Vyzvánějte, divoké zvony - Ring Out, Wild Bells

Vyzvánějte, divoké zvony 
podle Alfred, lord Tennyson
ZeměSpojené království
JazykAngličtina
PředmětNový rok
Datum publikace1850 (1850)

„Zvoňte, divoké zvony“ je báseň od Alfred, lord Tennyson. Publikováno v roce 1850, v roce, kdy byl jmenován Laureát básníka, je součástí Posmrtně Tennysonova elegie Arthur Henry Hallam, snoubenec jeho sestry, který zemřel ve věku dvaadvaceti.

Podle příběhu široce drženého v Opatství Waltham, a opakované na mnoha webových stránkách (viz dva příklady níže), dotyčné „divoké zvony“ byly zvony klášterního kostela. Podle místního příběhu Tennyson pobýval High Beach v okolí a slyšel zvonit zvony na Silvestra.

Je přijímaným anglickým zvykem zvonit Angličtina Plný kruh zvony zazvonit na starý rok a zazvonit v novém roce o půlnoci na Silvestra. Někdy jsou zvony vyzvány napůl tlumené pro smrt starého roku, pak jsou mufle odstraněny, aby zvonily, aniž by tlumily, aby se označil zrod nového roku. V některých verzích příběhu to byla obzvláště bouřlivá noc a zvony byly houpány větrem spíše než zvonění, ale to je velmi nepravděpodobné vzhledem k metodě zvonění anglických plných kruhových zvonů, což vyžaduje značný výkyvný oblouk před klapkami udeří na zvon.


Báseň

Vyzvánějte, divoké zvony, na divokou oblohu,
Létající mrak, mrazivé světlo:
Rok umírá v noci;
Vyzvánějte, divoké zvony a nechte ho zemřít.
Zvonit starým, zvonit novým,
Prsten, veselé zvony, přes sníh:
Rok jde, nech ho jít;
Vyzvánějte falešné, zvonte pravdivé
Vyzvánějte zármutek, který vyčerpává mysl
Pro ty, které zde už nevidíme;
Vyvolejte spor bohatých a chudých,
Zažijte nápravu celému lidstvu.
Vyzvánějte pomalu umírající příčinu
A staré formy stranických sporů;
Prsten v ušlechtilejších způsobech života,
Se sladšími způsoby, čistšími zákony.
Vyzvánějte nedostatek, péči, hřích,
Nevěřící chlad doby;
Zazvonit, zazvonit mé truchlivé rýmy
Ale zazvonte plnějšího zpěváka.
Vyzvánějte falešnou pýchu na místě a v krvi
Občanské pomluvy a zášť;
Zvonit v lásce k pravdě a správně,
Zvonte ve společné lásce k dobru.
Vyzvánějte staré tvary špatné nemoci;
Vyzvánějte zužující se chtíč zlata;
Vyzvánějte tisíce starých válek
Zvonit v tisíciletích míru.
Prsten v udatném muži a volný
Větší srdce, laskavější ruka;
Vyzvánějte temnotu země,
Zvonte v Kristu, který má být.

Narážky

The Greshamova škola na zvonku kaple je napsán poslední řádek básně plus přičtení dárci: „Prsten v Kristu, který má být, Donum Dedit J. R. E.“[1]

Hodinový zvon manchesterské radnice, zvaný „Velký Abel“, poté, co městský úředník, Abel Heywood, který dohlížel na stavbu budovy - dokončena v roce 1850, má na svém povrchu čáry „Vyzvánějte falešné, zvonte ve skutečném“.[2]

Překlady

Překlad do švédštiny autorem Edvard Fredin s názvem „Nyårsklockan“ - „Novoroční zvon“ - se přednáší těsně před půlnocí na každoročních silvestrovských slavnostech Skansen v Stockholm, hlavní město Švédsko. Tato tradice začala v roce 1897, kdy mladý švédský herec Anders de Wahl byl požádán, aby recitoval báseň. De Wahl pak přednesl báseň každoročně až do své smrti v roce 1956. Od roku 1977 švédská národní veřejnoprávní televizní stanice, SVT, vysílal událost živě, a první, kdo četl báseň v televizi, byl herec Georg Rydeberg. Přehlídka se ukázala být velkým úspěchem a její sledování na Silvestra se rychle stalo celonárodní tradicí. Rydeberg přednesl báseň až do své smrti v roce 1983. Poté ji předneslo mnoho slavných švédských herců nebo zpěváků Jarl Kulle, Jan Malmsjö a Margaretha Krook. Švédský překlad se výrazně liší od anglického originálu. Inspirován švédskou tradicí, výrobcem automobilů Volvo použil báseň v roce 2016 Silvestrovská reklama.[3]

Hudební nastavení

Charles Gounod Nastavení pro hlas a klavír, publikované v roce 1880, používá verše jedna, dva, tři, pět, sedm a osm.[4]

Percy Fletcher Nastavení SATB z roku 1914 používá všechny kromě páté sloky básně, přičemž druhou sloku používá jako opakující se refrén[5]

Druhá, sedmá a osmá sloka byla zhudebněna autorem Karl Jenkins ve finále ("Lepší je mír") Ozbrojený muž.[6]

První, druhý a poslední sloka byla zhudebněna uživatelem Crawford Gates a je součástí Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů 1985 zpěvník (hymnus číslo 215).[7]

První, druhou, třetí, pátou a sedmou sloku zhudebnil Jonathon Dove pro závěrečnou větu svého cyklu písní „Passing of the Year“ napsaného pro Double Choir (SSAATTBB).

James Q Mullholland - zhudebnil 1., 2., 3., 5. a 7. sloku na počest Garyho Schwartzhoffa v objednaném díle členů a přátel z First Congregational Church, Eau Claire, WI. 2011. Poprvé zpíváno koncertním sborem UW Eau Claire v neděli 10. dubna 2011. Opět zpíváno kancléřským sborem první kongregační církve v neděli 22. května 2011.

Výňatky z básně byly také použity George Harrison v jeho písni Ding Dong, Ding Dong („Vyzvánějte staré - Vyzvánějte nové. Vyzvánějte falešné - Vyzvánějte skutečné“). Harrison však tyto pasáže připisoval Sir Frank Crisp poté, co je viděl vyryté na stěnách a jiných částech města Friar Park, sídlo, které koupil a které kdysi patřilo siru Frankovi.

Poslední píseň "Balady na Vánoce" od Andrew Downes pro vysoké hlasy a harfu.

Nedávno složil prostředí Jonathan Ward z Magdalen College School, zatímco skladatel z Wiltshire Stuart Brown jej použil jako zahájení svého cyklu písní „Idylls“, napsaného v roce 2014 pro londýnskou sopranistku Chen Wang.[8]

Poznámky

  1. ^ Benson, S. G. G. a Martin Crossley Evans, Zasadím mi strom: Ilustrovaná historie Greshamovy školy (James & James, London, 2002, ISBN  0-907383-92-0), s. 58
  2. ^ Věž s hodinami v Manchesteru, www.ManchesterConfidential.co.uk http://www.manchesterconfidential.co.uk/Culture/Architecture/Manchester-Town-Hall-Tower-does-it-look-wrong
  3. ^ Oster, Eriku. „Šedý New York zvoní v temném novém roce pro Volvo“. AgencySpy. Síť blogů Adweek. Citováno 18. ledna 2017.
  4. ^ Písně ze zveřejněných spisů Alfreda Tennysona. Hudební doprovod různých skladatelů, New York: Harper & Brothers, 1880
  5. ^ Fletcher, Percy. Vyzvánějte, divoké zvony (Novello, 1914, 5020679505113)
  6. ^ Jenkins, Karl. The Armed Man: A Mass For Peace (kompletní hlasové skóre). 1999. London: Boosey & Hawkes, 2003.
  7. ^ Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
  8. ^ http://stuartbrownmusic.com/discover-11.html

externí odkazy

Video