Náboženství ve Vojvodině - Religion in Vojvodina - Wikipedia
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Říjen 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Dominantní náboženství v Vojvodina je Pravoslavné křesťanství, zastoupené zejména Srbská pravoslavná církev, zatímco další důležitá náboženství regionu jsou Katolické křesťanství, Protestantské křesťanství, islám, a judaismus.
Demografie
| Náboženství | sčítání lidu 1953 | sčítání lidu 1991 | sčítání lidu 2002 | sčítání lidu 2011 | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Číslo | % | Číslo | % | Číslo | % | Číslo | % | |
| Pravoslavní křesťané | 775,722 | 45.3 | 1,170,694 | 58.1 | 1,401,475 | 69.0 | 1,491,004 | 77.2 |
| Katoličtí křesťané | 561,617 | 32.8 | 458,683 | 22.8 | 388,313 | 19.1 | 336,691 | 17.4 |
| Protestantští křesťané | 105,173 | 6.2 | 78,925 | 3.9 | 72,159 | 3.6 | 64,029 | 3.3 |
| Muslimové | 3,254 | 0.2 | 9,775 | 0.5 | 8,073 | 0.4 | 14,026 | 0.7% |
| Židé | 651 | / | 284 | / | 329 | 0.01% | 254 | 0.01% |
| Celkový | 1,712,619 | 2,013,889 | 2,031,992 | 1,916,889 | ||||
křesťanství
Pravoslavné křesťanství
Naprostá většina obyvatel Vojvodiny (77,2%) je přívržencem Pravoslavné křesťanství. Většina přívrženců patří k Srbská pravoslavná církev a menší počet z nich do Rumunská pravoslavná církev. Etnické skupiny, jejichž členy jsou většinou stoupenci pravoslavného křesťanství, jsou: Srbové, Černohorci, Rumuni, Jugoslávci, Romština, Makedonci, Ukrajinci, Rusové, Řekové, Vlachs, atd.
The Fruška Gora, hora ve Vojvodině, je některými považována za jednu ze tří Svatých hor pravoslavného křesťanství (další dvě jsou Athos a Sinaj ). Pravoslavných je až šestnáct kláštery nachází se na Fruška Gora. Během osmanské nadvlády v 16. a 17. století byl počet pravoslavných klášterů na Frušce Gora až 35. K dispozici jsou také dva pravoslavné kláštery v části Syrmia které patří Bělehradu (ale historicky patřily Vojvodině), tři pravoslavné kláštery v Bačka a sedm v Banát.
Kořeny křesťanství v této oblasti sahají do 3. století, kdy byl založen episkopát Syrmia. Tento episkopát existoval až do roku 1183, kdy byla oblast Syrmia zahrnuta mezi katolíky Maďarské království. Bulharsko-slovanští vládci z 11. století na území dnešní oblasti Vojvodiny, Ahtum a Kázání byli pravoslavní křesťané.
Ortodoxní obyvatelstvo, které v regionu žilo, bylo překážkou pro založení organizace katolické církve ve středověkém království Maďarska. Katolík inkvizitor, Jacob de Marki, se pokusil v roce 1483 násilně konvertovat pravoslavné křesťany v regionu ke katolicismu.
S Osmanský dobytí regionu v 16. století katolické obyvatelstvo většinou uprchlo a během osmanské nadvlády se obyvatelstvo regionu skládalo převážně z ortodoxních křesťanů, přičemž ve městech žili někteří muslimové.
Na konci 17. století muslim Osmanská říše byl nahrazen katolíkem Habsburská monarchie a během vlády Habsburků přišlo do regionu mnoho katolických osadníků. Katolíci se poté stali většinou v severních částech regionu, zatímco pravoslavní křesťané zůstali většinou v jižních částech regionu.
Katolicismus
Katoličtí křesťané tvoří 17,4% populace Vojvodiny. Etnické skupiny, jejichž členy jsou většinou přívrženci katolický kostel jsou: Maďaři, Chorvati, Bunjevci, Němci, Slovinci, Češi, Šokci, Poláci, Banátští Bulhaři atd. Menší procento Romština, Jugoslávci, a Slováci jsou také přívrženci katolicismu. Etnický Rusíni a menší část etnického původu Ukrajinci jsou přívrženci Východní katolík (Uniate) Řeckokatolická církev Chorvatska a Srbska, z nichž Řeckokatolická eparchie Ruski Krstur sídlí v Ruski Krstur ve Vojvodině.
Katoličtí křesťané jsou většinou soustředěni v severní části regionu, zejména v obcích s maďarskou etnickou většinou a v mnohonárodnostním městě Subotica a mnohonárodnostní obec Bečej. Populace Subotica, druhého největšího města ve Vojvodině, je 63,02% katolická.
Katolická populace, která v době středověku žila v regionu Maďarské království většinou uprchl z regionu po osmanském dobytí v 16. století a byl nahrazen pravoslavnými a muslimskými obyvateli. Nová katolická populace se začala v regionu usazovat zavedením habsburské nadvlády na konci 17. století. Kolonizace v 18. století byly základem pro současné náboženské složení Vojvodiny, kde je v několika severních obcích katolická většina.
Protestantské křesťanství
Protestantští křesťané makeup 3,3% populace Vojvodiny. Většina z etnických Slováci jsou přívrženci protestantského křesťanství. Někteří příslušníci jiných etnických skupin (zejména Srbové v absolutních číslech a Maďaři a Němci v poměrném vyjádření) jsou také přívrženci různých forem protestantského křesťanství.
Největší procento protestantských křesťanů ve Vojvodině na úrovni obcí je v obcích Bački Petrovac a Kovačica kde je absolutní nebo relativní většina populace etnická Slováci.
Podle sčítání lidu z roku 2011 byly největší protestantské komunity zaznamenány v obcích Kovačica (11 349) a Bački Petrovac (8 516), stejně jako v Stara Pazova (4 940) a vojvodinské hlavní město Novi Sad (8 499), které jsou převážně pravoslavné.[1] Zatímco protestanti z Kovačice, Bački Petrovac a Stara Pazova jsou většinou Slováci, členové Slovenská evangelická církev augsburského vyznání v Srbsku, služby ve většině protestantských kostelů v Novém Sadu jsou prováděny v Srbský jazyk.[2]
Protestantismus (většinou ve své Nazaretské podobě) se začal šířit mezi Srbové ve Vojvodině v posledních desetiletích 19. století. Ačkoli procento protestantů mezi Srby není velké, je to kromě pravoslaví jediná náboženská forma, která je dnes mezi Srby široce rozšířena.
islám
Etnické skupiny, jejichž členy jsou většinou přívrženci islám jsou: etnických muslimů, Albánci, Gorani, Bosňané, Ashkali, a Egypťané. Menší počet etnických Romština jsou také přívrženci islámu.
Během osmanské nadvlády (16. – 18. Století) byla muslimská populace v regionu poměrně velká a byla většinou soustředěna ve městech. Mnoho měst v regionu tedy mělo většinovou muslimskou populaci, jako např Sremska Mitrovica, který podle údajů z let 1566/69 měl populaci složenou z 592 muslimských a 30 křesťanských domů. Podle údajů z roku 1573 mělo toto město 17 mešit a žádný křesťanský kostel. Po založení Habsburská vláda na konci 17. a na začátku 18. století uprchlo muslimské obyvatelstvo z regionu. Současní muslimští obyvatelé regionu jsou většinou osadníci 20. století z muslimských oblastí bývalé Jugoslávie.
judaismus
Stejně jako jinde na světě je judaismus primárně spojován s etnickým Židé. Ve vesnici Čelarevo archeologové také našli stopy lidí, kteří praktikovali náboženství Tóry. Bunardžić datoval avarsko-bulharské hroby vyhloubené v Čelarevu, obsahující lebky s mongolskými rysy a judaistické symboly, do konce 8. a 9. století. Erdely a Vilkhnovich považují hroby za Kabars který nakonec přerušil vztahy s Khazarskou říší mezi 830 a 862.
Dnes ve Vojvodině čítající pouze 329 lidí, bylo před druhou světovou válkou židovského obyvatelstva v regionu asi 19 000 lidí. Stejně jako jinde v Ose obsazené Evropa, ti Židé, kteří neutekli, byli ve válce většinou zabiti nebo deportováni.
Viz také
Reference
Galerie
Pravoslavná církev v Odžaci
Katolická církev v Kanjiža
protestant Teologická vysoká škola v Novi Sad
Synagoga v Novi Sad
Eparchie a kláštery Srbské pravoslavné církve ve Vojvodině
Katolické a evangelické církve ve Vojvodině po roce 1945 zbořily.
Pravoslavné církve ve Vojvodině byly postaveny v letech 1989 až 2007.
