Deset mučedníků - Ten Martyrs

The Deset mučedníků (hebrejština: עשרת הרוגי מלכות‎ Aseret Harugei Malchut) bylo deset rabíni žijící v éře Mišna kdo byli umučen podle římská říše v období po zničení druhého chrámu. Jejich příběh je podrobně popsán v Midrash Eleh Ezkerah.

Ačkoli nebyla zabita ve stejnou dobu (protože dva z uvedených rabínů žili dlouho před ostatními osmi), dramatická báseň (známá jako Eleh Ezkera ) vypráví svůj příběh, jako by byli zabiti společně. Tato báseň je přednesena Yom Kippur a jeho variace na Tisha B'Av.

Příběh vyprávěný v básni Eleh Ezkerah

V básni[1] the Římský císař Hadrián se rozhodne mučedníkem deseti rabínů jako „trest“ za deset bratrů uvedených v seznamu Tóra kteří prodali svého bratra Joseph na Starověký Egypt.[2] Odůvodňuje to tím, že trestem za to byla smrt.[3] Ačkoli k tomuto zločinu došlo téměř před 2000 lety a židovské právo neumožňuje potrestat potomky hříšníků,[4] římský velitel pokračuje v popravách, protože (říká) není „nikdo jako vy“ deset, kteří by byli schopni tento zločin napravit.

Báseň uvádí první dva, které mají být provedeny: Rabban Shimon ben Gamliel a rabín Yishmael ben Elisha ha-Kohen Gadol. Rabban Šimon Ben Gamliel byl sťat a zatímco rabín Jišmael truchlil a plakal nad useknutou hlavou, dcera římského vládce toužila po rabínovi Jišmaelovi pro jeho fyzickou krásu. Když jí bylo řečeno, že bude muset být popraven také, požádala, aby mu byla kůže na hlavě stažena, když byl naživu, aby mohla napchat kůži a podívat se na jeho tvář. Když služebníci začali odstraňovat kůži na čele, kde amulet je umístěn, Yishmael nahlas vykřikl a zemřel. Další zemřít byl Rabín Akiva, jehož kůže byla hrabána železnými hřebeny. Navzdory bolesti, která ho pohltila, byl stále schopen hlásat Boží prozřetelnost ve světě tím, že přednesl Shema, vytáhl finále Echad - "Jeden". Dalším mudrcem umučeným byl rabín Haninah ben Teradion, který byl zabalen do Svitek Tóry a upálen zaživa. Na hrudi mu byly položeny mokré houby z vlny[5] aby zajistil, že nezemře rychle. Když byl upálen, řekl svým studentům, že vidí písmena posvátné Tóry „létající nahoru“ do nebe.

V básni jsou v seznamu uvedeni zbývající mučedníci Hutzpit tlumočník, Elazar ben Shamua, Hanina ben Hakinai, Yesheivav the Scribe, Judah ben Dama a Judah ben Baba v uvedeném pořadí. V Midrash Eleh Ezkerah je pořadí poněkud odlišné.

Uvedení mučedníci

  1. Rabbane Shimon ben Gamliel
  2. Rabín Ishmael ben Elisha ha-Kohen
  3. Rabín Akiva
  4. Rabín Haninah ben Teradion
  5. Rabín Tlumočník Hutzpit
  6. Rabín Elazar ben Shamua
  7. Rabín Hanina ben Hakinai
  8. Rabín Yesheivav the Scribe
  9. Rabín Judah ben Dama
  10. Rabín Judah ben Baba

Historické hodnocení

Populární představivost se této epizody židovských dějin chopila a ozdobila ji různými příběhy, které se týkaly ctností mučedníků a odvahy, kterou projevili při jejich popravě. Tyto legendy se staly v Geonic období předmětem zvláštního midrašu - midrasu Asarah Harugei Malkut, nebo Midrash Eleh Ezkerah. Úmrtí jsou zde popsána jako příšerná.

Na rozdíl od účtů uvedených v Talmudu, Midrash Rabbah a Midrash Eleh Ezkerah,[6] které jasně uvádějí, že mezi popravami deseti učitelů, báseň, byly intervaly Eleh Ezkerah popisuje jejich mučednictví, ke kterému dochází ve stejný den, pravděpodobně proto, aby mělo větší účinek na mysl čtenáře.[7]

Za tímto účelem, i když jsou některé zprávy o úmrtí deseti mučedníků z těchto zdrojů roztříštěnější než jiné, zdá se, že zachovávají historicky přesnější popis samotných úmrtí: Avot rabína Natana uvádí, že Šimon ben Gamliel a Ishmael ben Elisha ha-Kohen byli popraveni, když byli v římském zajetí, losováním, aby určili, kdo zemře jako první. Když losy padly na Šimona, byl rychle sťat a jak Ismael truchlil nad smrtí svého přítele, byl rychle také sťat.[8] Smrt rabína Akivy a Haninah ben Teradiona je konzistentní prakticky ve všech zdrojích, včetně ozdobených zpráv v Eleh Ezkerah. Popravu tlumočníka Hutzpita z historických pramenů lze shromáždit pouze v tom, že byl rozebrán buď tak jako nebo po jeho popravě,[9] protože několik mudrců se zjevně domnívalo, že pohled na Hutzpitův odloučený jazyk ležící v blátě byl jedním z důvodů Elisha ben Abuyah odpadlictví. Elazar ben Shamua zdánlivě vůbec nebyl umučen, protože současným zdrojům chybí v diskusích o Deseti mučednících o něm jakákoli zmínka - vlastně Rav Nachman jmenuje Eleazarovu příčinu smrti jako záď (nebo záškrt, v závislosti na překladu).[10] Stejně tak se zdá, že ani Hanina ben Hakinai, ani Ješivav písař, se do deseti století po jejich smrti nepočítali mezi deset mučedníků, žádná současná práce zabývající se mučednictvím je nezmiňuje. Jméno „Judah ben Dama“ se v historii neobjevuje před Elehem Ezkerahem, nicméně Bahya ben Asher napsal tenhle Eleazar ben Dama byl zjevně nařízen popraven stejným výnosem, který odsoudil k smrti Šimona ben Gamliela, Ishmaela ben Elisha ha-Kohena a Judu ben Baba,[11] ale dokonce tento se zdá být nepřesná, protože (mimo jiné) Bahya připisuje tento dekret „Caesarovi Lupinosovi“, římskému císaři, který, jak se zdá, nikdy neexistoval. Nakonec se nezdá, že by Judah ben Baba, přestože byl uveden mezi deset mučedníků, byl popraven na rozkaz samotného císaře, ačkoli byl v zásadě umučen. Na rozdíl od popravy Talmud vypráví, že Judah byl přistižen při svěcení svých studentů římskými vojáky a sám byl starým mužem, přikázal svým studentům uprchnout a nechat ho za sebou, načež ho vojáci zabili pomocí jejich oštěpy.[12] Nakonec, navzdory současným zdrojům, které to tvrdí deset Římané umučili velké učence,[13] pouze šest z tradičních mučedníků se zdálo být skutečně umučeno.

Identity některých méně známých mučedníků jsou také nejednotně hlášeny. V některých zdrojích Jose ben Halafta, Rabín Tarfon nebo Elazar ben Ḥarsum [on ] jsou uvedeny místo Elazar ben Shamua, Simeon ben Azzai je uveden na seznamu Hanina ben Hakinai a Judah Baker [on ] nebo Hanina Segan ha-Kohanim jsou uvedeny místo Judah ben Dama.

Použití v rituálu

Báseň Eleh Ezkerah je nejlépe známý jako součást Yom Kippur mussaf bod odůvodnění v Ashkenazi rituál.[7] To se stalo součástí těchto služeb kvůli dopadu ztráty tolik pilířů judaismu pro masy. Jako takový se stal jedním z „vrcholů“ dne a označil bod, kdy by se sbor měl zamyslet nad svými vlastními životy a oběťmi, které byly kvůli nim přineseny.

Podobná báseň Arzei haLevanon je přednášen jako jeden z Kinot na Tisha B'Av.[7]

Text Tisha B'av (kinot # 21), který je kratší než text Yom Kippur Eleh Ezkerah

  • místa Judah ben Baba a Yesheivav the Scribe v jiném pořadí
  • říká, že jich je deset, ale vynechává Judu ben Dama a Haninu ben Hakinai
  • a dodává to
    • tělo Ješivova Písaře bylo krmeno psy; „nebyl pohřben ve správném hrobě“.[14]
    • Elazar ben Shamua byl zabit, zatímco v pátek večer řekl Kiduš.

Viz také

Reference

  1. ^ Text Eleh Ezkerah báseň
  2. ^ Genesis 37
  3. ^ Podle židovského práva je ten, kdo unese svého bližního Žida a prodá ho do otroctví, potrestán smrtí (Exodus 21:16)
  4. ^ 5. Mojžíšova 24:16
  5. ^ Artscroll, s. 933
  6. ^ Avodah Zarah 17b, 18a; Berachot 61b; Sanhedrin 14a; Pláč Rabbah 2: 2; Přísloví Rabbah 1:13
  7. ^ A b C Židovská encyklopedie: Deset mučedníků
  8. ^ Avot D'Rabbi Natan 38: 3
  9. ^ Chullin 142a: 9
  10. ^ Yevamot 62b: 11
  11. ^ Rabbeinu Bahya, Genesis 44: 17: 4
  12. ^ Sanhedrin 14a
  13. ^ Berachot 57b: 5
  14. ^ Artscroll Kompletní služba Tisha B'Av, str. 255

Externí zdroje