak Khan umírá a Sultan Satuq Bughra Khan následuje jej
955Sultan Satuq Bughra Khan umírá a Musa Bughra Khan následuje jej
958Musa Bughra Khan umírá a Suleyman Arslan Khan následuje jej
970Suleyman Arslan Khan umírá a Ali Arslan Khan následuje jej
976Kara-Khanid Khanate dobývá Ilaq[6]
980Kara-Khanid Khanate dobývá Kašgar[7]
990Kara-Khanid Khanate dobývá Sayram (město)[6]
991Kara-Khanid Khanate dobývá Fergana[8]
992Kara-Khanid Khanate dobývá Buchara ale okamžitě to znovu ztratí Samanids[9]
996Kara-Khanid Khanate dobývá Chach[9]
997Kara-Khanid Khanate dobývá Samarkand[9]
998Ali Arslan Khan umírá a Ahmad Arslan Qara Khan následuje jej
999Kara-Khanid Khanate dobývá Buchara[6]

11. století

Rokdatumudálost
1006Kara-Khanid Khanate dobývá Khotan[10]
1008Kara-Khanid Khanate útočí na Ghaznavids ale je poražen[10]
1017Ahmad Arslan Qara Khan umírá a Mansur Arslan Khan následuje jej
Dynastie Liao útočí na Kara-Khanid Khanate ale je odražen[11]
1024Mansur Arslan Khan umírá a Muhammad Toghan Khan následuje jej
1020Ali-Tegin, bratr Yusuf Qadir Khan, chytí Buchara a zabírá Sogdia
1024Ali-Tegin je poražen Yusuf Qadir Khan ale poté, co jeho nepřátelé ustoupí, znovu získá jeho dřívější území
1026Muhammad Toghan Khan umírá a Yusuf Qadir Khan následuje jej
1032Bitva o Dabusiyya: Altun Tash z Ghaznavids útoky Ali-Tegin a bitva končí nerozhodně
Yusuf Qadir Khan umírá
1034Ali-Tegin umírá a Ebu Shuca Sulayman následuje jej
1042The Kara-Khanid Khanate rozděluje se na východní a západní větve - Ebu Shuca Sulayman nadále ovládá východní Karakhanidy Muhammad Arslan Qara Khan ovládá západní Karakhanidy
1050Východní Karakhanidové dobývají Kucha a Qiemo[10]
1052Muhammad Arslan Qara Khan západních Karakhanidů umírá a Böritigin následuje jej
1056Ebu Shuca Sulayman východních Karakhanidů umírá a Muhammad bin Yusuph následuje jej
1057Muhammad bin Yusuph východních Karakhanidů umírá a İbrahim bin Muhammad Khan následuje jej
1059İbrahim bin Muhammad Khan východních Karakhanidů umírá a Mahmud následuje jej
1068Böritigin západních Karakhanidů umírá a Nasr Shams al-Mulk následuje jej
1075İbrahim bin Muhammad Khan východních Karakhanidů umírá a Umar následuje jej, a Ebu Ali el-Hasan následuje jej
1080Nasr Shams al-Mulk západních Karakhanidů umírá a Khidr následuje jej
1081Khidr západních Karakhanidů umírá a Ahmad následuje jej
1089Seljukská říše dobývá Buchara a Samarkand a vassalizuje Kara-Khanid Khanate
Ahmad Západních Karakhanidů je obnovena k moci, ale je zabita ulama a Ya'qub Qadir Khan následuje jej
1095Ya'qub Qadir Khan západních Karakhanidů umírá a Mas'ud následuje jej
1097Mas'ud západních Karakhanidů umírá a Sulayman Qadir Tamghach následuje jej, a Mahmud Arslan Khan následuje jej
1099Mahmud Arslan Khan západních Karakhanidů umírá a Jibrail Arslan Khan následuje jej

12. století

Rokdatumudálost
1102Jibrail Arslan Khan západních Karakhanidů umírá a Muhammad Arslan Khan následuje jej
Ebu Ali el-Hasan východní Karakhanids umírá a Ahmad Khan následuje jej
1128Ahmad Khan z východních Karakhanidů umírá a İbrahim bin Ahmad následuje jej
1129Muhammad Arslan Khan Západních Karakhanidů umírá a Nasr následuje po něm, a Ahmad Kadir Chán následuje jej
1130Ahmad Qadir Khan západních Karakhanidů umírá a Hasan Jalal ad-Dunya následuje jej
Seljukská říše dobývá Samarkand[12]
1132Hasan Jalal ad-Dunya západních Karakhanidů umírá a Ibrahim Rukn ad-Dunya následuje jej, a Mahmud následuje jej
1133Qara Khitai dobývá Balasagun[13]
1137Western Karakhanids jsou poraženi Qara Khitai na Khujand[13]
1141Bitva o Qatwan: Qara Khitai porazit Seljukská říše a vassalizuje Khwarazmian dynastie, Království Qocho a Kara-Khanid Khanate[13]
Mahmud západních Karakhanidů umírá a Ibrahim Tabghach Khan následuje jej
1156Ibrahim Tabghach Khan západních Karakhanidů umírá a Mas'ud Tabghach Khan následuje jej
1158İbrahim bin Ahmad východních Karakhanidů umírá a Muhammad bin İbrahim následuje jej
1160Západní Kharakhanids dobývají Balch[14]
1171Mas'ud Tabghach Khan západních Karakhanidů umírá a Muhammad Tabghach Khan následuje jej
1178Muhammad Tabghach Khan západních Karakhanidů umírá a Ibrahim Arslan Khan následuje jej

13. století

Rokdatumudálost
1204Qara Khitai a Karakhanid pomoc vojskům Khwarazmian dynastie v boji proti Ghuridská dynastie[15]
Ibrahim Arslan Khan západních Karakhanidů umírá a Uthman Ulugh Sultan následuje jej
1205Yusuph bin Muhammad východních Karakhanidů umírá a Ebul Feth Muhammad následuje jej
1211Východní Karakhanids jsou eliminováni při vzpouře v Kašgar
1212Muhammad II. Z Khwarezmu anektuje západní Karakhanidy[15]

Reference

  1. ^ Bregel 2003, str. 16.
  2. ^ A b C Bregel 2003, str. 18.
  3. ^ Asimov 1998, str. 33.
  4. ^ A b Golden 1992, str. 198.
  5. ^ A b C Bregel 2003, str. 20.
  6. ^ A b C Bregel 2003, str. 22.
  7. ^ Bregel 2003, str. 23.
  8. ^ Davidovich 1998, str. 121.
  9. ^ A b C Davidovich 1998, str. 122.
  10. ^ A b C Bregel 2003, str. 26.
  11. ^ Grousset 2004, str. 133.
  12. ^ Davidovich 1998, str. 131.
  13. ^ A b C Bregel 2003, str. 30.
  14. ^ Bregel 2003, str. 32.
  15. ^ A b Bregel 2003, str. 34.

Bibliografie

  • Andrade, Tonio (2016), Věk střelného prachu: Čína, vojenské inovace a vzestup Západu ve světových dějinách, Princeton University Press, ISBN  978-0-691-13597-7.
  • Asimov, M.S. (1998), Dějiny civilizací ve Střední Asii Svazek IV Věk úspěchu: 750 let do konce 15. století Část první Historické, sociální a ekonomické prostředí, UNESCO Publishing
  • Barfield, Thomas (1989), Nebezpečná hranice: Nomadic Empires a Čína, Basil Blackwell
  • Barrett, Timothy Hugh (2008), Žena, která objevila tisk, Velká Británie: Yale University Press, ISBN  978-0-300-12728-7 (alk. papír)
  • Beckwith, Christopher I (1987), Tibetská říše ve Střední Asii: Historie boje o velkou moc mezi Tibeťany, Turky, Araby a Číňany během raného středověku, Princeton University Press
  • Biran, Michal (2005), Impérium Qara Khitai v euroasijské historii: Mezi Čínou a islámským světem, Cambridge University Press
  • Bregel, Yuri (2003), Historický atlas střední AsieBrill
  • Davidovich, E. A. (1998), „The Karakhanids“, Asimov, M.S .; Bosworth, C.E. (eds.), Dějiny civilizací Střední Asie (PDF), 4. část I, UNESCO Publishing, str. 120, ISBN  92-3-103467-7
  • Drompp, Michael Robert (2005), Tang Čína a kolaps ujgurské říše: dokumentární historieBrill
  • Ebrey, Patricia Buckley (1999), Cambridge Illustrated History of China, Cambridge: Cambridge University Press, ISBN  0-521-66991-X (brožura).
  • Ebrey, Patricia Buckley; Walthall, Anne; Palais, James B. (2006), Východní Asie: Kulturní, sociální a politické dějiny, Boston: Houghton Mifflin, ISBN  0-618-13384-4
  • Zlatý, Petere. B. (1990), „The Karakhanids and Early Islam“, Sinor, Denis (ed.), Cambridge historie rané vnitřní Asie, Cambridge University Press, ISBN  0-521-2-4304-1
  • Golden, Peter B. (1992), Úvod do dějin turkických národů: etnogeneze a formování státu ve středověké a raně novověké Eurasii a na Středním východě, OTTO HARRASSOWITZ · WIESBADEN
  • Golden, Peter B. (2011), Střední Asie ve světových dějinách, Oxford University Press
  • Graff, David A. (2002), Medieval Chinese Warfare, 300-900 Warfare and History, London: Routledge, ISBN  0415239559
  • Graff, David Andrew (2016), Euroasijský způsob války ve vojenské praxi v Číně a Byzanci v sedmém století, Routledge, ISBN  978-0-415-46034-7.
  • Grousset, Rene (2004), Impérium stepí, Rutgers University Press
  • Hansen, Valerie (2012), Hedvábná stezka: Nová historie, Oxford University Press
  • Haywood, John (1998), Historický atlas středověkého světa, 600-1492, Barnes & Noble
  • Latourette, Kenneth Scott (1964), Číňané, jejich historie a kultura, svazky 1-2, Macmillan
  • Lorge, Peter A. (2008), Asijská vojenská revoluce: od střelného prachu k bombě, Cambridge University Press, ISBN  978-0-521-60954-8
  • Millward, James (2009), Eurasian Crossroads: A History of Xinjiang, Columbia University Press
  • Moriyasu, Takao (2004), Die Geschichte des uigurischen Manichäismus an der Seidenstrasse: Forschungen zu manichäischen Quellen und ihrem geschichtlichen Hintergrund, Otto Harrassowitz Verlag
  • Needham, Joseph (1986), Věda a civilizace v Číně, V: 7: Epos střelného prachu, Cambridge University Press, ISBN  0-521-30358-3
  • Rong, Sin-ťiang (2013), Osmnáct přednášek o DunhuanguBrill
  • Shaban, M. A. (1979), ʿAbbāsidova revoluce, Cambridge: Cambridge University Press, ISBN  0-521-29534-3
  • Sima, Guang (2015), Bóyángbǎn Zīzhìtōngjiàn 54 huánghòu shīzōng 柏楊 版 資治通鑑 54 皇后 失蹤, Yuǎnliú chūbǎnshìyè gǔfèn yǒuxiàn gōngsī, ISBN  957-32-0876-8
  • Skaff, Jonathan Karam (2012), Sui-Tang China and its Turko-Mongol Neighbors: Culture, Power, and Connections, 580-800 (Oxford Studies in Early Empires), Oxford University Press
  • Souček, Svatopluk (2000), Historie vnitřní Asie, Cambridge University Press
  • Starr, S. (2015), Sin-ťiang: Čínská muslimská pohraničí, Routledge
  • Tetley, G.E. (2009), Ghaznavid a Seljuk Turks: Poezie jako pramen pro íránské dějiny, Routledge
  • Thum, Rian (2012), Modulární historie: Údržba identity před ujgurským nacionalismem, Asociace pro asijská studia, Inc.
  • Wang, Zhenping (2013), Tang Čína v multi-polární Asii: Historie diplomacie a války, University of Hawaii Press
  • Wilkinson, Endymion (2015). Čínská historie: Nový manuál, 4. vydání. Cambridge, MA: Harvard University Asia Center distribuované Harvard University Press. ISBN  9780674088467.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Yuan, Shu (2001), Bóyángbǎn Tōngjiàn jìshìběnmò 28 dìèrcìhuànguánshídài 柏楊 版 通鑑 記事 本末 28 第二 次 宦官 時代, Yuǎnliú chūbǎnshìyè gǔfèn yǒuxiàn gōngsī, ISBN  957-32-4273-7
  • Xiong, Victor Cunrui (2000), Sui-Tang Chang'an: Studie o městských dějinách pozdně středověké Číny (monografie Michiganu v čínských studiích), U M M CENTRA PRO ČÍNSKÉ STUDIE, ISBN  0892641371
  • Xiong, Victor Cunrui (2009), Historický slovník středověké Číny, Spojené státy americké: Scarecrow Press, Inc., ISBN  0810860538
  • Xue, Zongzheng (1992), Turkic národy, 中国 社会 科学 出版社