Lesky Reichenau - Reichenau Glosses
The Reichenau Lesky byly sestaveny v 8. století v Pikardie[1][2] pomoci mnichům číst Vulgate Bible rozumět slovům, která buď vyhynula, nebo si na počátku vytvořila nový význam Romantika dialekt. Každé slovo bylo označeno synonymem zapsaným dovnitř latinský forma, i když ne vždy latinského původu.[3]
V tabulce níže jsou samozřejmě nepůvodní slova, jako je italština formaggio (který byl vypůjčen z francouzštiny) se mezi deriváty nepočítají. Všechna románská slova, pokud není uvedeno jinak, jsou zdůrazněna na stejné slabice jako Protoromantika formulář. Zvuky, které mohou nebo nemusí být přítomny ve slově - v závislosti na dialektu, fonetickém kontextu nebo jiných faktorech - jsou uvedeny v dolním indexu.
| Archaický termín | Význam | Lesk | Původ lesku | Deriváty lesku | Deriváty archaického termínu |
|---|---|---|---|---|---|
| abdito | skrytý | absconso | CL absurdní 'skrytý' (příbuzný abdito ale s další předponou) měl variantu absconso. | Pr. [askóːsu ~ askónsu] O.Fr [es̺kons̺] O.Oc [eskos] Ct. [əs̺kuns̺] To. [askoːzo] O.Sp [es̺kuz̺o] O.Pt [eskuzo] Rm. [askuns] | — |
| abio[α] | Jdu pryč | vado | To by mohlo v CL znamenat „jdu“, ale obvyklý význam byl „brodit“. | Pr. [βáːo] O.Fr [voi̯s̺][i] Fr.. [vɛz] Oc. [bau̯] Dl. [vis] To. [vɔ] Sp. [boi̯][ii] Po. [vou̯] | |
| abgetarii[β] | truhláři | carpentarii | CL pro „výrobce vagónů“. Od Gaulish *karpantos „vůz“ s profesní příponou -arii. | Pr. [karpentáːrjjá]nom O.Fr [tʃarpentjær] | |
| Pr. [karpentáːrjos]dle O.Fr [tʃarpentjærs̺] Fr. [χaχpɑ̃tjez] Oc. [kaɾpentjɛs] Sp. [kaɾpinteɾos̺] Po. [kɐɾpĩntei̯ɾuʃ] | |||||
| absintio | pelyněk | aloxino | Řek ἀλόη όξίνης[6] „hořké aloe“. | Pr. [alɔ́ksɪna] O.Fr [alui̯z̺nə] Fr. [alɥinə] O.Sp [aloz̺na] Po. alosna | Pr. [apsɪntijÓ] Oc. [au̯sen] Dl. ascianz Dobře [souhlas] Sp. [axeŋxo] |
| adolescentie | mládí | iuventus | CL synonymum. | Pr. [ɟʊβɛntu] O.Fr [dʒovɛnt] Oc. [dʒuβen] Ct. [βuβent] | — |
| Pr. [ɟʊβentúːte] Oc. [dʒuβentyt] Ct. [əuβəntut] O. It [dʒoventuːde] To. [dʒovenˈtu] Sp. [xuβentuð] Po. [ʒuvẽntuðɨ] | |||||
| aculeus | žihadlo | aculeonis | Románská derivace staršího termínu. | Pr. [akuʎʎóːne] Fr. [ɛɡɥijɔ̃] Oc. [aɣyʎu] Sp. [aɣixon] Gal. [aɣiʎoŋ] | |
| aes | bronz | eramen | LL derivát složený z aes (šikmý stonek aer-) a materiální přípona -muži. | Pr. [aráːmen] Fr. [ɛʁɛ̃] Oc. [aɾan] Ct. [əɾam] Rs. arom To. [raːme] Sd. [raːmɛnɛ] Gal. arame Po. [ɐɾɐmɨ] Rm. [aramə] | |
| Pr. [aráːmɪne][7] Sp. [alambɾe] | |||||
| ager | pole | kampus | CL synonymum. | Pr. [kámpʊs]nom O.Fr [tʃans̺] | Pr. [áːɣru] O.Fr [ai̯rə] Fr. [ɛʁə] O.Oc souhlasím 'eyrie' To. [aːgro] Gal. agra Rm. [aɡru] 'pole, země' |
| Pr. [kámpu]dle O.Fr [tʃamp] Fr. [ʃɑ̃] Oc. [kan] Ct. [kam] Rs. šampión To. [kampo] Sp. [kampo] Sd. [kampu] Dl. [kuo̯mp] Po. [kɐ̃mpu] Rm. [kɨmp] | |||||
| důchodce | že přikývnou | pohádkový | Sloveso založené na LL cinnus „mrknutí“, které je nejasného původu. | Pr. [kɪnnant] O.Fr [tsenənt] O.Oc [tsenan] To. [attʃennano]+pref Po. [ɐsenɐ̃ũ̯]+ pref | — |
| anxiaretur | že je zoufalý | angustiaretur | LL sloveso založené na CL angustia „soužení, potíže“. | Pr. [aŋgʊstůjna] O.Fr [aŋgoi̯s̺əθ] Fr. [ɑ̃ɡ bylə] Oc. [aŋgui̯sɔ] Ct. [əŋɡoʃə] To. [aŋgoʃʃa] | Pr. [ánsjna] Dobře ansia Sp. [anˈs̺ia] Po. [ɐ̃ˈsiɐ] ‚dychtivě čekat ' |
| aper | kanec | salvaticus porcus | Porcus je CL pro „prase“. Salvaticus odráží Pr. vývoj CL silvaticus 'divoký'. | Pr. [pɔrkʊs salβáːtɪkʊs]nom O.Fr [pɔrs̺ salvadʒəs̺] | Pr. [duben] Sd. [pɔɾkáːβɾu][iii] |
| Pr. [pɔrku salβáːtɪku]dle O.Fr [pɔrk s̺alvadʒə] Fr. [pɔχ sovaʒə] Oc. [pɔɾk salβadʒe] Ct. [pɔɾk s̺əlβadʒə] Rs. portg selvadi Dl. [pwark salvutik] To. [pɔrko salvaːtiko] Rm. [vepřové səlbatik] | |||||
| arbusta | ovocné sady | arbricellus | Zdrobnělina z altán 'strom'. | Pr. [arβorɪskɛ́ɭɭu] O.Fr [arbris̺ɛl] Fr. [aʁbʁiso] Oc. [aɾbɾisɛl] 'křovina' To. [arboʃʃɛllo] 'stromeček' | Gal. albustre |
| plocha | mlácení podlahy | danea | Franské * dannja. | Wal. dègne[8] | Pr. [áːrjA] O.Fr [ai̯rə] Fr. [ɛʁə] Oc. [jɛɾɔ] Ct. [eɾə] To. [aːja] Sp. [eɾa] Po. [ɐi̯ɾɐ] Rm. arie |
| aréna | písek | sabulo | CL pro „štěrk“. | Pr. [saβlóːne] Fr. [sablɔ̃] Oc. [saβlu] Ct. [s̺au̯ɫo] Rs. [səblun] To. [sabbjoːne] Dl. [salbau̯ŋ] Sp. [s̺aβlon] Ist.Rm [salbun] | Pr. [aréna] O.Fr [arei̯nə] Oc. [aɾenɔ] Ct. [əɾɛnə] To. [reːna] Sp. [aɾena] Gal. plocha Po. [ɐɾɐi̯ɐ] Paže. [arinə] |
| Armilla | náramek | baucus | Nakonec z proto-germánského * baugaz, který měl stejný smysl. | O.Fr [bɔu̯] | Pr. [armɪ́ɭɭa] Sp. [aɾmeʎa] |
| atram | Černá | nigram | Obvyklejší synonymum CL. | Pr. [nɪɪra] O.Fr [nei̯rə] Fr. [nwaʁə] Oc. [neɣɾɔ] Ct. [nɛɣɾə] Rs. [nai̯rə] Dl. [njara] To. [neːɾa] Sp. [neɣɾa] Po. [neɣɾɐ] Rm. [ne̯aɡrə] | — |
| osa | náprava | ascialis | Osa s příponou tvořící adjektivum -alis. | Pr. [aksáːle] O.Fr [ai̯s̺æl] | Pr. [ákse] Fr. [ɛ] 'prkno' Oc. [je] Ct. [eʃ] To. [asse] Sp. [exe] Po. [ei̯ʃu] 'paprsek, náprava' |
| Pr. [aksíːle] O.Fr [ai̯s̺il] Fr. [esjø] | |||||
| benigitují | laskavost | bonitovat | CL kontextové synonymum. | Pr. [bonɪtáːte] O.Fr [bontæθ] Fr. [bɔ̃te] Oc. [buntat] Ct. [bundat] O. It [bontaːde] To. [bonˈta] Sp. [bondað] Po. [bõndaðɨ] Rm. [bunətate] | — |
| binas | v párech | duas et duas | Perifráze, „dva a dva“. | Fr. deux à deux To. kvůli splatnosti Sp. de dos en dos Po. de dois em dois | |
| calamus | pero pro psaní | penna | CL pro „peří“. | Pr. [pɪnna] O.Fr [penə] To. [penna] Sic. [boltce] Po. [penɐ] Rm. [pe̯anə] | Pr. [káːlamu] O.Fr [tʃalmə] Fr. [ʃomə] ‚strniště, došky ' |
| callidior | zákeřnější | vitiosior | Srovnávací forma CL vitiosus „zlý, zkažený“. Jádro podstatné jméno vitium „hřích“ je v křesťanských spisech běžný. | Pr. [ɪɪtsjóːsu] O.Fr [vitsou̯s̺] Fr. [visjø] Oc. [bisjus] ‚zkažený ' To. [vettsoːso] 'okouzlující' | — |
| calumpniam | pomlouvat | contentio | CL pro „hádku, spor“. | Pr. [stanyjjeden] Oc. [tensu] | Pr. [kalʊ́mɲa] O.Fr [tʃalondʒə] O.Oc [kalondʒa] Sp. [kaloɲa] Po. [kwĩmɐ] |
| calx | pata | patní kost | Vzácné synonymum CL složené z calx a -anum. | Pr. [kalkáɲɲu] O.Fr vytáčení [kalkai̯n][9] Oc. vytočit [kau̯kaɲ] O.Ct [kəɫkaɲ] Rs. chalchagn To. [kalkaɲɲo] Sd. carcàngiu O.Sp [kalkaɲo] Arom. cãlcãnju Rm. călcâi | — |
| canere | zpívat | cantare | CL častý druh canere. | Pr. [kantáːre] O.Fr [tʃantær] Fr. [ʃɑ̃te] Oc. [kanta] Ct. [kənta] Rs. chantar To. [kantaːɾe] Dl. [kantur] Sd. [kantaːɾe] Sp. [kantaɾ] Po. [kɐ̃ntaɾ] Rm. [kɨntare] | |
| cartallo | košík | panario | CL pro „chlebník“, složený z podokno „chléb“ a místní přípona -ario. | Pr. [panáːrju] O.Fr [panjær] Fr. [panje] Oc. [panjɛɾ] O.To [panaːjo] Sp. [paneɾo] Po. [pɐnɐi̯ɾu] Rm. [paner] | |
| caseum | sýr | formaticum | LL formaticus caseus, lit. „sýr vyrobený ve formě“. | Pr. [formáːtɪku] O.Fr [formadʒə] Fr. [fχɔmaʒə] Oc. [fuɾmadʒe] Ct. [fuɾmadʒə] | Pr. [káːsju] To. [kaːtʃo] Dl. [kis] Sd. [kaːzu] Sp. [kes̺o] Po. [kɐi̯ʒu] Rm. [kaʃ] |
| Pr. [kasjɔ́ːlu]ztlumit Rs. chaschöl | |||||
| Crastro[γ] | vojenský tábor | heribergo | Franský *heriberga. | O.Fr Herberge Oc. [alβɛ́rɣɔ] | Pr. [kastru] Ar. qaṣr[iv] |
| cementarii | zedníci | mationes | Franské *makjo. Všimněte si záměny ⟨ti⟩ a ⟨ci⟩, které oba představují [ts].[10] | O.Fr [matsons̺] Fr. [masɔ̃z] Oc. [masus] | O.Fr *cimentiers Fr. [simɑ̃tjez] |
| cementariis | macionibus | ||||
| cenacula | komory | mansiunculas | zdrobnělina CL panská sídla „lóže“. | Pr. [masjóːnes] O.Fr [mai̯z̺ons̺] Fr. [mɛzɔ̃z] Oc. [mai̯zus] To. [madʒoːni] 'domy' Sd. [mazɔːnɛzɛ] „stáda“ | — |
| cesis | zbitý | flagellatis | CL za „zbit bičem“. | Pr. [flaɣeɭɭáːtos] O.Fr [flaəlæts] | |
| cibaria | jídlo | cibus vivendi | Připomínající Pr. vivanda 'food', altered from CL vivenda „to, co je pro život nezbytné“. | Pr. [βiβánda] O.Fr [vjandə] 'jídlo' Fr. [vjɑ̃də] 'maso' Oc. [vjandɔ] To. [vivanda] 'jídlo' | |
| Pr. [βiβέnda] Sp. [biβjenda] Po. [vivẽndɐ] „bydliště, bydlení“ | |||||
| clibanus | trouba | Furnus | CL synonymum. | Pr. [fʊrnu]dle O.Fr [pron] Fr. [fuʁ] Oc. [fuɾn] Ct. [foɾn] Rs. Fourn To. [forno] Sd. [furru] Sp. [oɾno] Po. [foɾnu] Arom. furnu | |
| clivium | kopec | montania | CL mont- „hora“ s místní příponou -anea. | Pr. [montáɲɲa] O.Fr [montaɲə] Fr. [mɔ̃taɲə] Oc. [muntaɲɔ] Ct. [muntaɲə] Rs. [muntoɲə] To. [montaɲɲa] Sp. [montaɲa] Po. [mõntɐɲɐ] | |
| coccinus | šarlatově červená | rubeus | CL pro „červenou“. | Pr. [rʊβj]s]nom O.Fr [rodʒəs̺] | |
| Pr. [rʊβju]dle O.Fr [rodʒə] Fr. [ʁuʒə] Oc. [rudʒe] Ct. [rɔtʃ] Sd. [arruβju] Sp. [ruβjo] Po. [ʁui̯vu] Rm. [roi̯b] | |||||
| colliridam | druh pečiva | turtam | CL tortam „zkroucené“ ve vztahu k tvaru pečiva. | Pr. [tʊrta] O.Fr [tortə] Fr. [tuχtə] Oc. [tuɾt] Rs. turta Sd. [tuɾta] To. [torta] Dl. [turta] Sp. [toɾta] Rm. [turt] | |
| komutace | výměna | concambiis | Galský *kambjon. | Pr. [kámbju] Fr. [ʃɑ̃ʒə] Oc. [kambi] To. [kambjo] Sp. [kambjo] Po. [kɐ̃mbju] Rm. [skimb][proti] | |
| compellit | naléhá | anetset | Franské * anhattian.[12] | O.Fr [anetsəθ] O. It [anittsa] O.Po [anatsa] | |
| stručnost | řezal | taliavit | Sloveso založené na CL pohádka „řezání z rostliny“. | Pr. [taʎʎát ~ taʎʎáu̯t] O.Fr [taʎaθ] Fr. [tɑja] Oc. [taʎa] Ct. [təʎa] To. [taʎʎɔ] Sp. [taxo] Po. [tɐʎou̯] Rm. [təje] | |
| contumeliam | znevažování | verecundiam | CL za „ostudu“. | Pr. [βerɣʊ́ɲɲa] Fr. [vɛʁɡɔɲə] Oc. [beɾɣuɲɔ] Ct. [bəɾɣoɲə] To. [verɡoɲɲa] O.Sp [βeɾɣweɲa] Po. [vɨɾɣoɲɐ] | |
| Pr. [βerɣʊɣʊntsjA] Sd. [bɾeɣunθa] Sp. [beɾɣwenθa] O.Po [veɾɣontsa] | |||||
| koturnices | křepelky | quacoles | Franské * kwakla, pravděpodobně onomatopoická. | O.Fr [kaʎəs̺] Fr. [kɑjə.z] Oc. [kaʎɔs] Ct. [ɡwaʎʎəs̺] Rs. quacras To. [kwaʎʎe] | Pr. [kotʊrníːkes] O. Je to [kotorniːtʃi] Sp. [koðoɾniθes̺] Po. [kuðuɾnizɨʃ] |
| Pr. [kotʊrníːklas]ztlumit Rm. [potɨrnikj][vi] ‚koroptve ' | |||||
| pochvy[δ] | sršni | wapces | Franské * wapsa. | O.Fr [gwɛs̺pəs̺][vii] Fr. [ɡɛpə.z] | Pr. [karabróːnes] To. [kalaβroːni] Po. [kɐ̃mbɾɐ̃ũ̯ʃ] |
| Crebro[ε] | síto | crivolo | Produkt kapaliny disimilace, jedním z několika způsobů, jak Pr. eliminoval posloupnost dvou r. Dodatečné ⟨o⟩ je pochybné. | Pr. [kríːβlu] Fr. [kχiblə] | — |
| Pr. [kríːβu] Sp. [kɾiβa]fem Po. [kɾivu] | |||||
| Pr. [kíːβru] Rm. [ʧjur] | |||||
| Pr. [kriβέɭɭu]ztlumit Oc. [kɾiβɛl] To. [krivɛllo] | |||||
| crura | holeně | holenní kost | CL kontextové synonymum. | Pr. [tíːβjA] O.Fr [tidʒə] Fr. [tiʒə] Oc. [tidʒɔ] Ca. [tiʒə] 'zastavit' | |
| culmen | vrchol | spicus | CL měla mužskou variantu spicus vedle toho obvyklejšího spica „hrot, klas obilí“. | Pr. [ɪspíːku]dle O.Fr [es̺pi] Fr. [epi] Oc. [espik] Pá. [spi] Rm. [špička] | Pr. [kʊlmen] To. [kolmo] Po. [kuɫmɨ] Rm. [kulme] |
| Pr. [ɪspíːka] Oc. [espiɣɔ] Ct. [əs̺piɣə] Dl. [spai̯ka] Sd. [ispiːɣa] To. [spiːga] Sp. [es̺piɣa] Po. [iʃpiɣɐ] | Pr. [kʊ́lmɪne] Sp. [kumbɾe] | ||||
| cuncti | Všechno | omnes | CL synonymum. | Pr. [ɔ́mnes] O. It [ɔnni] | — |
| da | dát | dona | CL synonymum. | Pr. [dóːna] O.Fr [donə] Fr. [dɔnə] Oc. [dunɔ] Ct. [donə] | Pr. [dá] Oc. vytočit [da] Rs. dai To. [da] Dl. [duo̯] Sp. [da] Po. [da] Rm. [də] |
| denudare | ležel nahý | diskooperátor | CL spolupracovník „zakrýt“ dis jako negující předpona. | Pr. [dɪskoperíːre] O.Fr [des̺kovrir] Fr. [dekuvʁiʁ] Oc. [deskuβɾi] Ct. [dəs̺kuβɾi] Dl. [diskoprer] To. [diskopriːɾe] Sp. [des̺kuβɾiɾ] Po. [dɨʃkuβɾiɾ] Rm. [deskoperire] | Pr. [dɪsnuðáːre] O.Fr [dez̺nuðær] Fr. [denɥe] 'zbavit' Sp. [dez̺nuðaɾ] Po. desnudar 'svléknout' |
| nenávidět | nadávat | rouhání | Synonymum CL vypůjčené z řeckého βλασφημέειν. | Pr. [blastemáːre] O.Fr [blaz̺mær] Fr. [blɑme] Oc. [blai̯ma] Ct. [bɫəz̺ma] Rs. blastemmar To. [bestemmjaːɾe] Dl. [blasmur] Sp. [las̺timaɾ] Po. [lɐʃtimaɾ] Rm. [blestemare] | — |
| dilecta | milovaný | amata | Obvyklejší synonymum CL. | Pr. [amáːta] O.Fr [amæðə] Fr. [ɛmeə][Já] Oc. [ai̯maðɔ] Ct. [əmaðə] To. [amaːta] Sp. [amaða] Po. [ɐmaðɐ] | |
| ducta | vedený | menata | CL minata „podstrčený, ohrožený“ ve vztahu k hospodářským zvířatům. | Pr. [mɪnáːta] O.Fr [mənæðə] Fr. [məneə] Oc. [menaðɔ] Ct. [mənaðə] To. [menaːta] Rm. [mɨnatə] | Pr. [dʊkta] O.Fr [dui̯tə] Fr. [kɔ̃dɥitə]+ pref Oc. [kundytʃɔ]+ pref Ct. [dui̯tə] To. [kondotta]+ pref O.Sp [dutʃa] Rm. [dusə] |
| vysílat | koupil | srovnání | CL pro „získané“. | Pr. [komparát ~ komparáu̯t] O.Fr [kompəraθ] Oc. [kɾumpa] Ct. [kumpɾa] To. [komprɔ] Sp. [kompɾo] Po. [kõmpɾou̯] Rm. [kumpərə] 'koupil' | — |
| ensis | meč | gladius | Obvyklejší synonymum CL. | Pr. [ɡláɟʊs] O.Fr [ɡlai̯s̺] 'meč lilie' | |
| escas | jídlo | cibos | Obvyklejší synonymum CL. | Pr. [kɪβos] Sp. [θeβos̺] Po. [sevuʃ] 'návnada' | Pr. [ɛ́skas] Fr. [ɛʃə.z] Oc. [eskɔs] Po. [iskɐʃ] 'návnada' Ct. [ɛs̺kəs̺] To. [eske] 'návnada, troud' Sp. [jeskas̺] Rm. [jeʃt] 'Tinder' |
| exacerbaverunt | podráždili | exasperaverunt | CL synonymum. Nepředpjatá verze se změnou konjugace přežila v Romance. | Pr. [asperíːrʊnt] O.Fr [asprirənt] O. It [aspriːrono] | — |
| exaurire | vypustit | scavare | CL výkop 'vykopat, prázdné', složené z např „ven“ a kav- 'dutý'. | Pr. [eskaβáːre] O.Fr [es̺tʃavær] Oc. [eskaβa] Rs. stgavar To. [skavaːɾe] Sp. [es̺kaβaɾ] Po. [iʃkɐvaɾ] | |
| exterminabit | on vyhubí | eradicabit | CL synonymum. | Pr. [eraðikáːre] O.Fr [aratʃjær] Fr. [aʁaʃe] O.Oc araigar Rm. [ridikare] | |
| exuerunt | svlékli se | expoliaverunt | CL synonymum. | Pr. [ɪspoʎʎáːrʊnt] O.Fr [es̺poʎærənt] To. [spoʎʎaːɾono] O.Sp [es̺poʒaɾon][II] Gal. [ez̺βuʎaɾõŋ] | |
| Faretra | toulec | teca sagittarum | Perifráze, „kontejner na šipky“. První slovo je výpůjčka CL z řečtiny θήκη; druhý je nativní. | Pr. [téːka] O.Fr [tei̯ə] Fr. [tɛə] 'povlak na polštář' To. [teːga] 'lusk' Rm. [te̯akə] 'pouzdro, pouzdro' | |
| Pr. [saɣɪ́ttas] O.Fr [s̺aetəs̺] Oc. [sadʒetɔs] Ct. [s̺əʒɛtəs̺] O. To [saette] Sp. [s̺aetas̺] Po. [sɛtɐʃ] Rm. [sədʒetsʲ] | |||||
| cupra | Franská půjčka, srov. Němec Köcher. | O.Fr cuivre | |||
| fatigatus | unavený | lassus | CL synonymum. | Pr. [lássʊs] O.Fr [las̺] Fr. [lɑ] Oc. [las] | |
| stehenní kost | stehno | coxa | CL pro „kyčel“. | Pr. [kɔksa] O.Fr [kui̯s̺ə] Fr. [kɥisə] Oc. [kɥɛi̯sɔ] Ct. [kuʃə] Rs. koza To. [kɔʃʃa] Sd. [kɔssa] Sp. [kuxa] Po. [koʃɐ] Dl. [kopsa] Rm. [ko̯apsə] 'stehno' | |
| cingolo[ζ] | CL pro „opasek“. | Pr. [kɪɪla] O.Fr [tseŋɡlə] Fr. [sɑ̃ɡlə] Oc. [seŋglɔ] Ct. [s̺iŋɡɫə] To. [tʃiŋɡja] Po. [siʎɐ] Rm. [kiŋɡə] ‚popruh, opasek ' | |||
| ferus | divoch | durus | CL pro „drsné, těžké“. | Pr. [dúːrʊs]nom O.Fr [durs̺] Rs. [dirs][viii] | Pr. [fɛɛrʊs]nom O.Fr [fjɛrs̺] 'hrdý' |
| Pr. [dúːru]dle O.Fr [dur] Fr. [dyʁ] Oc. [dyɾ] Ct. [du] Rs. [dir] Lom. [dyːr] To. [duːro] Dl. [dojr] Sp. [duɾo] Po. [duɾu] | Pr. [fɛɛru]dle O.Fr [fjɛr] Fr. [fjɛʁ] To. [fjɛːro] 'hrdý' Ct. [feɾ] Sp. [fjeɾo] 'divoký' | ||||
| fervet | vaří to | bullit | CL synonymum. | Pr. [bʊʊɭɭɪ] O.Fr [šroub] Fr. [but] Oc. [buʎe] Ct. [buʎ] To. [bolle] Sd. [buɖɖɛ] Sp. [buʎe] 'vaří' Po. [bulɨ] 'fidgety' | Pr. [fɛrβet] To. [fɛrve] „má horečku“ Sp. [ɟʝeɾβe] Po. [fɛɾvɨ] Rm. [fjerbe] |
| fex | spodiny | Lias | Galština *ligas. | O.Fr [liəs̺] Fr. [liə.z] | — |
| světlice | foukat | suflare | CL světlice s předponou sub. | Pr. [sʊffláːre] O.Fr [s̺oflær] Fr. [sufle] Oc. [sufla] Rs. suflar To. [soffjaːɾe] O.Sp [s̺oʎaɾ][18] Cnt. asuellar Po. [supɾaɾ] Rm. [suflare] | |
| flasconem | baňka | buticulam | zdrobnělina LL Buttis „sud, sud“ z řeckého βοῦττις. | Pr. [bʊttɪ́kla] O.Fr [boteʎə] Fr. [aleɛjə] Oc. [buteʎɔ] | O.Fr [flas̺ˈkon] Fr. [flakɔ̃] Oc. [flasˈku] Ct. [fɫəs̺ˈko] To. [ˈFjasko] Sp. [ˈFɾas̺ko] Po. [ˈFɾaʃku] |
| fletur | pláče | planctur | Pokus o hláskování CL plangitur„je tu smutek“. | Pr. [pláŋgere] O.Fr [plai̯ndrə] Fr. [plɛ̃dʁə] Oc. [plaɲe] Ct. [pɫaɲə] Dl. [pluŋɡrə] To. [pjaŋdʒeɾe] O.Sp [ʎaɲeɾ] O.Po [tʃandʒer] Rm. [plɨndʒere] | — |
| Fórum | tržiště | mercatum | CL kontextové synonymum | Pr. [merkáːtu] O.Fr [martʃjæθ] Fr. [maχʃe] Oc. [meɾkat] Ct. [məɾkat] Rs. marchà Sd. [markaːðu] To. [merkaːto] Sp. [meɾkaðo] Po. [mɨɾkaðu] | Pr. [fɔɔru] O.Fr [fwɛr] Fr. [fyʁ] 'rozsah' Sp. [fweɾo] 'zákon' Rom. [pro] 'náměstí' |
| framea | druh meče | gladius bisacutus | Bisacutus je LL pro „dvousečné“, od CL bis „dvakrát“ + acutus „naostřený“. | Pr. [bɪsakúːta] Fr. [bəzɛɡyə] „tesařský nástroj se dvěma stranami ' To. [bizakuːta] ‚oboustranný ' | — |
| Furent[η] | kradou | nedobrovolný | CL volající „odnesou“. | Pr. [ɪnβolant] O.Fr [emblənt] O.Oc [emblan] Ct. [embɫən] | Pr. [fúːrant] To. [fuːɾano] Rm. [furə] |
| Pr. [βnβóːlant] To. [invoːlano] | |||||
| furvus | hnědý | brunus | Franské * brun. | O.Fr [brun]dle Fr. [bʁœ̃] Oc. [bɾy] Ct. [bɾu] Rs. [bryn] To. [bruːno] Dl. [broi̯n] Sp. [bɾuno] Po. [bɾunu] | — |
| fusiles | roztavený | fundutas | Romance minulé příčestí[19] CL fundere 'tát'. | Pr. [fʊndúːtas] O.Fr [fondðəs̺] Fr. [fdydyə] Oc. [fundyðɔs] O. It [fondːte] 'roztavený' | |
| Pr. [fʊndíːtas] Sp. [undiðas̺] 'zhroutil se' Po. [fũndiðɐʃ] 'tavené' | |||||
| galea | helma | helmus | Franské *kormidlo. | O.Fr [hɛlmə]dle Fr. [omə] To. [elmo] Sp. [ɟʝelmo] Po. [ɛlmu] | |
| genuit | nesla | generavit | CL synonymum pro pravidelnější konjugace. | Pr. [ɡenerát ~ ɡeneráu̯t] O.Fr [dʒendraθ] Fr. [ɑ̃ʒɑ̃dʁa]+ pref Oc. [enʒendɾa]+ pref Ct. [əɲʒəndɾa]+ pref Sp. [eŋxendɾo]+ pref Po. [ʒɨɾou̯] | |
| gratia | dík | milosrdenství | CL pro „zboží, mzdy“. | Pr. [merkéːðe] O.Fr [mertsiθ] Fr. [mɛχsi] Oc. [meɾse] O.It [mertʃeːde ~ merˈtʃe] „díky, slitování“ To. [mertʃeːde] Sp. [měɾθeð] Po. [mɨɾse] 'soucit' | |
| abenas[θ] | otěže | retinacula iumentorum | Perifráze, „otěže pro smečka“. Sítnice je podobný Pr. sítnice, oba odvozeny z retinere 'zadržet'. | Pr. [rɛɛːɪɪas] O.Fr. [rɛðnəs̺][20] Fr. [ʁɛnə.z] Oc. [rennos] Ct. [rɛŋnəs̺] To. [rɛːdine] Sp. [rjendas̺] Po. [ʁɛðjɐʃ] | |
| Pr. [ɟumɛ́ntu] O.Fr [dʒumɛnt] Fr. [ʒymɑ̃] 'kobyla' O. It [dʒumɛnto] Sp. [xumento] Po. [ʒumẽntu] 'pack animal' | |||||
| arundine[ι] | rákos | ros | Franské * rausa. | O.Fr [ros̺] Oc. [rau̯s] | |
| O.Fr. [roˈz̺ɛl]ztlumit Fr. [ʁozo] | |||||
| ebitatum[κ] | oslabený | bulcatum | Pr. sloveso založené na CL šikanování 'bublina, vařit'. | Pr. [bʊɭɭɪkáːtu] O.Fr [boldʒjæθ] Fr. [buʒe] Oc. [buleɣat] Ct. [bəʎuɣat] ‚dojatý, rozrušený ' To. [bulikaːto] 'vařený' | |
| iacinctinas[λ] | hyacintové barvy | persas | Nakonec od Persie, možná proto, že oděvy dovezené odtamtud měly tuto barvu. | Fr. [pɛχsə] 'modrá zelená' | Pr. [ɟakíntu] Fr. [ʒtakə]fem Oc. [dʒasin] Ct. [ʒəs̺int] |
| ahoj | zima | ibernus | Hibernum bylo synonymem CL | Pr. [iβɛ́rnʊs]nom O.Fr [ivɛrs̺] O.Oc iverns | — |
| Pr. [iβɛrnu ~ imβɛrnu]dle O.Fr [ivɛrn] Fr. [ivɛʁ] Oc. [iβɛɾn] Ct. [iβɛɾn] Rs. nepřátelský Dl. [invjarna]fem To. [iɱvɛrno] Sd. [iβerru] Sp. [imbjeɾno] Po. [ĩmbɛɾnu] Rm. [jarnə]fem | |||||
| horreis | sýpky | spicariis | CL spica ‚klas obilí 's místní příponou -árium. | Pr. [ɪspikáːrju] Ó.Wal spir[21] „ustanovení“ Gm. [ʃpaɪçɐ] 'sýpka' | Pr. [ɔrrju] Ct. [ɔri] To. vytočit orrio Sd. orriu Ast. orru |
| iacere | hodit | iactare | CL frekvence z iacere. | Pr. [ɟektáːre] O.Fr [dʒətær] Fr. [ʒəte] Oc. [dʒeta] Ct. [ʒita] To. [dʒettaːɾe] Sd. [gɛtaːɾe] Sp. [etʃaɾ] | — |
| Ictus | stávkovat | colpus | CL půjčování řeckého κόλαφος. | Pr. [kɔlpʊs]nom O.Fr [kɔls] | Pr. [ɪktu]dle Po. [ɐi̯tu] 'řádek' |
| Pr. [kɔlpu]dle O.Fr [kɔlp] Fr. [ku] Oc. [kɔp] Ct. [kɔlp] To. [kolpo] | |||||
| id | tento | hoc | Kontextové CL synonymum | Pr. [ɔ́k] O.Fr [wɛk] Ct. [u] 'tento' Oc. [ɔ] O.Ct oc 'Ano' | — |
| iecore | játra | ficato | CL ficatum „játra vykrmovaná fíky“, kalkována z řeckého συκωτόν.[22] | Pr. [fɪkatu] Fr. [fwaə] To. [feːɡato] | Pr. [ɟekwáːrjA] ‚droby ' Pt. [igwɐˈɾiɐ][ix] „pochoutky“ |
| Pr. [fikáːtu] Pá. [fiaːt] Rm. [fikat] | |||||
| Pr. [fíːkatu] Rs. fio Sd. [fiːɣaðu] Sp. [iɣaðo] Po. [fiɣɐðu] | |||||
| Pr. [fɪtaku][24] Oc. [fedʒe] Ct. [fedʒə] | |||||
| v caminum | do pece | v clibanum | Toto slovo v Romance nikde nepřežilo, nicméně v tomto slovníku již bylo dříve definováno jako Furnus. | — | Pr. [kamíːnu] Rs. chamin Dl. [kamai̯n] To. [kamiːno] |
| Pr. [kamɪnáːta] O.Fr [tʃəminæðə][X] Fr. [můjə] Oc. vytočit. [tsaminadɔ] 'krb, komín' | |||||
| indutus | oblečený | vestitus | CL synonymum. | Pr. [βestíːtu]dle O.Fr [ves̺tiθ] Oc. [bestit] Ct. [bəstit] Dl. [vestjat] Lom. [vestiː] To. [vestiːto] Sd. [bestiːðu] Sp. [bes̺tiðo] Po. [vɨʃtiðu] | — |
| Pr. [βestútu]dle O.Fr [ves̺tuθ] Fr. [vɛty] O. To [vestuːto] | |||||
| institut | obvazy | fasciolis | CL synonymum. | Pr. [fascɔ́ːlas] O. It [faʃʃwɔːle] Rm. [fɨʃio̯are] | |
| nasculis | Franský *nastila. | O.Fr [naz̺ləs̺] Wal. Nâles To. [nastri]mask | |||
| inzultaret | že uráží | inganaret | Romantické sloveso založené na CL Gannire „zavrčet“. | Pr. [ɪŋgannáːre] O.Fr [eŋdʒanær] Oc. [eŋɡana] Ct. [əŋgəɲa] To. [iŋgannaːɾe] Sp. [eŋɡaɲaɾ] Rm. [ɨŋgɨnare] | |
| je nastaven | on by šly | ambulasset | Mohlo by to v CL znamenat „jít“, ale je nastaven bylo obvyklejší slovo. | Pr. [amblásset] O.Fr [bohužel] Fr. [alat] To. [ambjasse] Sp. [amblas̺e] Rm. [deštník] | Pr. [ísset ~ ɟísset] Chlapec. jissa Rm. [ise] |
| Pr. [íːre ~ ɟíːre]inf Fr. [iʁ][xi] O.Oc [iɾ] O.Ct [iɾ] Rs. [ir] O.To [dʒiːre] Dl. [dzer] Sp. [iɾ] Po. [iɾ] Rm [iː] | |||||
| ita | Ano | sic | CL synonymum. | Pr. [sík] Fr. [si] Oc. [si] 'vlastně ano' Ct. [s̺i] Rs. [ʃi] To. [si] Sp. [s̺i] Po. [sĩ][xii] 'Ano' Rm. [ʃi] 'a' | — |
| Iuger | akr | jornalis | CL diurnalis „to, co se týká dne“. Ve Francii tento termín vytvořil smysl pro „půdu, kterou mohou obrobit voli za den“. | Pr. [ɟʊrnáːle] O.Fr [dʒornal] 'časopis, míra půdy ' Fr. [ʒuʁnal][xiii] Oc. [dʒuɾnal] To. [dʒornaːle] 'časopis' | |
| jugulovat | Zabij je | okcidita | CL synonymum | Vidět necetur. | Pr. [ɟʊgláːtɪs] Rm. [ʒungiats] |
| ius | zákon | legem | CL synonymum | Pr. [léːɣe] O.Fr [lei̯] Fr. [lwa] Oc. [lei̯] Ct. [ʎɛi̯] Dl. [lig] To. [leddʒe] Sp. [lei̯] Po. [lei̯] | Pr. [ɟúːre] To. [dʒuɾe] O.Sp [ʒuɾ] O.Po [ʒuɾ] |
| potestatem | CL pro „moc, autorita“. | Pr. [potestáːte] O.Fr [poðes̺tæθ] O.Oc poestat O. Je to [podestaːde] To. [podeˈsta] | |||
| labium[μ] | vana | conca | Dalo by se určit druh plavidla v CL, ale hlavním smyslem bylo „skořápka“. Půjčeno z řeckého κόγχη. | Pr. [kɔɔka] Fr. [kɔ̃ʃə] To. [koŋka] Sp. [kweŋka] 'povodí, povodí' | — |
| lamento | Naříkám | ploro | CL pro „pláču“. | Pr. [plóːro] O.Fr [plou̯r] Fr. [plœʁ] Oc. [pluɾi] Ct. [plɔɾu] O. It [pjoːro] Sp. [ʎoɾo] Po. [ʃɔɾu] | |
| laterum | cihly | teularum | CL tegularum 'střešní tašky'. | Pr. [téːɣʊlas] O.Fr [tiu̯ləs̺ ~ teʎəs̺] Fr. [tɥilə.z] Oc. [teu̯lɔs] Ct. [tɛu̯ɫəs̺] Dl. [tacle] To. [teggje ~ tegole] Sp. [texas̺] Po. [teʎɐʃ] | |
| lebky | kotel | chaldaria | CL kaldárium 'teplá koupel'. | Pr. [kaldáːrjA] O.Fr [tʃaldjærə] Fr. [ʃodjɛʁə] Oc. [kau̯ðjɛɾɔ] Ct. [kəɫdeɾə] To. [kaldaːja] Dl. [kaldira] Sp. [kaldeɾa] Po. [kaldɐi̯ɾɐ] Rm. [kəldare] | |
| leva | vlevo, odjet | sinistra | CL synonymum. | Pr. [sɪnɪ́stra] Fr. [sənɛstχə] Oc. [senɛstrɔ] O. To [sinestra] Rs. saniestra O.Sp [s̺injes̺tɾa] O.Po [sɛʃtɾa] | |
| liberos | děti | kojenci | CL synonymum. | Pr. [ɪfántes ~ ɪnfántes] O.Fr [děti] Fr. [ɑ̃fɑ̃z] Oc. [efans] Ct. [iɱfans̺] Rs. uffants 'děti' To. [fanti] 'pěchota' O.Sp [iɸantes̺] O.Po [ifantes] ‚dědici - zjevní ' | |
| litus | pobřeží | Ripa | CL synonymum. | Pr. [ríːpa] O.Fr [rivə] Fr. [ʁivə] Oc. [riβɔ] Ct. [riβə] Rs. riva To. [riːva] Dl. [rai̯pa] Sp. [riβa] Po. [ʁiβɐ] Rm. [rɨpə] | Pr. [líːtu] To. [liːdo] |
| ludebant | hráli | jocabant | CL synonymum. | Pr. [ɟokáːβant] O.Fr [dʒoævənt] Fr. [ʒwɛə.t] Oc. [dʒuɣaβɔn] Ct. [ʒuɣaβən] Rs. giogavan Dl. [dzokua] To. [dʒokaːvano] Sp. [xuɣaβan] Po. [ʒuɣavɐ̃ũ̯] Rm. [ʒukau̯] | — |
| luto | bláto | fecis | CL pro „spodiny, sedimenty“. | Pr. [fɛɛkes] To. [fɛtʃi] Sp. [eθes̺] Po. [fezɨʃ] | Pr. [lʊtu] O.Fr [part] To. [loːto] Sd. [luːðu] Sp. [loðo] Po. [loðu] Rm. [lut] |
| mala punica | granátová jablka | mala granata | Perifáze: „nasazená jablka“. | Pr. [máːla ɡranáːta] Oc. [milɣɾanɔ] Ct. [məɣɾanə] To. [melaɡraːna] O.Sp [milɡrana] Sp. [ɡɾanaða] Po. [ɡɾɐnaðɐ] | — |
| Pr. [póːma ɡranáːta] O.Fr [pomə grənadə][xiv] Fr. [ɡʁənadə] | |||||
| malus | stožár | mastus | Franské *stožár. | O.Fr [mas̺t]dle Fr. [mɑ] Oc. [stožár] | |
| manipulos | svazky | garbas | Franské * Garba. | Fr. [ʒɛʁbə.z] Oc. [gaɾβos] Ca. [ɡarbəs] | Pr. [manʊkli]nom O.Fr [manoʎ] O. It [manokki] Rm. [mənunkʲ] |
| Pr. [manʊklos]dle O.Fr [manoʎts] Ct. [mənoʎs̺] Sp. [manoxos̺] Po. [mɔʎuʃ] | |||||
| klisny | hospodářská zvířata | maskoti | CL zdrobnělina klisny (jednotné číslo mas). | Pr. [máskʊli]nom O.Fr [maz̺lə] To. [maski] Rm. vytočit [maskurʲ] „prasata“ | — |
| Pr. [máskʊlos]dle O.Fr [maz̺ləs̺] Fr. [mɑlə.z] Oc. [masky] Ct. [mas̺kləs̺] Rs. mascely Sd. [maskɾɔzɔ] Sp. [matʃos̺] Po. [maʃuʃ] | |||||
| mergulum | potápěč pták | corvum marinum | Lit. „mořská vrána“. | Pr. [kɔ́rβʊ maríːnu] Fr. [kɔʁmɔʁɑ̃] Oc. [kɔɾp mari] Ct. [kɔɾp məɾi] Sp. [kweɾβo maɾino] Po. [koɾvu mɐɾiɲu] | |
| milites | vojáci | služebníci | CL pro zaměstnance “. | Pr. [serβj]ntes] O.Fr [s̺erdʒents] „sluhové, seržanti“ Fr. [sɛʁʒɑ̃z] „seržanti“ Oc. [siɾbens] Ct. [s̺əɾβens̺] Sp. [s̺iɾβjentes̺] ‚sluhové ' | |
| minas | hrozby | manaces | CL minacia ‚hrozivý 'interpretován jako ženské podstatné jméno. | Pr. [mɪnáccas] O.Fr [manatsəs̺] Fr. [mənasə.z] Oc. [menasɔs] To. [minatʧe] O.Sp [menatsas̺] O.Po [mẽatsas] | — |
| mutuo acceperam | půjčil jsem si | impruntatum habeo | Předpona derivace CL mutuari. Složená napnutá konstrukce s habeo je pro Romance charakteristická. | Pr. [áɟo ɪmprumutáːtu] O.Fr [ai̯ empruntæθ] Fr. * [e ɑ̃pχœ̃te] Oc. [ai̯ empɾyntat] Rm. [jsem prmprumutat] | |
| mutuum se odváží | půjčit | prestare | CL pro „poskytnout, vybavit“. | Pr. [prestáːre] O.Fr [pres̺tær] Fr. [pχɛte] Oc. [pɾesta] Ct. [pɾəs̺ta] To. [prestaːɾe] Sp. [pɾes̺taɾ] Po. [pɾɨʃtaɾ] | |
| necetur | ať je zabit | occidetur | CL synonymum. V románku smysl necare se změnilo na „zabít utonutím“. | Pr. [okkíːðere] O.Fr [otsiðrə] Oc. [au̯si] To. [uttʃiːdeɾe] Sd. [ɔkkiːðeɾe] Rm. [utʃidere] | Pr. [nekáːre] O.Fr [nei̯ær] Fr. [nwaje] To. [anneɡaːɾe]+ pref Sp. [aneɣaɾ]+ pref Paže. [nekare] |
| nemini | nikomu | nulli | CL synonymum. | Pr. [núɭɭu]dle Fr. [nyl] Oc. [nyl] Ct. [nul] To. [nullo] Sic. [nuɖɖu] ‚žádný, marný ' | Pr. [néːmɪni] Rm. [nimenʲ] |
| nent | tkají | vláknitý | Pr. sloveso založené na CL Filum 'vlákno'. | Pr. [fílant] O.Fr [filənt] Fr. [filə.t] Oc. [filɔn] Ct. [fi] To. [fiːlano] Sp. [ilan] Po. [fjɐ̃ũ̯] | — |
| nonnulli | několik | multi | CL synonymum. | Pr. [mʊlti]nom O.Fr [molt] To. [molti] Rm. [starší děti] | |
| Pr. [mʊltos]dle O.Fr [molts] Ct. [moɫs̺] Sp. [mutʃos̺] Po. [mũj̃ntuʃ][xv] | |||||
| non pepercit | nešetřil | non sparniavit | Franské * sparanjan. | O.Fr [nən es̺parˈɲaθ] Fr. * [nepaʁɲa] Oc. * [nu espaɾˈɲa] To. [non sparaɲˈɲɔ] | |
| novacula | Břitva | rasorium | CL rasum ‚oholený 's instrumentální příponou -orium. | Pr. [rasóːrju] O.Fr [raz̺oi̯r] Fr. [ʁazwaʁ] Oc. [razu] Ct. [rəo ~ raoɾ] To. [razoːjo] Sp. [ras̺ero] | Pr. [noβáːkla] Ct. [nəβaʎə] Sp. [naβaxa] Po. [nɐvaʎɐ] |
| noverca | nevlastní matka | matrastra | CL matrem „matka“ s příponou -astra 'rádoby'. | Pr. [matrástra] Fr. [maʁɑtχə] Oc. [mai̯rastrɔ] Ct. [məðɾas̺tɾə] Sp. [maðɾas̺tɾa] Po. [mɐðɾaʃtɐ] | Pr. [noβɛrka] Paže. nuearcã |
| nos | vědět | vědec | Obvyklejší synonymum CL. | Pr. [ɪskíːre] Sd. [iskiːre] Rm. [pneumatika] | — |
| nutare | kývat se | zrušit | CL pro „kříženec“. Románský smysl se vyvinul z pojmu zkřížení nohou při chůzi. | Pr. [kankeɭɭáːre] O.Fr [tʃantsəlær] Fr. [ʃɑ̃səle] | |
| močoviny | boty | husas | Franský *hosa. | O.Fr [hwɛzəs] O. To [wɔːze] O.Sp [wez̺as̺] O.Po [ɔzas] | |
| přestupky | můžete odjet | abattas | CL battuas. | Pr. [abbátas] Fr. [netopýrə.z] Oc. [aβatɔs] Ct. [əβatəs̺] To. [abbatta] Sp. [aβatas̺] Po. [ɐvatɐʃ] | |
| onager | divoký osel | asinus salvaticus | Asinus je CL pro „osel“. Pro salvaticus, viz položka pro aper. | Pr. [áːsɪnʊs]nom O.Fr [az̺nəs̺] | |
| Pr. [áːsɪnu]dle O.Fr [az̺nə] Fr. [ɑnə] Oc. [azne] Ct. [az̺ə] Rs. asen Lig. [aːze] To. [aːzino] Sd. [aːinu] Sp. [az̺no] Po. [aʒnu] Rm. vytočit asen | |||||
| onustus | zatěžován | carcatus | Romantické sloveso založené na CL výpůjčce Gaulish *Karros. | Pr. [karrɪkáːtʊs]nom O.Fr [tʃardʒjæts] O.Oc [kaɾgats] | |
| Pr. [karrɪkáːtu]dle O.Fr [tʃardʒjæθ] Fr. [ʃaʁʒe] Oc. [kaɾɣat] Ct. [kərəɣat] Dl. [karikuo̯t] To. [kaɾikaːto] Sp. [kaɾɣaðo] Po. [kɐʁɨɣaðu] Rm. [ɨŋkərkat]+ pref | |||||
| oppidis | města | občanský | LL pro „města“. | Pr. [kiβɪtáːtes] O.Fr [tsitæts] Fr. [webz] Oc. [siu̯tats] Ct. [s̺iu̯tats̺] Rs. citady O. It [tʃittaːdi] To. [tʃitˈta] Sp. [θjuðaðes̺] Po. [siðaðɨʃ] 'města' Rm. [tʃetətsʲ] ‚pevnosti ' | |
| castellis | CL pro „pevnosti“, zdrobnělina Castra. | Pr. [kastɛ́ɭɭi]nom O.Fr [tʃas̺tɛl] O.Oc [kastɛl] To. [kastɛlli] Sic. [kaʃtɛɖɖi] | |||
| Pr. [kastɛ́ɭɭos]dle O.Fr [tʃas̺tɛls] Fr. [ʃɑtoz] Oc. [kastɛls] Ct. [kəsteʎs̺] Rs. chastès Sd. [kastɛɖɖɔzɔ] Sp. [kastiʎos̺] Po. [kɐʃtɛluʃ] | |||||
| opilio | pastýř | berbicarius | CL ueruex ‚beran 's profesní příponou -arius. | Pr. [berβɪkáːrj]s]nom O.Fr [berdʒjærs̺] | |
| Pr. [berβɪkáːrju]dle O.Fr [berdʒjær] Fr. [bɛʁʒe] Oc. vytočit [baʁdzjej] | |||||
| Pr. [berβekáːrju] Sd. [bɛɾβɛkáːɾju] Rm. [berbekar] | |||||
| oportet | je to vhodné | pohodlí | Mělo to smysl i v CL. | Pr. [komβɛ́ːnɪt] O.Fr [konvjɛnt] Fr. [kɔ̃vjɛ̃t] Oc. [kumben] Ct. [kumbe] To. [koɱvjɛːne] Sp. [kombjene] Po. [kõvɐ̃j̃] Rm. [kuvine] | |
| optima | nejlepší | meliores | CL pro „lepší“. V Romance to také znamenalo „nejlepší“. | Pr. [meʎʎóːres] O.Fr [meʎou̯rs̺] Fr. [mɛjœʁz] Oc. [meʎus] Ct. [miʎos̺] Rs. megliers To. [miʎʎoːɾi] Sp. [mexoɾes̺] Po. [mɨʎɔɾɨʃ] | |
| optimální | valde bonum | Lit. 'velmi dobře'. Valde přežil jako první prvek O.Fr vaudoux a vaupute.[29] | Pr. [bɔɔnu] O.Fr [bwɛn] Fr. [bɔ̃] Oc. [drdol] Ct. [bɔ] Rs. [drdol] Dl. [drdol] To. [bwɔːno] Sp. [bweno] Po. [bõ] Rm. [drdol] | ||
| Ruda | ústa | bucca | CL pro „tvář“. | Pr. [bʊkka] O.Fr [botʃə] Fr. [buʃə] Oc. [bukɔ] Ct. [bokə] Rs. [bɔkə] Dl. [buka] To. [bokka] Sp. [boka] Po. [bokɐ] 'ústa' Rm. [bukə] 'tvář' | |
| ostendit | ukázal | monstravit | CL synonymum. | Pr. [mostrát ~ mostráu̯t] O.Fr [mos̺traθ] Fr. [mɔ̃tχa][xvi] Oc. [mustɾa] Ct. [mus̺tɾa] To. [mostrɔ] Sp. [mos̺tɾo] Po. [muʃtɾou̯] Rm. [mustrə] | |
| oves | ovce | berbices | CL vervex „kastrovaný beran“. | Pr. [berβíːkes] O.Fr [berbits] Fr. [bʁəbiz] O.Oc berbitz O. It [berbiːtʃi] | Pr. [ɔɔːβes] Rm. [oi̯] |
| Pr. [berβéːkes] Sd. [baɾβɛːɣɛzɛ] Rm. [beɾbetʃʲ] | Pr. [oβɪklas]ztlumit O.Fr [oˈeʎəs̺] Fr. [wajə.z] Oc. [uˈeʎɔs ~ au̯vejaː] Ct. [uβɛʎəs̺] Sp. [oβexas̺] Po. [ɔvɐʎɐʃ] | ||||
| paliurus | Kristův trn | kardonis | Od CL cardus 'bodlák'. | Pr. [karðóːne] O.Fr [tʃardon]dle Fr. [ʃaʁdɔ̃] Oc. [kaɾðu] | — |
| pallium | plášť | drappum | Franské * drāpi. | O.Fr [rouška] Fr. [dʁa] Oc. [dɾap] Ct. [dɾap] Dl. [rouška] To. [drappo] Sd. [dɾapu] Sp. [tɾapo] Po. [tɾapu] | |
| papilionis | stan | Travis | Gallo-Romance jmenovaný na základě CL acc trabem „paprsek“ nebo „konstrukce postavená kolem paprsku“. | O.Fr [træs̺]nom | Pr. [papɪʎʎóːne] O.Fr [paveʎon] 'motýl, pavilon' Fr. [pavijɔ̃] Oc. [paβaʎu] To. [padiʎʎɔne] Sp. [paβeʎon] ‚pavilon ' Fr. [papijɔ̃][xvii] Oc. [paɾpaʎu] Ct. [pəpəʎonə] O. It [parpaʎʎoːne] 'motýl' |
| Pr. [tráːβe]dle O.Fr [træf] 'stan, paprsek' O.Oc [trau̯] To. [traːve] Po. [tɾavɨ] | |||||
| pabula[ν] | puchýř | visica | Vesica mohl mít tento význam i v CL, ale jeho hlavním smyslem byl „močový měchýř“. | Pr. [ßessíːka] Fr. [vesiə] Oc. [besiɣo] Ct. [bəʃiɣə] To. [veʃʃiːka] Sd. [bussiːka] Sp. [bexiɣa] Po. [bɨʃiɣɐ] Rm. [bəʃikə] „puchýř, močový měchýř“ | — |
| paria | podobně | similia | Kontextové CL synonymum. | Pr. [sɪmɪʎʎáːre]sloveso To. [somiʎʎaːɾe] Sp. [s̺emexaɾ] Po. [sɨmɨʎaɾ] ‚podobat se ' | Pr. [páːrjA] O.Fr [pai̯rə] Fr. [strə] To. [paːja] 'pár (páry)' |
| Pr. [sɪmɪláːre] O.Fr [s̺emblær] Fr. [sɑ̃ble] Oc. [sembla] Ct. [s̺əmbɫa] Rm. [semənare] 'podobat se | |||||
| pera | Taška | sportellam | CL zdrobnělina sporta 'košík'. | Pr. [ɪsportɛɛɭɭ] O.Oc esportella Dobře sportella Sp. [es̺portiʎa] | — |
| peribet | nese | perportat | Kontext je Ioannes testimonium perhibet. | Fr. il porte témoignage To. porta testimonianza | |
| pes | chodidlo | pedis | Gallo-románský nominativ založený na akuzativu CL pedem. | O.Fr [pjɛts]nom O.Oc [pɛs] | |
| Pr. [pɛɛːðe]dle O.Fr [pjɛθ] Fr. [pje] Oc. [pɛ] Ct. [pɛu̯] Rs. [pɛ] Lom. [pɛ] To. [pjɛːde] Dl. [pi] Sp. [pje] Po. [pɛ] Sd. [pɛi] O.Rm piez | |||||
| pignus | slib | Wadius | Franské * waddi. | O.Fr [gwadʒə] Fr. [ɡaʒə] Oc. [gadʒe] ‚závěť, závěť ' | Pr. [pɪɪɣʊ] O.Sp [peɲos̺] Sp. [peɲo] |
| Pr. [pɪɪɣnu] Rs. pegn To. [peɲɲo] | |||||
| Pr. [pɪɪɣora] O.I [peɲɲora] Sp. [pɾenda] | |||||
| Pr. [pɪɣnóːre] Po. [peɲoɾ] | |||||
| pingues | Tlustý | tráva | CL crassi. | Pr. [ɡrássi]nom O.Fr [gras̺] To. [ɡɾassi] Rm. [ɡraʃʲ] | — |
| Pr. [ɡrássos]dle O.Fr [gras̺] Fr. [ɡʁɑ] Ct. [ɡɾas̺us̺] Rs. [gras] Dl. [gres] Sd. [ɡɾassɔzɔ] Sp. [ɡɾas̺os̺] Po. [ɡɾaʃuʃ] | |||||
| plaustra | vozíky | Carra | Galský * karros. | Pr. [kárri]nom O.Fr [tʃar] To. [karri] Rm. [kare] | |
| Pr. [kárros]dle O.Fr [tʃars̺] Fr. [ʃaʁz] Oc. [karis] Ct. [karus̺] Sp. [karos̺] Po. [kaʁuʃ] | |||||
| pulempta[ξ] | ječmen | farina | CL pro „mouku“. | Pr. [faríːna] Fr. [faʁinə] Oc. [faɾinɔ] Ct. [fəɾinə] Rs. farina To. [fariːna] Dl. [farai̯na] Sp. [aɾina] Po. [fɐɾiɲɐ] Rm. [fəinə] | Pr. [polɛnta] Dl. pulianta To. [polɛnta] |
| pupillam | žák | nigrum v oculo | Perifráze, „černé oko“. | Fr. le noir de l'œil | — |
| ponatur | může to být umístěno | mittatur | CL mittere „odeslat“ znamená „umístit“ do LL. | Pr. [mɪttere] O.Fr [metrə] Fr. [mɛtχə] Oc. [metɾe] Ct. [mɛtɾə] To. [metteɾe] Sd. [mincovna] Sp. [meˈteɾ] Po. [mɨˈteɾ] | Pr. [póːnere] O.Fr [rybníkɾə] Fr. [pɔ̃dʁə] Oc. [pundɾe] Ct. [pɔndɾə] „položit vejce“ To. [porre] Sp. [poˈneɾ] Po. [poɾ] Rm. [punere] 'put, place' |
| ponderatus | zatěžován | graviatus | Pr. sloveso založené na CL gravis „těžký, zatížený“. | Pr. [graβju nás] O.Fr [grədʒjæts] | — |
| poplite | šunka kolena | juncture janiculorum | Perifráze, „křižovatky kolen“. Janiculorum je pokus o hláskování CL geniculorum. | Pr. [ɟuntúːras] Fr. [ʒwɛ̃tyʁə.z] Oc. [dʒuntʃyrɔs] Ct. [ʒuntuɾəs̺] To. [dʒuntuːɾe] Sp. [xuntuɾas] Po. [ʒũntuɾɐʃ] | |
| Pr. [genʊ́kli]nom O.Fr [dʒənoʎ] Dl. zenakle To. [dʒinɔkki] Rm. [dʒenunkʲ] | |||||
| Pr. [genʊklos]dle O.Fr [dny] Fr. [ʒənuz] Oc. [dʒenuls] Ct. [ʒənoʎs̺] Rm. schanugly Sd. [ɡenuːɣɾɔzɔ] Sp. [inoxos̺] Po. [ʒwɐʎuʃ] | |||||
| pruina | mráz | želatina | CL gel- 'freeze' with Romance noun-creating suffix -ata. | Pr. [geláːta] O.Fr [dʒəlæðə] Fr. [ʒəleə] Oc. [dʒelaðɔ] Ct. [ʒəɫaðə] To. [dʒelaːta] Sp. [elaða] Po. [ʒjaðɐ] | Pr. [prʊíːna] O.Fr [brui̯nə] Fr. [bʁɥinə] 'mrholení' O.Oc bruina To. [briːna] 'mráz' |
| pugione | dýka | lancea | CL pro „kopí“. Glosář mohl mít na mysli O.Fr lancete „malý špičatý nástroj“. | Pr. [lánca] O.Fr [lantsə] Fr. [lɑ̃sə] Oc. [lansɔ] Ct. [ʎans̺ə] To. [lantʃa] Sp. [lanθa] Po. [lɐ̃sɐ] | — |
| pulchra | Krásná | bella | CL synonymum. | Pr. [bɛɛɭɭ] O.Fr [bɛlə] Fr. [bɛlə] Oc. [bɛlɔ] Ct. [beʎə] Rs. bella Lom. [bɛlɐ] To. [bɛlla] Sic. [bɛɖɖa] Dl. [bjala] Sp. [beʎa] Po. [bɛlɐ] | — |
| pusillum | malý | parvum | CL synonymum. | Pr. [párβu] O.Fr [parf] Po. [paɾvu] 'malý' | |
| Pr. [párβʊlu]ztlumit O. It [parvolo] To. [pargolo] 'chlapec' | |||||
| pustula | puchýř | malis clavis[ο] | CL Clavus měl tento smysl také, ačkoli jeho hlavním významem byl „hřebík“. | Pr. [kláːβu] O.Fr [klɔu̯] Fr. [klu] ‚hřebík, pustule ' O.Oc [klau̯][xviii] Ct. [klau̯] O. It [kjaːvo][III] Sp. [klaβo] Po. [kɾavu] 'nehet' | |
| regit | vládne | gubernat | Synonymum CL zapůjčené od řečtiny κῠβερνᾰειν. | Pr. [gʊβɛ́rnat] O.Fr [govɛrnəθ] Fr. [guvɛʁnə] Oc. [ɛɾuβɛɾnɔ] Ct. [guβɛrnə] To. [govɛrna] Sp. [ɡoβjeɾna] Po. [ɡuveɾnɐ] | Pr. [réːɣɪt] To. [rɛddʒe] |
| remetieur | proměří se | remensurabit | Sloveso založené na CL menura 'opatření'. | Pr. [mesuráːre] O.Fr [məz̺urær] Fr. [məzyʁe] Oc. [mezyˈɾa] Ct. [məz̺uˈɾa] Rs. mezirar To. [mizuraːɾe] Sp. [mes̺uɾaɾ] Po. [mɨzuɾaɾ] Rm. [məsurare] | Pr. [metíːre] Sd. [meðiɾɛ] Sp. [meðiɾ] Po. [mɨðiɾ] |
| pokání | Najednou | subito | CL synonymum. | Pr. [sʊββto ~ sú: βɪto] O.Fr [s̺ups̺][IV] Oc. [sytte] Ct. [s̺optə] | — |
| Pr. [sʊβɪtá: nu] O.Fr [s̺odei̯n] Fr. [sudɛ̃] | |||||
| reppererunt | našli | invenerunt | CL synonymum. | O.Fr * envindrent [PROTI] O.Sd * imbennerun | |
| res | věc | causa | CL pro „předmět“. | Pr. [káu̯sa] O.Fr [tʃoz̺ə] Fr. [ʃozə] Oc. [kau̯zɔ] Ct. [kɔz̺ə] Rs. chossa To. [kɔːza] Dl. [kau̯sa] O.Sd dům Sp. [kos̺a] Po. [kou̯za] | Pr. [rés] Oc. [res] Ct. [rɛs̺] 'nic' Sp. [res̺] ‚hlava skotu ' |
| Pr. [rɛɛne] O.Fr [rjɛn] 'věc' Fr. [ʁjɛ̃] Oc. vytočit. Rén O.Po ren Gal. [reŋ] 'nic' | |||||
| uctivý | ohlédnou se | odměňující | Franský *strážný „hlídat, chránit“. | O.Fr [rəgwardənt] Fr. [ʁəɡaʁdə.t] Oc. [ɡwaɾðan] Ct. [ɡwaɾðən] Rs. Vurdan To. [rigwardano] Sp. [gwaɾðan] Po. [ɡwaɾðɐ̃ũ̯] | Pr. [respɛktant] To. [rispɛttano] Po. [ʁɨʃpɐi̯tɐ̃ũ̯] ‚respektují ' |
| restant | zůstávají | remanentní | CL synonymum | Pr. [remáɲɲʊnt] O.Fr [rəmai̯nənt] | — |
| reus | vinen | culpabilis | Synonymum LL složené z culpa „vinu“ a - stabilizace „hoden“. | Pr. [kʊlpáːβɪle] O.Fr [kolpablə] Fr. [kupablə] Oc. [kulpable] To. [kolpeːvole] 'vinný' | Pr. [rɛɛː] To. [rio] Dl. [ri] Rm. [rəu̯] ‚špatný, zlý ' |
| ctihodný | bojí se | verecundatur | CL za „cítí hanbu“. | Pr. [verɣʊndat] O.Fr [vergondəθ] | — |
| řečniště | zobák | beccus | CL výpůjčka Gaulish * bekkos. | Pr. [bɛkkʊs] O.Fr [bɛs̺] | Pr. [róstru] Rm. [rost] 'ústa' |
| Pr. [bɛkku] O.Fr [bɛk] Fr. [bɛk] Oc. [bɛk] Ct. [bɛk] To. [bekko] Sp. [piko] Po. [biku] | |||||
| rufa | načervenalé | sora | Franské *saur. | Fr. [sɔʁə] 'uzený' Oc. [sau̯ɾɔ] 'žlutá' Ca. [sau̯ɾə] 'tmavě žlutá' | — |
| ruga | vráska | fruncetura | Franský *hrunkja s příponou Romance -tura. | O.Fr [frontsəˈðurə] Fr. [fʁɔ̃syʁə] Ct. [fɾuns̺iˈðuɾə] | Pr. [rúːɣa] O.Fr [ruə] Fr. [ʁyə] Oc. vytočit [ryɔ] 'ulice' To. [ruga] 'vráska' Paže. rugã ‚ovčí brána ' |
| rupem | Skála | petram | Výpůjčka CL od řeckého πέτρα. | Pr. [pɛɛːtra] O.Fr [pjɛðrə] Fr. [pjɛrə] Oc. [pɛi̯ɾɔ] Ct. [peðɾə] Dl. [pitra] To. [pjɛtra] Sp. [pjeðɾa] Po. [pɛðɾɐ] Rm. [pjatrə] | Pr. [rúːpe] To. [ruːpe] 'útes' |
| sága | krytina | kortina | LL pro „oponu“, z dřívějšího termínu CL pro typ kotle. Evoluce smyslů je nejasná. | Pr. [kortíːna] Fr. [kuχtinə] Oc. [kuɾtinɔ] Ct. [kurtinə] To. [kortiːna] Sp. [koɾtina] O.Po [koɾtiɲa][VI] 'záclona' | Pr. [sáːɣa] Fr. [sɛə] O.Sp [s̺aja] Po. [sajɐ] 'sukně' |
| sagma | balení sedla | soma | Stejné slovo po řadě románských událostí. Doloženo jako salma v Isidore. | Pr. [sáɣma] Fr. [sɔmə] 'packsaddle' Oc. [sau̯mɔ] 'oslice' Ct. [s̺aɫmə] 'tón' To. [soma] 'zatížení' nebo [salma] 'mrtvola' | — |
| sella | CL synonymum | Pr. [sɛɛɭɭa] Fr. [sɛlə] Oc. [sɛlɔ] Ct. [s̺eʎə] Dl. [sjala] To. [sɛlla] Sd. [sɛɖɖa] Sic. [sɛɖɖa] Sp. [s̺iʎa] Po. [sɛlɐ] Rm. []a] 'sedlo' | |||
| saniore | zdravější | plus sano | Perifáze, „zdravější“. Syntetická konstrukce typická pro Romance. | Pr. [plus sáːnu] O.Fr [plus s̺ai̯n] Fr. [ply sɛ̃] Oc. [pys sa] O.Ct hnis san To. [pjus saːno] Sd. [pɾus sannu] O.Pt chus são | |
| sarcina | balík | bisatia | CL bisaccium „dvojitý pytel“. | Pr. [bɪsácca] Fr. [bəzasə] Oc. [bjasɔ] To. [bizattʃa] | Pr. [sárkɪna] Rm. [sartʃinə] Paže. sartsinã |
| sartago | pánev | čéška | CL synonymum | Pr. [patɛ́ɭɭa] O.Fr [paðɛlə] Fr. [pwɑlə] Oc. [paðɛlɔ] Ct. [pəeʎə] Rs. padella To. [padɛlla] Sic. [parɛɖɖa] Sp. [pai̯la] | Pr. [sartáːɣɪne] Oc. [saɾtaŋ] Sp. [s̺aɾten] Po. [sɨɾtɐ̃] |
| scinifes | komáři | cincellas | Pravděpodobně onomatopoická. | Pr. [tsjintsjBěda] O.Fr [tsintsæləs̺] To. [dzandzaːɾe] Ven. [zʤiŋsae] Rm. [tsɨntsarʲ]mask | — |
| segetes | plodiny | zmatky | CL synonymum | Pr. [mɛsses] To. [mɛssi] Sp. [mjes̺es̺] Po. [měsíc] | |
| Pr. [nepořádekjóːnes] O.Fr [mei̯s̺ons̺] Fr. [mwasɔ̃z] Oc. [mei̯sus] | |||||
| semel | jednou | neřest | Romantická perifráze: „jednou“, od CL svěrák 'turn, instance'. | Pr. [una βɪ́ke] O.Fr [unə fei̯ts][VII] Fr. [ynə fwa] Oc. [ynɔ βets] Sp. [una βeθ] Po. [umɐ veʃ] | |
| sepulta | pohřben | sepelita | Vzácná varianta CL. | Pr. [sepelíːta] O.Fr [s̺əvəliðə] Fr. [ɑ̃səvəliə]+ pref Oc. [seβeliðɔ] To. [seppelliːta] | Pr. [sepʊ́lta] Dl. [sepwalta] To. [sepolta]svítí |
| sindone | druh látky | linciolo | CL. linteol „lněné plátno“. | Pr. [žmolkyjɔ́ːlu] O.Fr [lintswɛl] Fr. [lɛ̃sœl] Oc. [lensɔl] Ct. [ʎəns̺ɔɫ] Rs. lenziel Dl. [lentsul] To. [lentswɔːlo] Sd. [leθolu] Sp. [lenθwelo] Po. [lẽsɔɫ] | Pr. [sindóːne] To. [sindoːne] |
| singulariter | sama | solamente | Romantika gramatikalizace CL absolutní absolutna jako sollicita mente „vytrvale“. | Pr. [solamɛ́nte] O.Fr [s̺oləmɛnt] Fr. [sœləmɑ̃][VIII] Oc. [sulɔmen] Ct. [s̺oləmen] To. [solamente] Sp. [s̺olamente] Po. [sɔmẽntɨ] | — |
| si vis | Pokud si budete přát | si hraboši | Pr. hraboši byl konstruován z takových CL konjugací jako dobrovolně ‚oni si přejí '.[33] | Pr. [si βɔɔːles] O.Fr [si vwɛls̺] Fr. * [si vøz] Oc. [se βɔles] Ct. [si βɔɫs̺] Rs. sche vuls Sd. [si βɔːlɛzɛ] Dl. [se bule] To. [sev.vwɔi] | |
| solutis | osvobodit, zproštěn | disligatis | Negující předpona dis aplikováno na CL ligare 'link, join'. | Pr. [dɪslɪɣáːtos] O.Fr [dez̺liæts] Fr. [delje] O.Sp [dez̺leɣaðos̺] O.Po [dezleɣaðos] | Pr. [solúːtos]dle O.Fr [s̺oluts] O.Oc [soluts] ‚vyřešeno, zaplaceno ' |
| Pr. [dɪslɪɣáːti] To. [sligaːti] Rm. [dezlegátij] | Pr. [sɔltos]dle O.Fr [s̺ɔlts] O.Ct [s̺ɔlts] ‚vyřešeno, zaplaceno ' Sp. [s̺weltos̺] Po. [soɫtuʃ] 'volný, volný' | ||||
| Pr. [sɔ́lti]nom To. [sɔlti] 'propuštěn' | |||||
| sortileus | věštec | Sorcerus | CL sorte „jmění“ s profesní příponou -arius. | Pr. [druhyjáːrju]dle O.Fr [s̺ortsjær] Fr. [sɔχsje] | — |
| špachtle | palmový vějířovitý | rama palmarum | Perifráze, „větev palmy“. Rama pochází z Pr. kolektivní forma[34] CL ramus 'větev'. | Pr. [ráːma] O.Fr [rai̯mə] Fr. [ʁamə][IX] O.Oc [rama] Ct. [ramə] Sp. [rama] 'větev' | |
| Pr. [pálmas] O.Fr [palməs̺] Fr. [pomə.z] Oc. [pau̯mɔs] Ct. [paɫməs̺] Dl. [puo̯lme] To. [palme] Sd. [paɾmaza] Sp. [palmas̺] Po. [paɫmɐʃ] Rm. [palme] | |||||
| stercora | výkaly | femus | CL fimus, synonymum. | Pr. [fɛːmʊs] O.Fr [fjɛns̺] Oc. [močály] Ct. [fem] | Pr. [ɪstɛrku] To. [stɛrko] O.Sp [es̺tjeɾko] Po. [ɨʃtɛɾku] Rm. [ʃterk] |
| Pr. [ɪstɛrkore] Sp. [es̺tjeɾkol] | |||||
| submersi | utopil | necati | CL za „zavražděn“. | Vidět necetur. | Pr. [sʊmmɛ́rsi] To. [sommɛrsi] |
| subtilissima | velmi tenký | perpittita | Neznámého původu. Za je CL zesilující předpona. | Pr. [pɪttíːta] Fr. [názevə] | Pr. [sʊptíːle] O.Fr [s̺otil] O.Oc [sotil] O.Ct [s̺otil] To. [sottiːle] Sd. vyčerpávající Rm. [suptsire] |
| následník | zapálili | sprendunt | CL předzvěst ‚chytí 's předponou např. | Pr. [esprɛndʊnt] O.Fr [es̺prɛnənt] Fr. [epχɛnə.t] | — |
| sudario | kněžské šaty | fanonem | Franský *fano. Původní smysl pro sudarium bylo „potítko“, složené z sudor „pot“ a lokální přípona -ario. | O.Fr [faˈnon] Fr. [fanoušek] ‚papežské šaty ' | Pr. [suðarjɔ́ːlu]ztlumit Dl. [sedarul] 'kapesník' |
| sulcis | brázdy | rige | Galský * rica. | O.Fr [rei̯əs̺] Fr. [ʁɛə.z] Oc. [více] | Pr. [sʊ́lki]nom To. [solki] O.Rm [truchlitj] |
| Pr. [sʊ́lcos]dle Ct. [s̺oɫks̺] Sd. [suɾkɔzɔ] Sp. [s̺uɾkos̺] Po. [sukuʃ] | |||||
| sus | prase | porcus | CL synonymum. | Viz položka pro aper. | Sd. Žalovat |
| talpas | krtci | muli | Franský *mul. | O.Fr [muˈlot]ztlumit Fr. [moje láska] 'polní myš' | Pr. [tálpa] O.Fr [talpə] Fr. [horníə] Oc. [talpɔ] Ct. [taɫp]mask To. [talpa] Sd. [taɾpaza] Sp. [topo]mask Po. vytočit toupa[X] |
| tektum | střecha | solárium | CL pro „střešní terasu“. Sol 'slunce' s příponou umístění -arium. | Pr. [slunečníju] O.Fr [s̺oljær] Fr. vytočit. [sɔlje] Oc. [sulɛ] 'loft' | Pr. [téktu] O.Fr [tei̯t] Fr. [twa] Oc. [tetʃ] nebo [tet] Rs. tetg Dl. [tjat] To. [tetto] Sp. [tetʃo] Po. [tɛtu] |
| tedet | štve to | anoget | ⟨G⟩ představuje / j /.[36] Pisatel nedokázal latinizovat hláskování inodiat, románské sloveso odvozené z CL odium 'nenávist'. | Pr. [ɪnɔ́ɟat] O.Fr [anui̯əθ] Fr. [ɑ̃nɥiə] Oc. [anydʒɔ] Ct. [ənudʒə] Sp. [enoxa] Po. [inoʒɐ] | — |
| tedio | monotonie | tepiditas | Podstatná verze CL tepidum 'vlažný'. | Pr. [tɛɛːpɪðu] O.Fr [tjɛvə] Fr. [tjɛdə] Oc. [tɛβi] Ct. [tɛβi] To. [tjɛːpido] Sp. [tiβjo] Po. [tiβju] 'vlažný' | |
| tereo[π] | Mlátím | tribulo | Sloveso založené na CL tribulum „mlátička“, která se skládá z tero a instrumentální přípona -bulum. | Pr. [tríːβlo] O.Fr [triblə ~ triu̯lə] Ct. [tɾiʎu] To. [tribbjo] Sd. triulo Sp. [tɾiʎo] Po. [tɾiʎu] | |
| teristrum | závoj | Cufia | Franské * kuffja. | O.Fr kavárna Fr. [kwafə] O.Oc kofa | |
| vitta | CL pro „čelenku“. | Pr. [ɪɪɪta] O.Fr [vetə] Ct. [bɛtə] To. [vetta] Sp. [beta] Po. [fitɐ] Rm. [batə] | |||
| torax | kyrys | brunia | Franský *brunnia. | O.Fr Bronie Fr. [bʁwaɲə] O.Oc bronha | |
| trabem | paprsek | trastrum | Od CL transtrum 'nosník'. O.Fr tref < trabem může znamenat také „stan“. | Pr. [trástu] O.Fr [tras̺tə] 'nosník' Sp. [tɾas̺to] Po. [tɾaʃtɨ] 'haraburdí' | Vidět mastus. |
| Pr. [trastɛ́ɭɭu]ztlumit O.Fr [træs̺tel] Fr. [tχeto] 'podstavec' | |||||
| převádějící | přenesou | přepravce | CL ferre 'carry' byl v Romance přemístěn portare, původně méně časté synonymum. | Pr. [traspɔ́rtant] O.Fr [tres̺pɔrtənt] O. It [trapɔrtano] | — |
| přísada | Jdi kolem | ultra alare | Ultra je CL pro „za“. Alare je latinizovaný pravopis O.Fr varovat 'jít'[36] sporného původu. | O.Fr *oltraler | |
| transmeare | plavat napříč | transnotare | Pr. *nejsou 'plavat' je CL natare.podle samohlásky disimilace. | Pr. [trasnotáːre] O.Fr * tresnoder O.T [tranotaːɾe] | |
| Pr. [nejsou] O.Fr [noðær] Rs. nodar Dl. [notuo̯r] O. To [poznámka][XI] Rm [ɨnotare]+ pref | |||||
| Pr. [natáːre] Oc. [naða] Ct. [nəða] Sp. [naðaɾ] Po. [nɐðaɾ] | |||||
| tugurium | chata | kavana | Nejasného původu. | Pr. [kapánna] O.Fr [tʃavanə] Oc. [kaβanɔ] To. [kapanna] Sp. [kaβaɲa] Po. [kɐβɐnɐ] | |
| turibulum | kadidlo | incensarium | LL incensum s příponou umístění -árium. | Pr. [knkensáːrju] O.Fr [entsens̺jær] 'kadidlo Fr. [ɑ̃sɑ̃sje] 'rozmarýn' | |
| thurmas | davy | fulcos | Franské * fulc. | O.Fr [fols] Fr. [fulə.z]fem O.Oc. lidé | Pr. [tʊrmas] To. [torme] Pá torme Sd. [tɾumaza] Rm. [turme] |
| tutamenta | obrany | obrana | CL obránce „chránit“ instrumentální příponou -mentum. | O.Fr obránce | — |
| uekordy | pošetilý, nesmyslný | esdarnatus | Franské *látat. | Fr. vytočit [daʁnə] ‚klopýtavý, impulzivní ' | |
| ueru | rožni | spidus | Franské *plivat. | O.Fr [es̺ˈpei̯ts]nom | Pr. [βerrʊklu][XII] O.Fr [veroʎ] Fr. [vɛʁu][XIII] Oc. [barul] O.Sp [βeroʒo][XIV] O.Po [veroʎu][XV] ‚dveřní šroub ' |
| O.Fr [es̺ˈpei̯θ]dle Fr. [epwa] Sp. [es̺peto] Po. [iʃpetu] | |||||
| uespertiliones | netopýři | lýtkové bolesti | V CL by to znamenalo „plešaté myši“. | Pr. [kálβas soríːkes] O.Fr [tʃalvəs̺ s̺orits] Fr. [ʃofsuʁiz] | Pr. [βespertɛ́ɭɭu]ztlumit O. It [vispistrɛllo] To. [pipistrɛllo] Ast. esperteyo |
| uestis | oděv | Rauba | Franské * rauba ‚válečná kořist, oděvy ' | O.Fr [rɔbə] Fr. [ʁɔbə] Oc. [rau̯βɔ] Ct. [rɔβə] To. [rɔːba] Sp. [ropa] Po. [ʁou̯pɐ] | Pr. [βestɪmɛntu] O.Fr [ves̺təmɛnt] Fr. [vɛtəmɑ̃] Rs. büschmaint Dl. [vestemjant] Rm. [veʃmɨnt] |
| uim | Napájení | Fortiam | CL Fortia ‚silný 'interpretován jako ženské podstatné jméno. | Pr. [fɔrtsjA] O.Fr [fɔrtsə] Fr. [fɔχsə] Oc. [fɔɾsɔ] Ct. [fɔɾs̺ə] Rs. forza To. [fɔrtsa] Sp. [fweɾθa] Po. [foɾsɐ] | — |
| uiscera | vnitřnosti | intralia | Analogický CL interanea, z latiny *interus 'inside' with adjective suffix -anea. | Pr. [ɪntráʎʎas] O.Fr [entraʎəs̺] Fr. [ɑ̃tχajə.z] Oc. [entɾaʎɔs] | |
| Pr. [ɪntráɲɲas] O.Fr [entɾaɲəs̺] Ct. [əntɾaɲəs̺] Sp. [entɾaɲas̺] Po. [ẽntɾɐɲɐʃ] | |||||
| Ungues | nehty | kopytníci | CL pro „drápy“ zdrobnělina Ungues. | Pr. [ʊʊŋglas] O.Fr [oŋɡləs̺] Fr. [ɔ̃ɡlə.z] Oc. [uŋɡlɔs] Ct. [uŋɡləs̺] Rs. [uŋgləs] To. [uŋɡje] Dl. [oŋgle] Sd. [uŋgɾaza] Sp. [uɲas̺] Po. [uɲɐʃ] Rm. [uŋɡʲ] | |
| uorax | hltající | manduky | CL pro „žvýkání“. Manducare později se stalo standardním slovem pro „jíst“ ve většině románských jazyků. | Pr. [mandukándo]ger O.Fr [maŋdʒjant] Fr. [mɑ̃ʒɑ̃] Oc. [maŋdʒjan] Rs. mangiond O. To [manikando] Sd. [mandiɣandɛ] Rm. [mɨŋkɨnd] | |
| urguet | naléhá dál | adastat | Franské * haist 'spěch'. | O.Oc adasta[41] | |
| usuris | úrok z půjčky | lucris | CL pro „zisky, bohatství“. | Pr. [lʊkri]nom Arom. lucri 'objekty' | |
| Pr. [lʊkros]dle O.Fr [loi̯rs̺] „výnosy, aktiva“ Sp. [loɣɾos̺] Po. [loɣɾuʃ] 'úspěchy' | |||||
| utere | použití | usitare | CL frekvence. z utere. | Pr. [úːsa] Fr. [yzə] Oc. [yzɔ] Ct. [uz̺ə] To. [uːza] Sp. [us̺a] Po. [uzɐ] | |
| utres | vinné skořápky | folli | CL folles „kožené tašky, měchy“. | Pr. [fɔɔes] O.Fr [fɔls̺] Fr. [fuz] Oc. [fɔls] Ct. [foʎs̺] To. [fɔlli] ‚šílenci, blázni ' Sd. [fɔɖɖɛzɛ] Sp. [fweʎes̺] Po. [fɔlɨʃ] Rm. [fo̯ale] 'měchy' | Pr. [ʊ́tres] Fr. [utχə.z]fem To. [otri] Sp. [oðɾes̺] Po. [oðɾɨʃ] Arom. utri |
| uuas | hrozny | racemos | CL pro „shluky, hrozny“ často v odkazu na hrozny. | Pr. [rakíːmos]. O.Fr [rai̯dzins̺] Fr. [ʁɛzɛ̃z] Oc. [raziny] Ct. [rəims̺] 'hrozny' Sp. [raθimos̺] Po. [ʁɐsimuʃ] klastry | Pr. [úːβas] Rs. ieuvas To. [uːve] Dl. [joi̯ve] Sd. [uːaza] Sp. [uβas̺] Po. [uvɐʃ] Rm. vytočit aue |
| Pr. [rakíːmʊli]ztlumit To. [raʧiːmoli] klastry |
Poznámky
- ^ Konec [je] nejistého původu. Může to být převzato z *trasjo
transeo „Křížím se.“[4] Výsledný * vau̯sjo pak by se vzdalo vois pravidelným vývojem. - ^ Stará španělština měla podle očekávání [βo]. O původu pozdějšího [i̯] se diskutuje. Může odrážet buď O.Sp y „tam“ nebo být výsledkem kontaminace z následujícího zájmena ve frázi vo-jo 'Já jdu'.[5]
- ^ Složeno s [pɔɾku] „prase“.
- ^ Což v kombinaci s určitým článkem al, byl vypůjčen do španělštiny jako [alˈkaθaɾ].
- ^ Se zbytky předpony ex.[11]
- ^ Počáteční souhláska pravděpodobně převzata z latiny perdix„koroptev“.[13]
- ^ Varianta O.Fr [vɛspəs] (z CL vespas) s počáteční souhláskou převzatou z franského slova.[14] Germán / w / byl vypůjčen do Romance jako / gw /.[15]
- ^ V sursilvanském dialektu přežívají mužská jednotná čísla -s jako predikativní zakončení přídavnými jmény. Např. il paun ei auta „chléb je drahý“.[17]
- ^ S časnou změnou přípony z -ia na -ía.[23]
- ^ Neočekávané [i] kvůli vlivu nesouvisejícího chemin „cesta, cesta“ prostřednictvím lidové etymologie.[25]
- ^ Budoucí kmen Aller 'jít'.
- ^ Se spontánní a nepravidelnou nasalizací.[26]
Stará portugalština měla očekávanou podobu [si]. - ^ Stále odkazuje na míru země v některých dialektech.[27]
- ^ [reklama] možná převzata z O.Sp granada.[28]
- ^ Nosní prvek je neznámého původu.[26]
- ^ Nasalizace pocházela z / n /, která byla přidána ve střední francouzštině pod vlivem CL monstrare.[30]
- ^ Obnova intervocalic / p / možná výsledek onomatopoeia pro vlající křídla motýla.[31]
- ^ Později nahrazeno dim. [klaˈβɛl], aby se odlišil od [klau̯] „klíče“.
- ^ V O.Fr by počáteční samohláska tohoto slovesa mohla být buď [a] nebo [ɛ] v závislosti na stresu. Zvažte následující příklady:
Pr. [ˈAːmat] 'on miluje'> [ˈai̯məθ]> [ˈɛmə]
Pr. [aˈmaːta] 'milovaný'> [aˈmæðə]> [aˈmɛə]
Následně se [ɛ] rozšířilo na všechny konjugace, což mělo za následek moderní francouzštinu [ɛme] „milovanou“ namísto * [ame].[16] - ^ Moderní [despoxaɾon]
- ^ Moderní chiodo, ovlivněn chiudure 'zavřít'.
- ^ Závěry vyvodené analogicky z příslovcí, která již skončila tímto zvukem v latině, jako např Mielz, mais < melius, magis.[32]
- ^ Existuje jedno osvědčení příčestí envengud ve staré francouzštině. Jinak to slovo není nikde.
- ^ Moderní [kuɾtinɐ], bez palatalu [ɲ], případně vypůjčený ze sousedních jazyků nebo latiny.
- ^ Devoicing z v na f je neobvyklý a sporného původu.
- ^ S rootem upraveným tak, aby odpovídal [sœl] „sám“.
- ^ Očekávaný výsledek by byl [ʁɛmə]. Zdá se, že moderní forma převzala svou původní samohlásku z původní maličkosti rameau, Kde A byl nepřízvučný, a proto se nezměnil na [ɛ].[35]
- ^ Ve většině dialektů, včetně standardu, nahrazen toupeira < talparia.
- ^ Moderní italština má [nwo'taːɾe], což je nečekaná forma. Jeho původ spočívá v rizotonických konjugacích nejsou, kde byla původní samohláska dvojhláska na [wɔː]. Tato dvojhláska se později analogicky rozšířila do arrhizotonických forem.[37]
- ^ Zdrobnělina ueru. Geminate r převzato z ferru 'žehlička'.[38]
- ^ Zpětná formace z O.Fr množného čísla [veroʎts]> [verus].[39] Očekávaným výsledkem jednotného čísla [veroʎ] by byl * [vɛʁuj], srov. fenouil < *fenuclu.
- ^ Moderní [θeroxo], s počáteční souhláskou převzatou z cerrar 'zavřít'.[40]
- ^ Moderní [fɨʁoʎu], s počáteční souhláskou převzatou z ferro 'žehlička'.[40]
Reference
- ^ Quirós, Manuel (1986). „Las Glosas De Reichenau“. Filología y Lingüística (ve španělštině). 12: 43. Citováno 10. dubna 2016.
- ^ Diament, H. (1968). „Nová hypotéza o původu francouzského Allera“. SLOVO. 24 (1–3): 73–80. doi:10.1080/00437956.1968.11435516.
- ^ Alkire & Rosen 2010, str. 319–320.
- ^ Papež 1934, str. 362
- ^ Lloyd 1994, s. 355-358
- ^ Adams 2008, s. 333
- ^ Pei, Mario (1941). Italský jazyk. New York: Columbia University Press. 78, 150.
- ^ Marchot, Paul. (1901). Petite phonétique du français prélittéraire VIe - Xe siècles. B. Veith. str. 75. OCLC 490776563.
- ^ Fowler, Henry (18. srpna 2011). Stručný Oxfordský slovník současné angličtiny. Oxford University Press. str. 116. ISBN 978-0-19-969612-3. OCLC 863588999.
- ^ Alkire & Rosen 2010, str. 62–63.
- ^ https://dexonline.ro/definitie/schimb
- ^ Rossi, Mario, 1928- (2004). Slovníkový a etnologický etnologický institut rodičů brionnais: Bourgogne du Sud. str. 144. ISBN 978-2-7483-0533-3. OCLC 1033714396.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ https://dexonline.ro/definitie/pot%C3%A2rniche
- ^ https://www.cnrtl.fr/etymologie/gu%C3%AApe
- ^ Akire & Rosen 2010, s. 53
- ^ Akire & Rosen, str. 115)
- ^ Loporcaro. (2018). Pohlaví od latiny po romance. str. 76–77. ISBN 978-0-19-184810-0. OCLC 999667793.
- ^ "sollar". Diccionario de la lengua española (ve španělštině) (23. vydání). Real Academia Española. 2014. Citováno 14. března 2016.
- ^ Akire & Rosen 2010, s. 176–177.
- ^ Sampson, Rodney (2011). Vývoj nosní samohlásky v románku. Oxford University Press. str. 93. ISBN 978-0-19-823848-5. OCLC 907242046.
- ^ Adams 2008, s. 315
- ^ Kiesler, Reinhard (2006). Einführung in die Problematik des Vulgärlateins (v němčině). Tübingen: Niemeyer. str. 91.
- ^ Malkiel, Yakov (1944). "Etymologie portugalského Iguaria". Jazyk. 20 (3): 108. doi: 10,2307 / 410151. ISSN 0097-8507.
- ^ Posner, Rebecca. (1996). Románské jazyky. Cambridge Univ. Lis. str. 14. ISBN 0-521-23654-1. OCLC 231685450.
- ^ https://www.cnrtl.fr/etymologie/chemin%C3%A9e
- ^ A b Bichakjian, Bernard Hayck. (1981). Od lingvistiky k literatuře: románská studia nabízená Francisi M. Rogersovi. J. Benjamins B.V. str. 32. OCLC 877942077.
- ^ https://www.cnrtl.fr/definition/academie8/journal
- ^ https://www.etymonline.com/word/grenade#etymonline_v_11960
- ^ Elcock, W. D. (1975). Románské jazyky. Faber a Faber. str. 71. OCLC 604561391.
- ^ https://www.cnrtl.fr/etymologie/montrer
- ^ https://www.cnrtl.fr/etymologie/papillon
- ^ Jensen, Frede (2. ledna 2012). Stará francouzská a srovnávací gallorománská syntaxe. str. 398. ISBN 978-3-11-093816-6. OCLC 979590633.
- ^ Anderson, James; Rochet, Bernard (1979). Historická románská morfologie. University Microfilms International. str. 267. ISBN 9780835704625.
- ^ Jensen, Frede. (1986). Syntax středověkého Occitan. str. 3. ISBN 978-3-11-132927-7. OCLC 979596835.
- ^ https://www.cnrtl.fr/etymologie/rame
- ^ A b Alkire & Rosen 2010, str. 320.
- ^ Akire & Rosen 2010, str. 113
- ^ Malkiel, Jakov. (1983). Od konkrétní obecné lingvistiky: Vybrané eseje 1965-1978. S úvodem autora, indexovým rerum a indexovým nominem. John Benjamins Pub. Co. str. 474. ISBN 978-90-272-8315-3. OCLC 742333651.
- ^ https://www.cnrtl.fr/definition/verrou
- ^ A b Malkiel, str. 474
- ^ Lévy, Emil. (1973). Petit dictionnaire provençal - français. C. Zima. str. 6. ISBN 3-533-01393-6. OCLC 611288082.
Zdroje
- Hall, Robert A. (Robert Anderson), 1911-1997. (1983). Protoromantická fonologie. John Benjamins. ISBN 90-272-3522-8. OCLC 10743568.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- Hall, Robert A. (Robert Anderson), 1911-1997. (1983). Protoromantická morfologie. John Benjamins Pub. Co. ISBN 90-272-3522-8. OCLC 10773070.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- Ferguson, Thaddeus (1976-01-31). Historie systémů románských samohlásek prostřednictvím paradigmatické rekonstrukce. Berlín, Boston: De Gruyter. doi:10.1515/9783110806960. ISBN 978-3-11-080696-0.
- Saenko M. Anotované seznamy slov Swadesh pro skupinu Romance (indoevropská rodina) In: Starostin GS, editor. Globální lexikostatistická databáze. RGU; 2015. http://starling.rinet.ru/new100/rom.xls
- Alkire, Ti; Rosen, Rosen (červenec 2010). Románské jazyky: Historický úvod. New York: Cambridge University Press. ISBN 9780521717847.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lloyd, Paul M. (1994). Z latiny do španělštiny. Americká filozofická společnost. ISBN 0-87169-173-6. OCLC 1014840700.
- Papež, M. k. (1934). Od latiny po moderní francouzštinu ... Manchester u.p. OCLC 867782522.
- Centre National de la Recherche Scientifique.
. Analyze et Traitement Informatique de la Langue Française. Trésor de la langue française informatisé (TLFi). CNRS Éd. ISBN 2-271-06275-6. OCLC 314900413. - Jensen, Frede (1972). Od vulgární latiny po starou provensálštinu. ISBN 978-1-4696-4614-5. OCLC 1049802174.
- Adams, J.N. (7. ledna 2008). Regionální diverzifikace latiny 200 př. N. L. - 600 n. L. Cambridge University Press. ISBN 9781107684584.
- Lewis, Charlton; Krátký, Charles (1879). Latinský slovník založený na Andrewsově vydání Freundova latinského slovníku. Clarendon Press. ISBN 978-0-19-864201-5. OCLC 913035650.
- „Center National de Ressources Textuelles et Lexicales“. CNRTL. 2020 [2005].
- Andrews, E. A. (Ethan Allen), 1787-1858. (1907). Harperův latinský slovník. Nový latinský slovník založený na překladu Freundova latinsko-německého lexikonu. Americká knižní společnost. OCLC 954216722.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- Joos, Martin (1952). „Středověcí sibilanci“. Jazyk. 28 (2): 222. doi: 10,2307 / 410515. ISSN 0097-8507.
- „Lo Congrès“.