Sanjak z Albánie - Sanjak of Albania - Wikipedia
| Sanjak z Albánie | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sanjak z Osmanská říše | |||||||||||||
| 1415–1466 | |||||||||||||
 | |||||||||||||
| Hlavní město | Gjirokastër (od roku 1419) Vlorë (od roku 1431) | ||||||||||||
| Dějiny | |||||||||||||
• Zavedeno | 1415 | ||||||||||||
• Konstrukce Hrad Elbasan | 1466 | ||||||||||||
| |||||||||||||
| Dnes součást |  Albánie Řecko | ||||||||||||
The Sanjak z Albánie (turečtina: sancak-i Arvanid, Arvanid-ili sancağı) byla správní jednotka druhé úrovně (sanjak ) z Osmanská říše, který se nachází v dnešní střední a jižní části Albánie. Jeho území se táhlo mezi Krujë na severu a Kalamas řeka na jihu. Byla založena v letech 1415–17 a byla zrušena v roce 1466 založením Sanjak z Elbasanu.
Pozadí
Během 14. století se osmanská vláda začala rozšiřovat nad východní Středomoří a Balkán. Rozdělení Albánie do malých, hádajících se lén ovládaných nezávislými feudálními pány a kmenovými náčelníky, se staly snadnou kořistí pro osmanské armády. V roce 1385 panovník Durrës, Karl Thopia, apeloval na sultána o podporu proti jeho soupeřům, Balšićova rodina. Osmanská síla rychle pochodovala do Albánie podél Přes Egnatia a směrován Balša II v Bitva o Savru. Hlavní albánské klany brzy přísahaly věrnost Osmanské říši. Osmané dovolili dobytým albánským náčelníkům klanů udržet si své pozice a majetek, ale museli vzdát hold, poslat své syny k osmanskému soudu jako rukojmí a poskytnout osmanské armádě pomocné jednotky.[1]
Správa
Nově obsazené albánské země byly organizovány do sancak-i Arvanid („sanjak z Arvanidů“), vojensko-správní obvod podléhající větším Rumelia Eyalet (Osmanský Balkán).[2] Sanjak byl rozdělen na devět vilayets, podoblasti včetně města a jeho okolních vesnic, v čele s beys.[2] Vilyyety byly dále rozděleny na nahiyes pod dohledem a naib (okresní soudce).[2] Sanjak z Albánie představuje první definici Albánie Osmanskou říší jako územní jednotky, která spojuje Albánský jazyk na konkrétní území.[3]
V letech 1431–32 sestavil osmanský guvernér Umur Bey a hlubší (katastrální průzkum) v sanjak, který sahal od Krujë na severu k Kalamas říční údolí na jihu.[4]
| Vilâyet | Sedadlo | Poznámky |
|---|---|---|
| Ergirikasrı[5] nebo Zenebis[2] | Ergirikasrı (Gjirokastër ) | |
| Klisura | Klisura (Këlcyrë ) | |
| Kanina | Kanina (Kaninë ) | |
| Bělehrad | Belgrad (Berat ) | |
| Tomorince | Tomorince (Tomorricë ) | |
| İskrapar | İskrapar (Skrapar ) | |
| Pavlo-Kurtik | 20 timarů (9 křesťanů).[5] | |
| Çartolos | ||
| Akçahisar | Akçahisar (Krujë ) |
Dějiny
Sanjak byl založen v letech 1415–17.[6] Od roku 1431 se zdá, že hlavním městem sanjaku bylo Vlorë.[2]
V období 1431–32 byly všechny venkovské a městské domácnosti a jejich majetek registrovány ve všech deseti okresech České republiky Arvanid sanjak.[7] Registr 1432 ukazuje, že okresy v Sanjaku v Albánii byly dále rozděleny na 335 timary, každá složená ze dvou nebo tří vesnic. Arvanidský registr je jedním z prvních dostupných katastrů v archivech Osmanské říše,[8][9] a byla zveřejněna v roce 1954.[5]
V roce 1432 Andrew Thopia a Gjergj Arianiti se vzbouřili proti říši.[10] Když Albánská vzpoura z let 1432–36 začalo sanjakbey v Albánii Ali Bey Evrenosoglu.[11] Povstání bylo nakonec potlačeno během 1435–36 kampaní Ali Bey[12] a Turakhan Beg.[13]
V roce 1437, kdy Teodor III Muzaka vzbouřil proti Osmanům, sanjak-bey z Albánie byl jeho syn Yakup Bey.[14] V letech 1437–38 Skanderbeg byl jmenován subaşi Krujë,[15] poté byl Hizir Bey do této funkce znovu jmenován v listopadu 1438.[16] První pozice Hadim Sehabeddin Pasha před sultánovým palácem byla pozice sanjakbey v Sanjak z Albánie, kterou zastával až do roku 1439, kdy byl jmenován beylerbey Rumelia Eyalet.[17] Když v roce 1441 Përmet byl připojen k sanjaku v Albánii, Yakup Bey je zmiňován jako jeho sanjakbey.[18] Zůstal na pozici sanjakbey v Sanjak z Albánie až do září 1442[19] když byl zabit jako jeden z 16 osmanských sanjakbeys pod vedením Hadima Sehabeddina Paši, kteří byli všichni zabiti křesťanskými silami pod velením Janos Hunyadi v bitvě blízko Řeka Ialomița.[20]
Hadim Sulejman Paša krátce byl sanjak-bey z Albánie, než se stal sanjak-bey ze Smedereva.[21]
Sanjak z Albánie byl zrušen v roce 1466, po výstavbě Hrad Elbasan který viděl založení Sanjak z Elbasanu. Nový sanjak začlenil Isbat (Shpat ) a Çermenika.[2] Současně Sanjak z Avlony (Vlorë) byla založena s podoblastmi (kaza ) společností Skrapar, Përmet, Pogon, Tepelenë a Gjirokastër.[2]
Guvernéři
- Ali Bey Evrenosoglu (C. 1432–37)
- Yakup Bey (1437–38)
- Hadım Şehabeddin (1438–39)
- Yakup Bey (fl. 1441 - září 1442)
- Hadım Suleiman Pasha (?)
Reference
- ^ Zickel, Raymond; Iwaskiw, Walter R. (1994), Albánie: Studie o zemi („Osmanské dobytí Albánie“)
- ^ A b C d E F G Giakoumis 2004.
- ^ Licursi, Emiddio Pietro (2011), Impérium národů: Konsolidace albánské a turecké národní identity v pozdně Osmanské říši, 1878-1913, New York: Columbia University, str. 19
- ^ Nicol 1984, str. 204.
- ^ A b C İnalcık 1954.
- ^ Stavro Skendi (1980). Balkánská kulturní studia. Východoevropské monografie. p. 171. ISBN 978-0-914710-66-0.
... a v letech 1415-1417 byla ustavena provincie Albánie, Arvanid-ili nebo Arnavud-ili.
- ^ Zhelyazkova, Antonina (2000), Albánské identity (PDF), Sofia: Mezinárodní středisko pro studia menšin a mezikulturní vztahy (IMIR), s. 11
- ^ Gök, Nejdet (2001), „Představení Beratu v osmanské diplomatice“, Bulharský historický přehled (3–4), s. 141–150
- ^ Faroqhi, Suraiya, Osmané a Balkán: diskuse o historiografii, Nizozemsko: Koninlijke Brill NV, ISBN 90-04-11902-7
- ^ Van Antwerp Fine, John (1994), Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem, University of Michigan Press, s. 1 535, ISBN 978-0-472-08260-5
- ^ Pollo, Stefanaq; Arben Puto; Kristo Frashëri; Skënder Anamali (1974). Histoire de l'Albanie, des originines à nos jours (francouzsky). Horvath. p. 78. ISBN 978-2-7171-0025-9.
Le sandjakbey d'Albanie, Ali bey Evrenos, účastník de Gjirokastra, se porta aussitôt contre Arianite, mais les Turcs, selon le chroniqueur Oruc, furent battus à Buzurshek, dans la vallée du Shkumbin.
- ^ Pollo, Stefanaq; Puto, Arben; Frashëri, Kristo & Anamali, Skënder (1974), Histoire de l'Albanie, des originines à nos jours [Historie Albánie, od počátků po současnost] (ve francouzštině), Horvath, str. 78, ISBN 978-2-7171-0025-9
- ^ Houtsma, Martijn Theodoor (1993), První encyklopedie islámu: 1913–1936, VIII, Nizozemsko: E.J. Brill a Luzac and Co., s. 466
- ^ Historia e Shqipërisë. Institut i Historisë dhe i Gjuhësise. 1959. str. 268.
Pasi u larguan ushtritë turke të Rumelisë, shpërtheu aty nga viti 1437-1438 një kryengritje tjetër në rrethin e Beratit, e krye- suar nga Theodhor Korona Muzaka, biri i të cilit, Jakup Beu, ishte në atë kohë
- ^ Anamali 2002, str. 342.
- ^ İnalcık 1995, str. 76.
- ^ Jefferson, John (17. srpna 2012). Svaté války krále Vladislava a sultána Murada: Osmansko-křesťanský konflikt v letech 1438-1444. BRILL. p. 85. ISBN 90-04-21904-8.
Şehabeddinovým prvním postem před palácem byl guvernér sanjaku v albánském Gjirokastrës (Albánie) .47 v roce 1439, po změně imperiální politiky ...
- ^ Kaleši, Hasan (1956), "Prilog poznavanju arbanaške književnosti iz vremena preporoda" [Příspěvek ke konverzaci arbanské literatury z doby renesance] (PDF), Godišnjak (v srbochorvatštině), Balkanološki institut, 1, str. 354
- ^ Türk Tarih Kongresi: Kongrenin çalişmaları, kongreye sunulan tebliğler. Kenan Matbaası. 1994. s. 1693.
Yerli Hristiyan beylerden birisi olan Teodor Muzaka'nın oğlu Yakup Bey, İslâma geçerken, Osmanlı yönetimi kadrosu içine sokulmuş ve 1442 yılının dolaylarında Arvanid sancak beyi makamına kadışı
- ^ Pulaha, Selami (1968). Burm Osmane. Universiteti Shtetëror ve společnosti Tiranës, Instituti i Historisë dhe i Gjuhësisë. p. 45.
... e Shehabedin pashait e nga sanxhakbejlerët si Firuz beu, Jakup beu, i biri i Teodor Muzakës 30, e gjithsej pesëmbëdhjetë bejlerë pri- jësa ranë aty të gjithë dëshmorë. Shumica e jeniçerëve u grinë. Vetëm Shehabedin pasha u arratis.
- ^ Archivum ottomanicum, svazky 1–3, Mouton, 1969, str. 200
Zdroje
- Altuğ, Uğur (2010). „Arvanid-İli'nde Hıristiyan Sipahiler“. II. Murad Dönemine ait Tahrir Defterlerinin yayına hazırlanması ve bu malzemeye göre tımar sistemi, demografi, yerleşme ve topoğrafya üzerinde araştırmalar (v turečtině). Ankara.
- Anamali, Skënder (2002). Historia e popullit shqiptar në katër vëllime (v albánštině). Já. Botimet Toena. OCLC 52411919.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- İnalcık, Halil (1954). Hicrî 835 tarihli Sûret-i defter-i sancak-i Arvanid (v turečtině). Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi. OCLC 16745883.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- İnalcık, Halil (1995). Od říše k republice: eseje o osmanských a tureckých sociálních dějinách. Isis Press. ISBN 978-975-428-080-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Nicol, Donald M. (1984). Despotate of Epiros 1267-1479: Příspěvek k dějinám Řecka ve středověku. Cambridge University Press. p. 204. ISBN 978-0-521-26190-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Giakoumis, K. (2004). „Osmanská záloha a konsolidace v Epirosu a Albánii během čtrnáctého a patnáctého století“. Ηπειρωτικό Ημερολόγιο. 23: 217–244.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Redakční výbor Mezinárodní unie akademií (1960). ISKLAMSKÁ CESKLOPAEDIE: A – B. 1. London: E.J Brill. str. 654–655.
