Stephan Bergler - Stephan Bergler

Stephan Bergler (C. 1680 - 1738) byl a Transylvanian Saxon klasický učenec a starožitný.

Životopis

Narozen v Kronštadt (Sedmihradsko ), studoval na University of Leipzig, po kterém šel do Amsterdam, kde editoval díla Homere a Onomasticon z Julius Pollux. Následně v Hamburg, pomáhal majorovi bibliograf Johann Albert Fabricius při výrobě jeho Bibliotheca Graeca a jeho vydání Sextus Empiricus.[1]

Našel trvalé místo v Bukurešť jako sekretářka princ z Valašsko, Nicholas Mavrocordato, jehož dílo Περὶ τῶν καθηκόντων (De Officiis) předtím překládal pro Fritzsch, a Lipsko knihkupec, u kterého byl zaměstnán jako korektor a literární hack. V Mavrocordatosově knihovně objevil Bergler úvod a první tři kapitoly Eusebius je Demonstratio Evangelica. Kromě psaní mnoha článků pro Leipzig Acta Eruditorum, Upravil Bergler editio princeps z byzantský historiograf Genesius (1733) a písmena Alciphron (1715), který obsahoval 75 dopisů publikovaných poprvé.[1]

Zemřel v Bukurešti a byl pohřben na náklady svého patrona. Podle jiného účtu Bergler, který se ocitl bez prostředků, odešel do Istanbul a zemřel tam C. 1740. Říká se, že se stal konvertovat na islám - tato zpráva byla pravděpodobně chybou za nespornou skutečnost, kterou přijal Římský katolicismus.[1]

Encyklopedie Britannica (11. vydání) charakterizuje Berglerův život jako „divoký a nepravidelný“[2] a říká, že si udělal nepřátele kvůli jeho údajně cynickému chování.

Reference

  1. ^ A b C Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Bergler, Stephan ". Encyklopedie Britannica. 3 (11. vydání). Cambridge University Press. str. 774.
  2. ^ Chisholm 1911.

externí odkazy