Princes Mansion, Kodaň - Princes Mansion, Copenhagen - Wikipedia
| Princovo sídlo | |
|---|---|
Prinsens Palæ | |
 Budova při pohledu zezadu Frederiksholms Kanal | |
 | |
| Obecná informace | |
| Architektonický styl | Rokoko |
| Umístění | Kodaň, Dánsko |
| Země | Dánsko |
| Souřadnice | 55 ° 40'29 ″ severní šířky 12 ° 34'29 ″ východní délky / 55,67472 ° N 12,57472 ° E |
| Stavba začala | 1743 |
| Dokončeno | 1744 |
| Klient | Korunní princ Frederick (V). |
| Design a konstrukce | |
| Architekt | Niels Eigtved |
The Prince's Mansion je palácový Rokoko -stylové sídlo umístěné na Frederiksholms Kanal ve středu Kodaň, Dánsko. Sloužila jako oficiální rezidence dánského korunního prince, ale nyní sídlí Dánské národní muzeum.
Dějiny
Michelbeckerův dům
Původní dům byl postaven v roce 1684 Gysbert Wigand Michelbecker. Narozen v Marburg se usadil v Kodani v roce 1657 a vybudoval si úspěšnou kariéru obchodníka a majitele lodi.[1] V roce 1685 první reformovaná církev v Kodani otevřel v jeho domě.
Michelbecker zemřel v roce 1692 a v roce 1707 jeho dům převzal jeho zeť Wilhelm Edinger. V roce 1716 byl dán k dispozici carovi Petra Velikého během své návštěvy v Kodani.[2]
Knížecí sídlo
V roce 1725 Edinger prodal dům králi Frederick IV který jej přeměnil na sídlo korunního prince Christian (VI) za pomoci architekta Johan Cornelius Krieger.
Po nástupu krále Christiana V na trůn převzal Prince's Mansion korunní princ Frederick (V). Od roku 1743 do roku 1744 budovu kompletně pozměnil za pomoci Royal Master Builder Niels Eigtved. V roce 1757 Lauritz de Thurah, Eigtvedův nástupce ve funkci dvorního architekta, provedl menší rozšíření komplexu na rohu Frederiksholms Kanal a Stormgade.[3]
Ostatní obyvatelé
Později v tomto století přestala královská rodina s užíváním tohoto majetku pracovat a místo toho se začala využívat k jiným účelům, většinou jako rezidence umělců, dvořanů a dalších vrstevníků, kteří měli k soudu úzké vazby.[4]
Na chvíli malíři Jens Juel a Nikolaj Abraham Abildgaard oba měli svá studia v budově. Ten zde také měl svůj domov od roku 1779 do roku 1787, stejně jako Court Painter Vigilius Eriksen, který tam žil od roku 1774 do roku 1782, a profesor Nikolaj Abraham Abildgaard který tam žil od roku 1779 do roku 1787. Zeměpisec a průzkumník Carsten Niebuhr, který se vrátil do Kodaně jako jediný přeživší člen expedice dánské Arábie v roce 1768, žil zde od roku 1773 do roku 1778, kdy přijal místo ve státní službě dánštiny Holstein. Mezi státníky, kteří tam žili, byl ministr zahraničí Adolph Sigfried von der Osten a Ove Høegh-Guldberg kdo se stal de facto předseda vlády po Struense Pád a žil tam až do svého vlastního pádu v důsledku puče z roku 1784.
Po přelomu století obyvatelé zahrnovali Royal Master Builder Christian Frederik Hansen kteří tam žili od roku 1805 do roku 1834 při práci na takových projektech, jako je výstavba nového Kodaňská radnice a přestavba Kostel Panny Marie a Christiansborgský palác. Gerhard Christoph von Krogh, vojenský důstojník, který vedl dánské jednotky v Battle of Isted, byl rezidentem od roku 1817 do roku 1853.
Dočasný domov pro Nejvyšší soud
Oheň první Christiansborg v roce 1794 neopustil pouze královskou rodinu, ale také Nejvyšší soud v Dánsku bez domova a našel nový domov v Prince's Mansion. V roce 1830 dostal na Sněmovně nový sjezdový sál druhý Christiansborgský palác ale denní správa zůstala v zámku až do roku 1864.[4]
Státní vlastnictví
Po přijetí nového Ústava v roce 1849 bylo Prince's Mansion postoupeno dánskému státu. Budova pak začala sloužit jako „domov pro národní sbírky“. Patřilo mezi ně Muzeum etnologie, které bylo otevřeno v roce 1849, Královský kabinet mincí a medailí a Muzeum severských starožitností. Poslední dva vedl historik Christian Jürgensen Thomsen který také v budově pobýval od roku 1851 až do své smrti v roce 1865. Muzeum severských starožitností se nakonec vyvinulo v Národní muzeum, které bylo otevřeno v Prince's Mansion v roce 1892.
Architektura
Princovo sídlo je jedním z prvních Rokoko budovy v Kodani. Má tři křídla s nádvořím uzavřeným Frederiksholms Kanal jednopatrovou galerií se vstupní branou uprostřed. Galerie je zakončena balustrádou s vázami a sochami. Sochy spolu s výzdobou oken na straně zahrady byly zachráněny z Kriegerovy budovy z roku 1726.[5]
Původní symetrie Eigtvedova komplexu byla změněna pozdějšími úpravami jiných architektů, což zvýšilo severní křídlo na deset zátoky zatímco jižní křídlo stále sestává pouze ze tří polí.
Mogens Clemmensen a Arne Nystrøm rozšířili muzeum od roku 1929 do roku 1938 a přidali velkou novou čtyřkřídlou budovu v zadní části původního sídla a také užší spojovací křídlo mezi novou a starou budovou, které vytvářejí prostor nádvoří otevřený směrem k Ny Vestergade. Na opačné straně (Stormgade) vytvořili a kolonáda po celé délce komplexu, od Vester Voldgade po Frederiksholms Kanal. Má 38 sloupů žuly z ostrova Bornholm.
Poslední úpravy budovy proběhly v roce 1992 podle návrhu Gehrdt Bornebusch. Vnitřní nádvoří spojovacího křídla zakryl skleněnou střechou a přeměnil jej na centrální lobby, do které vstoupil nový hlavní vchod muzea, který se nachází v zapuštěné části fasády směrem k Ny Vestergade.
Prince's Mansion dnes
V Prince's Mansion stále sídlí hlavní oddělení Národního muzea. K vybavení patří také restaurace a kino.
Literatura
- Antonsen, Inge Mejer: Prinsens Palais. Det Kongelige Palais i Kalveboderne 1-2. Národní muzeum. 1992 (550 stran)[6]
Viz také
Reference
- ^ „Gysbert Wigand Michelbecker“ (v dánštině). Gyldendal. Citováno 6. února 2018.
- ^ „Wilhelm Edinger“ (v dánštině). Gyldendal. Citováno 2011-12-30.
- ^ „Nationalmuseet har huset både kronprins og Niebuhr“ (v dánštině). Národní muzeum. Archivovány od originál dne 03.08.2011. Citováno 2011-12-31.
- ^ A b „Nationalmuseet - tidligere Prinsens Palæ“ (v dánštině). indenforvoldene.dk. Archivovány od originál dne 2012-05-27. Citováno 2011-12-30.
- ^ „Palácové vily v Kodani“. Astoft.com. Citováno 2011-12-30.
- ^ "Prinsens Palais. Det Kongelige Palais i Kalveboderne 1-2" (v dánštině). Národní muzeum. Citováno 2011-12-30.