Sindhský folklór - Sindhi folklore - Wikipedia
Tento článek je součástí série |
Sindhský folklór لوڪ ڪهاڻيون |
---|
Anekdoty |
Legendy nebo eposy |
![]() |
Sindhský folklór (Sindhi: لوڪ ادب) Sindhi Folklore je lidová tradice který se vyvinul v Sindh po řadu staletí. Sindh oplývá folklórem ve všech podobách a barvách od takových zjevných projevů, jako je tradiční Watayo Faqir příběhy, legenda o Moriro, epická poezie příběh Dodo Chanesar, k hrdinské postavě Marui což ji odlišuje od současných folklorů regionu. Milostný příběh Sassui, která touží po svém milenci Punhu, je známá a zpívaná v každé sindhské osadě. Mezi další příklady sindhského folklóru patří příběhy Umar Marui a Suhuni Mehar (Sohni Mahiwal v regionu Paňdžáb ).[1]
Sindhští lidoví zpěváci a ženy hrají zásadní roli při přenosu sindhského folklóru. Zpívali folktales of Sindh v písních s vášní v každé vesnici Sindh.
Sindhský folklór byl sestaven v sérii čtyřiceti svazků níže Sindhi Adabi Board projekt uživatele Folklór a literatura. Tento cenný projekt uskutečnil známý sindhský učenec Dr.Nabi Bux Baloch. Materiál pro projekt byl shromážděn jak z ústních tradic vesnických lidí, tak z písemného záznamu. Tato folklórní série se zabývá různými segmenty sindhského folklóru a literatury, tj. Bajky a Pohádky, pseudohistorické románky, Lidová poezie, Lidové písně, Přísloví, Hádanky Mezi těchto třicet svazků patří:
- Sarmad Sindhi
- Madahun ain Manajatun (مداحون ۽ مناجاتون)
- Munaqiba (مناقبا)
- Mu'jiza (معجزه)
- Maulud (مولود)
- Tiha akhariyun nebo Siharfi (ٽيه اکريون)
- Beit ( بيت)
- Waqi ati baita (واقعاتي بيت)
- Nar ja baita (نڙ جا بيت)
- Lok Git (لوڪ گيت)
- Loke Kahaniyun (لوڪ ڪهاڻيون)
- Ishqia Dastan (عشقيه داستان)
- Moriro ain Mangar Machh (مورڙو ۽ مانگر مڇ)
- Lilan Chanesar (ليلان چنيسر)
- Umar Marui (عمر مارئي)
- Momal Rano (مومل راڻو)
- Noori Jam Tamachi (نوري ڄام تماچي)
- Sassui Punhun (پي پنهون)
- Rituály a rituály, ceremonie a pověry (رسمون رواج۽ سوڻ ساٺ)
- Dodo Chanesar (دودو چنيسر)
- Jung Namo (جنگنامو)
- Sindhi Riddles (.ارتون)
- Geecha (ڳيچ)
- Sohni Mehar (ي ميهار)
- Doar (.ور)
Viz také
Reference
- ^ Kalyan Adwani, ed. Shah Jo Risalo. Jamshoro: Sindhi Adabi Board, 2002.