Sovětské sčítání lidu (1926) - Soviet Census (1926)

The 1926 sovětské sčítání lidu se uskutečnilo v prosinci 1926. Byl to důležitý nástroj při budování státu SSSR, za předpokladu, že vláda důležité etnografický informace a pomohl při transformaci z Imperial Russian společnost sovětské společnosti. Rozhodnutí etnografů při určování etnického původu (narodnost) jednotlivců, ať už v asijských nebo evropských částech bývalé ruské říše, prostřednictvím „Seznamu etnik SSSR“ a způsob, jakým byly hranice ve smíšených oblastech značně ovlivněny sovětskou politikou. Etnografové, statistici a lingvisté zpracovávali dotazníky a seznam etnik pro sčítání lidu. Měli však také ambicióznější cíl záměrně transformovat svou identitu podle principů Marxismus-leninismus. Tak jako Anastas Mikojan řečeno, Sovětský svaz byl: „vytváření a organizování nových národů“.[1]
Předchozí sčítání
První celounijní sčítání Sovětského svazu následovalo po dvou částečných sčítáních, která provedla Bolševici po jejich uchopení moci v Rusko. První, obecný sčítání lidu z roku 1920, se uskutečnilo během Občanská válka a Sovětsko-polská válka. Nebylo tedy schopné vypořádat se s Krym, hodně z Zakavkazsko, Ukrajina, Bělorusko, Dálný východ, sibiřský a středoasijské části Sovětského svazu, jakož i jeho části Dálného severu. Přesto stojí za zmínku, že podle časopisu TIME došlo mezi lety 1920 a 1926 pouze k 15 000 000 populačnímu nárůstu, což představuje přibližně 131 304 931 lidí, zatímco v ruských dějinách je stále neznámý.[2] The 1923 sčítání lidu byla omezena na města. Před Ruská revoluce, jediný Sčítání lidu ruské říše bylo provedeno v roce 1897.
Metodologie
Klasifikací populace z hlediska narodnosti (národnosti) - na rozdíl od kmene nebo klanu - spolu s politiky, která dala těmto národům půdu, zdroje a práva, byli odborníci a místní elity vyzváni, aby zasahovali do shromažďování informací.
Seznam etnik
Tento seznam se nazývá Programmy i posobiya po razrabotke Vsesoyuznoy perepisi naseleniya 1926 goda, sv. 7, Perechen i slovar narodnostey, Moskva 1927, byla vyvinuta Ústřední statistická správa SSSR.[3]
- Ruština - 77 791 124
- ukrajinština – 31 194 976
- Běloruský – 4 738 923
- polština – 782 334
- čeština
- Slovák
- Srb
- bulharský – 111 296
- Lotyština - 144110
- Litevština - 41463
- Latgalian
- Samogitian (Zhmud)
- Němčina - 1 238 549
- britský
- švédský
- holandský
- italština
- francouzština
- Rumunština - 278 903
- Moldavský – 278 903
- řecký – 213 765
- Albánec (Arnaut )
- židovský (Ashkenazi ) – 2,599,973[4]
- Krymský Žid – 6,383
- Mountain židovský (Dag Chufut) - 25 974
- Gruzínský Žid – 21,471
- Bukharan židovský (Džugur) - 18 698
- Karaim – 8,324
- Finština
- Leningrad finsky (Chukhon)
- Karelian
- Tavastian
- Estonština - 154 666
- Vepsian (Chud)
- Vod (Hlasování)
- Izhorian (Ingrian)
- Kven
- Lopar (Sami lidé)
- Zyrian
- Permyak
- Udmurt (Votiak)
- Besermyan
- Mari (Čeremis)
- Mordva (Mokša, Erzya, Teryukhan, Karatai)
- Magyar (Maďarský)
- Gagauz
- Chuvash – 1 117 419
- Tatar – 2 916 536
- Mishar (Meshcheriak)
- Bashkir – 713 693
- Nagaybak
- Nogai
- Cikán
- Kalmyku
- Mongol
- Burjat
- Sart-Kalmyk
- Mansi (Vogul)
- Khanty (Ostyak)
- Selkup (Ostyak-Samoyed)
- Něneci (Samoyed)
- Yurak
- Sojot (Uriankhai)
- Barabin (Barbara Tatarská)
- Bucharan (Bukharlyk)
- Chernevyy Tatar (Tubalar, Tuba-Kizhi)
- Altaj (Altai-Kizhi, Mountain nebo White Kalmyk)
- Teleut
- Telengit (Telengut)
- Kumandin (Lebedin, Ku-Kohzi)
- Shors
- Kharagas (Tuba, Kharagaz)
- Kızıl (Kyzyl)
- Kachin
- Sagai
- Koybal
- Beltir
- Dolgan (Dolgan-Iakut)
- Jakut (Sakha, Urangkhai-Sakha) - 240 709
- Tungus (Ovenk, Murchen)
- Lamut
- Orochon
- Goldai (Nanai)
- Olchi (Mangun, Ulchi)
- Negativní (Negda, Eleke Beye)
- Orochi
- Udegei (Ude)
- Orok
- Manegir
- Samogir
- Manchurian
- Chukchi
- Koryaks
- Kamčatský (Itel'men)
- Gilyak (Nivkhi)
- Yukagir
- Chuvan
- Aleut
- Eskymák
- Enisei (Ket, Enisei Ostiak)
- Aino (Ainu, Kuchi)
- čínština
- korejština
- japonský
- Gruzínský (Kartvelian) - 1821 184
- Ajar
- Megeli (Mingrelian)
- Laz (Chan)
- Svan (Svanetian)
- Abcházi (Abcházština) - 56 957
- Čerkess (Adyghe )
- Beskesek-Abaza (Abazin)
- Kabard
- Ubykh
- Čečenec (Nakh, Nakhchuo)
- Inguši (Galgai, Kist)
- Batsbi (Tsova-Tish, Batswa)
- Maistvei
- Lezgin
- Tabasaran
- Agul
- Archi
- Rutul (Mykhad)
- Tsakhur
- Khinalug
- Dzhek (Dzhektsy)
- Khaput (Gaputlin, Khaputlin)
- Kryze
- Budukh (Budug)
- Udin
- Dargine
- Kubachin (Ughbug)
- Lak (Kazi-Kumukh)
- Avar (Avartsy, Khunzal)
- Andi (Andiitsy, Kwanally)
- Botlog (Buikhatli)
- Godoberi
- Karatai
- Achvak
- Bagulal (Kvanandin)
- Chamalal
- Tindi (Tindal, Idera)
- Didoi (Tsez)
- Kvarši
- Kapuchin (Bezheta)
- Khunzal (Enzebi, Nakhad)
- Arménský – 1 567 568
- Hemshin
- Arab
- Aisor (Asyrská, syrská, chaldejská)
- Kaytak (Karakaitak)
- Bosha (Karáčí, Arménská Cikánka)
- Osetie – 272 272
- Kurd
- Yazid
- Talysh
- Tat
- Peršan
- Karachai
- Kumyk
- Balkar (Mountain Tartar, Malkar)
- Karakalpak
- Turek
- Osmanský Turek (Osmanli)
- Samarkand a Fergana Turek
- Turkmenština – 763 940
- Kirgiz (Kyrgyz, Kara-Kirgiz)
- Karakalpak – 146 317
- Kypchak
- Kašgar
- Taranchi
- Kazašský (Kirgiz-Kazakh, Kirgiz-Kaisak) - 3 968 289
- Kurama
- Uzbek – 3 904 622
- Dungan
- afghánský
- Tádžické – 978 680
- Vakhan
- Ishkashim
- Shugnan
- Yagnob
- Yazgul
- íránský
- Jemshid
- Beludji
- Berberský
- Khazara
- Hind (Indický)
- Jiné etnické skupiny
- Etnické skupiny nebyly zaznamenány nebo nebyly uvedeny nepřesně
191. Zahraniční subjekty
Složení SSSR
Ne. | sovětský Republika | Území (km2) | Populace | Městské obyvatelstvo | Mužská populace | Etničtí Rusové | Etničtí Ukrajinci | Titulární etnický původ |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | RSFSR | 19 651 446 | 100 891 244 | 17 442 655 | 48 170 635 | 74 072 096 | 7 873 331 | |
2 | UkSSR | 451 584 | 29 018 187 | 5 373 553 | 14 094 592 | 2 677 166 | 23 218 860 | |
3 | BSSR | 126 792 | 4 983 240 | 847 830 | 2 439 801 | 383 806 | 34 681 | 4 017 301 |
4 | Zakaukazský SFSR | 185 191 | 5 861 529 | 1 410 876 | 3 009 046 | 336 178 | 35 423 | 1 797 960 |
5 | Uzbecká SSR | 311 476 | 5 272 801 | 1 102 218 | 2 797 420 | 246 521 | 25 804 | 3 475 340 |
6 | Turkmenská SSR | 449 698 | 1 000 914 | 136 982 | 531 858 | 75 357 | 6877 | 719 792 |
Celkový | 21 176 187 | 147 027 915 | 26 314 114 | 71 043 352 | 77 791 124 | 31 194 976 |
Pro Zakavkazská socialistická federativní sovětská republika, Gruzínci byli považováni za titulární národnost.
Obyvatelstvo SSSR seřazeno podle nejběžnějších národností v roce 1926
SSSR | RSFSR | Ukrajinská SSR | Běloruská SSR | TSFSR | Uzbecká SSR | Turkmenská SSR | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Celkový | 147,027,915 | 100,623,000 | 29,018,187 | 4,983,240 | 5,861,529 | 5,272,801 | 1,000,914 |
Rusové | 77,791,124 | 74,072,000 | 2,677,166 | 383,806 | 336,178 | 246,521 | 75,357 |
Ukrajinci | 31,194,976 | 7,873,000 | 23,218,860 | 34,681 | 35,423 | 25,804 | 6,877 |
Bělorusové | 4,738,923 | 638,000 | 75,842 | 4,017,031 | 3,767 | 3,515 | 864 |
Gruzínci | 1,821,184 | 21,000 | 1,265 | 52 | 1,797,960 | 697 | 258 |
Arméni | 1,567,568 | 195,000 | 10,631 | 99 | 1,332,593 | 14,976 | 13,859 |
Turci | 1,706,605 | 28,000 | 56 | 0 | 1,652,768 | 21,565 | 4,229 |
Uzbekové | 3,904,622 | 325,000 | 23 | 0 | 72 | 3,475,340 | 104,971 |
Turkmenština | 763,940 | 18,000 | 21 | 1 | 102 | 25,954 | 719,792 |
Kazachové | 3,968,289 | 3,852,000 | 98 | 18 | 61 | 106,980 | 9,471 |
Kirghiz | 762,736 | 672,000 | 36 | 1 | 10 | 90,743 | 0 |
Tataři | 2,916,536 | 2,846,734 | 22,281 | 3,777 | 10,574 | 28,401 | 4,769 |
Chuvash | 1,117,419 | 1,114,813 | 905 | 739 | 92 | 315 | 555 |
Baškirové | 713,693 | 712,000 | 114 | 8 | 14 | 765 | 426 |
Jakuti | 240,709 | 240,687 | 14 | 1 | 0 | 3 | 4 |
Karakalpaks | 146,317 | 118,217 | 0 | 0 | 0 | 26,563 | 1,537 |
Tádžikové | 978,680 | 10,385 | 0 | 0 | 1 | 967,728 | 566 |
Oseti | 272,272 | 157,000 | 184 | 18 | 114,450 | 234 | 38 |
Talysh | 77,323 | 0 | 0 | 0 | 77,323 | 0 | 0 |
Tats | 28,705 | 223 | 35 | 0 | 28,443 | 0 | 4 |
Kurdové | 69,184 | 14,701 | 1 | 0 | 52,173 | 1 | 2,308 |
Mordva | 1,340,415 | 1,334,700 | 1,171 | 1,051 | 1,238 | 1,805 | 491 |
Mari | 428,192 | 428,000 | 122 | 18 | 14 | 19 | 18 |
Karelians | 248,120 | 248,030 | 60 | 19 | 7 | 1 | 3 |
Udmurty | 514,187 | 514,000 | 91 | 45 | 6 | 19 | 8 |
Komi | 226,383 | 226,300 | 42 | 21 | 18 | 5 | 5 |
Permyaky | 149,488 | 149,400 | 36 | 3 | 1 | 0 | 0 |
Buriati | 237,501 | 237,000 | 3 | 1 | 2 | 0 | 1 |
Kalmyks | 132,114 | 131,757 | 92 | 1 | 8 | 18 | 2 |
Němci | 1,238,549 | 806,301 | 393,924 | 7,075 | 25,327 | 4,646 | 1,276 |
Židé | 2,599,973 | 566,917 | 1,574,391 | 407,059 | 31,175 | 19,611 | 1,820 |
Poláci | 782,334 | 197,827 | 476,435 | 97,498 | 6,324 | 3,411 | 839 |
Řekové | 213,765 | 50,649 | 104,666 | 55 | 57,935 | 347 | 113 |
Vainakové | 392,600 | 390,000 | 51 | 7 | 84 | 5 | 2 |
Moldavané | 278,903 | 20,525 | 257,794 | 63 | 316 | 173 | 24 |
Bulhaři | 111,296 | 18,644 | 92,078 | 22 | 203 | 321 | 28 |
Lotyši | 151,410 | 126,277 | 9,131 | 14,061 | 951 | 737 | 232 |
Litevci | 41,463 | 26,856 | 6,795 | 6,853 | 572 | 311 | 65 |
Abcházci | 56,957 | 98 | 8 | 0 | 56,851 | 0 | 0 |
Populace podle republik
Ruský SFSR - 100 891 244 (městská 17 442 655)
- Kazašský ASSR - 6 503 006 (městské 539 249)
- Kirghiz ASSR - 993 004 (městská 121 080)
Ukrajinská SSR - 29 018 187 (městská 5 373 553)
- Moldavská ASSR – 572,114
Uzbecká SSR - 5 272 801 (městská 1 102 218)
- Tádžická ASSR – 827,200
Běloruská SSR - 4 983 240 (městská 847 830)
Zakaukazský SFSR
Gruzínská SSR - 2,666,494 (městská 594,221)
Ázerbájdžánská SSR - 2 314 571 (městská 649 557)
Arménská SSR - 880 464 (městská 167 098)
Turkmenská SSR - 1 000 914 (městská 136 982)
- Celkem v Sovětský svaz - 147 027 915 (městská 26 314 114)
Reference
- ^ "Национальный вопрос и национальная култура в Северо-Кавказском крае (Итоги и перспективыс)" (Natsionalny vopros i natsionalnaya kultura v Severo-Kavkazskom kraye (Itogi i perspektivy): K predstoyashchemu syezdu gorskikh narodov), Rostov na Donu, 1926.
- ^ Rusko: Decennial. Přehled ruského života 10 let po revoluci v časopise TIME (v angličtině)
- ^ Empire of Nations: Ethnographic Knowledge and the Making of the Soviet Union Francine Hirsch, Cornell University Press, 2005, s. 329–333
- ^ Celková populace šesti různých židovských uznaných skupin byla 2 680 823; Aškenazimové byli uvedeni jednoduše jako „židovští“ a považovali se za výchozí. James Stuart Olson, Etnohistorický slovník ruské a sovětské říše, Greenwood Publishing Group, 1994. str. 317-321 atd.
externí odkazy
Další čtení
- Henry Joachim Dubester (1948). „SSSR: sčítání lidu z roku 1926“. Národní sčítání lidu a důležitá statistika v Evropě, 1918–1939: Komentovaná bibliografie s dodatkem 1940–1948. USA: Gale Research Company.