Zákon o prevenci obchodování s lidmi a posilování rodin - Preventing Sex Trafficking and Strengthening Families Act

Zákon o prevenci obchodování s lidmi a posilování rodin
Velká pečeť Spojených států
Celý názevPředcházet a řešit obchodování s dětmi s dětmi v pěstounské péči, rozšířit a zlepšit pobídky k adopci a zlepšit mezinárodní vymáhání podpory dětí.
Představeno v113. kongres Spojených států
Představeno dne26. června 2014
SponzorovánoRep. Dave Camp (R, MI-4)
Počet spolusponzorů3
Účinky a kodifikace
Dotčené činyZákon o sociálním zabezpečení, Zákon o ochraně obětí obchodování s lidmi z roku 2000, Indický zákon o sebeurčení a pomoci při vzdělávání, Zákon o snižování schodku z roku 2005, Zákonný zákon o průběžném financování z roku 2010, a další.
USA postižené sekce42 U.S.C.  § 673b, 42 U.S.C.  § 675, 42 U.S.C.  § 671, 42 U.S.C.  § 627, 42 U.S.C.  § 653, a další.
Dotčené agenturySpráva sociálního zabezpečení, Ministerstvo spravedlnosti Spojených států, Správa pro děti a rodiny, Kongres Spojených států, Úřad pro správu a rozpočet, Federální úřad pro vyšetřování, Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb
Schválení položek$3,004,000,000
Legislativní historie

The Zákon o prevenci obchodování s lidmi a posilování rodin (4980 H.R. ) je americký zákon, který by se zabýval pobídkami k federální adopci a změnil by Zákon o sociálním zabezpečení (SSA) požadovat státní plán pro pěstounská péče a pomoc při adopci k prokázání toho, že státní agentura vyvinula politiky a postupy týkající se dětí, které pracuje a které jsou (případně) oběťmi obchodování se sexem nebo těžká forma obchodování s lidmi.[1][2] Návrh zákona dále vyžaduje, aby státy provedly rok 2008 UIFSA verze, která je vyžadována pro rok 2007 Haagská úmluva o výživném mohou být ratifikovány USA.

Návrh zákona byl zaveden do Sněmovna reprezentantů Spojených států Během 113. kongres Spojených států. Návrh zákona je kompromisním opatřením složeným z kusů šesti dalších směnek.[2]

Pozadí

Přijetí

Hlavní článek: Přijetí ve Spojených státech

Adopce ve Spojených státech mohou být domácí nebo z jiné země. Domácí adopce lze sjednat buď prostřednictvím adopční agentury, nebo samostatně.[3] Adopční agentury musí mít licenci státu, ve kterém působí.[4] Vláda USA udržuje web, Informační brána pro péči o děti, který uvádí seznam licencovaných agentur každého státu. Existují soukromé i veřejné adopční agentury. Soukromé adopční agentury se často zaměřují na adopce kojenců, zatímco veřejné adopční agentury obvykle pomáhají najít domovy pro čekající děti, z nichž mnohé jsou v současné době v pěstounské péči a potřebují trvalý milující domov.[5] Na pomoc při adopci čekajících dětí slouží web přidružený k vládě USA, AdoptUSKids.org, který pomáhá sdílet informace o těchto dětech s potenciálními adoptivními rodiči.[6] Severoamerická rada pro adoptivní děti poskytuje informace o finanční pomoci adoptivním rodičům (tzv adopční dotace ) při adopci dítěte se zvláštními potřebami.[7]

Nezávislé adopce obvykle zajišťují právníci a obvykle se jedná o novorozené děti. Přibližně 55% všech adopcí novorozenců v USA je dokončeno prostřednictvím nezávislé adopce.[8]

The 2000 sčítání lidu byl prvním sčítáním, při kterém byly shromažďovány statistické údaje o adopci. Odhadovaný počet adoptovaných dětí v roce 2000 byl mírně přes 128 000, čímž se celková populace adoptovaných dětí v USA zvýšila na 2 058 915.[9] V roce 2008 se počet adoptovaných dětí zvýšil na téměř 136 000.[10]

Podpora dítěte

signatáři (zelená) a strany (fialová) Haagské úmluvy o výživném

Ustanovení o vymáhání výživného na dítě jsou v USA předmětem státního práva (nikoli federálního). Pro mezinárodní vymáhání podpory dítěte existují dvoustranné dohody mezi USA a řadou zemí a některé státy USA mají dvoustranné dohody se zeměmi v platnosti. V roce 2007 Haagská úmluva o výživném byl přijat v rámci Haagská konference o mezinárodním právu soukromém, zaměřené na vymáhání mezinárodní údržby. Úmluva požaduje, aby země zřídily ústřední orgány pro koordinaci vymáhání výživného, ​​a stanoví opatření pro uznávání a výkon soudních rozhodnutí o výživném. USA jako první podepsaly úmluvu v roce 2007 a Senát ji schválil o několik let později. Ratifikace ze strany USA nemohla proběhnout, protože je třeba změnit vnitrostátní právní předpisy. Mezitím dohoda vstoupila v platnost ve vztahu k Evropské unii a 5 dalším evropským zemím: Albánii, Bosně a Hercegovině, Norsku a Ukrajině.

Ustanovení zákona

Tento souhrn je z velké části založen na souhrnu poskytnutém Kongresová výzkumná služba, a veřejná doména zdroj.[1]

Zákon o prevenci obchodování s lidmi a posilování rodin by změnil část E (pěstounská péče a pomoc při adopci) hlavy IV zákona Zákon o sociálním zabezpečení (SSA) požadovat státní plán pro pěstounská péče a pomoc při osvojení k prokázání, že státní agentura vyvinula zásady a postupy pro identifikaci, dokumentaci v záznamech agentury a stanovení vhodných služeb s ohledem na jakékoli dítě nebo mládež, za které má státní agentura odpovědnost za umístění, péči nebo dohled, které stát má rozumný důvod se domnívat, že je nebo je v nebezpečí, že bude obětí obchodování se sexem nebo těžká forma obchodování s lidmi.[1]

Návrh zákona opravňuje stát podle své volby identifikovat a dokumentovat jakoukoli osobu mladší 26 let bez ohledu na to, zda je nebo byla v pěstounské péči pod odpovědností státu.[1]

Návrh zákona doplní požadavky státního plánu: (1) hlášení orgánům činným v trestním řízení o případech obchodování s lidmi, jakož i (2) vyhledání a reakce na děti, které uprchly z pěstounské péče.[1]

Návrh zákona by zahrnoval údaje o obchodování se sexem v systému adopce a systému pěstounské péče a hlášení (AFCARS).[1]

Návrh zákona by nasměroval státní agenturu k okamžitému hlášení informací o pohřešovaných nebo unesených dětech nebo mládeži donucovacím orgánům za účelem vstupu do EU Národní kriminální informační centrum (NCIC) databáze Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti.[1]

Návrh zákona vyžaduje, aby určený státní orgán nebo orgány: (1) vyvinuly přiměřený a obezřetný rodičovský standard pro účast dítěte ve věku nebo vývojově vhodné mimoškolní, obohacovací, kulturní a sociální aktivity; a (2) použít tento standard na jakýkoli náhradní rodinný dům nebo zařízení péče o děti, které dostávají finanční prostředky podle hlavy IV části E.[1]

Návrh zákona by měl nařídit ministrovi, aby poskytoval pomoc státům ohledně osvědčených postupů při navrhování strategií na pomoc pěstounům při uplatňování přiměřeného a obezřetného rodičovského standardu stanoveným způsobem.[1]

Návrh zákona by z něj učinil účel Program nezávislosti pěstounské péče Johna H. Chafeeho zajistit, aby děti, u nichž je pravděpodobné, že zůstanou v pěstounské péči až do věku 18 let, měly pravidelné a trvalé příležitosti zapojit se do věku nebo do činností vhodných pro vývoj. Autorizuje zvýšil prostředky pro program začínající ve fiskálním roce 2020.[1]

Návrh zákona by omezil na děti ve věku 16 let nebo starší možnost, aby byly při počátečním slyšení o trvalém pobytu umístěny do plánovaného trvalého bydliště jiného než návrat domů, postoupení k ukončení rodičovských práv nebo umístění k adopci, s vhodností a ochotný příbuzný (včetně dospělého sourozence) nebo se zákonným zástupcem. Předepisuje požadavky na dokumentaci a stanovení takové možnosti.[1]

Návrh zákona dává dětem ve věku 14 let a starším pravomoc podílet se na: (1) vypracování jejich vlastních plánů případů po konzultaci až se dvěma členy týmu pro plánování případů; stejně jako (2) přechodné plánování úspěšné dospělosti. Určuje další požadavky na plán případů.[1]

Návrh zákona by vyžadoval, aby systém přezkumu případu zajišťoval, že pěstounské děti opouštějící pěstounskou péči z důvodu dosažení věku 18 let (nebo vyššího věku, který si zvolil stát), pokud nejsou v pěstounské péči mladší než šest měsíců, propuštěny, aniž by jim byl poskytnut kopie jejich rodného listu, průkazu sociálního zabezpečení, údajů o zdravotním pojištění, kopie lékařských záznamů a řidičského průkazu nebo rovnocenného státem vydaného identifikačního průkazu.[1]

Návrh zákona by změnil SSA titul XI za účelem stanovení Národní poradní výbor pro obchodování s dětmi a mládeží ve Spojených státech.[1]

Návrh zákona by změnil hlavu IV část E SSA tak, aby do FY2016 proběhla revize určitých požadavků na program pobídek k adopci a přejmenovala jej na program pobídek k adopci a zákonné opatrovnictví.[1]

Návrh zákona vyžaduje, aby státy každoročně podaly tajemníkovi zprávu o výpočtu a použití úspor vyplývajících z postupného ukončení požadavků na způsobilost pro přijetí pomoci.[1]

Návrh zákona by zachoval způsobilost dítěte pro výplaty asistenčních poručenských příbuzenských služeb, pokud by byl opatrovník nahrazen následným opatrovníkem.[1]

Návrh zákona by vyžadoval oznámení rodičů sourozence, pokud má rodič zákonnou péči o sourozence, když je dítě odebráno z rodičovské péče.[1]

Návrh zákona by prodloužil grantový program pro rodinné připojení do FY2014.[1]

Návrh zákona by revidoval požadavky na mezinárodní vymáhání podpory dětí a vytvořil federální implementaci požadovanou pro ratifikaci roku 2007 Haagská úmluva o výživném. Ustanovení vstupují v platnost po revidované verzi UIFSA byl schválen ve všech státech a uložil pokutu těm státům, které tak neučiní ve čtvrtletí následujícím po příštím legislativním roce.[1]

Návrh zákona umožní indiánským kmenům přístup k Federální služba pro vyhledávání rodičů (FPLS).[1]

Návrh zákona vyjadřuje smysl Kongresu ohledně nabídky dobrovolných opatření v oblasti rodičovství.[1]

Návrh zákona stanoví požadavky na standardy výměny dat pro lepší interoperabilitu.[1]

Návrh zákona by pozměnil část D (Podpora dítěte a určení otcovství) hlavy IV SSA, aby poskytl zaměstnavateli možnost použít metody elektronického přenosu předepsané tajemníkem pro zadržování příjmů při výběru a výplatě plateb výživného.[1]

Procesní historie

Zákon o prevenci obchodování s lidmi a posilování rodin byl zaveden do Sněmovna reprezentantů Spojených států dne 26. června 2014 od Rep. Dave Camp (R, MI-4).[11] Bylo postoupeno Sněmovna Spojených států pro způsoby a prostředky a Sněmovna Spojených států pro rozpočet.[11] 23. července 2014 sněmovna hlasovala pro schválení návrhu zákona v hlasové hlasování.[11]

Debata a diskuse

Podle Rep. Campa, který návrh zákona sponzoroval, „jsme již viděli velký pokrok ve zvyšování adopcí od doby, kdy (v roce 1997 byl vytvořen program Adopční pobídky), a doufáme, že v tomto návrhu budeme pokračovat.“[2]

Organizace Kampaň prvního zaměření pro děti podpořil návrh zákona a napsal dopis, v němž „naléhá na vedení sněmovny, aby tento zákon předložilo a zajistilo jeho rychlou realizaci, aby z těchto důležitých reforem mohly mít prospěch zranitelná mládež a děti“.[12]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X „H.R. 4980 - shrnutí“. Kongres Spojených států. Citováno 24. července 2014.
  2. ^ A b C Kelly, Johne. „Sněmovna, výbory Senátu se dohodly na pobídkách k přijetí“. Donaldson Adoption Institute. Citováno 24. července 2014.
  3. ^ Adopting in America: How to Adopt within One Year, by Randall Hicks, WordSlinger Press 2005
  4. ^ http://www.adoption101.com/agency_adoption.html
  5. ^ PŘIJETÍ: Základní průvodce rychlým a bezpečným přijetím, autor: Randall Hicks, Perigee Press 2007
  6. ^ „Přijměte americké děti“. Adopční burzovní asociace. Citováno 18. ledna 2014.
  7. ^ http://www.nacac.org/adoptionsubsidy/adoptionsubsidy.html
  8. ^ Nezávislé adopce
  9. ^ https://www.census.gov/prod/2003pubs/censr-6.pdf
  10. ^ http://www.childwelfare.gov/pubs/adopted0708.pdf#Page=26&view=Fit
  11. ^ A b C „H.R. 4980 - Všechny akce“. Kongres Spojených států. Citováno 24. července 2014.
  12. ^ Mathur, Rricha (2. července 2014). „Předcházení zákonům o obchodování se sexem a posilování rodiny“. Kampaň prvního zaměření pro děti. Archivovány od originál dne 27. července 2014. Citováno 24. července 2014.

externí odkazy

Tento článek zahrnujepublic domain materiál z webových stránek nebo dokumentů Vláda Spojených států.