Ricardo Carballo - Ricardo Carballo
![]() | Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale její zdroje zůstávají nejasné, protože jí chybí vložené citace.Červen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Ricardo Carballo Calero | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 25. března 1990 | (ve věku 79)
Národnost | španělština |
Ostatní jména | Ricardo Carvalho Calero |
obsazení | spisovatel |
Podpis | |
![]() |
Ricardo Carballo Calero[1][2][3][4][5][6][7][8] (také známé Ricardo Carvalho Calero[9][10][11][12] po roce 1981) (Ferrol, 1910 – Santiago de Compostela, 1990) byl Španěl filolog, akademik a spisovatel. Byl prvním profesorem Galicijský jazyk a Literatura na University of Santiago de Compostela. Byl členem Královská galicijská akademie, Lisabonská akademie věd, a také čestný člen Asociace galicijského jazyka. Byl jedním z hlavních teoretiků současné galicijštiny reintegrationismus a jeho práce na tomto poli jsou považovány za primární reference. Mnozí považují Carballa Calera za jednu z nejvýznamnějších osobností galicijského umění dvacátého století inteligence.
Mládež a první zapojení do politiky

Během svých studentských let se Carballo Calero účastnil španělských levicových republikánských hnutí proti diktatuře Miguel Primo de Rivera. V roce 1926 se přestěhoval do Santiaga de Compostela, aby zde studoval práva a filozofii a dělal si povinné vojenská služba. Zatímco tam, on se seznámil s myšlenkami Galicijství a jeho politický aktivismus se stal nedílnou součástí jeho života.
Na konci 20. let se spřátelil se sovětským špiónem Ignace Reiss prostřednictvím společných přátel umělců, zatímco Reiss byl umístěný Amsterdam.[13]
V roce 1931 nastoupil do Partido Galeguista („Galicijská strana“) a přispěl k návrhu první Galicijský statut autonomie po boku intelektuálů jako např Alfonso Daniel Rodríguez Castelao. Spolupracoval také s levicí nacionalista organizace jako Esquerda Galeguista („Galicijská levice“) as politickými publikacemi, jako je Claridad („Jasnost“) a Ser ("Být"). Vysokoškolské studium ukončil v roce 1936.
Ostrakismus a případné začlenění na univerzitu
V návaznosti na Francoist vzpoura a začátek španělská občanská válka v roce 1936 se Carballo Calero stal dobrovolným bojovníkem za Španělská republika, dosažení hodnosti poručíka v Španělská republikánská armáda. Byl zajat frankisty a odsouzen na základě „secesionismu“ a odsouzen na šestnáct let ve vězení Jaén (Španělsko). Přesto byl propuštěn v roce 1941. Vrátil se do svého rodného města Ferrol, kde pracoval jako soukromý učitel, protože mu bylo zakázáno vykonávat jakoukoli veřejnou funkci, včetně výuky.

Obnovil kontakt s galicijci a zahájil doktorské studium, nakonec získal doktorát v roce 1955. Jeho práce byla publikována v roce 1963 s názvem Historia da literatura galega contemporánea ("Dějiny současné galicijské literatury"). V roce 1958 byl pozván, aby se připojil k Real Academia Galega („Královská galicijská akademie“). V roce 1965 mu bylo umožněno znovu zastávat veřejné funkce a přestěhoval se do galicijského hlavního města Compostela, kde vyučoval galicijský jazyk a literaturu na Rosalia de Castro střední školu, zatímco začal také učit na University of Santiago de Compostela. Nakonec se v roce 1972 stal vůbec prvním univerzitním profesorem v oboru galicijské lingvistiky a literatury.
V této fázi lze Carballa Calera považovat za světového odborníka v díle básníka Rosalia de Castro. Stal se také editorem a vydavatelem propagujícím klasické galicijské spisovatele.
„Reintegracionismus“
Prostřednictvím svého univerzitního výzkumu galicijského jazyka se začal zajímat etymologie a díla Manuel Rodrigues Lapa. Tento výzkum v kombinaci s jeho rozsáhlými znalostmi historie města Galicijština-portugalština jazyk ho vedl k nové interpretaci galicijských klasik a k rozvoji teorie toho, co se stane současným “reintegracionismus „: Stručně řečeno, myšlenka, která byla uvedena v minulosti, ale nikdy vědecky systematizovala tuto galicijštinu a portugalština jazyky nebyly v minulosti jen stejným jazykem a sdílely společný původ, ale stále jsou stejným jazykem i dnes. Carballo Calero se stal hlavním zastáncem tohoto názoru.
S koncem roku Francoist Španělsko v roce 1977 se Galicie stala autonomní společenství s úředním jazykem galicijštiny spolu se španělštinou. Poté bylo naléhavě nutné stanovit pevný standardní formulář. Jako profesor galicijského jazyka a literatury byl Carballo Calero jmenován vedením skupiny odborníků, kteří by měli připravovat nové normy pro galicijštinu. První koncept byl vyroben v roce 1979 s názvem Normas ortográficas do idioma galego („Ortografické normy galicijského jazyka“). Tyto normy doporučovaly postupný přístup k portugalštině, přičemž jako nejvhodnější byla portugalština ortografický odkaz na mluvenou galicijštinu a zároveň umožňuje řadu různých řešení pro případ pochybností.

Toto přiblížení k portugalštině však některé pro-španělské konzervativní skupiny vnímaly jako možný politický postoj.[Citace je zapotřebí ] V důsledku toho byly normy zrušeny bez souhlasu Carballa prostřednictvím zvláštního zákona (dále jen „zákon“) Decreto Filgueira ). Ve světle těchto událostí rezignoval Carballo Calero na svou pozici v roce 1980. Nová sada norem byla přijata v roce 1982 nově vytvořeným Instituto Galego da Lingua („Galicijský institut pro jazyk“) a Královská galicijská akademie, jíž byl stále členem. Carballo Calero do té doby pomohl vytvořit Galicijská asociace pro jazyk (1981) působit proti tomu, co považoval za pokus „poškodit“ jazyk.[14]
Stal se otevřeným kritikem nových rozhodnutí o galicijštině, která byla považována pouze za „politická a nikoli vědecká“.[Citace je zapotřebí ] Dokonce uvedl, že nové normy a jazykové zákony vyvolaly situaci, která „je antihygienická a jde proti ekonomice“ (v r. Uma voz na Galiza1984). V roce 1984 mu byla udělena Medalla Castelao - největší civilní ocenění v Haliči. Také byl pozván, aby se připojil k Consello da Cultura Galega („Rada pro galicijskou kulturu“), ale pozvání odmítl.
Carballo Calero zemřel v Santiagu de Compostela v roce 1990.
Vybraná díla
Poezie

- Trinitarias, 1928 (ve španělštině)
- Vieiros, 1931
- La soledad confusa, 1932 (ve španělštině)
- Ó silencio axionllado, 1934
- Anxo da terra, 1950
- Poemas pendurados dun cabelo, 1952
- Calteiro de Fingoi, 1961
- Pretérito Imperfeito, 1980
- Futuro podmíněné, 1982
- Cantigas de amigo e outros poemas, 1986
- Reticências, 1990
Divadlo

- Ó fillo, 1982
- Isabel, 1982
- Sombra de Orfeo, 1971
- Farsa das zocas, 1963
- Arbre, 1965
- Ó redondeli, 1979
- Auto do prisioneiro, 1970
- Os xefes, 1982
- Catro pezas1971, Galaxia.
- Teatro completo, 1982, Ediciós do Castro.
Příběh
- Xente da Barreira, 1951
- Narrativa completa (1984, Ediciós do Castro; Colectánea).
- Štír, 1987
Esej

- Sete poemas galegos, 1955
- Historie da Literatura Galega Contemporánea, 1963 (reedice v letech 1975 a 1976)
- Versos iñorados e ou esquecidos de Eduardo Pondal, 1961
- Gramática elemental del gallego común, 1966
- Brevario antológico de la literatura gallega contemporánea, 1966
- Edición de "Cantares gallegos" de Rosalía de Castro, 1969
- Libros e autores galegos: dos trovadores a Valle Inclán, 1970
- Sobre lingua e literatura galega, 1971
- Particularidades morfológicas del lenguaje de Rosalía de Castro, 1972
- Poesías de Rosalía de Castro, s L. Fontoira Surís, 1972
- Estudos rosalianos, 1977
- Problemas da Língua Galega, 1981
- Da Fala e da Escrita, 1983
- Letras Galegas, 1984
- Escritos sobre Castelao, 1989
- Do Galego e da Galiza, 1990 (posmrtný)
- Umha voz na Galiza, 1992 (posmrtný)
Některé kryty
Ricardo Carballo Calero, Trinitarias, Ferrol, 1928.
Ricardo Carballo Calero, Vieiros, Nós, 1931.
Ricardo Carballo Calero, La soledad confusa, Nós, 1932.
Ricardo Carballo Calero, Ó silenzo axionllado, Nós, 1934.
Ricardo Carballo Calero, Poemas pendurados de un cabelo, 1952.
Ricardo Carballo Calero, Gramática elemental del gallego común, 1966.
Ricardo Carballo Calero, Historia da literatura galega contemporánea, 2. vyd.
Reference
- ^ Carballo Calero, Ricardo “. Gran Enciclopedia Galega Silverio Cañada.
- ^ „Carballo Calero, Ricardo“. Diciopedia do século 21 1. Edicións do Cumio, Galaxia e Ediciós do Castro. 2006. s. 432.
- ^ „Carballo Calero, Ricardo“. Enciclopedia Galega Universal 4. Ir Indo. str. 422-423. ISBN 84-7680-288-9.
- ^ „Carballo Calero, Ricardo“. Diccionario enciclopédico galego universal 13. La Voz de Galicia. str. 43. ISBN 84-7680-429-6.
- ^ „Carballo Calero, Ricardo“. Dicionario biográfico de Galicia 1. Ir Indo. str. 180–183.
- ^ Vilavedra, D. (coord), Cochón, I. a kol. (1995). „Carballo [Carvalho] Calero, Ricardo“ v Diccionario da Literatura Galega, svazek I (Autores), str. 108–110. Galaxie. ISBN 84-8288-019-5.
- ^ Fernández del Riego, F. (1971) [1951]. Historia da Literatura Galega (2. vyd.). Vigo: Galaxie. str. 256.
- ^ Méndez Ferrín, Xosé Luis (1984). De Pondal a Novoneyra. Edicións Xerais de Galicia. 102–104. ISBN 84-7507-139-2.
- ^ Ricardo Carvalho Calero na Sdružení galicijských spisovatelů databáze (v galicijštině). Datum přístupu 24. června 2019.
- ^ Ricardo Carvalho Calero na Real Academia de la Historia databáze (ve španělštině). Datum přístupu 24. června 2019.
- ^ Ricardo Carvalho Calero v galicijské virtuální knihovně (v galicijštině). Datum přístupu 24. června 2019.
- ^ „Carvalho Calero será el homenajeado en el Día das Letras Galegas“. El País, 22. června 2019.
- ^ Poretsky, Elisabeth K. (1969). Naši vlastní lidé: Monografie „Ignace Reiss“ a jeho přátel. London: Oxford University Press. str. 77. LCCN 70449412.
- ^ [1]
Bibliografie
- Blanco García, Carmen (1989). Conversas con Carballo Calero. Vigo: Redakční Galaxia. ISBN 84-7154-654-X.
- Blanco García, Carmen (1991). Carballo Calero: política e cultura. Ediciós do Castro. ISBN 84-7492-519-3.
- Fernán-Vello; Pillado Mayor (1986). Conversas en Compostela con Carballo Calero. Sotelo Blanco. ISBN 84-86021-32-4.
- Fernán-Vello; Pillado Mayor (1992). Carballo Calero. Biblioteca 114. El Correo Gallego.
- Fernández del Riego, F. (1971) [1951]. Historia da literatura galega (2. vyd.). Vigo: Redakční Galaxia. 256, 260, 269–271.
- Fernández del Riego, F. (1992) [1990]. Diccionario de escritores en lingua galega (2. vyd.). Do Castro. str. 73. ISBN 84-7492-465-0.
- Gómez, A .; Queixas, M. (2001). Historia xeral da literatura galega. Nosa Terra. ISBN 84-95350-79-3.
- Méndez Ferrín, Xosé Luis (1984). De Pondal a Novoneyra. Edicións Xerais de Galicia. 102–104. ISBN 84-7507-139-2.
- Montero Santalha, José-Martinho (1993). Carvalho Calero e a súa obra. Laiovento. ISBN 84-87847-21-8.
- Palharés, P. a Tato Fontainha, L., Ricardo Carvalho Calero. Dignidade persoal, Concello de Ferrol, 1994
- Salinas Portugalsko, F., Voz e Siléncio (entrevista com R. Carvalho Calero), Ed. do Cúmio, 1991
- Tarrío Varela, Anxo (1994). Literatura galega. Aportacións a unha historia crítica. Universitaria. Xerais. ISBN 84-7507-778-1.
- Vilavedra, Dolores, ed. (1995). Diccionario da literatura galega. Autores I. Vigo: Redakční Galaxia. 108–110. ISBN 84-8288-019-5.
- Ricardo Carvalho Calero, razom da esperanza, v Kultura Nosa Ne. 13, A Nosa Terra, (včetně videa Ricardo Carvalho Calero; posibilidade de rectificar a história), 1991
- VVAA (1982). Homenaxe a Carballo Calero. Ferrol. Cadernos do Medulio. ISBN 978-84-300-7158-6.
- VVAA (1999–2002). „Carballo Calero, Ricardo“. Enciclopedia Galega Universal 4. Ir Indo. 422–423. ISBN 84-7680-288-9.
- Conhecermos Carvalho Calero. Umha vida polo galego e a GalizaGrupo de Língua da Fundaçom Artábria, Fundaçom Artábria, 2000
- VVAA (2005). „Carballo Calero, Ricardo“. Gran Enciclopedia Galega (DVD). El Progreso. ISBN 84-87804-88-8.
- VVAA (2006). „Carballo Calero, Ricardo“. Diciopedia do século 21 1. Do Cumio, Galaxia e do Castro. str. 432. ISBN 978-84-8288-942-9.
externí odkazy
- „Carvalho Calero, Ricardo“ Historia da literatura galega - autores. AS-PG (v galicijštině).
- Caderno Conhecermos Carvalho Calero, PDF publikoval Fundaçom Artábria, Ferrol
- Carvalho Calero no século XX galego, Mauriciio Castro (v portugalštině).