Sheila Hodgers - Sheila Hodgers

Sheila Hodgers
narozený1956 nebo 1957
Zemřel19. března 1983
obsazenížena v domácnosti
Manžel (y)Brendan Hodgers
Děti3

Sheila Hodgers (1956/57[fn 1] - 19. března 1983) byla Irka z Dundalk, Hrabství Louth, který zemřel na několikanásobné rakoviny dva dny po porodu svého třetího dítěte.[2] Během těhotenství jí byla odmítnuta léčba rakoviny, protože Katolický étos nemocnice nechtěl ublížit plodu. Její případ byl zveřejněn v článku v Irish Times týden předtím referendum ze září 1983 který zakotvil právo na život plodu v Ústava Irska.[3][4] Případ byl líčen v následném komentáři pro-choice potraty v Irské republice.[2][5][6][7]

V srpnu 1981 zjistil Hodgers a hrudník a bylo o něm řečeno Nemocnice Panny Marie Lurdské, pak běh Lékařští misionáři Marie, katolický řád jeptišek.[3] Nějaký čas po lumpektomie tam její manžel Brendan řekl chirurgovi, že vteřinu nádor bylo nalezeno, což by bylo fatální, kdyby a amputace prsu nebylo provedeno.[3] I při této operaci byla velká šance sekundární nádory objevují.[3] Operace byla provedena a byla považována za úspěšnou.[3] Hodgersovi byla předepsána léčba protinádorovými léky a bylo doporučeno neužívat antikoncepční pilulka protože by to mohlo způsobit návrat její rakoviny.[2] Podle novináře Padraiga Yeatese Brendan Hodgers tvrdil, že mu poradce řekl, že „protože Sheila měla čistý zdravotní stav, (těhotenství) by neměl být problém“.[3] Samotný konzultant to popřel.[3] Podle Yeatese každý lékařský odborník, s nímž mluvil, řekl, že po mastektomii bylo standardní radou říct ženě, aby počkala alespoň dva roky, než otěhotní.[3]

Jeden rok po operaci Sheila Hodgers otěhotněla.[2] Vzhledem k tomu, že protinádorové léky, které užívala, mohly poškodit plod, přestala je užívat.[2] Hodgers začal pociťovat silné bolesti zad a těžko mohl stát.[2] Její manžel na to naléhal vyvolat její těhotenství nebo provést Císařský řez ale odmítli, protože by to poškodilo plod.[2][3] Také odmítli léky proti bolesti.[2][3] Nemocnice musela dodržovat údajnou „Biskupskou smlouvu“, etický kodex vypracovaný s katolický kostel.[2] Během svého pobytu v nemocnici Panny Marie Lurdské se Hodgers zúčastnilo nejméně sedm lékařů.[8] Její manžel řekl, že jediným lékařem, kterému věřil, byl Michael Neary.[1]

Podle Brendana Hodgersa: „Jednou jsem šel za Sheilou a byla v absolutní agónii. V této fázi doslova křičela. Slyšel jsem ji z předních dveří nemocnice a byla na oddělení ve čtvrtém patře. Viděl jsem sestru a ona vyrobila doktora, který neřekl nic, co by dávalo smysl.[2][3]

Sheila Hodgers byla následně přesunuta na mateřskou jednotku a dostala léky proti bolesti.[2][3] Podle Brendana se v tomto bodě zeptal, jestli potrat mohl být proveden, ale nedostal žádnou odpověď.[2][3] Pár se znovu zeptal, zda lze provést indukci nebo císařský řez, a znovu jim bylo řečeno, že dítě nepřežije.[2]

Dne 17. března 1983 Hodgers předčasně porodila v extrémní agónii holčičku Gemmu, která okamžitě zemřela.[1] Hodgers zemřel o dva dny později na rakovinu krku, páteře, nohou, jater a žeber.[2][3]

Poznámky

  1. ^ The Irish Independent uvádí, že zemřela ve věku 26 let, i když nesprávně uvedla svůj rok smrti v roce 1980.[1]

Reference

  1. ^ A b C „Dr. Neary“. Irish Independent. 4. března 2006. Citováno 14. července 2013.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n O'Reilly, Emily (1992). Duchovní otcové pravice. Podkrovní tisk. ISBN  9781855940444.
  3. ^ A b C d E F G h i j k l m n Yeates, Padraig (2. září 1983). „Sheila Hodgers - dotyčný případ“. Irish Times (Dublin).
  4. ^ „Dodatek k potratům byl katastrofou a musí jít“. Irish Times. 26. listopadu 2012. Citováno 14. července 2013.
  5. ^ Holden, Wendy (1994). Protiprávní tělesné znalosti: skutečný příběh případu irského „X“. HarperCollins. ISBN  0006382584 ISBN  9780006382584
  6. ^ Maddox, Brenda (1991). Papež a antikoncepce: ďábelská doktrína (18. vydání Chatto CounterBlasts). Chatto & Windus. ISBN  0006382584 ISBN  9780006382584
  7. ^ Conrad, Kathryn A. (2004). Zamčený v rodinné cele: Gender, sexualita a politická agentura v irském národním diskurzu). Univ of Wisconsin Press. ISBN  029919650X ISBN  9780299196509
  8. ^ Coliver, Sandra (1995). Právo na informace: Lidská práva a přístup k informacím o reprodukčním zdraví. University of Pennsylvania Press. ISBN  0812215885.