Paradox prevence - Prevention paradox

The paradox prevence byl poprvé formálně popsán v roce 1981[1] podle epidemiolog Geoffrey Rose. Paradox prevence popisuje zdánlivě rozporuplnou situaci, kdy většina případů onemocnění pochází z populace s nízkým nebo středním rizikem této choroby a pouze menšina případů pochází z vysoce rizikové populace (stejné choroby). Je to proto, že počet lidí s vysokým rizikem je malý.

Zvláště během Pandemie covid-19 z let 2019 a 2020 byl termín „paradox prevence“ také použit k popisu zjevného paradoxu lidí zpochybňujících kroky k zabránění šíření pandemie, protože k prorokovanému šíření nedošlo.[2] Toto je však místo toho příklad a sebeporážející proroctví.[3]

Příklady

Například Rose popisuje případ Downův syndrom kde je věk matky rizikovým faktorem. Přesto se většina případů Downova syndromu narodí mladším matkám s nízkým rizikem (to platí přinejmenším v populacích, kde většina žen má děti v mladším věku). Tato situace je paradoxní, protože je běžné a logické srovnávat vysoce rizikové populace s většinou břemeno nemoci.

Dalším příkladem je snížení celkových problémů s alkoholem v populaci. I když je to méně závažné, většina závislostí na alkoholu se u závislých pijáků nenachází. Většího společenského přínosu dosáhneme dosažením malého snížení zneužívání alkoholu u mnohem větší skupiny „rizikových“ pijáků s méně závažnými problémy, než pokusem o snížení problémů u menšího počtu závislých pijáků.

Paradoxem prevence je problém, s nímž se vlády nebo organizace pokoušejí zavést ve velkém měřítku zásah zlepšit zdraví.

Viz také

Poznámky a odkazy

  1. ^ Rose G., „Strategie prevence: poučení z kardiovaskulárních chorob“, Br Med J 1981; 282: 1847-51.
  2. ^ Spinney, Laura (2020-04-26). „Německý expert na Covid-19:„ Pro mnohé jsem ten zlý ochromující ekonomiku'". Opatrovník. ISSN  0261-3077. Citováno 2020-05-06.
  3. ^ Boudry, Maarten. „Zvláštní paradox: čím lépe zvládneme pandemii koronaviru, tím méně se z ní poučíme“. Konverzace. Citováno 2020-05-06.

externí odkazy