Bílá hraběnka - The White Countess

Bílá hraběnka
Líbání muže a ženy
Originální plakát
Režie:James Ivory
ProdukovanýIsmail Merchant
NapsánoKazuo Ishiguro
V hlavních rolích
Hudba odRichard Robbins
KinematografieChristopher Doyle
Upraveno uživatelemJohn David Allen
DistribuoványSony Pictures Classics
Datum vydání
21. prosince 2005
Provozní doba
135 minut
ZeměSpojené království
Spojené státy
Čína
JazykAngličtina
Rozpočet30 milionů $ (17 milionů £)[1]
Pokladna$4,092,682[2]

Bílá hraběnka je rok 2005 dramatický film režie James Ivory a hrát Ralph Fiennes, Natasha Richardson, Vanessa Redgrave, Hiroyuki Sanada, Lynn Redgrave, Allan Corduner, a Madeleine Potterová. Scénář od Kazuo Ishiguro se zaměřuje na různorodou skupinu vysídlené osoby pokus o přežití v Šanghaji na konci 30. let.

Spiknutí

Poté, co unikl 1917 bolševická revoluce v Rusku, Hraběnka Sofia Belinskaya pracuje jako taxi tanečnice, ne-li ještě horší, v chmurném šanghajském baru v roce 1936 na podporu své rodiny šlechticů Bílé emigrantky, včetně její dcery Katya, její tchyně Olgy, její švagrové Grushenky a manželky tety a strýce, princezny Věry a prince Petra. Ačkoli zaměstnání je vzácné a její skrovný příjem je téměř jediným příjmem rodiny, Sofiini příbuzní ji opovrhují za její práci a trvají na tom, aby ji před svým dítětem tajila.

Sofia se setkává s Toddom Jacksonem, bývalým úředníkem Americké ministerstvo zahraničí který před několika lety přišel o manželku a dceru při samostatných teroristických útocích. Bombardování, které zabilo jeho dítě, ho také oslepilo. S jeho rizikovou prací a snem o vedení nočního klubu hazarduje své úspory sázkou na závodní dráze. Vítězem otevírá elegantní noční klub pro bohaté kosmopolity a zve Sofii, aby se stala jeho hlavní hostitelkou, nabídku, kterou přijme; na její počest nazývá klub „Bílá hraběnka“. Postupem času se do sebe zamilují, ale ani jedna nejedná až do vypuknutí Druhá čínsko-japonská válka způsobí rozpad politického klimatu, následovaný masovým exodem z obklíčeného města.

Obsazení

Výroba

Producent Ismail Merchant předtím pracoval s britským autorem Kazuo Ishiguro, jehož román, který získal cenu Booker Prize "Pozůstatky dne „byl úspěšně adaptován do jednoho z nejúspěšnějších filmů Merchant Ivory. Merchant řekl:„ Pro producenta nebo režiséra je skvělé pracovat s autorem tohoto kalibru, “a„ Nevím o žádném jiném spisovateli, který by být tak živě schopen odrážet podrobnosti o životě v té době. Jsme opravdu v nejlepších rukou. “[3] Ivory požádala Ishiguro, aby román adaptoval “Deník šíleného starého muže „japonský spisovatel Junichiro Tanizaki. Místo toho Ishiguro napsal originální scénář založený na jeho posedlosti Šanghajem.[1]

Andre Morgan se k projektu připojil jako výkonný producent a film pro produkci a postprodukci použil jeho studio Rudwe Morgan’s Hweilai Studios v Šanghaji.[4]

v The Making of The White Countess, bonus na DVD vydání filmu, produkční designér Andrew Sanders hovoří o obtížích, které měl při obnově Šanghaje ve 30. letech ve městě, kde je většina předválečných zbytků obklopena moderními mrakodrapy a neonovými světly. Mnoho sad muselo být postaveno na zvukových scénách. Rovněž mu bránily omezení dovozu vybíraná čínskou vládou, která ho nutila vystačit si s jakýmikoli materiály, které by v zemi mohl najít. Film byl pro producenta posledním Ismail Merchant, který zemřel krátce po dokončení natáčení.[5][6]

Kameraman Chris Doyle o své práci na filmu řekl, že „Snažím se, aby kamera byla spíše lyrická než fragmentární. Je to tanec mezi kamerou a herci.“[1]

Film měl premiéru na filmovém festivalu v Savannah v roce Savannah, Gruzie, a byl uveden na filmovém festivalu Two River v Monmouth County, New Jersey Než se vydalo v USA s omezeným uvedením, otevřelo se to na deseti obrazovkách a během jeho zahajovacího víkendu si vydělalo 46 348 dolarů, čímž se umístilo na 34. místě mezi všemi uváděnými filmy. To nakonec vydělal $ 1,669,971 ve Spojených státech a $ 2,422,711 na jiných trzích, za celkovou celosvětovou pokladnu $ 4,092,682.[2]

V roce 2003 by podle Variety měl být produkční rozpočet údajně (sic) „16 milionů dolarů“[3] a podle zprávy z Opatrovník ze souboru filmu činil rozpočet 30 milionů $ (17 milionů £).[1]

Recepce

Kritická odpověď

Na Shnilá rajčata, film má hodnocení schválení 49% na základě 89 recenzí s průměrným hodnocením 5,92 / 10. Kritická shoda na webu zní: „Vysoké produkční hodnoty a skvělé výkony se dostanou do bezvědomí příběhem, který diváka nezapojí.“[7] Na Metakritický, film má vážený průměr skóre 60 ze 100, na základě recenzí od 30 kritiků, označujících „smíšené nebo průměrné recenze“.[8]

Stephen Holden z New York Times řekl: „Nemohl jsi požádat o tonernější obsazení než ten, který se hravě pokouší pumpovat kyslík do tenkého filtrovaného vzduchu Bílá hraběnka ... Ale s jeho nezávazným tempem, úzkostlivou, poskládanou strukturou a dusným emocionálním podnebím [film] nikdy nevyvíjí žádnou narativní výdrž ... [Má] známé ochranné známky Merchant-Ivory: kultivovaný dialog, bystrý pohled na nuance upscale společnosti a sofistikovaný, internacionalistický pohled na třídu a etnický původ. Co chybí filmu, který chce být Asiatem Casablanca zkřížené s Anglický pacient je závodní, dramatický puls. Jeho klidný tón je prostě příliš rafinovaný na příběh, který musí vyprávět. Primární, anemický scénář pana Ishigura postrádá takovou dravost a emocionální gravitace, že hercům zbývají jen kousky hubeného dramatického masa, do kterých se dá roztrhat. “[6]

Roger Ebert z Chicago Sun-Times uvedl: „Fiennes a Richardson nechají tento film pracovat s tichou podivností jejich představení“ a poté poznamenal: „Viděl jsem svůj první film Obchodník a Slonovina, Shakespeare Wallah V roce 1965 ... Někdy natočili skvělé filmy, někdy chybné, dokonce špatné, ale nikdy ošuntělé nebo nedůstojné. Tady je ten, který je dobrý k lepšímu, uštěpačný, trpělivý, dojemný. “[9]

Mick LaSalle z San Francisco Chronicle řekl o filmu: „Měřený a pečlivý, s malými skvrnami narativní rozpaky, které jsou více než kompenzovány bohatými výkony, je vhodným zakončením 40letého partnerství: typický, nadprůměrný film Merchant-Ivory ... Film má pomalý start, ale Ivory položí základy pro pozdější ... Dlouho před vyvrcholením, které je velkolepé, nás film zcela uvěřil v postavy a jejich historii a žasl nad jejich mimořádnými okolnostmi. Slonovinovo herectví, neuvěřitelná rozmanitost filmové magie pro dospělé, kterou si udělali svůj punc. “[10]

Carina Chocano z Los Angeles Times uvedl: „The Chekovian Pohled na tolik Richardson-Redgravese, kteří naříkají na svou situaci v angličtině se silným ruským přízvukem a touží po Hongkongu, kde bude obnovena jejich dřívější společenská sláva, vás nutí přemýšlet, jestli by jim bylo lépe v divadelní produkci Tři a půl sestry: Soumrak let ... Bílá hraběnka odehrává se ve fascinujícím čase a místě, plném konfliktů a nepokojů. Ale sledovat, jak se Fiennes vznáší (a Richardson se plaví) skrz to všechno, pohlcen v sobě a ve svém soukromém utrpení, znamená přát si, aby začali padat dříve, jen aby do nich vrazili nějaký smysl. “[11]

Peter Travers z Valící se kámen hodnotil film třemi ze čtyř hvězd a komentoval: „Spletitý scénář ... ztěžuje režisérovi Jamesovi Ivorymu udržení emocionálního vedení. Richardson ... však najde truchlící srdce příběhu. Fiennes je její zápas v oduševnělosti jako poslední film z legendárního týmu Slonoviny a producentky Ismail Merchant ... Bílá hraběnka je strhujícím poctou Merchantovi, skutečnému staviteli snů v průmyslu, který je nyní již tak zbavený svého jedinečného ducha. “[12]

Justin Chang z Odrůda uvedl: „Vlákna se spojují stále tak pomalu dovnitř Bílá hraběnka ... Tato finální produkce týmu Jamese Ivoryho a zesnulého obchodníka Ismaila je sama o sobě zmanipulovaná více způsoby, s gramotným, ale klikatým scénářem ... který zadržuje emocionální výplaty téměř zvráceně. Obsazení jména a typicky vkusná prezentace by měly u sofistikovaných starších diváků vyvolat bizarnost, i když je to pravděpodobně zlomek toho, co rodokmen Merchant Ivory divadelně ovládal. “[13]

Ocenění

John Bright byl nominován na Satellite Award za nejlepší kostýmy, a Michael Barry, Martin Czembor, Ludovic Hénault a Robert Hein byli nominováni na Satellite Award za nejlepší zvuk.[14]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d "Šanghajské překvapení". opatrovník. 30. března 2006.
  2. ^ A b „Bílá hraběnka (2005)“. Pokladna Mojo. Citováno 20. července 2020.
  3. ^ A b Rooney, David (18. prosince 2003). „Sony počítá s‚ hraběnkou'". Odrůda.
  4. ^ Cathy Dunkley (14. září 2004). „Morgan se připojil k„ hraběnce “v řadách exekutorů“. Odrůda. Archivovány od originál dne 7. ledna 2006 - prostřednictvím web.archive.org.
  5. ^ „O obchodníkovi Ismail“. Merchant Ivory Productions. Citováno 20. července 2020.
  6. ^ A b Holden, Stephen (21. prosince 2005). „Velké potíže v předválečné Číně“. The New York Times. Archivováno z původního dne 29. května 2015.
  7. ^ „Bílá hraběnka (2005)“. Shnilá rajčata. Fandango Media. Citováno 13. března 2018.
  8. ^ „Recenze bílé hraběnky“. Metakritický. CBS Interactive. Citováno 13. března 2018.
  9. ^ Ebert, Roger (20. prosince 2005). „Recenze filmu Bílá hraběnka (2005)“. Chicago Sun-Times. Citováno 17. září 2017.
  10. ^ LaSalle, Mick (13. ledna 2006). „Finální film Merchant-Ivory je rafinovaná rozkoš. Přirozeně“. SFGate. Citováno 17. září 2017.[mrtvý odkaz ]
  11. ^ Chocano, Carina (21. prosince 2005). „Slepý vede slepého“. Los Angeles Times. Citováno 20. července 2020.
  12. ^ Travers, Petere (21. prosince 2005). „Bílá hraběnka“. Valící se kámen. Citováno 20. července 2020.
  13. ^ Chang, Justin (27. listopadu 2005). „Recenze:‚ Bílá hraběnka'". Odrůda. Citováno 20. července 2020.
  14. ^ „Satelitní ocenění“. IMDb. Citováno 23. května 2017.

externí odkazy