Nejvyšší soud (Dánsko) - Supreme Court (Denmark)
| nejvyšší soud | |
|---|---|
| Højesteret | |
 Logo Nejvyššího soudu | |
| Založeno | 14. února 1661 |
| Umístění | Christiansborgský palác, Kodaň |
| Autorizován od | Dánská ústava |
| Délka funkčního období soudce | Povinný odchod do důchodu ve věku 70 let |
| Počet pozic | 18 |
| webová stránka | hoejesteret nejvyšší soud |
| Předseda Nejvyššího soudu | |
| V současné době | Thomas Rørdam |
| Od té doby | 1. února 2017 |
| Právnické období končí | 2022 |
The nejvyšší soud (dánština: Højesteret, svítí. Nejvyšší soud, Faerský: Hægstirættur, Grónský: Eqqartuussiviit Qullersaat) je nejvyšší soud a třetí a poslední instance ve všech občanskoprávních a trestních věcech v EU Dánské království. Je založen na Christiansborgský palác v Kodaň ve kterém se také nachází Dánský parlament a premiér kancelář.
Dějiny
Nejvyšší soud byl založen dne 14. února 1661 králem Frederik III jako náhrada za krále Christian IV je King's Court (da. Kongens Retterting). Zpočátku to bylo založeno Kodaňský hrad později Christiansborgský palác, který byl postaven na svém místě na stejném místě v Slotsholmen, a původně sestával z 30 soudců. Od svého založení a až do přijetí ústavy z roku 1849 byl soud formálně nástrojem krále, který o případech rozhodoval pouze většinou hlasů v nepřítomnosti krále, většina králů se účastnila pouze prvního zasedání každý rok nejvyššího soudu. Kancelář jako justitiarius vést soud byl zahájen již v roce 1674 (od roku 1919 s titulem prezidenta).[1] Jako absolutní monarcha si král ponechal vrozenou moc ovládnout dvůr, což se stalo při jedné příležitosti. Kromě toho soud rutinně vykonával pravomoc zmírňovat tresty, což byla pravomoc zapsaná do ústavy z roku 1849.
Po požáru paláce Christiansborg v roce 1794 se Nejvyšší soud přesunul nejprve k Prince's Mansion (da. Prinsens Palæ) až do roku 1854, nyní bydlení Dánské národní muzeum, a pak do jednoho ze čtyř domů v Amalienborgský palác (1854–1864), než se vrátil zpět do Slotsholmen. Po požáru druhého Christianborgského paláce v roce 1884 se Nejvyšší soud musel znovu pohnout a sídlil v Bernstorffs Palæ v Bredgade až do roku 1919, kdy se mohla přesunout zpět do současného paláce Christiansborg.[1][2]
Od změny pravidla v roce 2007 se soud více zaměřil na testovací případy které stanoví precedens.[3]
Funkce
Nejvyšší soud funguje jako civilní a trestní odvolací soud pro případy podřízených soudů. Vzhledem k tomu, že proti rozhodnutí nelze obvykle podat odvolání vícekrát, se případy okresního soudu zřídka dostanou na úroveň Nejvyššího soudu, i když tomu tak může být, pokud nezávislý odvolací senát povolí odvolání.
Významné občanskoprávní věci se zásadními otázkami se však obvykle odkládají jednomu ze dvou dánských vysokých soudů jako soudům prvního stupně. V těchto případech jsou tresty od východního nebo západního nejvyššího soudu (Østre Landsret a Vestre Landsret ) lze přímo odvolat k Nejvyššímu soudu.
Jak název napovídá, Nejvyšší soud je nejvyšším soudem v Dánském království a proti jeho rozsudkům se nelze odvolat k jinému dánskému soudu. Je rozdělena do dvou komor, které obě slyší všechny typy případů. Případ projedná nejméně pět soudců. Celkově se soud obvykle skládá z 15 soudců a prezidenta.
Na rozdíl od trestních věcí u nižších soudů se Nejvyšší soud nezabývá otázkou viny. Lze však vzít v úvahu a upravit základ, na kterém soud nižšího soudu vynesl verdikt. V trestních řízeních vedených porotou v prvním stupni se může obhajoba odvolat z důvodu soudního omylu ohledně směru soudců k porotě (shrnutí teoretických základů, které by měly být vzaty v úvahu při jednání porotců).
Stávající členové
V Nejvyšším soudu je 19 soudců. Jedním z soudců Nejvyššího soudu je předseda Nejvyššího soudu jmenovaný ostatními soudci. Soudce je předsedou odvolacího odvolacího výboru a v současné době má soudce dovolenou jako soudce úřadu Evropský soudní dvůr v Lucembursko.[4]
Soudce Nejvyššího soudu, stejně jako ostatní soudci, jsou jmenováni Ministr spravedlnosti na doporučení nezávislé rady soudců.
Soudci budou do důchodu na konci měsíce, ve kterém dosáhnou věku 70 let, jak stanoví oddíl 5 zákona o státní službě.
| # | název | narozený | Předpokládaná kancelář | Komentář |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Thomas Rørdam | 17. října 1952 | 2002 | Předseda Nejvyššího soudu od 1. února 2017. |
| 2 | Marianne Højgaard Pedersen | 6. listopadu 1952 | 2002 | |
| 3 | Jon Stokholm | 23.dubna 1951 | 2003 | |
| 4 | Lars Bay Larsen | 8. června 1953 | 2003 | Odchod od roku 2006: soudce Evropský soudní dvůr |
| 5 | Poul Dahl Jensen | 21. června 1956 | 2004 | |
| 6 | Vibeke Steen Rønne | 7. března 1953 | 2005 | |
| 7 | Jens Peter Christensen | 1. listopadu 1956 | 2006 | |
| 8 | Henrik Waaben | 19. září 1952 | 2006 | |
| 9 | Michael Rekling | 18. února 1958 | 2007 | |
| 10 | Hanne Schmidt | 9. března 1960 | 2009 | |
| 11 | Lars Hjortnæs | 16. září 1960 | 2010 | |
| 12 | Oliver Talevski | 23. března 1964 | 2011 | Předseda odvolacího odvolacího výboru |
| 13 | Jan Schans Christensen | 15. srpna 1957 | 2012 | |
| 14 | Kurt Rasmussen | 7. července 1958 | 2012 | |
| 15 | Jens Kruse Mikkelsen | 23. července 1965 | 2013 | |
| 16 | Lars Apostoli | 16. února 1961 | 2014 | |
| 17 | Anne Louise Bormann | 25. srpna 1967 | 2016 | |
| 18 | Kristian Korfits Nielsen | 4. dubna 1968 | 2017 | |
| 19 | Jørgen Steen Sørensen | 21. dubna 1965 | 2019 |
Viz také
Reference
- ^ A b "Højesteret" (v dánštině). Gyldendal. Citováno 2011-06-28.
- ^ „Supremecourt - historie soudu“. www.supremecourt.dk. Citováno 2015-11-17.
- ^ Christensen, Jens Peter (11. ledna 2020). „Hvad er en sag pro Højesteret?“. Jyllands Posten (v dánštině). Citováno 12. ledna 2020.
- ^ A b „Højesteret - Højesterets dommere“. domstol.dk (v dánštině). Citováno 2020-06-04.
Souřadnice: 55 ° 40'33 ″ severní šířky 12 ° 34'44 ″ východní délky / 55,6758 ° N 12,5789 ° E